První standardní výzvy Modernizačního fondu by měly začít v dubnu

Je otázka, jestli peníze z tohoto programu půjdou alespoň trochu do OZE a jestli tam půjdou efektivně. Jakýkoliv podvod by poškodil pověst OZE, které si to nezaslouží. Jde také o to, aby na tyto peníze nedostala zálusk betonářská lobby.

V případě výstavby větrných elektráren počítejte s betonářskou a ocelářskou lobby.

Tou betonářskou lobby bylo myšleno stavění silnic a dálnic.

Bursík, to je Váš Kalousek?

Ten zákon schválilo a upravilo těleso které má 200 členů a prošel druhým které má 81 členů. Následně to toto těleso mohlo kdykoliv změnit, neudělalo to. A v těch tělesech sedí snad svobodní, svéprávní lidé. Oni mají za to odpovědnost. Ne Bursík. Je to stejné jako kdyby Vám někdo řekl že máte sousedovi ukrást sud pálenky. Popotahovat budou Vás, ne toho kdo vám to řekl.

Podvod je už sám Modernizační fond.

zase se rozfcají na okrajové řešení, max. do OZE s vlastní akumulací, ale do veřejné akumulace ani koruna??? Lobby zase vyhrálo a Valdman zase nic, zacyklená parta šmelinářů s Míkem v čele!!!

Jojo, už pochopili, že výroba a akumulace v místě spotřeby je přesně to, co ušetří veřejné investice a zábory soukromého vlastnictví. Že je bezpečnější mít miliony malých akumulátorů, než závislost na nefunkční rozvodné síti kterou se ani po letech nedaří dostat v zastavěných oblastech do země.

Podle vyprávění pamětníků byla už 3x na pořadu dne výstavba velké elektroocelárny v Ostravě. 3x to ztroskotalo na tom, že se velké elektrárny budovaly, ne v místech spotřeby, ale v kopcích na Vysočině a v bažinách jižních Čech. A dodnes není do ostravské aglomerace dostatečně kapacitní vedení. Nedávno jsem slyšel, že ten nový Indián, co si koupil NHáčko, má opět plány na výstavbu elektroocelárny. Asi tuším na čem to ztroskotá.

Přitom pro Ostravu by to byl velký bonus, je to čistá výroba v oboru, pro který je v kraji velké know-how a vyrábí se tak zboží se slušnou přidanou hodnotou.

Nevíš jestli je problém dostat tam proud přes VVN, nebo jej pak rozvést na přijatelnější hladině 110kV? Dívám se do mapy a jsou tam dvě vedení 220kV do Polska, nějaké převedení na 400kV se neplánuje? Stejně je zvláštní že tak průmyslová oblast jako je Ostravsko má problémy s nedostatkem výkonu.

Pane Veselý, na to nedostatečně kapacitní vedení a bažiny jste přišel jak? Spojka Krasíkov - Horní Životice (-Nošovice, starší) byla dokončena před 6 lety, a podle zpráv o provozu ČEPS je kvůli napětí v rozvodně HŽ nyní občas naopak nutné ji vypínat. Temelín je na kopci podloženém pevnou skálou.

Carlosi, problém byl v distribuci, už před časem řešen stavbou rozvodny a transformace 400/110 kV Kletné. Momentálně je v přípravě nová transformovna v Dětmarovicích, protože tamní elektrárna na čuhlí, jejíž výkon je z historických důvodů vyveden rovnou do 110kV, nemá moc perspektivu. ČEPS právě zveřejnil čerstvý desetiletý plán rozvoje: https://www.ceps.cz/cs/rozvoj-ps

A) O tom že sice spojky jsou, ale že tam ten výkon nejde jsem slyšel i od jiných než jenom od pana Veselého a věřím že má po této stránce dobré informace ;). Prý to visí na zkratové odolnosti rozvoden a v tom je celý problém.

B) Very much nadsázka?

ad Carlos) Ostravský průmysl byl původně postavený decentrální energetice, kdy fakticky každá fabrika měla svou uhelnou energetiku a pro veřejnost byla okolo roku 1930 postavena elektrárna v Třebovicích. Černouhelná energetika ovšem posledních 50 let postupně hyne na úbytě. Fabriční uhelné energetiky jsou pro efektivní provozování moc malé, Třebovice drží nad vodou zásobování (předraženým) teplem, EVi Světlík neudržel a ČEZ už tam uhlí odepsal, přestavují to tam teď na menší plynový zdroj, na NHáčku je drží nad vodou to, že nějak musí zlikvidovat odpadní plyny z výroby, které už jim skoro stačí a asi se brzo obejdou bez uhelných kotlů.

Je to proces, který začal už za komunistů. Další iterace bude plánované uzavření elektrárny Dětmarovice, což pro region znamená -800 MW výkonu a efektivní znegování efektu vedení posíleného před pár lety, po asi 30 letech plánování.

ad Vinkler) Jasně, že Temelín stojí na skále, jinak by zajel do bahna jenom by to mlasklo. To ovšem nemění na tom, že kraj oko něj byl původně jedna velká bažina, nyní předělaná lidskou prací na něco použitelnějšího. A od centerm spotřeby pěkný kus daleko.

".... A dodnes není do ostravské aglomerace dostatečně kapacitní vedení. ...."

A proto se mezi léty 2009 až 2012 zamítaly střešní FVE i přímo v Ostravě. To dává logiku. Pustili to až 2013..... I s VŠB která tu FVE 350kW měla naprojektovánu na pouze bazální odběr ČEZ v roce 2010 vyšplouchl a musela si v 2011 zřídit vlastní LDS. Opravdu spotřebovává úplně vše co vyrobí. To nevymyslí ani Ajnštajn ....

co se elektroocelárny týká, tak eklektrickou obloukovou pec jsem ve Vítkovicích viděl v provozu už za socialismu a také tak před sedmi lety, takže nic co bychom neznali. Možná navazující technologie, ale že by to byl zas takový energetický problém při tom co vše se zde zavřelo a jak ČEPS snesl vedení 400kV se mi nezdá. I to Kvarto válcuje jak podle not na buben. To se se socialismem nedá srovnat. O profilové válcovně už raději ani nehovořím. Jen ty válcovny jsou desítky MW které jsou nyní plonkovní.

pr

V energeticky deficitní oblasti v okrese Karviná a částečně i Frýdek-Místek byl stopstav až do 1.1.2016.

Dosud za ten nezákonný podvod nebyl nikdo potrestán a nenahradil škody výrobcům ani spotřebitelům.

Honzo,

počáteční fázi jako decentrální chápu, známi ten začátek a to jak se Třebovická elektrárna v návrhu předimenzovala, dráty se tahaly do Přerova a finální kapacity dosáhla až později po válce. Spíš mne prostě zarazilo že komanči ten region nechali v takovém stavu kdy výpadek Dětmarovic mohl nadělat problémy.

Napadá mne že by se možná výkupní ceny z OZE mohly určovat, možná spíš nějaké příplatky, podle toho jak moc velký nedostatek výkonu v regionu hrozí.

Za komančů se držely ještě při životě podnikové energetiky. Na poměry současné uhelné energetiky to jsou směšné pšouky (max. desítky MW), ale fabriky by to utáhlo a lidi by utřeli. Co tyhle uhelné provozy fakticky dorazilo, jsou požadavky na emisní limity a pokrok v plynových technologiích. Plyn je provozně podstatně jednodušší, nezabírá ve fabrice místo a je investičně je nenáročný. Malý a střední průmysl přešel na plyn (až na výjimky) už před rokem 2000. Ty velké jsou v procesu. Hlavně když rozvoj LNG a decoupling cen plynu a ropy stabilizoval cenu na přijatelné úrovni.

A na jaderku není nikde na Ostravsku vhodný terén. Moc lidí, moc kopců, moc poddolovaných míst. Akorát vody je dost, o to se Beskydy a Jeseníky umí postarat.

Proto byly taky plány na JE pro Ostravu až 50 km daleko v Moravské bráně u Hranic na Moravě.

O Blahutovicích vím.

Mimochodem je celkem škoda že se v Jesenících nedochovaly některé MVE, třeba po povodni v 96. se v Losinách už neobnovil jez a turbína v papírně je více méně nasuchu, v Písečné stejně tak není v provozu elektrárna na bývalé papírně (ani ta vodní).

Díval jsem se nedávno na staré letecké snímky okolí Lipna. jak to tak vypadá budu muset projít snímky do 4. roku z větší části republiky, zdá se že těch zajímavých lokalit pro vodní energetiku zařvalo víc než jsem si myslel.

Mimochodem někde je dodnes aktivní návrh na přečerpávání vody z povodí Moravice do povodí Moravy nad Olomoucí místo revitalizace a obnovy rybníků, luk a další prvků krajiny, které by mohly zadržet vodu a zlepšit její objem pro využití.

Blahutovice jsou nešikovná lokalita geotechnicky i co do vody, původně tam snad měl být převod z Bečvy v rámci kanálu DOL anebo i jen ze samostatné nádrže Teplice n.B., popř. z VD Spálov na Odře, což by tok pod hrází úplně vysušilo, ani jedno se určitě stavět nebude.

U elektrárny Dětmarovice nejde o perspektivní ztrátu 800MW, protože jeden blok je dlouhodobě odstavený a zbylé tři téměř nevyrábí už teď, viz např. https://eportal.cezdata.cz/mtprovider/genfile?dt=sv&from=2.+3.+2021&tp=ue&lang=cs. Ještě žije spíš asi díky placené regulaci a záloze, než krytí spotřeby.

Bečva už je v Hranicích celkem velká řeka, rozhodně větší než Jihlava u Třebíče. Býval bych se vsadil, že přehrada ve Skaličce se začala plánovat kvůli JE. Odra je tam v kopcích ještě takový větší potok.

Když už píšete o ocelárně, což má pramálo společné s modernizačním fondem:

Když tak potřebujeme elektroocelárnu, proč skončila funkční ocelárna Dříň na Kladně? Nebo proč není alespoň pro záměr využita tato lokalita, kde jsou tam dimenzované přívody elektřiny?

Zajímavé, vedení z potenciálních Blahutovic do Ostravy 50 km se Vám zdá moc dlouhé. Ale vedení z větrníků ze Severního moře více, než 1 000 km a navíc přes území cizích států by problém asi podle Vás nebyl.

Nebo byste napájel tu ocelárnu včetně noční směny FVE na střechách v Ostravě?

Nebo jakým jiným nízkoemisním zdrojem EE? Případně farmou VtE někde na Vysočině, vedeno do Jeseníků, nebo Beskyd do PVE (na vyrovnání výroby) a poté do Ostravy? To by bylo méně, než 50 km?

Ona totiž právě JE s několika reaktory (aby se mohly vystřídat při údržbě) by byla nejvhodnějším zdrojem pro takovou elektroocelárnu. V obou případech je tam totiž stálá výroba-spotřeba 365 dní v roce a 24 hod. denně.

P.s. Víte co se stane s takovou ocelárnou po nečekaném výpadku EE? Je na odpis.

Nešlo o délku vedení z Blahutovic. Šlo o to, že tam nejsou podmínky pro provoz JE. O ovlivnění klimatu v "tunelu" mezi Jeseníky a Beskydami teplem a párou z chladicích věží už raději ani nehovořit.

Šlo o to, že v Ostravě JE postavit nejde, mimo jiné kvůli poddolování. A potom cituji: "Proto byly taky plány na JE pro Ostravu až 50 km daleko". Takže ano, v případě JE vadilo, že je až 50 km daleko a je to ve vláknu o délce vedení.

Ale možná Vy prozradíte nízkoemisní zdroj EE vhodný pro nepřetržitý provoz obloukových pecí. A nejlépe s vedením kratším, než 50 km.

Jak píše níže pan Veselý,

nejde o délku.

Vaše možná nefunguje. Nic takového jsem nesliboval. Podnikavci ať se starají a ZA SVOJE!

Bobe, diskuze je od počátku o tom, že je problém s dostáváním elektřiny do hustě osídlených míst. Obě nejhustěji osídlené oblasti ČR, tj. Praha a "noclehárny" okolo a Ostravsko-karvinská aglomerace, historicky měly a do značné míry pořád mají problém s kapacitou a nedostatkem redundance přenosových sítí. Přitom ČEPS generuje miliardové zisky.

Více za tím nehledejte.