Amper: Spotřeba elektřiny v ČR dál roste bez ohledu na meziroční zdražování

Spotřeba elektřiny v Česku v letošním druhém čtvrtletí dál rostla, meziročně o 2,3 procenta, stále ještě ale nedosahuje průměru z let před energetickou krizí. Cena elektřiny meziročně vzrostla o 26 procent. V tiskové zprávě o tom informovala společnost Amper Meteo ze skupiny Amper.

Spotřeba elektřiny v Česku roste meziročně od posledního čtvrtletí roku 2024, v letošním druhém kvartále to po očištění o vliv počasí bylo o 2,3 procenta. "V posledních kvartálech jsme mohli velmi spolehlivě podle spotřeby elektřiny odhadovat vývoj české ekonomiky. Čísla nárůstu spotřeby se prakticky shodovala s růstem HDP. Pokud to platilo i v posledním kvartále, tak lze konstatovat, že válka v Íránu se zatím na naší ekonomice v tomto ohledu neprojevila, pokud tedy nedošlo ke zkreslení vlivem červnového vyššího nasazení klimatizací," uvedl zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák.

Ve druhém letošním čtvrtletí meziročně vzrostla i spotřeba plynu, a to o 1,2 procenta, po očištění o vliv počasí ale klesla o 0,4 procenta. Letošní druhý kvartál začínal chladnějším dubnem, meziročně o 2,2 stupně Celsia, květen byl ale meziročně teplejší o 2,8 stupně Celsia a červen o 0,8 stupně Celsia.

Oproti období 2017 až 2021, tedy před energetickou krizí, je stále spotřeba plynu i elektřiny nižší. U plynu se úspory pohybují okolo 15 procent, u elektřiny to v druhém čtvrtletí bylo o 5,5 procenta méně spotřebované elektřiny.

Z obnovitelných zdrojů bez bioplynových elektráren v Česku pocházelo od začátku letošního roku 3598 gigawatthodin elektřiny, což je srovnatelné s loňským rokem. Největší podíl, 75,6 procenta, měly na této výrobě fotovoltaické elektrárny, z 16,2 procenta vodní elektrárny a z 8,2 procenta větrné elektrárny. Tyto tři zdroje by dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v Česku z 10,3 procenta.

Oproti průměru let 2016 až 2025 vyrobily fotovoltaické elektrárny o 91 procent více elektřiny, nicméně instalovaný výkon se zvýšil o 107 procent. Naopak výroba z vodních elektráren je ve srovnání s průměrem tohoto období nižší o 37 procent. Největší propad nastal v lednu, kdy byla produkce z vodních elektráren o víc než polovinu nižší.

"Hlavními důvody byla slabší sněhová pokrývka a zároveň nižší teploty, které na rozdíl od minulosti nevedly k časnému odtávání. Ani v dalších měsících se situace nezlepšila. Lze předpokládat, že se malá výroba z vodních elektráren negativně projevuje i na spotových cenách elektřiny hlavně během večerních špiček," doplnil datový analytik Amper Meteo Kamil Rajdl.

Cena elektřiny ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 26 procent z mediánu ceny 88,4 eura za megawatthodinu na 111,4 eura za MWh. Důvodem je podle odborníků pravděpodobně válka v Íránu, při níž rostla cena paliva i plynu a to se mohlo negativně projevit i na ceně elektřiny.

Skupina Amper vychází při svých výpočtech a analýzách z veřejně dostupných dat. Data o spotřebě elektřiny čerpá od společnosti ČEPS, o plynu získává aktuální data od firmy NET4GAS. Zároveň pracuje s daty Energetického regulačního úřadu (ERÚ).