Kdo bude příjemcem prostředků z evropského uhlíkového cla?
Dle Evropského parlamentu bude unijní uhlíkové clo (tzv. carbon border adjustment) novým vlastním zdrojem prostředků pro evropský rozpočet. Dle některých by pak tyto prostředky navíc měly být dále přesměrovány k nejchudším zemím světa, aby byl proces dekarbonizace urychlen i mimo EU.
O výroku člena Evropského parlamentu za Stranu zelených Yannicka Jadota informoval v tomto týdnu portál Euractiv. Dle něj by případné zavedení dalšího cla na hranicích EU mohlo být v nesouladu s pravidly Světové obchodní organizace. Způsob, jak se konfrontaci vyhnout, by byla alokace některých prostředků na financování nízkouhlíkových technologií rozvojovým zemím. Alespoň to se uvádí v reportu týkajícím se uhlíkového cla, který pro Evropský parlament Jadot zpracoval a o kterém bude nyní Parlament hlasovat.
Vyšší clo na energii z fosilních zdrojů, později i na zboží
Zavedení cla na hranicích EU, které by svou hodnotou reagovalo na emisní náročnost daného zboží, je stanoveno ve strategických dokumentech EU, včetně Evropské zelené dohody.
Zpoplatněna by prvotně byla energie, tedy nejen samotné formy energie, ale například i dovážené energetické suroviny, následně pak energeticky náročné produkty jako ocel, cement a hliník i jiné importované produkty. Clo by mělo být zavedeno nejpozději v roce 2023.
Rozpor s pravidly Světové obchodní organizace
Zavedení nové formy cla by mohlo být v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Podle Jadotovy zprávy by nastavení využití prostředků mohlo hrát významnou roli při posuzování ze strany WTO. Přesměrování prostředků tak, aby byly dále využity pro ozeleňování ekonomiky, by totiž, dle jednoho z hlavních představitelů WTO Alana Wolffa, mohlo pomoci při posuzování na půdě této organizace.
Jako jeden z hlavních problémů WTO vnímá to, že by vybrané prostředky podpořily některé průmyslové sektory. Jako podpora těchto je totiž uhlíkové clo často vnímáno. Dle environmentálního výboru Evropského parlamentu by proto mohlo být problematické, pokud by prostředky směřovaly bez dalšího určení do financování Evropského plánu obnovy. Někteří členové Parlamentu tak navrhují, aby část prostředků byla určena na podporu zelené infrastruktury v chudších státech světa. Dovoz právě z méně rozvinutých zemí by, mimo jiné, uhlíkové clo zatížilo a mohlo by mít značný dopad na jejich ekonomiky.
Zdroj úvodního obrázku: Flickr, Guilhem Vellut
Mohlo by vás zajímat:
Čili stejně jako po zavedení EU ETS všechny finální produkty v EU výrazně zdraží. Ovšem s tím rozdílem, že peníze, které tímto půjdou do EU v EU ani nezůstanou, ale půjdou do zemí třetího světa. A lidi tomu tleskají. Wow.
Tleskám
To nejlepší by bylo, aby se peníze využily zejména na vše co umožní snížit porodnost. Gumičky, léky, propagace, propagace, propagace....
A proč nevětší porodnost máte v Africe kde žije málo lidí na km2.Jinak celosvětově porodnost rychle klesá a brzo dosáhne 2 děti na 1 ženu.
Dvě dekády tomu dejte.
Ano a počet obyvatel dál poroste, protože je nízký věkový průměr populace a roste věk dožití a kdyby se peníze místo do nesmyslných OZE investovali do medicíny, pak by do budoucna stačila porodnost třeba jen 1 dítě na 1 ženu a počet lidí by neklesal.
Dejte lidem tamagoči, rychlé připojení a... no napsal bych to ale nebudu dělat reklamu, a bude klid. Opravdu, na lidi nefunguje propagace, vysvětlování... Kdepak musíte na to jinak, tím co je příjemné, jednoduché a nebo strach. Kondomy nebyly primárně vymyšlené proti otěhotnění, to ve Viktoriánské Anglii neřešili, problém byla syfilis, takže se začaly dělat kondomy ze střívek ve velkém. No a dnes máme ke strachu z nemocí právě tu část která se umí napojit na části mozku zodpovědné za uspokojení. A to jsou takto stavěné hry, nebo internetová tvorba pro dospělé, mozek dostane téměř okamžitě a s minimálním riskem a může to opakovat stokrát denně. Může mít pocit že má styk s nejkrásnějšími ženami na světě, přestože by si o něj Máňa od vedle neopřela kolo.
Opravdu, junkfood, internetové p-no a mobilní hry jsou nejlepší řešení toho. Ne žádná osvěta.
Porodnost začne prudce klesat všude, kde přestanou mít strach, že jim děti umřou. Takže - základní hygiena, základní zdravotní péče, základní bezpečnost a neexistence hladu a žízně.
A čemu tleskáte? Že se nám všechno zdraží? Tak to je opravdu důvod k potlesku.
Osobně s tím návrhem nemám problém. Dát 20% na pomoc chudým, hlavně na pomoc v tom jak si pomoci sami. Zbytek rovným dílem rozdělit mezi všechny občany EU. Uhlíková dividenda.
Jaká dividenda? Jde jen o narovnání zdražení energií, ke kterému dojde díky OZE a snahu ponechat průmysl v EU, jenže pokud ty uhlíkové daně budou jen v EU, tak se stejně průmysl odstěhuje, protože to jeho zboží učiní pro zbytek světa konkurence schopnější. Evropa už dávno není pupkem světa, spíše se posouvá níže a na druhou stranu.
Nejsem zodpovědný za vaše chybné předpoklady. Mě připadá rozumné, že se na negativní externalitu dá cenovka, stejná pro domácí výrobce a pro importéry. Stejně tak mi připadá rozumné rozdělit vybranou částku rovným dílem majitelům životního prostředí EU, tj. jejím občanům.
Stejně tak vidím rozdíl v tom, že jsou tímto zvýhodňováni ti výrobci, kteří vyrábějí efektivně a s nižšími emisemi. Stejně tak je to výhodné pro lidi, kteří spotřebovávají méně.
A protože všichni optimalizují, postará se tržní signál o zbytek.
Aha mé předpoklady jsou možná chybné, ale Vaše představa, že by se vybrané clo rozdělilo mezi lidi je neskutečně naivní. Připravte si peněženku tohle bude jízda.
Jaká jízda, uměl byste to vyčíslit, když používáte tyhle vzletné pojmy? Já už jsem to udělal, ale neřeknu.
Tak nějak. Bude to jízda. Bohužel moc smutná jízda, protože se nám zdraží takřka vše. Navíc si nedělám iluzi jak to bude fungovat. Stačí se jen podívat na kauzu olovo v automobilovém průmyslu. V Evropě se olovo přestalo používat, došlo k velkému zdražení komponentů, ke snížení jejich spolehlivosti i doby práceschopnosti. A jak na to zareagovali čínští soudruzi? Olovo vesele používají dál. Jen zdražili páč certifikáty.
V teorii to zní moc hezky, ale jak to bude skutečnosti není těžké odhadnout.
Bohuzel, vase predstava vychazi z toho,ze je EU uz totalne v prdely a prakticky se uz ani nesnazime konkurovat svetu. Tam by vase predstava mozna fungovala.
1. Mame firmu XYZ, ktera pouziva ocel a vyrobky z ni predava dal, vyroba je v EU. Super, na ocel ze sveta hodime clo, aby to firma XYZ nemela tak jednoduche a vstupni surovinu mela draz nez jini vyrobci ve svete. A nazveme to uhlikovou dani. K tomu firma XYZ si jeste priplati za el.energi jak zelenou(dotace), tak tu nezelenou(uhlikova dan). Prodat hotovej vyrobek ve svete je pak uz ten nejmensi problem, vzdyt vsechny potrebne certifikaty a papiry z EU uz mame:-)
2. Jsem genialni vynalezce XYZ a mam super napad, jak vyrabet vec ABC a k tomu ekologicky. Super, jdu postavit fabriku v EU. Hele, a mas studii, jak to ovplyvni hluk, emise a zivot v okoli tovarny? Mas certifikat, ze je to skutecne eko? Kurnik, zapomel jsem na stavebni povoleni, to je tak plus 2 roky, kdyz se ozve nejakej zelenej dobrak, tak klidne plus 8 let. Kurnik, jeste jsem nevyrobil ani jeden kus, nemam ani jednoho zamestnamce, ale uz platim 10 pravniku za to,abych vubec mel sanci neco vyrobit. Mel jsem plan,ze to budu prodavat za 10 euro, ale urednik na nejakem ministerstvu mi hodil uhlikovou stopu plus 80%, protoze nemam formular a1 a studie b4 a c12 a chybi mi certifikat euro8.
Já bych teda občanům EU napřímo nedával nic. Ani na dotace nic. Většinu na chudé, kteří se ALE BUDOU STARAT SAMI O SEBE TAM KE BYDLÍ.
Já s tím pane Veselý mám velký problém. Protože nám všem se všechno zdraží a pár vyvolených vejlupků se řádně napakuje. Nejhorší je, že spousta lidí tomu věří, tleská jaký je to skvělý nápad.
Buďte konkrétní, co a jak moc se zdraží? Vaše slova mohou znamenat cokoliv mezi naprostou marginálií a drsným zásahem do rodinných rozpočtů. Takže Loudile, buďte konkrétnější, uveďte nějaká konkrétní čísla a jak jste k nim dospěl.
Pane Veselý, moc se omluvám, že nemám po ruce konkrétní čísla. Co se týče zásahu do rodinných rozpočtů, tak je to relativní. Pro někoho kdo hodně vydělává to nebude problém, ale pro spoustu obyčejných lidí je každé zdražení více než nepříjemné. Ať už se jedná o teplo, EE nebo energii.
Jistě se shodneme na to, že toto opatření jednoznačně povede ke zdražení.
Počkejte, musíte mít nějaký odhad. Já chápu že v tento moment jsem Já, Vy, Pan Veselý, neměli v ruce ještě konkrétní návrh, ale pokud se bude jednat o uhlíkové clo na import surovin jaké jsou v článku vypsány, tak se to běžných rozpočtů rodin nemusí vůbec dotknout. Kolik kilo ocele, cementu, hliníku ročně domácnost spotřebuje? Jaký je poměr spotřeby ocele, hliníku, cementu, vyráběného mimo a v EU?
Jak to chápu já je to že clo má být primárně nástrojem proti importu nejběžnějšího materiálu ze zemí kde se na spotřebu energie, ale i na pracovní podmínky, tolik nehledí. Jinak to může být i skrytý geopolitický nástroj v obchodní válce.
Další věc je že jsme si tu v Evropě vymysleli že chceme aby těžký průmysl byl pokud možno čistý, tak jsme jej zatížily náklady. A pak jsou tu země které se na to vykašlaly a nemají pomalu ani základní filtrační technologie ve fabrikách.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se