1. červenec 2026
Změny klimatu ohrožují výrobu elektřiny, varuje nová studie

Globální změny klimatu a hladin vodních toků by mohly vést k omezení schopnosti výroby elektřiny z vodních a tepelných elektráren, pro něž je voda nezbytnou surovinou. S tímto varováním přichází nová studie nizozemských vědců, kteří se domnívají, že klimatické změny by mohly zejména v letních měsících způsobit velké nesnáze vodním a tepelným elektrárnám.
Podle nové studie vědců z nizozemské univerzity Wageningen by v letech 2040 až 2069 mohl dostupný výkon elektráren poklesnout v celosvětovém měřítku až o 60 %. Podle studie se vodní a tepelné elektrárny v současné době podílí na celosvětové výrobě elektřiny z 98 %.
„Vodní i tepelné elektrárny, jakými jsou elektrárny jaderné a zdroje spalující fosilní paliva či biomasu, spoléhají na vodu z řek či jiných toků. Tyto technologie výroby elektřiny jsou silně závislé na dostupnosti vody, přičemž teplota chladicí vody hraje kritickou roli v procesu termoelektrické výroby elektřiny.“
Michelle van Vliet, vedoucí studie
Autoři upozorňují, že se jedná o první studii, která zkoumá spojení mezi klimatickými změnami, zásobami vody a výrobou elektřiny v globálním měřítku. Podle nich tedy elektrárny nejsou pouze původci klimatických změn, ale rovněž jimi budou silně ovlivněny. Vědci svá tvrzení staví na datech z téměř 26 000 elektráren z celého světa.
„Konkrétně Spojené státy, jižní část Jižní Ameriky, střední a jižní Evropa, jihovýchod Asie a jih Austrálie jsou ohroženými regiony, jelikož prognózy předpokládají pokles střední hodnoty ročního průtoku společně se silným nárůstem teploty vody z důvodu klimatických změn. Toto povede k omezení potenciálu vodních a tepelných elektráren v těchto regionech,“ dodává Van Vliet.
Podobná situace postihla v srpnu minulého roku Polsko, které z důvodu nedostatku chladicí vody pro své tepelné elektrárny muselo zastavit některé průmyslové provozy a omezit tak spotřebu elektrické energie. Podle slov Van Vlietové je velmi důležité, aby se lidstvo v budoucnu nezaměřovalo pouze na omezování dopadů klimatických změn, ale rovněž na přizpůsobení se jim.
Zdroj úvodní fotografie: Veyroter
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
2. červenec 2026
2. červenec 2026
7. červenec 2026
9. červenec 2026
8. červenec 2026
13. červenec 2026
15. červenec 2026
Komentáře (2)
Copak o to, pokud jde o tepelné elektrárny, existují i systémy tzv. suchého chlazení, kdy vody netřeba. Jen to holt bude něco stát, ale je to řešitelné. Ale s těmi vodními zdroji je to pravda. Zejména, pokud jde o malé průtočné elektrárny užívající pouze vodní tok (jezy, náhony apod.), tedy bez přehrad.
Bohuzel, vodni plochy se za posledni stoleti spise rusi a schopnost krajiny vodu zachycovat klesa (a pritom by se vice hodilo ji zvysovat a srovnavat rocni prutok, nejen kvuli elektrarnam), coz ve spojeni s betonovymi plochami a rovnymi betonovymi koryty dobrotu nejspis delat nebude...







