Turecko zavádí vlastní emisní systém. Prozatím pro sektory podléhající uhlíkovému clu EU

Turecko přijalo pravidla pro pilotní fázi systému obchodování s emisemi, která poběží v letech 2026 a 2027. Zpočátku se zaměří na pět odvětví, jež se překrývají s hlavní částí evropského Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). První povinnost odevzdat povolenky za ověřené emise ale vznikne až za emise roku 2027. Informoval o tom zahraniční server Argus.

Podle zveřejněných informací budou v roce 2026 zapojené podniky podléhat pouze monitorování, vykazování a ověřování emisí. První povinnost splnit emisní závazek se bude vztahovat na emise z roku 2027. Odevzdání povolenek odpovídajících ověřeným emisím bude nutné nejpozději poslední pracovní den listopadu 2028.

Pilot se má týkat výroby elektřiny, cementu, železa a oceli, hliníku a hnojiv. Povinná účast se vztahuje na zařízení s emisemi nejméně 50 tisíc tun ekvivalentu CO₂. Jde tedy o sektory, které jsou z velké části zahrnuty také v evropském mechanismu CBAM, který navíc pokrývá dovážený vodík.

CBAM se od roku 2026 vztahuje na vybrané dovozy ze zemí mimo EU. Dovozci dotčeného zboží nad stanoveným prahem musí pořizovat certifikáty, jejichž cena odpovídá ceně povolenky v unijním systému EU ETS. Jeden certifikát odpovídá jedné tuně emisí CO₂. Mechanismus má omezovat takzvaný únik uhlíku, tedy odchod emisně náročné průmyslové výroby z EU, a vyrovnávat podmínky mezi evropskými výrobci a zahraniční konkurencí.

Co se započítá do uhlíkové ceny

Náklady CBAM se mohou snížit, pokud dovozce prokáže, že za emise již zaplatil v zemi původu. Evropský výpočet zohledňuje také bezplatné povolenky, které dostávají výrobci stejného zboží v EU. Samotná existence tureckého ETS proto ještě automaticky neznamená, že se dovozní povinnost sníží. Důležité bude, zda a jaká cena za emise byla skutečně uhrazena.

V pilotním roce 2027 mají být povolenky v Turecku přidělovány ze 100 procent zdarma. Pro výrobce to znamená, že nový systém v této fázi nemusí vytvářet přímé náklady srovnatelné s plně aukčním režimem. Konkrétní dopad na evropské dovozce tak bude záviset i na tom, jak turecká pravidla vyčíslí případnou zaplacenou cenu uhlíku.

Rozdílné benchmarky a nejistota kolem offsetů

Turecko plánuje nastavit benchmarky pro výrobu elektřiny a průmysl odlišně. U elektráren se mají odvíjet od váženého průměru emisní intenzity za pětileté období 2023–2027 a stanovovat pro jednotlivé zdroje, v průmyslu budou vycházet z emisní intenzity celého sektoru v daném roce. Pravidla připouštějí i využití tzv. uhlíkových offsetů, pokud je výslovně schválí Rada pro uhlíkový trh (CMB).

Ověřené údaje za rok 2026 odevzdají provozovatelé zařízení spadajících do nového emisního systému do 30. dubna 2027 a za rok 2027 do 30. dubna 2028. Výrobci elektřiny navíc předloží historické údaje za roky 2023–2025 do 30. června. Povolenky vydané pro pilotní fázi bude možné použít jen k vypořádání povinností v této fázi, zatímco nesplněné závazky se přenesou do povinností prvního plného období.

Dopad na evropský obchod i Česko

První formální období plného fungování tureckého ETS má trvat od roku 2028 do roku 2035, rozdělené bude na úseky 2028–2030 a 2031–2035. CMB přitom může změnit rozsah, délku i pravidla pilotní fáze. Pro investory a obchodní partnery tak zůstává důležitá nejen podoba přijatých pravidel, ale i to, zda se během pilotu upraví.

České firmy, které dovážejí z Turecka zboží z dotčených sektorů, mohou řešit jak vykazování emisí výrobků, tak případný dopad turecké uhlíkové platby na výpočet uhlíkového cla v rámci CBAM. Jde o odvození z překryvu sektorů a pravidel pro uznání ceny uhlíku zaplacené mimo EU.

V Česku mají administrativu související s CBAM zajišťovat Ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Pro tuzemské podniky bude proto podstatná dostupnost ověřených emisních dat od tureckých dodavatelů i to, jak se v praxi propojí pravidla obou systémů.