„Zelený podvod“, nebo politická odveta? Kongres prověří Trumpovy škrty v OZE

Když administrativa Donalda Trumpa loni v říjnu oznámila zrušení téměř osmi miliard dolarů na „Green New Scam“, působilo to jako demonstrace síly. Po listopadových midterms, v nichž demokraté získali Sněmovnu i Senát, se ale z rozhodnutí o 223 energetických projektech stává otázka, na kterou bude muset Bílý dům odpovídat.

„Téměř 8 miliard dolarů na Zelený nový podvod, který má pohánět levicovou klimatickou agendu, je zrušeno.“

Tak 1. října 2025 shrnul tento krok ředitel rozpočtového úřadu Russ Vought. Ministerstvo energetiky pak upřesnilo, že ukončuje 321 dotací na 223 projektů v celkové hodnotě 7,56 miliardy dolarů.

Šlo o vodíková centra, přenosová vedení, bateriová úložiště i nabíjecí infrastrukturu. Všechny postižené projekty měly jedno společné: ležely v 16 státech, v nichž voliči v roce 2024 většinově nepodpořili Trumpa. Demokraté už tehdy mluvili o politicky motivovaném kroku, který zdraží elektřinu, a Kalifornie později podala žalobu.

Letošní volby situaci změnily. Demokraté ovládnou obě komory Kongresu a získají výbory, možnost pořádat slyšení i právo žádat dokumenty. Z rozhodnutí, které mělo uzavřít spor o směřování americké energetiky, se tak může stát předmět vyšetřování. Byly projekty rušeny pro nedostatečnou ekonomickou životaschopnost, nebo kvůli tomu, kde se nacházejí?

Za souhrnnými čísly stojí konkrétní projekty. Kalifornský vodíkový hub ARCHES měl přijít až o 1,2 miliardy dolarů a přenosový projekt v Minnesotě o 464 milionů. Právě na nich je vidět, co rozhodnutí znamená pro sítě, průmysl i ceny energie.

ARCHES

Nejvýraznějším jednotlivým případem je kalifornský vodíkový hub ARCHES (Alliance for Renewable Clean Hydrogen Energy Systems), který měl podle dřívějších zpráv přijít až o 1,2 miliardy dolarů federální podpory.

Jde o veřejno-soukromé partnerství, které chtělo urychlit vodíkové projekty v průmyslovém měřítku a postavit v Kalifornii infrastrukturu pro výrobu, přepravu, skladování a využití vodíku, zejména pro těžkou dopravu, lodní a leteckou dopravu a přístavy. Sdružuje přes 400 partnerů, včetně výrobců, odběratelů a developerů potrubních sítí.

Podle organizace mají její projekty potenciál vytvořit přes 220 000 pracovních míst a od roku 2030 přinést ekonomický přínos 2,95 miliardy dolarů ročně, včetně úspor na zdravotní péči díky čistšímu ovzduší. Jde o vlastní odhady ARCHES, které nebyly nezávisle ověřeny. Na webu organizace se navíc objevuje zpráva, že Kalifornie po změně federálního financování činnost hubu pozastavila.

Minnesota

Pro Minnesotu mělo říjnové oznámení největší dopad na energetickou infrastrukturu. Ministerstvo energetiky zrušilo 12 grantů v tomto státě, přičemž největším byl grant ve výši 464 milionů dolarů, který v roce 2023 získalo minnesotské ministerstvo obchodu společně s Great Plains Institute a provozovateli sítí MISO a SPP.

Peníze z programu GRIP měly podpořit pět vysokonapěťových přenosových projektů v sedmi státech (Iowa, Kansas, Minnesota, Missouri, Nebraska, Severní a Jižní Dakota) a doplnit 1,3 miliardy dolarů od energetických společností.

Cílem bylo uvolnit kapacitu pro připojení téměř 30 gigawattů nových zdrojů a omezit přetížení sítě, které přispívá k růstu cen elektřiny. Zrušen byl i grant 50 milionů dolarů pro společnost Minnesota Power na modernizaci 465 mil dlouhého stejnosměrného vedení mezi Minnesotou a Severní Dakotou.

Spor však nezůstal jen u zrušení grantů. V červenci 2026 přiznalo ministerstvo energetiky v soudním podání, že rozhodnutí o zrušení grantů bylo založeno „výhradně na politické identitě“ státu příjemce. Grant Minnesota Power byl už v červnu obnoven a v květnu potvrdilo ministerstvo obchodu, že ministerstvo energetiky svůj závazek ke grantu ve výši 464 milionů dolarů dodrží.

Další projekty

Ne všechny projekty byly zrušeny jen z politických důvodů. Ministerstvo energetiky od začátku mluvilo o ekonomické životaschopnosti a přínosu pro americké energetické potřeby. Otázkou po midterms proto není jen to, zda byly dotace špatné, ale také jak přesně administrativa rozhodovala a proč některé projekty obnovila. Právě na to se demokratická většina v Kongresu může od ledna 2027 ptát.