EU řeší mimořádnou daň pro energetické giganty: ziskům má odzvonit

Dublin/Brusel 18. září (zpravodajka ČTK) - Unijní ministři financí budou dnes na svém neformálním zasedání v Irsku diskutovat mimo jiné o tom, zda zavést celoevropskou daň z mimořádných zisků energetických společností, které mají prospěch z prudkého růstu cen ropy a zemního plynu po zablokování Hormuzského průlivu. Informovala o tom agentura Reuters. Další jednání se podle ní očekávají v říjnu při pravidelné schůzce ministrů v Lucemburku.

Debatu na konci srpna odstartovali ministři financí Německa, Španělska, Portugalska, Itálie, Polska a Rakouska. Varovali, že spotřebitelé čelí jednomu z největších výpadků v dodávkách ropy za poslední desetiletí, což kvůli růstu životních nákladů zvyšuje nespokojenost voličů. Parlamentní volby se příští rok budou konat ve Francii, Itálii, Španělsku, Polsku, Řecku, Finsku, na Slovensku a v Estonsku.

Ceny termínových kontraktů na ropu se vyšplhaly nad 100 dolarů za barel a jsou přibližně o 50 procent výše než před válkou s Íránem. Boje na Blízkém východě totiž ohrožují další dodavatelské trasy.

Německý ministr financí Lars Klingbeil při příchodu na jednání ministrů financí EU v Dublinu vyzval Evropskou komisi (EK), aby navrhla způsoby, jak zdanit to, co označil za nadměrné zisky ropných společností. "Komise se k této otázce staví velmi zdrženlivě, ačkoli několik členských států již dlouhou dobu požaduje předložení návrhů," uvedl ministr. Návrhy by podle něj měly být předloženy nejpozději do příštího zasedání unijních ministrů financí.

"Lidé v našich zemích vidí, jak ropné společnosti této situace využívají, účtují si příliš vysoké ceny a výrazně zvyšují své zisky," dodal Klingbeil.

Cenami, které označil za přemrštěné, je podle něj třeba se zabývat. Eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis nicméně uvedl, že EK v tuto chvíli nemá v plánu navrhnout celoevropský mechanismus zdanění těchto zisků. Podle něho je daňová politika v pravomoci členských států a jednotlivé země mohou postupovat podle svého.

Ministři šesti zemí už v srpnovém dopise uvedli, že by EU měla využít svých zkušeností z roku 2022. Tehdy Evropská unie v reakci na energetickou krizi po ruské vojenské invazi na Ukrajinu přijala mimořádná opatření, jejichž součástí byl také dočasný solidární příspěvek z nadměrných zisků podniků působících v odvětvích ropy, zemního plynu, uhlí a rafinérií. Členské státy mohly místo něj zavést rovnocenné vnitrostátní opatření. Mimořádná daň z neočekávaných zisků, v angličtině označovaná jako windfall tax, se týkala také České republiky, která zavedla vlastní mimořádné zdanění vybraných firem z energetiky a petrochemie a také bank.