Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

 1. Slibně vypadající technologie přílivových elektráren dostane v Británii stopku

Pilotní projekt přílivové elektrárny ve Spojeném království bude dle listu Financial Times tento týden odmítnut vládou. Projekt za 1,3 miliardy liber (38 miliard korun) plánovaný ve velšské Swansea Bay měl být prvním z mnoha a rozvinout tuto technologii pro potřeby Spojeného království i případný export.

Důvodem odmítnutí projektu je úroveň nezbytných státních dotací pro jeho realizaci, která je vyšší než v případě alternativních nízkouhlíkových technologií. Velšská vláda měla projektu nabídnout finanční podporu ve výši více než 200 milionů liber (5,9 miliardy korun), projekt však vyžaduje souhlas vlády Spojeného království.

 2. Německo zprovoznilo největší evropskou baterii, má pomoci v integraci větrných elektráren

Společnost Eneco uvedla do provozu největší baterii s instalovaným výkonem 48 MW a kapacitou přes 50 MWh. Baterii umístěnou na severu Německa u dánských hranic chce provozovatel nabídnout na trh s primární regulací a také díky ní vyrovnávat výrobu OZE a zejména větrných elektráren. Jen za měsíc duben v Německu přibylo 545 MW nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které již překonaly pomyslnou metu 100 GW.

Dánská společnost Eneco společně se společností Mitshubishi zprovoznila v německém Jardenlundu největší bateriové úložiště v Evropě s instalovaným výkonem 48 MW (největší na světě s 100MW/129 MWh je v Austrálii). Bateriové úložiště tvoří zhruba 10 tisíc lithium-iontových článků o celkové kapacitě přes 50 MWh. Eneco se chce s úložištěm uplatnit zejména na trhu s primární regulací, ovšem chystá také pilotní projekt s větrnými elektrárnami.

3. Norsko dál investuje do technologií na zachytávání a ukládání CO2, dovážet by se mohl z celé Evropy

Norsko směřuje k tomu být evropskou zemí s nejvyššími kapacitami pro ukládání uhlíku. Potvrdili to zástupci norské národní energetické společnosti Statoil – která nedávno změnila název na Equinor. Ten má lépe vyjadřovat budoucí směřování firmy, která hodlá své portfolio výrazněji rozložit na obnovitelné zdroje a jiné nízkouhlíkové technologie. Právě mezi ty se technologie ukládání uhlíku (CCS – carbon capture and storage) počítají a Equinor má s CCS velké plány.

Na projektu přitom Statoil, respektive Equinor, pracuje již poměrně dlouhou dobu. Nyní business developer pro nízkouhlíková řešení, Lamberto Eldering, oznámil plány na masivní rozvoj stanic na dlouhodobé ukládání uhlíku, a to minulý týden na fóru v Bruselu, které se konalo v rámci Týdne udržitelné energetiky EU. Projekt „Northern lights“ bude zastřešovat přepravu zkapalněného CO2 do úložišť u západního pobřeží Norska. Zde bude uhlík přečerpáván do podmořských zvodní obsahujících sůl.

4. Japonský solární boom ovlivňuje globální trh se zkapalněným zemním plynem

Prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren v Japonsku v posledních letech ovlivnil globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG), a to zejména zesílením sezónnosti spotřeby LNG. Na konferenci v Singapuru věnované trhu s LNG to uvedl hlavní ekonom společnosti Trafigura Saad Rahim.

Dopady nárůstu instalovaného výkonu japonských solárních elektráren na globální trh se zemním plynem jsou značné vzhledem k faktu, že Japonsko je největším světovým importérem LNG.

5. Google Britům poradí, zda se jim vyplatí instalovat na střechu solární panely

Firma Google v Anglii spustila poskytování služeb v oblasti fotovoltaiky. Stejně jako v Německu a USA chce nyní i ve Spojeném království poskytovat domácnostem informace o tom, zda se jim vyplatí instalace fotovoltaických panelů na střechu. 

Online nástroj Project Sunroof zpracovává data dostupná z mapových podkladů Google Earth a dalších zdrojů Google. Hlavním partnerem má být jeden z dodavatelů energie ve Spojeném království, společnost E.ON. Sunroof není převratná novinka, poprvé byla nasazena již před třemi lety ve Spojených státech. Ve svých počátcích se ale občas potýkala s problémy a nezřídka vrátila velmi nepřesné údaje. Nyní již aplikace běží i v sousedním Německu.

6. Čína omezila podporu pro solární elektrárny, akcie dodavatelů zareagovaly strmým poklesem

Čínská vláda na konci května přistoupila k přibrzdění tamního solárního sektoru, když oznámila pozastavení výstavby nových solárních farem se státní podporou a snížení výkupních cen. Akcie největších čínských výrobců komponent pro solární elektrárny na překvapivý krok zareagovaly poklesem o několik desítek procent.

Čínská vláda podle serveru South China Morning Post oznámila, že od 1. června dojde k pozastavení alokací pro nové velké fotovoltaické farmy, přičemž pro elektrárny zprovozněné po tomto datu budou sníženy výkupní ceny o 0,05 juanu za kWh, tedy zhruba o 0,17 Kč. Výkupní ceny tak v závislosti na regionu poklesly o 6,7 až 9 %. Podobně vláda stanovila pro letošní rok horní hranici pro výstavbu decentralizovaných fotovoltaických elektráren s podporou na 10 GW.

7. Cena černého uhlí vzrostla na 6letá maxima, tlačí je zvýšená poptávka v Asii

Cena černého uhlí z australského Newcastlu vzrostla na nejvyšší hodnoty od roku 2012. Ceny tlačí vzhůru zvýšená poptávka v Asii způsobená extrémním počasím, tradiční vývozci mají navíc problémy s navyšováním exportu.

Vlna veder v severní Asii způsobuje v posledních týdnech zvýšenou spotřebu elektřiny pro chlazení. Mimořádně teplé počasí zažívá od konce května velká část severní Asie, včetně měst, jako je Peking a Tokio. Zásoby uhlí přitom byly značně vyčerpány již v průběhu lednových mrazů. Současně s obnovováním vyčerpaných zásob uhlí před nejžhavějšími letními měsíci v červenci a srpnu významně vzrostla poptávka po černém uhlí.

8. ČEZ postaví na pumpách Benzina desítky dobíjecích stanic pro elektromobily

Energetická společnost ČEZ postaví v následujících letech na čerpacích stanicích sítě Benzina z petrochemického holdingu Unipetrol desítky rychlodobíjecích stojanů pro elektromobily. Firmy o tom dnes informovaly ČTK. Do konce letošního roku by mělo být podle nich zprovozněno více než deset rychlodobíjecích stojanů. Průměrná cena jednoho stojanu se podle dřívějších informací pohybuje kolem jednoho milionu korun.

Společnosti uvedly, že výstavba bude zčásti financovaná díky prostředkům z dvojice grantů evropského programu CEF, v jehož výzvách ČEZ loni a předloni uspěl. Evropská komise touto cestou podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě.

9. Hüner: Státy EU by měly vzájemně respektovat volbu energetického mixu

Česká republika by uvítala, pokud by státy Evropské unie vzájemně respektovaly svá rozhodnutí ohledně způsobu výroby energie včetně produkce elektřiny z jádra. V projevu na Evropském jaderném fóru (ENEF) v Bratislavě to dnes český ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

„Česká republika a její zástupci vnímají, že ne všechny státy Evropské unie se rozhodly řešit současné klimatické výzvy pomocí jaderné energetiky. Volbu každého jednotlivého státu je třeba respektovat. Stejně tak bych si přál, aby ten respekt byl vzájemný a zejména pro oblast jaderné energie napříč Evropskou unii více posílen,“ uvedl Hüner.

10. Německo: „Uhelná komise“ jmenována. V prosinci oznámí termín odklonu od uhlí

Ve středu byla oficiálně jmenována německá „uhelná komise“. Jedním z úkolů komise je připravit do konce roku plán odklonu Spolkové republiky od uhlí. Od komise se také očekává, že navrhne nové ekonomické perspektivy pro německé uhelné regiony.

V regionech s nejvíce rozvinutým uhelným průmyslem je odklonem od uhlí ohroženo na 20 000 pracovních míst. „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“, jak zní její oficiální název, má již koncem října představit doporučení, jak nejlépe transformovat regiony závislé na těžbě hnědého uhlí. Do roku 2021 pak plánuje německá vláda investovat do této transformace 1,5 miliardy eur (38,5 ml. Kč).

Inovativní technologie

Fúzní reaktor ST40 překonal teplotu 15 000 000 °C, více než je ve středu Slunce

Společnost Tokamak Energy včera oznámila, že jejich reaktor dosáhl teploty plazmatu vyšší než 15 miliónů stupňů Celsia, což je více než teplota ve středu Slunce. Společnost sídlící v Milton parku poblíž britského města Oxford spustila poprvé svůj tokamak v dubnu 2017.

Reaktor vlastněný soukromou společností se snaží vytvořit plazma s rekordní teplotou přes 100 miliónů stupňů Celsia. Šlo by tak téměř o sedmkrát vyšší teplotou, než která je uvnitř Slunce a zároveň je potřebná pro kontrolovanou fúzi.

V Anglii otestují akumulaci energie do zkapalněného vzduchu. Dokáže tato technologie konkurovat bateriím?

Pilotní projekt na severozápadě Velké Británie má ověřit myšlenku, zda je možné efektivně skladovat elektřinu nejen v bateriích, ale i v „tekutém“ vzduchu. Podle proponentů má tato technologie potenciál stát se levnější než bateriové systémy.

První zařízení svého druhu na světě má otestovat technologii, která má dle svých zastánců potenciál stát se levnější variantou skladování elektřiny než lithium-iontové baterie a zároveň má být schopna dodávat elektřinu déle než bateriová řešení. Technologie má pomoci integraci stále rostoucího podílu OZE na tamějším energetickém trhu, zejména solární a větrné energie.

Téma

Flexibilita jaderných elektráren – šance pro zastánce atomu?

Boj s větrnými mlýny. Tento pojem bychom dnes mohli nahradit „bojem s obnovitelnými zdroji“. Je jasné, že takový boj je předem prohraný. Obnovitelné zdroje ukusují stále větší část „koláče“ – energetického mixu. Po celém světě.

Přesto i zastáncům zelené energetiky je stále více jasné, že představa o stoprocentním přechodu na obnovitelné zdroje není v dohledné době ničím jiným než utopií. A „zelené“ úvahy se tak ubírají jiným směrem: Který další zdroj získá to privilegium, aby doprovodil slunce, vítr, vodu či biomasu v jejich vítězném tažení?

Predikce v energetice 2: Proč jsou predikce v energetice důležité a proč nemusí vyjít?

Minulý díl seriálu byl zaměřen na obecný úvodu do problematiky predikcí. Naznačena byla různá odvětví lidské činnosti, ve kterých je možné predikci využít. Dnešní díl je zaměřen na využití predikcí v oblasti energetiky. Jak se změnil význam predikce s rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE)? Proč je predikce důležitá také z obchodního hlediska? A jaké jsou důvody toho, že ani renomované instituce nedokáží vždy správně predikovat budoucí vývoj v tomto odvětví, to jsou otázky, které zodpoví následující odstavce.

Charakteristickým rysem elektroenergetiky je nutnost zajištění neustálé rovnováhy mezi spotřebou a výrobou elektřiny. Vzhledem k rostoucí variabilitě obou složek této bilance a prozatím nedostatečným kapacitám akumulace elektrické energie neustále stoupá význam predikce výroby i spotřeby elektřiny.

Obejdeme se bez uhelných elektráren?

Zelené organizace (Hnutí Duha, Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost) si objednaly u společnosti Energynautics studii posouzení dopadů odstavení uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů (český výtah, samotná studie). Ta zkoumala následky ukončení provozu českých uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů k roku 2030 na českou síť. Základním zjištěním podle jejich prohlášení by měl být fakt, že bezpečnost dodávek bude možné podle studie zajistit i po odstavení uhelných elektráren. Síť se i po jejich odstavení bude schopna vyrovnat s výjimečnou událostí na úrovni neplánovaného výpadku temelínského bloku, tedy největšího zdroje v soustavě.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu