Prudký rozvoj průmyslu se v Číně v posledních desetiletích podepsal na kvalitě tamního ovzduší, což se v zemi projevuje i různými snahami omezit rozvoj uhelné energetiky. Podle čínské asociace loni klesly investice do výstavby nových tepelných elektráren na nejnižší úroveň od roku 2004.
Podle asociace China Electricity Council (CEC), která sdružuje čínské výrobce elektřiny a dodavatele elektráren, či jejich částí nebo dalších zařízení, dosáhly investice do nových tepelných elektráren v Číně 78,6 miliard juanů (zhruba 258 miliard Kč). Ve srovnání s rokem 2017 tak meziročně poklesly o 8,3 %.
Podle agentury Reuters CEC ve svém reportu uvádí, že celkové investice do nových uhelných elektráren loni v Číně klesly o 8,8 % na 6,44 miliard juanů. V případě jaderných elektráren investice poklesly pouze mírně, a to o 1,6 % na 44,7 miliard juanů.
<h2>Smíšené investice do OZE</h2>
V případě obnovitelných zdrojů byl vývoj loňských investic smíšený. Zatímco investice do výstavby vodních elektráren meziročně vzrostly o 12,7 % na 70 miliard juanů, v případě fotovoltaických či větrných elektráren investice poklesly.
Na nižších investicích do výstavby větrných a solárních elektráren se podepsaly změny v systému podpory, kterými se čínská vláda snaží řešit problém s vypínáním těchto zdrojů z důvodu nemožnosti využití výkonu a rostoucí náklady na podporu obnovitelných zdrojů.
Celkové investice do solárních elektráren se tak loni v Číně podle CEC meziročně propadly o 27,4 % na 20,7 miliard juanů, v případě větrných elektráren investice klesly o 5,2 % na 64,6 miliard juanů.
<h2>Podíl uhlí má v Číně nadále klesat</h2>
Čína se zavázala snížit podíl uhlí ve svém energetickém mixu na 58 % do příštího roku ve srovnání s 68,5 % v roce 2012. Do roku 2025 by podíl uhlí měl nadále klesnout, a to na 50 až 53 %.
Jedna z nedávných studií však podle agentury Reuters upozorňuje na fakt, že Čína loni obnovila stavební práce na projektech nových uhelných elektráren s instalovaným výkonem přesahujícím 50 GW.
<div>
<div class="DPSlot_container StandardArticleBody_dp-slot-inline" data-ad-type="other">
<div class="Attribution_container">
<div class="Attribution_attribution"></div>
</div>
</div>
</div>

Energetika v zahraničí

Čína loni investovala do výstavby tepelných elektráren nejméně za posledních 15 let

Sucha budou podle nové studie představovat pro tepelné elektrárny s průtočným chlazením mnohem větší hrozbu, než vědci dříve předpokládali. Problémy s chlazením během loňského suchého a extrémně horkého léta vyřadily z provozu i některé evropské tepelné elektrárny.
Tepelné elektrárny spalující uhlí, zemní plyn nebo jiné palivo či využívající energii jaderného štěpení jsou stále hlavním zdrojem elektrické energie ve většině zemí světa. Pro svůj chod však vyžadují dostatek chladicí vody, jejíž spotřeba závisí především na technologii používaného chlazení.
Vědci z americké Nicholas School of the Environment při Duke University se ve své studii zaměřili na potenciální dopady sucha a změny teploty chladicí vody na provoz elektráren s průtočným chlazením, jejichž provoz je na tyto faktory citlivý. Podle autorů studie staré elektrárny s průtočným chlazením v USA vyrábí stále zhruba třetinu elektrické energie.
V případě Spojených států by se oteplení povrchových vod o 3 °C a snížení průtoku tamních řek o 20 % podílelo na celkovém poklesu dostupného výkonu tepelných elektráren s průtočným chlazením z 20 %. Zbylých 80 % budoucích snižování výkonu či odstavování zdrojů <a href="https://nicholas.duke.edu/about/news/drought-effects-aging-power-plants-may-be-larger-expected" target="_blank" rel="noopener">by podle vědců</a> bylo způsobeno dodržováním regulací pro odběr vody či vracení ohřáté vody zpět do řek a jezer.
<blockquote>„Pokud chceme mít spolehlivé dodávky elektřiny a zároveň ochránit jezera a řeky, které nám poskytují chladicí vodu, musíme vybavit elektrárny recirkulačními chladicími systémy,“ uvedl Lincoln F. Pratson, profesor na Duke University a spoluautor studie.</blockquote>
Ve své studii vědci zkoumali provozní a meteorologická data pro celkem 52 tepelných elektráren s průtočným chlazením na východním pobřeží USA. Vědci pro svou studii využili data za období 2007 až 2014, kdy velkou část amerického jihovýchodu postihla rozsáhlá sucha.
Tato data vědci analyzovali při různých scénářích za pomoci modelu pro výrobu elektrické energie, který jim umožnil pro každou hodinu určit, jak maximální dostupný výkon zdroje ovlivňovaly jednotlivé faktory jako stoupající teplota chladicí vody, snížení průtoku chladicí vody či nutnost přizpůsobit výkon zdroje regulatorním požadavkům.
<blockquote>„Dřívější studie dávaly dopady sucha, teplot vody a environmentálních regulací do jednoho balíku. Jejich oddělením můžeme získat jasnější představu o budoucích velkých hrozbách a opatřeních pro jejich omezení,“ dodává Pratson.</blockquote>
Vzhledem k tomu, že sucha budou mít výrazně větší dopad než stoupající teplota vody, bude podle vědců nutné upřednostnit strategie pro omezení dopadu nižších průtoků vody řekami.
Kromě využívání recirkulačních chladicích soustav bude podle vědců nutné u elektráren vybudovat nádrže pro chladicí vodu, stavět nové elektrárny u velkých vodních ploch či toků a implementovat striktnější pravidla pro využívání vody.
<blockquote>„Je překvapující, že dopady sucha budou o tolik větší než dopad vyšší teploty vody, jehož vliv odhadujeme na něco málo přes 2 % veškerých omezení. Naštěstí mohou být skoro všechny dopady omezeny přechodem k recirkulačním chladicím soustavám,“ dodává Candise L. Henry, spoluautorka studie.</blockquote>
<h2>Sucho a teplo trápí tepelné elektrárny i v Evropě</h2>
Průtočné chlazení běžně využívají i tepelné elektrárny v Evropě, jež leží v blízkosti velkých řek, jezer či mořského pobřeží. Během loňského léta tak <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francouzske-i-svedske-jaderne-elektrarny-jsou-kvuli-teplu-odstavovany/" target="_blank" rel="noopener">muselo omezit či pozastavit výrobu elektřiny několik jaderných elektráren ve Francii či ve Švédsku</a>. České jaderné i nejaderné tepelné elektrárny vlně veder odolaly bez větších obtíží, jelikož většina z nich využívá <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/chladici-soustavy-tepelnych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener">mokrou recirkulační otevřenou přímou soustavu s chladicími věžemi</a>.

Elektřina

Studie: Sucha mohou být pro staré tepelné elektrárny větší hrozbou, než se očekávalo

Konvenční tepelné elektrárny využívají jako médium pro výrobu elektrické energie nejčastěji vodu, která v podobě páry pohání turbínu, jež roztáčí generátor. Vědci však <a href="http://www.gauss-centre.eu/SharedDocs/Meldungen/GAUSS-CENTRE/EN/2018/news_16_Uni_Stuttgart_IKE_Machine_Learning.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">experimentují s možností využívání oxidu uhličitého v nadkritickém stavu</a>, který by mohl být bezpečnějším a flexibilnějším pracovním médiem než voda. Pro pochopení chování tohoto plynu za různých podmínek je však nutné provádět velký počet simulací, se kterými vědcům pomáhají superpočítače a strojové učení.
Konvenční tepelné elektrárny, ať už je jejich zdrojem energie jaderný reaktor nebo kotel spalující uhlí či biomasu, využívají běžně jako médium pro přenos energie vodu. Před vstupem do turbíny je nicméně důležité, aby veškerá voda byla v plynném skupenství, tedy v podobě páry, jelikož zbytková vlhkost by mohla turbínu poškodit.
Již na začátku 20. století si německý inženýr Mark Benson uvědomoval, že pokud by voda mohla existovat zároveň v kapalném i plynném skupenství, znamenalo by to pro elektrárny značné navýšení účinnosti a snížení rizik. Právě tyto vlastnosti má voda v takzvaném nadkritickém stavu, pro jehož dosažení je nicméně potřebná vysoká teplota a tlak. Toto vědecké bádání vedlo Bensona k vynálezu nadkritického kotle, jehož využívání se však vzhledem k vysokým požadavkům na kvalitu použitých materiálu a konstrukci zatím nijak výrazně nerozšířilo.
Na Bonsonův století starý výzkum nyní navazují výzkumní pracovníci z Institutu jaderných technologií a energetických systémů (IKE) a Institutu letecké termodynamiky (ITLR) z německé Univerzity ve Stuttgartu. Za pomoci výkonných superpočítačů se nyní snaží najít způsob, jak usnadnit přenos tepla u látek v nadkritickém stavu, a tím zvýšit bezpečnost a účinnost moderních tepelných elektráren.
<blockquote>
<del></del>&#8222;Ve srovnání s podkritickými elektrárnami nadkritické elektrárny dosahují vyšší tepelné účinnosti, nepotřebují různá zařízení, jako například parní separátor, a mají kompaktnější dispozice,&#8220; uvedl Sandeep Pandey, doktorand na IKE.
</blockquote>
Při výrobě elektrické energie či jiných průmyslových procesech je využívána široká paleta zdrojů tepla a médií pro jeho přenos, nejběžnějším médiem je stále voda, jelikož je snadno dostupná a její vlastnosti jsou dobře prozkoumané v širokém rozsahu teplot a tlaků.
Aby však voda přešla do nadkritického stavu, musí být dosaženo teploty alespoň 374 °C a tlaku 22,4 Mpa, tedy hodnoty více než 200x vyšší než atmosférický tlak. Látky v nadkritickém stavu rovněž vykazují unikátní vlastnosti a i sebemenší změna teploty nebo tlaku může mít značný dopad. Nadkritická voda navíc vede teplo hůře než voda v kapalném skupenství a vysoké teploty a tlaky potřebné pro dosažení nadkritického stavu mohou přispívat k degradaci potrubí.
<h2>&#8222;Neekologický&#8220; oxid uhličitý nabízí ekologické řešení</h2>
Vzhledem k těmto neoptimálním vlastnostem vody vědci prozkoumávají možnost využívání oxidu uhličitého, který oproti vodě nabízí některé výhody, například nižší teplotu a tlak potřebné pro dosažení nadkritického stavu. Přestože se využívání CO2 v dnešní době nemusí zdá na první pohled jako ekologické, oproti jiným pracovním médiím se jedná o bezpečnou látku.
<blockquote>
&#8222;Nadkritický oxid uhličitý nenarušuje ozónovou vrstvu a má velmi nízký potenciál z hlediska globálního oteplování ve srovnání s jinými běžně využívanými pracovními látkami, jako jsou chladiva na bázi chlor-fluorovaných uhlovodíků, čpavek a další,&#8220; říká k přednostem CO2 Sandeep Pandey.
</blockquote>
Aby vědci dokázali nahradit vodu oxidem uhličitým, musí první dostatečně porozumět jeho vlastnostem, včetně schopnosti přenosu tepla při různém proudění látky, a jejich vlivu na zařízení elektrárny. Výzkumní pracovníci Stuttgartské univerzity tak ve spolupráci s vědci ze Singapurského technologického institutu využívají superpočítač s vysokou přesností simulací a technologii strojového učení a zároveň vyvíjejí nástroj, který by bylo možné snadno využívat na komerčních počítačích.
<figure id="attachment_54560" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-54560" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/Simulace-toku-nadkritickeho-oxidu-uhliciteho-1024x576.jpg" alt="Simulace ukazují strukturu a vysoko (červené) a nízkorychlostní (modré) toky látky během procesu chlazení. Vědci zaznamenali velký rozdíl v turbulencích mezi dolů proudícím (vlevo) a vzhůru proudícím (vpravo) nadkritickým oxidem uhličitým. Zdroj: IKE, University of Stuttgart" width="1024" height="576" /><figcaption class="wp-caption-text">Simulace ukazují strukturu a vysoko (červené) a nízkorychlostní (modré) toky látky během procesu chlazení. Vědci zaznamenali velký rozdíl v turbulencích mezi dolů proudícím (vlevo) a vzhůru proudícím (vpravo) nadkritickým oxidem uhličitým. Zdroj: IKE, University of Stuttgart</figcaption></figure>
Pro tyto účely vědci využívají různé simulační metody, jejichž výsledky slouží jako vstupní data pro svou umělou neuronovou síť, tedy algoritmus se schopností učit se. Výzkumníci &#8222;učí&#8220; svůj algoritmus pomocí experimentálních dat, aby mohli modelovat přenos tepla mezi pracovní látkou a stěnou potrubí za různých podmínek. Zároveň si však musí dávat pozor, aby model svými daty &#8222;nepřekrmili&#8220;, jelikož by při využití jiných vstupních dat nemusel poskytovat přesné výsledky.
Pro získání dat pro svůj algoritmus vědci provedli celkem 35 numerických simulací, každou zaměřenou na konkrétní provozní podmínky. Jako vstup sloužily vstupní teplota a tlak látky, tepelný tok, průměr potrubí a tepelná energie pracovní látky, na jejichž základě model počítá tlak vyvíjený na stěnu potrubí a její teplotu. 80 % získaných dat vědci používají pro svůj učící se algoritmus, zbylých 20 % poté k separátnímu kontrole dat.
Vědecký tým bude i nadále pokračovat v simulacích, čímž bude doplňovat zdrojová data pro svůj algoritmus. Jako další krok by mělo následovat i vybudování modelu nadkritické elektrárny, který by měl ověřit, zda se budou teoretická data shodovat s výstupy z praxe. Hlavním cílem je však vytvoření dostatečně přesného, snadno použitelného a výpočetně efektivního nástroje, který by konstruktérům a provozovatelům elektráren s nadkritickými parametry umožnil bezpečnější a účinnější výrobu elektrické energie.

Technologie

Superpočítače a umělá inteligence pomáhají vědcům zvyšovat účinnost výroby elektřiny

Zranitelnost evropského energetického sektoru vůči změnám ve vodních zdrojích se má v důsledku klimatických změn do roku 2030 zvýšit. K tomuto závěru dospěli výzkumníci z nizozemské Univerzity v Leidenu, kteří na toto téma minulý měsíc publikovali článek v časopise <a href="https://www.nature.com/articles/nenergy2017114">Nature Energy</a>.
Elektrárny založené na tepelném cyklu (uhelné, plynové a jaderné elektrárny) využívají významné množství čerstvé vody pro účely chlazení. Velká plynová elektrárna dokáže při provozu spotřebovat za minutu množství vody srovnatelné s objemem olympijského bazénu. Pokud voda není k dispozici, nebo je příliš teplá, elektrárna je nucena snížit produkci elektřiny, či dokonce výrobu zastavit úplně.
V posledních letech Evropa <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-se-potyka-s-nedostatkem-elektriny-velke-prumyslove-firmy-musi-omezovat-vyrobu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">čelila stále častějším vlnám veder a obdobím sucha, která tlačí na energetické systémy</a>. Pokud jedna elektrárna přestane vyrábět, musí být nahrazena zvýšenou produkcí z méně postižené elektrárny nebo výrobou z obnovitelných zdrojů. Při delších obdobích sucha je však tento kompenzační mechanismus nedostatečný a může vést k narušení elektrických dodávek, či v extrémních případech až blackoutům.
<h2>Rostoucí nedostatek vody</h2>
Tým výzkumníků z Leidenské univerzity pod vedením doktora Paula Behrense analyzoval data z více než 1300 elektráren, čerpajících vodu z 818 různých vodních zdrojů. Jejich výzkum ukazuje, že množství regionů, které mají kvůli přístupu k vodě zranitelnou elektrickou síť, do roku 2030 výrazně vzroste. Kromě toho je výstavba mnoha nových elektráren plánována vedle vodních zdrojů, které jsou již nyní pod tlakem.
Výzkum ukázal, že oblasti, jež budou v budoucnu čelit riziku nedostatku vody, se nachází především v oblasti Středomoří. Konkrétně jsou zmiňovány oblasti Španělska, Itálie, jižní Francie a Řecka. Mimo ně ale riziko hrozí i oblastem podél Rýna v Německu, Bulharsku a Polsku, kde se elektrická výroba může potýkat s problémy pramenícími právě z nedostatku vody či její vyšší teploty.
<h2>Chlazení mořskou vodou</h2>
„Existují možnosti, jak se s tímto nedostatkem vypořádat,“ tvrdí doktor Behrens. &#8222;Náš výzkum ukazuje, že chlazení pomocí mořské vody může výrazně snížit problémy na pobřeží Středozemního moře. Toto řešení však bude vyžadovat vyšší investice do vybavení elektráren, aby bylo chlazení agresivnější mořskou vodou možné.&#8220;
„Pokud chceme snížit využívání chladící vody v celé EU, budeme muset uzavřít staré, neefektivní elektrárny a nahradit je obnovitelnými zdroji založenými například na větru a slunci. To nám může pomoci snížit závislost na elektrických zdrojích, které potřebují vodu a také můžeme zlepšit dosahování našich klimatických cílů,“ dodává dr. Behrens.

Klimatický vývoj představuje hrozbu pro evropskou elektroenergetickou výrobu

Německo bude žádat o výjimky pro své hnědouhelné elektrárny v souvislosti s odsouhlasením přísnějších limitů na úrovni EU pro škodlivé látky vypouštěné z elektráren.
<a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-schvalila-prisnejsi-limity-emisi-energetiku-cesko-nemeckem-bylo/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Členské státy Evropské unie 28. dubna odhlasovaly</a> v rámci tzv. revidovaného Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) přísnější limity pro emise NOx, SO2, rtuti a prachových částic vypouštěných z velkých spalovacích zařízení, které vejdou v platnost v průběhu roku 2021. Proti byli mimo Německa také Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Finsko.
<blockquote>
„V zájmu správné implementace existuje možnost, že v individuálních případech budou udělovány výjimky,“ uvedl německé ministerstvo životního prostředí v reakci na hlasování.
</blockquote>
Německo, které disponuje 21 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren, se těsně před hlasováním členských států EU pokoušelo navýšit limit pro emise oxidů dusíku pro hnědouhelné elektrárny z navrhovaných 175 mg/Nm³ na 190 mg/Nm³.
<figure id="attachment_12772" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Schkopau-foto-oficial.jpg"><img class="size-full wp-image-12772" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Schkopau-foto-oficial.jpg" alt="Jedním z hlavních odběratelů uhlí EP Energy je uhelná elektrárna Schkopau" width="1024" height="683" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Schkopau</figcaption></figure>
Limit 175 mg/Nm³ má potenciál na uzavření německých hnědouhelných elektráren, z nichž některé vypouštějí pouze okolo 10-15 mg/Nm³ NOx nad novým limitem a u kterých se nevyplatí investice do další modernizace.
<blockquote>
„Co se týče emisí oxidů dusíku pro hnědouhelné elektrárny, většina zemí se rozhodla nastavit horní hranici ve výši 175 mg/Nm³. Německá spolková vláda tento limit odmítla, protože není odpovídající. Odvoláváme se při tom na vědecký posudek Spolkové agentury pro životní prostředí,“ uvedlo Německé ministerstvo životního prostředí.
</blockquote>
Podle evropského technického sdružení pro výrobu elektřiny a tepla (VGB PowerTech) jsou požadavky pro emise oxidů dusíku pro hnědouhelné elektrárny a emise rtuti pro hnědouhelné a černouhelné elektrárny významně za hranicí technické a ekonomické proveditelnosti vyžadované evropskou směrnicí.
Pokud by byly všechny hnědouhelné elektrárny v Německu vybaveny technologiemi pro dosažení nového limitu emisí NOx, podle německého ministerstva životního prostředí by to znamenalo úsporu 4 500 tun NOx, tedy zhruba 5 % z celkových 85 000 tun NOx produkovaných těmito elektrárnami a méně než 0,5 % z celkových emisí NOx Německa. Větší význam by mělo podle ministerstva omezení emisí NOx v dopravě a menších zdrojích.
<blockquote>
„Je překvapující, že země bez hnědouhelných zdrojů rozhodují, jak ostatní členské země disponující těmito zdroji s nimi naloží,“ uvedl polský ministr životního prostředí Pawel Salek, podle kterého přijde nové nařízení polské společnosti na 10 miliard zlotých (65 miliard korun).
</blockquote>
<figure id="attachment_17446" style="width: 2048px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/17142426896_9d5874e6a9_k.jpg"><img class="size-full wp-image-17446" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/17142426896_9d5874e6a9_k.jpg" alt="Hnědouhelná elektrárna Neurath" width="2048" height="1365" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath</figcaption></figure>
Určení nejlepších dostupných technologií a jejich příslušného množství produkovaných emisí bylo hlavním problémem procesu přijetí nových standardů. Kritika definice příslušných emisních standardů, založená na vědeckých podkladech nebyla vzata v úvahu, tvrdí VGB PowerTech.
<blockquote>
„Nyní tedy doufáme v jistou míru uvážlivosti při implementování nových požadavků EU do legislativy a to tak, aby bylo předejito předčasnému uzavírání elektráren v důsledku neodpovídajících emisních požadavků,“ uvedla asociace VGB PowerTech.
</blockquote>
Provozovatelé evropských hnědouhelných elektráren mají mimo retrofitu pro dosažení požadovaných emisních limitů možnost snížit počet provozních hodin od roku 2021 na maximálně 1 500 a zachovat stávající úroveň emisí škodlivých látek. Další možností je požádat o derogaci, jejíž dosažení ovšem bude složitý a časově náročný proces vyžadující vypracování cost-benefit analýzy a proces veřejné konzultace.
Podle Evropské asociace dodavatelů pro elektrárny (EPPSA) bude dosažení nových limitů ekonomicky i technicky dosažitelné. Některé starší elektrárny mohou mít s ekonomickou rentabilitou opatření problémy, ale tyto elektrárny mohou využít derogaci, uvádí asociace.

Elektrárny v Evropě

Německo bude v rámci nových limitů NOx žádat o výjimky pro své hnědouhelné elektrárny

Policie vyšetřuje akci ekologické organizace Greenpeace v elektrárně Chvaletice pro podezření z poškození cizí věci. Skupina 11 aktivistů obsadila v pondělí <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/chladici-soustavy-tepelnych-elektraren/'>chladicí věž</a>, vyvěsila na ni dva transparenty a opustila ji ve středu večer. Policie chtěla šest cizinců a pět Čechů na policejní služebně vyslechnout, všichni však na místě odmítli podat vysvětlení, řekla dnes ČTK mluvčí pardubické policie Jana Drtinová. 
<blockquote>
&#8222;Střežíme objekt, aby nedošlo k dalšímu narušení, později se bude provádět ohledání místa činu,&#8220; uvedla Drtinová.
</blockquote>
 Podle trestního zákoníku závisí možný trest na výši způsobené škody, která zatím nebyla vyčíslena. Pokud by byla velkého rozsahu, tedy nejméně pět milionů korun, hrozí aktivistům teoreticky dva až šest let vězení. 
 Výši škody začne elektrárna zjišťovat koncem tohoto nebo počátkem příštího týdne, až policie ukončí vyšetřování.
Vlastník elektrárny, společnost Severní energetická, již dříve uvedl, že může dosáhnout řádově několika milionů korun, v případě poškození pláště chladicí věže by to byly i desítky milionů. Aktivisté to zpochybnili s tím, že navrtání děr akumulátorovou vrtačkou nemůže věž příliš poškodit. 
<figure id="attachement_6216" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Elektrárna_Chvaletice-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Elektrárna_Chvaletice-725x481.jpg" alt="Chvaletice" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle generálního ředitele podniku Luboše Pavlase bude ohledání chladicí věže stát asi 600.000 korun. 
<blockquote>
&#8222;Musíme postavit plošinu, provést znalecká posouzení, zda nebyl poškozen plášť, a pak vše demontovat. Podle toho se uvidí, zda to tím vše skončí, nebo budou škody řádově růst, pokud bychom museli udělat sanaci stavby,&#8220; řekl ČTK Pavlas.
</blockquote>
 Ekologická organizace svou akcí protestovala proti uskutečňované modernizaci elektrárny, která prodlouží její provoz do roku 2030. Severní energetická považuje nesouhlas Greenpeace za absurdní, neboť modernizace sníží emise škodlivých látek i prachu.

Elektrárny v ČR

Chvaletice: Akce Greenpeace může mít trestní dopad

Ekologická organizace Greenpeace dnes v Pardubicích zahájila informační kampaň namířenou proti prodlužování životnosti hnědouhelné elektrárny ve Chvaleticích. Dva ze čtyř kotlů elektrárny podstupují modernizaci, po níž by mohly být v provozu do roku 2030. Greenpeace chce apelovat na veřejnost a politiky, aby rekonstrukci odmítli, kdyby se neuskutečnila, musela by elektrárna provoz v roce 2020 zastavit. Společnost Severní energetická, majitel elektrárny, považuje jednání ekologických aktivistů za absurdní. 
 Již vydané stavební povolení na modernizaci elektrárny před časem napadl správní žalobou právnický spolek Frank Bold Society. Nesouhlasí se závěrem ministerstva průmyslu a obchodu, že záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Kdyby mu dal soud za pravdu, muselo by se stavební povolení znovu projednat včetně studie EIA. Greenpeace věří, že by se podařilo vydání povolení zastavit. Modernizace však již pokročila, hotová má být do konce roku a do té doby nemusí soud rozhodnout. 
<blockquote>
&#8222;Základní průšvih, že to prodlouží životnost elektrárny o deset let, se neřešil. Kdyby se dělala EIA, mohla se vyjádřit veřejnost a integrované povolení by se řešilo v režimu podstatné změny. Garantuji vám, že by to majitelé elektrárny takhle snadným způsobem obejít nemohli,&#8220; řekl novinářům vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
</blockquote>
 Podle jím citované studie Neviditelní zabijáci zemře kvůli emisím z elektrárny předčasně 80 lidí ročně. Elektrárna je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v regionu. Rovenský také upozornil na to, že elektrárna bude chtít časem možná modernizovat i zbývající dva bloky a tím prodloužit jejich životnost. 
<figure id="attachement_6216" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Elektrárna_Chvaletice-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Elektrárna_Chvaletice-725x481.jpg" alt="Chvaletice" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Chvaletická elektrárna modernizuje svůj provoz a snižuje tak emise škodlivých látek i prachu, což je pozitivní právě pro plíce a zdraví obyvatel Pardubicka i celé České republiky. Je neuvěřitelné, že proti tomuto zlepšení ekologičtí aktivisté protestují, místo aby ho vítali,&#8220; uvedla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí společnosti Severní energetická.
</blockquote>
 Podle ní je konkurence na energetickém trhu v Česku prospěšná, neboť snižuje ceny elektřiny. 
 Greenpeace chtějí v kampani pokračovat každý den až do krajských voleb. Kromě informací a letáků budou moci lidé také podepisovat protestní petici a změřit si vitální kapacitu plic. 
 Elektrárna letos začala modernizovat dva bloky ze čtyř. Projekt za 2,5 miliardy korun má především snížit emise, omezit únik prachových částic a prodloužit životnost bloků 3 a 4 do roku 2030. 
 Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 MW. Elektrárnu koupila společnost Severní energetická od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Greenpeace proti elektrárně Chvaletice, odmítají prodloužení její životnosti

Ve chvaletické elektrárně dnes pokračuje vyšetřování úterního požáru, hořel dopravník <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>hnědého uhlí</a> a palivová věž. Hasiči předběžně uvedli, že škoda je 50 milionů korun, dnes se bude částka upřesňovat, patrně bude mnohem vyšší, řekla ČTK mluvčí hasičů Vendula Horáková. 
 Požár vypukl v úterý časně ráno, před čtvrtou hodinou, hasiči jej dostali po kontrolu přibližně za dvě hodiny. Ohniska požáru dohašovali do 21:00. Byl vyhlášený třetí požární stupeň a ranního zásahu se zúčastnilo 13 jednotek z Pardubického a Středočeského kraje. 
<blockquote>
&#8222;Požár zcela zničil prostor dopravy uhlí do elektrárny, prostor přesypávání uhlí z jednoho dopravníku na druhý, věž i elektrickou instalaci. Žárem došlo ke zřícení dopravního mostu, ve kterém jsou dopravní pásy,&#8220; uvedla Horáková.
</blockquote>
<figure id="attachement_6216" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Elektrárna_Chvaletice-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Elektrárna_Chvaletice-725x481.jpg" alt="Chvaletice" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Hasiči zatím stanovili čtyři verze možné příčiny vzniku požáru, nedbalost, zadřené ložisko na pásovém dopravníku, samovznícení uhlí nebo závada na elektroinstalaci. Podle policie patrně šlo o technickou závadu, řekl ČTK krajský policejní mluvčí Petr Voldán.

Škoda po požáru v elektrárně Chvaletice bude vyšší než 50 mil.Kč

V tepelné elektrárně v Chvaleticích u Pardubic dnes ráno hořel dopravník uhlí. Oheň způsobil škodu za 50 milionů korun a zřejmě na několik týdnů zastavil výrobu elektřiny. <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/'>Dodávky tepla</a> pro obce Trnávka a Chvaletice zajistí společnost Severní energetická z náhradních zdrojů, řekl ČTK pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).
Oheň nikoho nezranil. Všichni zaměstnanci po vyhlášení poplachu opustili svá pracoviště. Ani obyvatelům v okolí elektrárny nic nehrozí, řekla ČTK mluvčí skupiny Severní energetická Gabriela Sáričková Benešová. Oficiální vyjádření vydá společnost zhruba v poledne.
Příčinu nehody vyšetřují hasiči, policisté a spolupracují s krizovým štábem podniku. Požár pravděpodobně vypukl ve věži, kam míří 200 metrů dlouhý dopravníkový pás s uhlím. Konstrukce věže následně spadla. Nehoda se stala mimo výrobní bloky elektrárny, uvedl hejtman.
<blockquote>
&#8222;Musí se sehnat náhradní díly pro dopravníkový pás a pravděpodobně bude muset být vystavěna ta věž,&#8220; řekl hejtman. 
</blockquote>
Jde o specifické dodávky dílů, zatím není jasné, zda je bude nutné vyrobit.
Elektrárna vyrábí hlavně elektřinu, kterou dodává do <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/'>distribuční sítě</a>. Elektřiny je v zemi dostatek. Minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice, pro jeho výrobu má elektrárna náhradní kotelnu, řekl hejtman.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 MW. Vlastní ji společnost Severní energetická. Letos elektrárna odstavila dva bloky, které modernizuje. Po dnešní nehodě zastavila provoz i zbývajících dvou bloků.

Požár zastavil provoz chvaletické elektrárny, škoda je 50 milionů

Čína chce v příštím desetiletí zvýšit svůj vliv na poli špičkových energetických technologií a stát se konkurenceschopnou mezinárodním energetickým společnostem. Hlavními oblastmi se má stát podmořský průzkum ložisek ropy a plynu a výstavba nejmodernějších tepelných elektráren.
Nejlidnatější země světa ztrácí za konkurencí anglo-amerických ropných gigantů v hlubokomořských technologiích pro těžbu ropy a zemního plynu a japonskými a německými výrobci nejmodernějších turbín pro tepelné elektrárny. Čína, jež je také největším spotřebitelem energie na světě, si dala za cíl překonat své konkurenty a stát lídrem v energetických technologiích, které pomohou pokrýt její poptávku a zároveň vyvinout technologie pro vývoz.
Plán vydaný třemi čínskými ministerstvy, včetně Národní rozvojové a reformní komise (NDRC), navrhuje do roku 2025 rostoucí energetickou nezávislost Číny a usiluje o exportní příležitosti v oblasti energetiky.
<blockquote>
„Důležité technologie nemáme ve svých rukou,“ stojí v dokumentu.
</blockquote>
<h2>Rozvoj především ropného a plynárenského průmyslu a tepelných elektráren</h2>
V rozvoji oblasti těžby ropy a zemního plynu se vůdčí role pravděpodobně ujmou státem vlastněné společnosti China National Petroleum Corp (CNPC) a její dceřiná společnost PetroChina, Sinoptec Group a China National Offshore Oil Corp. China Petroleum Technology and Development Corp, poskytovatel technologických zařízení přidružený k CNPC již dosahuje vývozu v hodnotě 3,7 miliardy dolarů (88,6 miliardy korun) ročně.
<blockquote>
&#8222;V oblasti ropných vrtů bychom chtěli snížit závislost na dovozu zlepšením soběstačnosti. Plán rozpracovává velké rozvojové projekty pro ropný a plynárenský průmysl ve využívání zemního plynu, plynu z břidlic a těžby ropy na moři. Dvě posledně jmenované zůstanou strategickými tahy Číny pro zajištění dodávky energie,&#8220; řekl Yang Shuangquan, generální tajemník Čínské asociace ropy a ropných zařízení asociace (CPEIA).
</blockquote>
Největšími investory do výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách jsou státní China Huaneng Group, China Datang Corporation, společně se svou dceřinou společností zabývající se OZE &#8211; China Guodian Corp a dále China Huadian Group Corp či China Power Investment Corp.
Yang řekl, že specifikace výše investic dosud nebyla zveřejněna, avšak že ministerstvo financí by mělo brzy přijít s navazující strategií pro realizaci, aniž by zmínil určitý časový rámec.
Pro dosažení průlomu v klíčových technologiích chce čínská vláda představit fungující projekty v roce 2020, které povedou k vytvoření nových mezinárodně konkurenceschopných produkčních řetězců v roce 2025.
Plán počítá se zvýšením vládního úsilí v posunu od méně technologicky vyspělých průmyslových odvětví, jako jsou například uhelný a ocelářský průmysl. To zahrnuje <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/cina-v-roce-2030-az-ctvrtina-elektriny-z-vetru/">zvýšení využití obnovitelných technologií</a>, ale také využití ultra super-kritických uhelných bloků, moderních plynových turbín a velkých jaderných elektráren.
Úvodní fotografie: Šanghaj, <a class="owner-name truncate" title="Go to Wilson Hui's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/wilsonhui/">Wilson Hui</a>, Flickr