Svazy:Urychlení plynových a obnovitelných zdrojů pomůže energetické bezpečnosti
Novela energetického zákona zvaná lex plyn urychlí výstavbu nových plynových i obnovitelných zdrojů, což je klíčové pro zajištění energetické bezpečnosti Česka. V reakci na dnešní schválení novely ve Sněmovně to uvedli zástupci průmyslu i oborových organizací. Upozornili ale na další nutné kroky vlády. Novelu nyní projedná Senát.
Schválení novely je podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zásadním krokem k zajištění spolehlivých dodávek elektřiny v příštích dekádách. „Plyn bude sloužit jako přechodný, ale nezbytný zdroj při odchodu od uhlí a přechodu k jádru a obnovitelným zdrojům. Díky tomu zajistíme stabilní dodávky energií pro domácnosti a firmy a zvýšíme naši energetickou bezpečnost,“ uvedl ministr. Připomněl také zákaz takzvaných mařičů energie, což podle něj zamezí plýtvání.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR zákon významně urychlí přípravu i zprovoznění nových plynových výroben elektrické energie do provozu, což bude s předpokládaným ukončením využívání uhlí zásadní pro energetickou bezpečnost. Jako zásadní svaz označil zejména stanovení konkrétních podmínek pro urychlení výstavby plynových výroben elektrické energie s celkovým instalovaným výkonem 100 megawattů (MW) a více. Jako nevhodně naopak vnímá zrušení principu, podle něhož lze požadavky na výstavbu u technické infrastruktury upravovat pouze stavebním zákonem a jeho prováděcím předpisem. Podle svazu to zkomplikuje povolování staveb.
„Schválením zákona jsme vykročili správným směrem. Nyní je nezbytné, aby vláda České republiky v návaznosti na úpravu podmínek pro urychlení výstavby strategické infrastruktury, připravila a rychle notifikovala kapacitní mechanismy pro zdroje s řiditelným výkonem, které budou stejně zásadní pro energetickou bezpečnost ČR,“ řekl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.
Schválení novely energetického zákona uvítala také Komora OZE, podle ní přispěje k rychlejší a efektivnější výstavbě obnovitelných zdrojů v Česku. Z konkrétních bodů ocenila například vymezení větrných parků s výkonem od 15 MW jako staveb pro energetickou bezpečnost, vhodnější nastavení aukční podpory, nové podmínky pro výkup odpadního tepla, zrušení kontrol pro malé fotovoltaiky a také úpravu podmínek pro připojování. Kriticky naopak komora hodnotí rozlišení výroben z obnovitelných zdrojů podle výkonu, což je podle ní diskriminační.
Na drobnou změnu v zákoně, která může komplikovat rozvoj flexibility, upozornila Unie komunitní energetiky (UKEN). Novela podle unie nyní umožňuje provozovatelům distribučních soustav zakázat poskytování flexibility u připojených výrobců a spotřebitelů, pokud by podle jejich uvážení hrozilo narušení bezpečnosti provozu distribuční sítě. Podle unie přitom není jasné, co je tím přesně myšleno, a tím podle ní získávají potenciálně širokou a těžko kontrolovatelnou pravomoc. „Takový zásah do poskytování flexibility je v rozporu s evropským právem a může poškodit český energetický trh i spotřebitele,“ uvedla vedoucí legislativní pracovní skupiny UKEN Eliška Beranová.
Mohlo by vás zajímat:
Nestabilní OZE zcela určitě přispějí k energetické bezpečnosti! O tom není pochyb.
Ta imbecilní zelená politika prostě nejde zastavit a dokud se díky ní nepropracujeme k totální energetické krizi, asi to lidu obecnému nikdy nedojde.
Stavby plynovek jsou naprosto zbytečné, kdybychom se sami masochisticky nezbavovali současných zdrojů pomocí emisních povolenek, nechali je normálně dojet a mezitím dobudovali nové, stabilní zdroje, přišlo by to v konečném důsledku levněji.
A krásné je to, jak se dnes politici ohánějí energetickou bezpečností. Ještě nedávno tento termín odsuzovali jako naprosto nepodstatný, protože potencionálně chybějící energie přece dovezeme, navíc z levných obnovitelných zdrojů, kterých jsou v Evropě statisíce.
Přesně tak. Navíc zastánci větrníků neustále mluví o tom, jak je tato elektřina levná a přitom jde u nás o masivně dotovanou technologii. A nyní mají jako občasné zdroje dokonce přispívat k energetické bezpečnosti:
"Z konkrétních bodů ocenila například vymezení větrných parků s výkonem od 15 MW jako staveb pro energetickou bezpečnost,"
Prostě se si myslí, že se stokrát opakovaná lež stane pravdou.
Kdyby jen u nás. Ona je většina VtE provozně dotována i ve větrnějším Německu. Výjimkou je jen menšina postavená v opravdu dobrých větrných podmínkách při pobřeží.
Nový jaderný mamut v DUKOVANECH nebude přispívat do sítě v nejlepší víře až koncem 30 let. Do té doby si můžeme, musíme, jak kdo chce, pomoci plynem nebo dotací uhlím, OZ a důmyslnou stále se rozvíjející akumulací. A až uplyne těch 15 let tak zjistíme, že nám ten nový mamut ekonomicky nebude z důvodů dlouhodobého, dotovaného výkupu nebude vycházet. Na nějakou dobu by se přeci dalo v nejhorším případě prodloužit stávající jádro. A co navíc OZ se nadále budou navyšovat jak v kapacitě souběžně i z jejich účinností včetně s dalším intenzivním rozvojem akumulace stávající a nově ještě masivně nerozšířené, ale velice nadějné. Pro ty kteří jsou v obraze netřeba vůbec vysvětlovat. Obyvatelstvo bude stále více se přiklánět k většímu bezpečí, což stávající jádro na 100 % zajistit nikdy nedokáže. Něco se z pohledu celosvětového zase někde negativního neudržitelného provalí a opětovně nastane odpor k němu, zvláště když bude vidět, že to jde i bez něj. To už stávající politiky trápit nebude, ale nastupující generaci, kterou se rádi ohánějí, zcela jistě ano.
Do pěti let se nic nepostaví.
Vše v energetice i průmyslu je potenciálně nebezpečné. V brně kdysi vybuchla teplárna a si 15 mrtvých, o počtu úmrtí na důsledky devastace z těžby a výroby oze se nemluví, není vidět.
Obvyklý výklad jidiš slova "chucpanik" je "vrah obou rodičů, který u soudu žádá o shovívavost, neb je oboustranný sirotek".
Domnívám se, že alternativní definicí může být "propagátor OZE argumentující proti jaderným elektrárnám dotovaným výkupem elektřiny z JE"...
Domnívám se, že alternativní definicí může být "propagátor OZE argumentující proti jaderným elektrárnám dotovaným výkupem elektřiny z JE"...
Tak to jste pěkně vystihl. Já nyní s oblibou používám výraz "jaderný mamut", protože to výstižně popisuje to obrovské=mamutí množství levné elektřiny, které bude po desítky let vyrábět.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze
.OZE bohužel nejsou z principu kompatibilní z JE , protože obě tyto technologie potřebují vyrábět naplno bez omezení a obě potřebují k sobě regulační zdroje. Vláda to jen neumí říct , základem energetiky do budoucna musí být kromě jádra a plynu zejména akumulace alespoň v řádu desítek hodin a zvládnuté řízení sítě na straně spotřeby. o OZE přitom stačí FVE , ty dávají alespoň 1/2 roku nějakou vcelku jistou výrobu a když jsou na střechách budov ničemu neškodí , kdežto vítr je zcela nahodilý a ničí krajinný ráz.
Podívejte se na jaderný reaktor Natrium. Ten je svým pojetím velmi kompatibilní s OZE.
Zastánci OZE a odpůrci JE ten problém postavili špatně a vy ho ještě hůře interpretujete.
I dle Vašeho pohledu jsou VE (taky OZE) a ještě více PVE velmi kompatibilní i s JE.
Otázka by měla být postavena jinak a takto: jaké jednotlivé elektrárny jsou kompatibilní s běžným diagramem spotřeby?
VE - Není problém, ještě mohou poskytnout flexibilitu jinému zdroji.
JE - schopné pracovat dle diagramu spotřeby, zvláště, když se uvažuje s jejich regulací, nebo současně s PVE (načerpají v noci a pokryjí odběrové špičky).
VtE - v měsíčních průměrech to celkem vychází, problémem je skutečná shoda na hodinové (čtvrthodinové) bázi a pak delší doby, kdy nefouká (velmi málo fouká).
FVE - ani se současně instalovanou akumulací nejsou schopny pokrýt nepřetržitě ani celý den za ideálních solárních podmínek. Z pohledu dne vyrábějí nejméně (nečastěji vůbec) v denních špičkách a už vůbec ne ve špičce z pohledu průběhu roku. Přitom roční vyrovnávání pomocí akumulátorů, nebo PVE není řešitelné a to ani do budoucna.
Prvý GW výkonu fotovoltaiky byl na světě v roce 2000, prvý GW z větrných elektráren jestě dříve. A nyní již jsou tyto zdroje na úrovni terawattů. Bateriová akumulace bude na úrovni TW/TWh taky již brzy.
Naproti tomu Terra Power se svým regulovatelným výkonem sodíkového reaktoru není zdaleka ještě na úrovni, na které byly OZE před 25 lety, možná za 10 let přinejlepším...
35 let zaostávání...
Jako konkurenci či příležitost ke spolupráci, jak navrhujete, to do roku 2040 nevidím, spíš vidím, že v 2040 či později zde budeme mít starý (koncepčně) nově postavený jaderný zdroj v Dukovanech, který nebude konkurence schopný.
Reaktor Natrium bude mít regulaci výkonu dle potřeby odběru hned po svém dokončení.
To je to, co samotné FVE neumí od roku 1883 (první střešní FVE), po rok 1954 (první křemíkový FV panel) a nebudou to pravděpodobně umět ani za dalších 100 let.
Svůj reaktor dává ke schválení ve VB, takže počítá už nyní s expanzí nejdříve ve VB, později třeba i jinde v Evropě (článek 24.4. zde).
Tak uvidíme, kdo ten (pro jádro malý) a pro FVE velký problém pro pokrytí spotřeby v průběhu celého roku v našem regionu vyřeší dříve a s jakými náklady (cenou elektřiny).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se