Experti: Vývoj na trhu emisních povolenek byl letos nejzajímavější vůbec

Vývoj na trhu s emisními povolenkami, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, byl letos nejzajímavější od roku 2005, kdy byl evropský systém spuštěn. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Cenu povolenek podle nich srazil především nástup pandemie koranaviru, růst naopak zapříčinily evropské klimatické dohody a informace o vakcíně proti covidu. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že na konci roku stoupla cena povolenek dosud nejvýše – nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu CO2.

„Vývoj cen byl v uplynulém roce poměrně zajímavý. Zatímco na začátku roku se cena povolenek propadla pod hodnotu 20 eur za tunu, už v polovině roku dosahovala rekordních hodnot. Nyní, na konci roku, se navzdory covidu ceny povolenek pohybují stále na svých maximech, tedy okolo 30 eur za tunu,“ řekl ČTK výkonný ředitel společnosti Energy financial group Tomáš Voltr.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že pandemie koronaviru v letošním roce ovlivnila vše a bylo by tak zvláštní, pokud by povolenky byly výjimkou. „I ony šly s cenou dolů. Pouze krátce a dočasně, jak se nyní ukazuje. Koneckonců ani největší optimisté v řadách uhelného průmyslu neočekávali a nadále neočekávají, že by se vrátily bývalé dlouhé časy levných povolenek,“ sdělil.

Nízké ceny povolenek panovaly na trhu řadu let až do roku 2017, chvíli byla jejich cena prakticky nulová. Důvodem obratu bylo podle odborníků mimo jiné zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR) s cílem korigovat množství povolenek na trhu.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala měl cenový vývoj povolenek v letošním roce zhruba stejný trend jako index důvěry v průmyslu. Nárůst cen na rekordní úrovně je podle něj skvělou zprávou pro ty výrobce elektřiny, kteří vyrábí v co největším poměru z obnovitelných zdrojů, neprospěl naopak výrobcům, kteří vyrábí ve vysokém poměru z uhlí.

„Trend jasně pomáhá, a bude pomáhat těm investorům, kteří dokážou investovat do změny technologie výroby. Celoevropsky platí, že nejexponovanějším segmentem, který je nejcitlivější na další růst cen povolenek, je teplárenství,“ doplnil hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Příští rok očekávají analytici spíše uklidnění situace. „Zásadní legislativní rozhodnutí na úrovni EU již byly učiněny na konci tohoto roku, takže předpokládám, že se nárůst ceny povolenek na nějakou dobu zastaví a trh si tak trochu odpočine. Ve druhé polovině příštího roku, pokud se dostaví euforie z překonání pandemie a ekonomika včetně spotřeby elektřiny povyskočí, očekávám další nárůst ceny,“ uvedl Gavor.

Od Nového roku nabývá v Česku účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Podle ministerstva životního prostředí patří mezi klíčové změny zřízení takzvaného Modernizačního fondu. Do roku 2030 do fondu z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně, půjde zhruba 120 až 150 miliard korun.

Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.