Podle analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzrostly celosvětové emise oxidu uhličitého (CO2) v energetice v roce 2021 o 6 % na 36,3 miliardy tun. Jedná se o největší nárůst v historii. Projevuje se tak zotavení světové ekonomiky z covidové krize, jejíž růst spoléhal mnohdy na energii z uhlí. Za značnou část nárůstu emisí je zodpovědná zvýšená poptávka po elektřině v Číně.
Nárůst celosvětových emisí CO2 nominálně přesáhl 2 miliardy tun, čímž vyrovnal pandemií způsobený pokles z předchozího roku. Oživení poptávky po energii z uhlí v roce 2021 bylo umocněno nepříznivým počasím a podmínkami na komoditních trzích – zejména potom prudkým nárůstem cen zemního plynu.
Ačkoliv největší nárůst poptávky po uhlí zaznamenaly Čína a Indie, náklady na provoz stávajících uhelných elektráren ve Spojených státech a v mnoha evropských energetických systémech byly po většinu roku 2021 taktéž výrazně nižší než náklady na provoz plynových elektráren.
Kombinace všech faktorů se nakonec projevila v množství vypuštěného CO2. Loňský trend zvýšil celosvětové emise CO2 z výroby elektřiny o více než 100 milionů tun.
Z jádra a OZE se vyrobilo více elektřiny než z uhlí
Zdroj: IEA. Vývoj emisí CO2 podle typu fosilního paliva
Uhlí se tak v roce 2021 podílelo na celkovém nárůstu globálních emisí CO2 z více než 40 % a dosáhlo historicky nejvyšší hodnoty 15,3 miliardy tun. Oproti předchozím rokům se zvýšily i emise CO2 ze zemního plynu. Vyšplhaly se výrazně nad úroveň roku 2019 a dosáhly 7,5 miliardy tun. Emise CO2 z ropy ve výši 10,7 miliardy tun naopak zůstaly pod úrovní před pandemií kvůli pomalejšímu oživení mezinárodní dopravy, především letectví.
Navzdory oživení využívání uhlí zajišťovaly obnovitelné zdroje a jaderná energie v roce 2021 vyšší podíl celosvětové výroby elektřiny než uhlí. Výroba založená na obnovitelných zdrojích dosáhla historického maxima, když přesáhla 8 000 TWh. To je o 500 TWh více než v roce 2020. Výroba z větrných a fotovoltaických elektráren vzrostla o 270 TWh, respektive 170 TWh, zatímco výroba z vodních elektráren poklesla v důsledku dopadů sucha, zejména ve Spojených státech a Brazílii.
Zdroj: IEA. Emise CO2 v rozvíjejících se ekonomikách
K opětovnému nárůstu globálních emisí CO2 nad úroveň před pandemií
přispěla z velké části Čína, kde se v letech 2019-2021 zvýšily emise o 750 milionů tun, což více než vyrovnalo celkový pokles ve zbytku světa ve stejném období. Krom toho byla Čína jedinou velkou ekonomikou, která v letech 2020 i 2021 zaznamenala hospodářský růst. V roce 2021 vzrostly čínské emise CO2 nad 11,9 miliardy tun, což představuje 33 % celosvětových emisí.
Růst HDP a elektrifikace
Nárůst emisí v Číně byl do značné míry důsledkem 10% zvýšení poptávky po elektřině. Vyšší poptávku zapříčinil rychlý růst HDP a elektrifikace energetických služeb. Celkem spotřeba elektřiny narostla asi o 700 TWh. Jedná se o největší historický nárůst. A právě výroba elektřiny se v Číně dlouhodobě výrazně opírá o uhlí. Přestože země v roce 2021 zaznamenala také historicky největší nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, růst poptávky převýšil růst nízkoemisní produkce. Více než polovina nárůstu poptávky po elektřině proto byla pokryta uhlím.
Emise CO2 v Indii se v roce 2021 výrazně odrazily ode dna a vzrostly nad úroveň roku 2019, taktéž kvůli výrobě elektřiny z uhlí. Ta dosáhla v Indii historického maxima a vyskočila o 13 % nad úroveň roku 2020. Částečně to způsobilo zpomalení růstu obnovitelných zdrojů energie na třetinu průměrného tempa zaznamenaného v předchozích pěti letech.
Zdroj: IEA. Emise CO2 ve vyspělých ekonomikách.
Globální ekonomická produkce ve vyspělých ekonomikách se v roce 2021 zotavila na úroveň před pandemií, ale v emisích CO2 se odrazila méně prudce. To signalizuje trvalejší trajektorii strukturálního poklesu. Emise CO2 ve Spojených státech byly v roce 2021 o 4 % nižší než v roce 2019. V Evropské unii byly nižší o 2,4 %. V Japonsku se emise v roce 2020 snížily o 3,7 % a v roce 2021 se zvýšily o méně než 1 %.
V přepočtu na jednoho obyvatele klesly emise CO2 ve vyspělých ekonomikách v průměru na 8,2 tuny. Velké rozdíly však přetrvávají. Čínský průměr je nyní 8,4 tuny na obyvatele.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.