Evropa brzdí datová centra. Elektřina dochází a sítě naráží na limity

Rychlý rozvoj datových center naráží na limity energetických sítí po celém světě. Zatímco v USA sílí politický odpor a hrozí moratoria, evropské státy v čele s Dánskem začínají omezovat nové projekty kvůli nedostatku kapacity. Boom umělé inteligence a digitalizace tak staví energetiku před zásadní výzvu – jak skloubit rostoucí poptávku s bezpečností a udržitelností dodávek elektřiny.

Datová centra po celém světě čelí stále většímu tlaku kvůli obavám ohledně jejich spotřeby energie. V USA se stát Maine nedávno přiblížil k zákazu výstavby datových center a v Pensylvánii by tato negativní reakce mohla poškodit stávající společnosti před volbami. Další státy, včetně Virginie a Oklahomy, zvažují moratoria.

V Evropě byly za magnet pro investice do datových center dlouho považovány severské státy díky svému stabilnímu klimatu a hojnosti obnovitelných zdrojů energie. Nyní ale kvůli neustále rostoucí poptávce zvažují limity z důvodu energetické náročnosti. V centru debaty je zejména Dánsko, jelikož vznik nové vlády a prudký nárůst žádostí o přístup k síti znamenaly pozastavení nových projektů.

V březnu dánský státní provozovatel rozvodné sítě Energinet dočasně pozastavil nové smlouvy o připojení k rozvodné síti kvůli „explozi“ požadavků na kapacitu, uvedl mluvčí CNBC. Na připojení čeká přibližně 60 GW projektů. To daleko převyšuje špičkovou poptávku po elektřině v Dánsku, která činí přibližně 7 GW. Datová centra tvoří téměř čtvrtinu (14 GW) z potenciálních 60 GW nových projektů připojení k rozvodné síti, uvedl mluvčí.

"Musíme být realističtí a podívat se na to, co je skutečně k dispozici. Není možné se jen tak zbláznit se všemi možnými dohodami o připojení, protože k tomu není dostatek energie. Musíme se do této diskuse zapojit a možná i trochu více disciplinovat naše vlastní odvětví," uvedl Henrik Hansen, výkonný ředitel Asociace průmyslu datových center (DDI).

Hansen dále dodal, že prudký nárůst žádostí vedl k „fantazní“ frontě, kde se zvětšuje rozdíl mezi tím, co je k dispozici, a tím, co bylo požadováno. Odvětví se proto musí blíže podívat na projekty, které nemusí být tak životaschopné, řekl a dodal, že asociace požaduje více kritérií pro určení, komu by měla být dána nejvyšší priorita a nejrychlejší připojení.

Rostoucí spotřeba elektřiny a boom umělé inteligence nutí evropské státy zpřísňovat pravidla

K podobným krokům v Evropě přitom nepřistupuje pouze Dánsko. Například Irsko v posledních letech výrazně omezilo připojování nových datových center v okolí Dublinu, kde už tato infrastruktura tvoří významnou část celkové spotřeby elektřiny. Tamní provozovatel přenosové soustavy upozornil, že bez dalších investic by mohlo docházet k přetížení sítě a zvýšenému riziku výpadků. Podobně Nizozemsko zavedlo v minulosti moratorium na nové projekty v regionu Severní Holandsko, aby získalo čas na přehodnocení energetické a územní strategie.

Rostoucí tlak souvisí především s dynamickým rozvojem technologií, jako je umělá inteligence nebo cloudové služby, které dramaticky zvyšují nároky na výpočetní výkon i spotřebu elektřiny. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) by spotřeba elektřiny datových center mohla v příštích letech výrazně vzrůst, a to právě kvůli rozmachu AI aplikací. Tento trend zároveň komplikuje plnění klimatických cílů, protože rychlý růst poptávky po energii může předběhnout tempo rozvoje obnovitelných zdrojů.

Dalším problémem je i samotná struktura energetických sítí. Datová centra totiž vyžadují stabilní a nepřetržitý přísun elektřiny, což zvyšuje tlak na základní (tzv. baseload) zdroje energie. V řadě evropských zemí však zároveň probíhá odklon od fosilních paliv a jaderné energetiky, což vytváří napětí mezi dekarbonizací a rostoucí spotřebou. Provozovatelé sítí tak čelí složitému úkolu – jak zajistit dostatek výkonu pro nové projekty, aniž by ohrozili stabilitu celé soustavy.

Debata se proto postupně přesouvá i k otázce regulace a prioritizace. Některé státy zvažují zavedení přísnějších pravidel pro připojování datových center, včetně požadavků na energetickou efektivitu nebo povinné využívání obnovitelných zdrojů. Diskutuje se také o tom, zda by nové projekty neměly být podmíněny například investicemi do vlastní energetické infrastruktury nebo flexibilitou spotřeby v době špičky.

Celkově tak datová centra přestávají být vnímána pouze jako technologická infrastruktura a stále více se stávají klíčovým faktorem energetické politiky. V prostředí omezených zdrojů a rostoucí poptávky bude podle expertů rozhodující, jak rychle se podaří sladit rozvoj digitální ekonomiky s kapacitami energetických sítí a dlouhodobými klimatickými cíli.