Domů
Emise CO2
V kanadské Albertě zahájili nový projekt na zachycování a ukládání CO2

V kanadské Albertě zahájili nový projekt na zachycování a ukládání CO2

Rafinérie a továrna na hnojiva se připojily na Alberta Carbon Trunk Line. Staly se tak 20. a 21. velkoobjemovým zařízením na zachycování a skladování oxidu uhličitého na světě. Celkově obě továrny mají potenciál v zachytávání a skladování v objemu 1,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Systém zachycování, využití a skladování oxidu uhličitého od Alberta Carbon Trunk Line byl označen jako plně funkční. Zachytává a ukládá oxid uhličitý z rafinérie North West Redwater Partnership Sturgeon a továrny na hnojiva Nutrien Redwater.

Alberta Carbon Trunk Line. Zdroj: ACTL

Obě továrny mají společnou kapacitu zachycování a skládování (CCS – Carbon Capture and Storage) téměř 1,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

„Vítáme tento významný mezník nasazení CCS. Je také vzrušující vidět další vlnu projektů CCS, která začíná, když přecházíme k dekarbonizaci průmyslových oblastí prostřednictvím středisek a uskupení CCS. Celosvětově existuje 51 velkých zařízení – 21 v provozu, 2 ve výstavbě a 28 v různých fázích vývoje s celkovou odhadovanou kapacitou 100 milionů tun oxidu uhličitého ročně,“ uvedl Brad Page, generální ředitel společnosti Global CCS Institute.

ACTL je 240 km dlouhý plynovod, který přepravuje oxid uhličitý do vytěžených ropných polí pro bezpěčné a trvalé geologické skladování pomocí druhotné těžby ropy (EOR – Enhanced Oil Recovery). Plynovod je vlastněn a provozován společností Wolf Midstream. Enhance Energy bude vlastníkem a provozovatelem části využívající a skladující oxid uhličitý. Polynovod je schopen přepravovat až 14,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

V současné době přepravuje plynovod přibližně 1,6 milionů tun oxidu uhličitého orčně. Kapacita plynovodu naznačuje, že jiná průmyslová zařízení mohou zachytit svůj oxid uhličitý a využít síť ACTL, čímž se sníží riziko a náklady. Při plné kapacitě by se mohl ACTL stát největším systémem zachycoání a ukládání oxidu uhličitého na světě.

„To je teprve začátek. Budoucnost energetiky a nízkouhlíkové ekonomiky závisí na klíčové infrastruktuře, jako je ACTL. Používáme oxid uhličitý. Trvale udržujeme oxid uhličitý mimo životní prostředí a zároveň produkujeme nízkouhlíkovou energii. Nejenže oživujeme naše energetické hospodářství v době, kdy je to nejvíce potřeba, ale hrajeme klíčovou roli při prosazování udržitelného řešení globálních energetických požadavků,“ řekl Jeff Pearson, obchodní ředitel společnosti Wolf Midstream.

Očekává se, že do roku 2050 bude podle Mezinárodní energetické agentury zapotřebí přibližně 2000 zařízení, aby byly splněny cíle udržitelného rozvoje související s klimatem a energetikou.

Zdroj úvodní fotografie: Global CCS Institute

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Láďa
10. červen 2020, 12:00

Nechtěl bych bydlet v místě kde je pod zemí pod vysokým tlakem nebo dokonce v kapalné formě uložen jedovatý CO2. To úložiště jaderného odpadu je oproti tomu bez rizika.

Pavel K
10. červen 2020, 12:52

No vidite, a treba zijete na miste, kde je pod Vasim domem uloen zemni plyn, ropa, metan. A jestli ani jedno, jsou tam urcite ulozeny v kapalne forme nerosty a o kousek niz jeste zelezo :-) No a kdyz si uvedomite, ze Zeme se neustale meni, desky pohybuji, tak bez rizika je maximalne pod tou zemi byt ulozen po smrti.

Jaroslav Studnička
10. červen 2020, 13:05

No vidíte, se stejným přístupem bychom se tedy měli dívat i na úložiště jaderného odpadu, že pane Pavle K?

Pavel K
10. červen 2020, 13:30

Mne u ulozisrte nevadi nejak extra bezpecnost, docela verim dnesni technologii, z eji zvladnou a jestli z nejake "katastrofy" bude uloziste poskozeno, pak to bude jen jedna z hodne veci, ktera nas bude trapit. Spis si rikam, kolik clovekolet bude takovy provoz potrebovat a kolik energie na ten provoz bude muset byt umoreno. A to same jeste stavba.

Emil
10. červen 2020, 14:01

Jestli vidíte problém v množství energie potřebné pro stavbu a provoz úložiště radioaktivního odpadu, pak se vůbec nemá smysl bavit o zachycování a ukládání CO2, protože tam je té energie potřeba nesrovnatelně víc, pokud bychom to přepočetli třeba na získanou energii z jaderného paliva a spalovacím procesem.

Pavel K
10. červen 2020, 14:48

Malej rozdil tam vidim. Nechapu, proc se neudela jedno velke uloziste odpadu v ramci EU (nebo i vetsich celku). Zda s emi luxus, aby v kazde (az na SK, nebo i jine?), ktera ma JE muselo byt uloziste. Navic jsem tu cetl clanky, kde se rozebiralo i jine zpracovani jaderneho odpadu nez je jeho ulozeni. Nebo to je zatim sci-fi?

Na druhou stranu mame v atmosfere miliardy CO2 navic, nez ma byt a zacina nam to rychle menit klima, takze co s tim? A jeste k tomu denne prilevame spoustu oleje do ohne (u jaderneho odpadu jsou to orpavdu jen drobne). Mate jine reseni, jak se vratit k prirozene pozvolne zmene klimatu nez zacit to CO2 aktivne odebirat z atmosfery? A to vse asi jen v ramci zodpovednejsich vlad, takze nehledejme celosvetovy konsensus. Tim se nepru o naklady popsaneho reseni, rad bych znal lacinejsi moznosti.

Pavel K
10. červen 2020, 14:49

Chybi mi tam sluvka

statu

tun - mezi milardy a CO2

Carlos
10. červen 2020, 14:50

Na to že to musí mít každý stát je myslím nějaká mezinárodní úmluva. Ale jak říkáte, je to blbost, také bych viděl jako rozumnější aby se udělalo pár úložišť tam kde nikomu nevadí a kde to umí stavět.

Emil
10. červen 2020, 15:14

Pavle K, důvod proč se neudělá jedno velké úložiště je jednoduchý - Not In My Back Yard.

Zpracování jaderného odpadu není sci-fi, v řadě zemí světa se to i děje. Dá se tím množství odpadu významně snížit. Ve větší míře se to neděje z ekonomických i ideologických důvodů. Pořád je obvykle levnější vytěžit čerstvý uran a vyhořelé palivo dlouhodobě uskladnit, než přepracovat. Např. v USA mají přepracování zakázané zákonem, i když se uvažuje o jeho změně.

Pokud jde o CO2, je daleko jednodušší a levnější způsob omezovat jeho vypouštění, hlavně přechodem na nízkouhlíkovou energetiku. Jaké cesty k ní vedou a jaké nevedou - víme.

Pavel K
10. červen 2020, 15:24

Nekde jsem cet, ze Treba ve Svedsku se o to uloziste 2 obce male i popraly, takze zalezi jen na pobidkach pro mistni.

A opravdu je lacinejsi provozovat ulozsite 10.000 let nez ten odpad zlikvidovat? To ten provoz 10.000 let bude za Euro na rok? Osobne vzdy radeji investuji vic, pokud mam moznost snizit pak provozni naklady (abych jimi nezatezoval sve potomky).

Plne souhlasim, ze lepsi je omezovat, ale nebyt corony, tak jeho vypousteni neustale rostlo, takze to omezovani lidstvu tak nejak nejde... A jiste vite, ze existuje urcita koncentrace CO2, ktera kdyz se prekroci, tak se dostaneme do oteplovaci spiraly. Takze too by mohla byt posledni zachrana.

Emil
10. červen 2020, 15:47

Pavle K, ano - ve Švédsku je místní obyvatelstvo úložišti nakloněno, sotva by ale bylo nakloněno stavbě úložiště pro celou Evropu.

Úložiště se neprovozuje 10.000 let, to se provozuje jen do doby, než se naplní. Právě proto se buduje v půlkilometrové hloubce, aby nebylo potřeba se o ten odpad starat donekonečna. To by se žádné úložiště stavět nemuselo, mohlo by se vyhořelé palivo nechat na povrchu a jednou za nějakých 100 let jej přendat do nového CASTORu.

Ano, omezování lidstvu nejde, ale i tak je pořád zvládnutelné řádově lépe než uskladňování CO2 pod zemí, kde navíc nikdo neví, jak dlouho tam vydrží.

Carlos
10. červen 2020, 16:22

Otázka vždy je co za to úložiště nabídnete jako kompenzaci a jaké to bude mít pro místní výhody. Pokud nabídnete třeba 1 milion ročně obcím v okolí, tak to může projít i zde. Pokud to chcete stavět a nic nenabízet, tak máte problém.

Další věc je jaké jsou ještě rezervy v omezování, kolik toho třeba zvládne způsobit uvolnění, bavme se u nás, podmínek pro odběratelské FVE, kolik toho udělá elektrifikace paralelní trati ke koridoru mezi Ostravou a Přerovem... U nás je na elektrifikovaných drahách vykonáno asi 80% nákladních přeprav na železnici.

A další věc je jestli se pustíme jako lidstvo do některých geoinženýrských projektů, které mají potenciál v rozvojovém světě snížit budoucí emise. Trochu megalomanské, přiznávám, je jezero v Katarské proláklině které má jednak umožnit stabilní výrobu EE díky odparua, ale může sloužit i jako nádrž pro PVE se Středozemním mořem. Navíc by to mělo snad pozitivní dopad na srážky, ale to by musel někdo sjet na modelu. Buď by úhrny vzrostly, nebo by se mohl podělat srážkový režim ve Středomoří a to asi moc nechceme.

Emil
10. červen 2020, 16:41

Rezervy minimálně v energetice jsou v některých zemích pořád obrovské - loni průměrné emise v g/kWh např:

Polsko: 917, ČR: 543, Německo: 397 - oproti tomu Francie: 44.

Ivan Novák
11. červen 2020, 15:30

Ještě k otázce národní vs. mezinárodní úložiště: ČSSR měla s SSSR smlouvu, že jaderné palivo si jeho dodavatel odebere zpět. V té smlouvě nebylo nic o penězích, takže když přišlo na věc, jednak jsme měli začít platit podle ruských not, jednak se ozřejmilo, kde se ocitne ten, kdo nemá vlastní, na nikom jiném nezávislé řešení. A taky se s tím mohly v Rusku dít psí kusy, např. ponorkové palivo ze začátku házeli do moře u Nové země, pak to mj. za norské peníze uklízeli - kvůli tomu přestali předávat vyhořelé palivo k odvozu z JE Loviisa do Ruska Finové.

Na bezpečné mezinárodní řešení možná dojde, ale vyjednávací pozice těch, kdo nebudou mít jinou možnost, a těch, koho vydírat nepůjde, se prostě liší.

Laďa
10. červen 2020, 13:17

Ano riziko je už se narodit. Stejně tak je riziko že vás zabije meteorit. Ovšem případy kdy se v Africe z jezera uvolní náhle velké množství CO2 a otráví celou vesnici jsou známé. A protože se ty desky jak píšete pohybují může při porušení dojít k úniku CO2 a otrávení všeho živého na povrchu. Odpad z JE se na rozdíl od plynu k povrchu nepohrne.

Filip
10. červen 2020, 16:38

CO2 není jedovatý :-D

Jan Veselý
10. červen 2020, 15:26

Jsem jediný komu připadá jako hrozná kravina někde skladovat x tun plynného CO2, kterému stačí jediná dírka, aby stejně uteklo, když by šlo ze systému dávat pryč uhlík, který je pevná látka a měl by o ~73% menší hmotnost.

Pavel K
10. červen 2020, 15:34

Mne prijde jako hrozna kravina neustale zvysovat vypoustene mnozstvi, i kdyz uz mame jine technologie.

Jakou oevnou latku mate na mysli? Diamanty asi ne, ze? :-)

Bob
10. červen 2020, 21:14

Pane Veselý jednoduchá odpověď:

Kdyby existovalo perpetum mobile, tak by to vycházelo tak, že spálením 1 kg uhlíku by vzniklo přesně tolik energie, kolik by pak bylo potřeba zase na dekarbonizaci toho CO2 na uhlík. Což by u paliv, kde je hořlavinou především uhlík postrádalo smysl.

Ale protože při spalování i dekarbonizaci (oxidaci i redukci uhlíku) jsou značné ztráty energie, postrádá to smysl u většiny paliv.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se