Francie se přidala k Německu v boji proti zákazu prodeje nových vozů se spalovacími motory

Francie a Německo se dohodly na společném přístupu k budoucnosti evropského automobilového průmyslu, který počítá s dalším zmírněním emisních pravidel pro nová auta. Oproti návrhu Evropské komise by automobilky nemusely kompenzovat zbývající emise, pokud do roku 2035 sníží emise CO₂ o navržených 90 %. Dohoda zároveň rozšiřuje prostor pro další pohony a otevírá spor o to, zda větší flexibilita pomůže evropským výrobcům, nebo zpomalí jejich přechod k elektromobilitě.

Dosavadní návrh Komise počítal s tím, že emise CO₂ nových osobních aut a dodávek do roku 2035 klesnou o 90 % oproti roku 2021. Zbývajících 10 % by automobilky musely kompenzovat například využitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v Evropě nebo syntetických paliv a biopaliv z odpadních surovin.

Francouzsko-německá dohoda zachovává devadesátiprocentní cíl, ale podle informací Reuters citovaných serverem Clean Energy Wire ruší požadavek na kompenzaci zbývajících emisí. Dohoda počítá také s tím, že cíle pro snižování emisí budou automobilky plnit ve víceletých obdobích.

Francie a Německo dále navrhují, aby se do roku 2030 neměnil takzvaný užitkový faktor plug-in hybridů, který určuje, jaký podíl kilometrů mají ujet na elektřinu, a aby se vozy na obnovitelná a nízkouhlíková paliva uznávaly jako bezemisní. Jak přesně by se tato pravidla promítla do výpočtu emisí, bude záviset na konečné podobě evropského předpisu.

Podpora pravidla "Buy European"

Paříž a Berlín propojují úpravu emisních pravidel s podporou evropské výroby. Německo má podpořit francouzský požadavek na pravidla „Buy European“, která by zvýhodňovala výrobky vyrobené v EU při veřejných zakázkách, aukcích a poskytování dotací. V praxi jde o pokus spojit volnější podmínky pro automobilky s pobídkami pro výrobu a dodavatelské řetězce v Evropě.

Dosud přitom obě země ve sporu o automobilová pravidla stály proti sobě. Berlín žádal větší flexibilitu, zatímco Paříž odmítala další oslabování emisních cílů a prosazovala evropské preference ve veřejné podpoře. Francouzský obrat tak může změnit síly při vyjednávání v EU. Konečnou dohodu však musí projednat členské státy i Evropský parlament.

Zpomalení přechodu k elektromobilům

Návrh vyvolal kritiku opozice i ekologických organizací. Spolupředsedkyně poslaneckého klubu německých Zelených Katharina Drögeová dohodu označila za zdroj chaosu a nejistoty pro trh a spotřebitele, zatímco Čína podle ní rychle postupuje vpřed. Kritici se obávají, že časté změny pravidel ztíží výrobcům i zákazníkům rozhodování o investicích do elektromobility.

Organizace Transport & Environment označila dohodu za „historickou chybu“ a varovala, že zpomalení přechodu k elektromobilům přichází v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí konkurenci čínských výrobců a řidiči vysokým cenám benzinu a nafty. Její výhrada míří na riziko, že uvolnění regulace odloží investice do baterií a dalších technologií, v nichž se nyní rozhoduje o konkurenceschopnosti automobilek.

Greenpeace Německo vyzvalo Evropský parlament, aby francouzsko-německý návrh odmítl a zachoval dosavadní pravidla. Podle organizace by obnovitelná a nízkouhlíková paliva byla drahá a nebylo by jich dost na to, aby zajistila splnění klimatických cílů v dopravě. Německý svaz ocelářů zase upozornil, že oslabení povinnosti kompenzovat emise může snížit pobídku k využívání nízkouhlíkové oceli.

Ani automobilový průmysl není v hodnocení dohody jednotný. Německé sdružení výrobců automobilů VDA například návrh kritizovalo jako nedostatečný a požadovalo další úpravy, zejména při započítávání obnovitelných paliv a dobrovolného využívání zelených materiálů.