Co se (ne)dohodlo na klimatické konferenci COP25
V neděli skončil v Madridu COP25, již pětadvacátá konference stran Rámcové úmluvy o změně klimatu, která zároveň sloužila jako setkání stran Pařížské dohody. Ačkoli agenda jednání byla jasná, její závěry jsou velmi neurčité.
Hlavním úkolem setkání zástupců států bylo dohodnout především konkrétní pravidla mezinárodního mechanismu pro obchodování s emisními kredity, kterému se věnuje článek 6 Pařížské dohody. Ten uvádí pravidla pro mechanismus jen velmi rámcově, a je právě na jednáních COP, aby byla projednána a přijata detailnější pravidla. Článek 6 přitom zůstává posledním větším tématem, na kterém se na tomto COPu, ani na předchozích jednáních, delegace nedokázaly shodnout.
Mechanismus má nahradit obchodování s emisními kredity v rámci Kjótského protokolu, který byl rovněž výsledkem jednání COP (konkrétně toho, který se konal v roce 1997 v Kjótu). Systém má fungovat pouze do konce roku 2020. Jak přitom ukazují některé studie, mezinárodní systém obchodování s kredity, které produkují projekty zaměřené na redukce skleníkových plynů, může státům významně snížit náklady na snižování emisí. Naděje všech se proto nyní soustředí na COP26, který se příští rok bude konat v britském Glasgow.
Ačkoli COP v Madridu trval o dva dny déle než původně měl (jednání měla skončit v pátek a protáhla se až do nedělního odpoledne), jeho prakticky jediným výstupem byla nezávazná deklarace států o jejich zavázanosti dosáhnout cílů Pařížské dohody a snižovat rapidně množství vypouštěných emisí. Dalšími tématy, která byla na jednání projednávána, byl například systém pro ztráty a škody, který by měl zajistit finanční prostředky státům nejvíce postiženým změnami klimatu. Konkrétnější pravidla také nebyla dohodnuta ohledně fungování tzv. národně stanovených příspěvků (NDCs) – tedy slibů států ohledně snižování emisí. Jejich nové, ambicióznější verze by měly státy zveřejnit na jednání v Glasgow příští rok.
Mohlo by vás zajímat:
Chybí mi tam zmínka, jakým způsobem přispějí chudé země k ochraně klimatu. Bohaté země nabízejí krev a slzy, změnu způsobu života, astronomiské výdaje. A chudé nic?
Snad by měly přispět tím, že se zaváží k tomu, že omezí porodnost ve svých zemích, neboť rostoucí populace ničí krajinu, zvyšuje požadavky po fosilních zdrojích a přispívá k růstu emisí CO2.
Bez jejich závazku nás od přelidnění a jeho negativních důsledků nezachrání ani to, když se klima podaří stabilizovat.
Slibem nezarmoutíš, pravda, ale jak byste si v praxi představoval, že chudé země sníží svoji natalitu?
Pravidlo jednoho dítěte nebo něco podobného? To nefungovalo ani v Číně a to se soudruzi snažili...
Alternativní a funkční řešení je značně nehumánní a z toho důvodu takovéto závazky nejsou a nebudou požadovány.
Navíc tyto rozvojové státy do teď vypustili minimum CO2, (ve srovnání s rozvinutými), a nemají tak, za co platit a proč slibovat takové blbosti ;)
Máte pravdu. O to nesmyslnější je, aby vyspělé země utrácely za záchranu klimatu. Připadné oteplení totiž pro vyspělé země znamená spíše přínosy, než negativa. Zatímco pro zaostalou Afriku už další oteplení může být nevýhodné.
Nebo víte o nějakém rozumném důvodu proč si snižovat životní úroveň v zájmu Afriky / Indie, které nejsou ochotny dělat nic proti přelidnění, jehož jsou příčinou?
Přelidnění to se nedá paušalizovat v Indii žije stejně lidí /km2 jako v Německu. Čína je zalidněná jako ČR Afrika velmi málo. Porodnost v rozvojovém světě prudce klesá navíc klima se dlouhodobě ochlazuje podle Milankovičovy křivky a současná teplá perioda přišla po malé době ledové současné oteplení je z velké části dáno přírodními vlivy a podle velké části vědců se bude příštích 30 let ochlazovat pak už ovšem nebude dost ropy jako hlavního fosilního zdroje pro zajištění potřeb lidstva takže se stejně dostane na alternativy tak o co vlastně řešíme.
Tak řešíme to:
V přírodě oteplení/ochlazení má určité vazby a ta zvýšená produkce CO2 pravděpodobně tyto vazby narušuje. Problém je např. to, že pokud ta teplota stoupne ještě o nějaký ten stupínek, roztaje na Sibiři permafrost a do vzduchu vyletí hromada metanu (ono už se to pomalu děje...). Předpoklad je, že to oteplení planety značně urychlí a vygraduje ...
Pak to dost možná začne vadit i nám ;)
Nehledě na to, že ti lidé z těch zemí, kde to bude mít ten nejhorší dopad samozřejmě vyrazí k nám. Mno co my tu s nimi budeme dělat. Za jejich situaci budeme "odpovědní" ale nebudeme je tu chtít.. ????
V Číně to fungovalo a to až tak, že dneska už se tam postupně začínají potýkat se stejným problémem jako my - stárnoucí populací, rozdíl je jen v tom, že u nich to bude kulminovat až za pár let.
Je otázkou, co považujete za ono "fungovalo".
Pravděpodobně to vedlo k tomu, že populace ČLR nerostla tak rychle. Ale rostla, a to v zásadě lineárně!
Tedy pokud to berete jako opatření, které mělo zabránit růstu populace, tak to nefungovalo.
Důvodů je několik, ale ten nejzásadnější je vymahatelnost! Ta by především v rozvojových zemích byla o to problematičtější.
U bohaté (myslím tím opak chudé) populace to zkrátka Číňané vymáhali různými postihy s ohledem na státní služby. Druhé dítě nemá narok na školu,na zdravotní služby atd.., vyhodí vás kvůli tomu z práce, a pak už vám pořádnou nedají apod.
To dobře funguje na městské a vzdělané obyvatelstvo...
Jenže na venkově, kde se žije z vlastní zemědělské produkce to jaksi nefungovalo. Ti lidé nebyli nikde zaměstnání, od státu dostávali.. nic, děti na školy neposílali, a potřebovali jich dost, aby jim pomohli na poli ;)
Takže výsledek hromady nevzdělaných lidí na venkově, málo potomků ve městech (hlavně chlapci a ke všemu jedináčci). Velká migrace nevzdělaných do měst a problém je zaměstnat...
V rozvojových zemích např Africe myslím účinek ještě o dost nižší - jiná mentalita, méně rozvinuté - více lidí žijících na vlastní pěst - ze zemědělství lovu apod.
V Číně počet lidí roste ne proto, že by byla vysoká porodnost, ale proto, že se prodlužuje délka dožití. Porodnost se jim podařilo snížit z 6 dětí/ženu v roce 1965 na dnešních 1.5 dítěte, což je pod prostou reprodukcí, které je potřeba někde kolem 2.1 dítěte na ženu.
na Sibiři roztát permafrost.... jo a nevadí vám že před pár tisíci lety bylo mnohem tepleji než dnes a nic neroztálo ?
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se