Zákon o hospodaření energií je pro ČR základním právním předpisem, který obsahuje legislativní rámec úspor energií. Jedním z hlavních účelů tohoto zákona je implementace sekundární legislativy Evropské Unie a směřuje k dodržení závazků ČR ohledně úspor energií. Jedná se zejména o úspory elektrické energie, tepelné energie, zajištění hospodárnosti budov a dalších prostředků ke zvyšování energetické účinnosti.

Zákon svým současným zněním upravuje zejména kritéria pro zpracování Státní energetické koncepce, územní energetické koncepce, energetické štítky, energetický audit, průkaz energetické náročnosti budov a práva a povinnosti energetických specialistů, včetně podmínek jejich jmenování.

Důvody pro změnu zákona o hospodaření energií

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií je v legislativním procesu zejména z důvodu implementace směrnic o energetické účinnosti a směrnic, které Evropská komise vyhodnotila jako nedostatečně implementované do právního řádu ČR.

Mimo to obsahuje novela zákona úpravy, které v poslední době vyplynuly z aplikační praxe zákona, upravuje neúčelná ustanovení, případně je nahrazuje vhodnými řešeními. Po roční praxi zákona od poslední novelizace se objevila potřeba některá ustanovení upravit účinným způsobem. V této novele došlo hlavně na úpravu povinností spojených s energetickou náročností budov a energetickými specialisty.

Průběh legislativního procesu

Průběh legislativního procesu zákona o hospodaření energií vzhledem k povaze navrhovaných změn probíhal bez větších obtíží. Vzhledem k tomu, že se v případě tohoto zákona jedná zejména o implementaci příslušných směrnic EU a o implementaci požadavků vzešlých z aplikační praxe tohoto zákona, se neobjevuje takové množství pozměňovacích návrhů.

Původní návrh byl, aby novelizované znění zákona o hospodaření s energií bylo účinné od 1. 1. 2015, čehož ve výsledku nebylo dosaženo a zákon by měl být účinný až od 1. 7. 2015. To, že účinnost k začátku roku nebude dodržena, bylo jasné již po prvním čtení, které proběhlo dne 29. 10 a návrh zákona poslalo na 60 dní do poslaneckých výborů.

  • červen 2014 – Konečný termín pro připomínky v meziresortním připomínkovém řízení
  • 3. září 2014 – Novela zákona byla schválen Vládou ČR
  • září 2014 – únor 2015 – Projednání v Parlamentu ČR
  • 29 . září 2014 – Návrh přikázán do sněmovních výborů
  • 11. 2. 2015 – Návrh schválen Poslaneckou sněmovnou

Státní energetická koncepce

Státní energetická koncepce je pro energetiku strategický dokument. Nejvíce se o ní diskutuje v souvislosti s plánovaným rozvojem jaderné energetiky v ČR, který je důležitým bodem pro udržení energetické nezávislosti na okolních státech.

Z důvodové zprávy a novely plyne, že cílem je v tomto ohledu standardizovat a formalizovat proces, který vede ke schválení Státní energetické koncepce (SEK). Zákon o hospodaření s energií nově uvádí, že podrobnosti a způsob zpracování Státní energetické koncepce, včetně podkladů budou stanoveny v nařízení vlády. Dochází tak z delegaci pravomocí na Vládu, která bude určovat hlavní strukturu SEK.

Mimo to dochází i k logickému sjednocení období, na které je SEK zpracovávána, s Územní energetickou koncepcí. Novela sjednocuje plánovací období obou dokumentů na 25 let.

Průkaz eneretické náročnosti budovy

Běžnému občanovi ČR je bližší problematika energetické náročnosti budov, kde se objevují praktické změny, které šetří administrativu v neodůvodněných případech.

První změnou je, že dochází ke zrušení hodnocení pomocí závazného stanoviska Státní energetické inspekce. Místo toho je jediným dokumentem Průkaz energetické náročnosti budovy. V tomto případě má změna efekt na obou stranách. Na jedné straně si žadatel o posouzení energetické náročnosti budovy opatřuje pouze Průkaz energetické náročnosti budovy a na straně druhé jde o snížení administrativní zátěže Státní energetické inspekce (SEI).

Z aplikační praxe zákona vyplynula potřeba dokládat energetickou náročnost budovy i při žádosti o změnu stavby před jejím dokončením. V tomto ohledu je dále nutné plnit požadavky i v případě, změny stavby (ne žádosti o změnu stavby) s dopadem na energetickou náročnost. Tato změna je poměrně logická a vyplývá z poznatků, které byly získány při aplikaci zákona. V případě změn v průběhu stavby mohlo dojít k situaci, kdy údaje v průkazu energetické náročnosti budovy neodpovídaly skutečnosti.

Změny se týkají také doby platnosti průkazu energetické náročnosti budovy. Nově pozbývá průkaz platnost pokud dojde ke změně způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody (dříve pouze uplynutím doby 10 let od vydání průkazu nebo do provedení větší změny dané budovy).

Další ulehčení administrativy na obou stranách je způsobeno tím, že nově není nutný průkaz energetické náročnosti budovy u budov, které od 1. 1. 1947 neprošla výraznou rekonstrukcí. Stejně tak není průkaz vyžadován u národních kulturních památek ani budov, které jsou v památkové rezervaci.

Zákon o hospodaření s energií

Energetický audit

Výraznou změnou pro velké podnikatele je povinnost provádět energetický audit opakovaně každé čtyři roky. Zákon v tomto ohledu umožňuje, aby se mu povinné osoby mohli vyhnout. Je však nutné splnit podmínky následujících norem pro zavedení systému hospodaření s energií:

  1. ČSN EN ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií
  2. ČSN EN ISO 14001 – Systémy environmentálního managementu

Na první pohled je zřejmé, že se jedná o vysokou finanční zátěž, která se může u velkých podniků pohybovat až v miliónech Kč. Na druhou stranu je dle důvodové zprávy k zákonu potřeba zohlednit, že plnou částku bude muset podnikatel zaplatit pouze při prvním zpracování auditu. V případě dalších auditů se bude jednat již pouze o aktualizaci, která nebude stát plnou cenu.

Další průběh legislativního procesu

Ke dni 11. února byla novela schválena Poslaneckou sněmovnou PČR. Nyní bude předána ke schválení Senátu PČR, který má třicet dní na to, aby o novele rozohodnul. Může ji vrátit s připomínkami, schválit nebo neschválit. V případě neschválení je možnost, aby Poslanecká sněmovna senát přehlasovala nadpoloviční většinou všech poslanců. (bližší informace o legislativním procesu zákonů v ČR můžete najít například zde)

Poslední fází je podpis Prezidenta ČR.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *