Volatilní německý energetický trh vyžaduje k obchodování algoritmy

Deset společností využívá algoritmů k obchodování s elektřinou na krátkodobých německých trzích, těží z volatility, která je zhruba 200krát vyšší než na finančních trzích.

Německá Energiewende neboli přechod k výrobě energie z obnovitelných zdrojů vytvořila trh tak volatilní, že s ním lidé nejsou schopni držet krok. Před čtyřmi lety založená společnost Grundgrün Energie GmbH, jejíž prosklená kancelář se nachází jen kousek od berlínské ulice s obchody těch nejvěhlasnějších značek, k obchodování využívá algoritmů, které se běžně využívají pro obchodování na trzích s akciemi, dluhopisy a měnami. Jinak řečeno, složitou práci zde zastává počítač. Asi devět dalších obchodních společností dělá na německém energetickém trhu totéž, podle provozovatele německého krátkodobého energetického trhu EPEX Spot SE většina z nich začala v loňském roce.

Změny cen na německém vnitrodenním trhu s energií jsou „asi 200krát vyšší než na finančních trzích,“ tvrdí Karl Frauendorfer, profesor operačního výzkumu na univerzitě v St. Gallen ve Švýcarsku, který pracoval s obchodníky s elektřinou téměř 20 let. „Volatilita znemožňuje lidem efektivní rozhodování v souladu s riziky.“

Závazek německé kancléřky Angely Merkelové k zelené energii vedl za poseldních 10 let k trojnásobnému nárůstu solární a větrné energie, stejně jako k odklonu od předvídatelných jaderných zdrojů. Přerušovaná výroba obnovitelných zdrojů donutila obchodníky s energiemi se více zaměřovat na hodinové či 15-minutové intervaly a reagovat tak na změny počasí, které ovlivňují dodávku energie. To zvýšilo potřebu algoritmických počítačových programů, které jsou schopny obchodovat samy.

Zisk z volatility

„Obchodování vyžaduje stále rychlejší rozhodování. Automatické obchodování je bezesporu konkurenční výhodou, což můžeme vidět na našich výsledcích.“
Eberhard Holstein, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Grundgrün

Zde je příklad toho, jak obchodování funguje. 7. října, kdy bylo zataženo, byla výroba solárních elektráren 37,5 GWh, nejnižší od března. Pro srovnání, roční průměr činí 93 GWh energie za den. V kanceláři Grundgrün se každých pár sekund objevil červený záblesk na jedné z obrazovek počítačů.

Protože ceny energie stoupaly a klesaly s výrobou více než 1,5 milionu německých fotovoltaických a větrných elektráren, systém společnosti Grundgrün byl zaneprázdněn nákupem a prodejem na EPEX trhu ve 24 hodinových nebo 96 15-minutových intervalech. Potenciální zisk vycházel z fluktuace ceny mezi 0 a 84 eury za MWh.

Role Algoritmů

 „V dlouhodobém horizontu bude pro společnosti obtížné generovat zisk na vnitrodenním trhu bez algoritmů, počítače jsou v obchodování stále rychlejší a činí lepší rozhodnutí.“
Hendrik Brockmeyer, senior energetický obchodník v EWE AG, jež začala používat automatizované obchodování asi před rokem

Zatímco algoritmy, počítačové programy, které detekují již mírné změny cen, jsou využívány pro obchodování 40-50 % evropských dluhopisů a akcií, na evropském trhu s energiemi a plynem je za pomocí nich prováděno méně než 10 % obchodů, uvádí Intalus GmbH, poskytovatel finančních software.

Mnoho společností, včetně Statkraft AS, EnBW AG a Axpo AG, využívá programy spíše jako podporu, než aby je nechávaly obchodovat přímo. Axpo je využívá pouze pro 1 % obchodů s německými energiemi a uhlíkovými povolenkami, říká James Isilay, algoritmický obchodník švýcarské společnosti.

Likron GmbH, společnost, která vytváří automatizované systémy pro obchodníky s elektřinou, očekává, že se její aktuální zákaznická základna sedmi vnitrodenních obchodníků v příštím roce více než zdvojnásobí. Její software nyní testuje několik dalších energetických společností, tvrdí Roland Peetz, generální ředitel Likronu a bývalý senior obchodník v UniCredit SpA.

Větší energetičtí výrobci s plynovými či uhelnými elektrárnami jsou schopni vyvážit přerušovanou výrobu solárních a větrných elektráren, čehož společnosti výhradně s obnovitelnými zdroji nejsou schopné. Místo toho musí předpovídat a obchodovat svojí nestálou výrobu opatrně, tvrdí Ralf Burgdorf, vedoucí obchodování a výroby ve společnosti Grundgrün, která obchoduje s výkonem obnovitelných zdrojů okolo 3 GW, tedy ekvivalentu téměř 3 bloků jaderné elektrárny Temelín.

V Grundgrün a ostatních společnostech počítače převezmou iniciativu poté, co obchodníci prodají očekávaný výstup produkce solárních a větrných elektráren na základě předpovědi počasí z předešlého dne. Jak se produkce odchyluje od porgnózy, počítačový algoritmus zajistí, že množství prodané energie odpovídá tomu, co elektrárny vyrobí, s přihlédnutím k cenám a transakčním nákladům.

Role obchodníků

V průběhu dne se obchodníci společnosti Grundgrün můžou rozhodnout k přepsání počítačem stanoveného příkazu. V noci obchodování probíhá do značné míry automaticky, pokud nejsou předpovídány obtížné klimatické podmínky. Ostatní společnosti se spoléhají na počítačové algoritmy ještě více. Například Kom-Solution GmbH nechává obchodování na počítačích v noci i o víkendech a šetří tak náklady za mzdy.

I když se stále jedná o minuty, ne sekundy, v rámci kterých se musí počítače na energetickém trhu rozhodovat, práce obchodníků se s cílem Německa zdvojnásobit výrobu energie v obnovitelných zdrojích na 60 % v příštích 20 letech značně mění.