Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ceny plynu na evropských trzích včera prudce vzrostly, na vině bylo další prodloužení odstávek v Norsku

Poté, co ceny zemního plynu na evropských trzích v posledních týdnech stabilně klesaly, se cenová volatilita opět zvýšila a ceny začaly od minulého pátku prudce růst. Hlavním tahounem růstu bylo prodloužení odstávek v norské plynárenské infrastruktuře, které zřejmě omezí dodávky o několik týdnů déle, než se původně očekávalo. I přesto však není energetická bezpečnost nejen v ČR, ale ani ve zbytku EU, nijak ohrožena a zásobníky plynu se nadále plní.

Ceny zemního plynu napříč evropskými trhy od poloviny loňského prosince významně poklesly, k čemuž přispěla zejména relativně mírná zima a vysoký stav zásobníků plynu na konci topné sezóny. Ceny plynu nadále relativně stabilně klesaly od druhé poloviny dubna, kdy se na začátku měsíce ceny pro krátkodobé kontrakty dostaly dokonce k hodnotě 25 EUR/MWh. Tento pokles se rovněž projevil i na cenách pro příští zimu i celý rok, ačkoliv ne tak razantně.

2. Některé země EU nadále sází na ruský plyn

Evropa vynaložila od započetí války Ruska na Ukrajině velké snahy na snížení své závislosti na ruském plynu diverzifikací jeho dodavatelů. Dokonce i ve druhém roce války však některé země EU stále nakupují značné množství ruského plynu.

Dovoz ruského plynu prostřednictvím plynovodů do EU drasticky pokles, ze 3,2 miliardy metrů krychlových (bcm) plynu v lednu 2021 na 0,4 bcm v lednu 2023. Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) lodní dopravou z Ruska do EU se však ve stejném období zvýšil ze 0,8 bcm na 1,6 bcm.

3. Evropské větrné a solární elektrárny dosáhly nového milníku – vyrobily víc elektřiny než fosilní zdroje

Na základě dat poskytnutých energetickým think-tankem Ember  je patrné, že větrné a solární elektrárny vyrobily v květnu v EU více elektřiny než fosilní paliva. Poprvé tak v některém měsíci překonaly výrobu z elektráren spalujících fosilní paliva. Téměř třetina elektřiny v EU byla v květnu vyrobena z větru a slunce (31 %, 59 TWh), zatímco fosilní paliva vyrobila rekordní minimum 27 % (53 TWh).

Pro dosáhnutí tohoto významného milníku se sešlo hned několik faktorů, mezi které patřily zejména: velký nárůst výroby ze solární energie, silný větrný výkon a nízká poptávka po elektřině. Solární energie vyrobila v květnu rekordních 14 % elektřiny v EU a dosáhla tak historického maxima 27 TWh, což překonalo měsíční solární rekordy stanovené v červenci loňského roku. Solární výroba v EU poprvé předběhla výrobu uhlí, přičemž uhlí v květnu vyrábělo pouhých 10 % elektřiny v EU.

4. Habeck: Německo bude v krizi zprovozněné hnědouhelné elektrárny potřebovat i v následující zimě

Německo bude kvůli energetické krizi znovu zprovozněné hnědouhelné elektrárny potřebovat i pro nadcházející zimu. Německý ministr hospodářství to uvedl na tiskové konferenci v hnědouhelném těžebním regionu Lužice.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck na tiskové konferenci uvedl, že Německo bude pravděpodobně potřebovat několik hnědouhelných bloků, které byly během loňské energetické krize znovu uvedeny do provozu, i pro nadcházející zimu. Důvodem je situace v oblasti dodávek zemního plynu a potížím spojeným s rozvojem nové infrastruktury pro dovoz zkapalněného zemního plynu na ostrově Rujána.

5. Německo plánuje masivní rozvoj soustav zásobování teplem. Má k nim být připojeno 100 tisíc budov ročně

Centrální zásobování teplem může podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka přiblížit zemi k plnění přijatých klimatických cílů. Proto země plánuje k soustavám zásobování teplem, v rámci kterých by podíl energie z obnovitelných zdrojů nebo podíl odpadního tepla měl do roku 2030 činit alespoň 50 %, ročně připojovat 100 tisíc budov. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Prohlášení ministra hospodářství Roberta Habecka přišlo po summitu zaměřeném na oblast centrálního zásobování teplem, kterého se zúčastnilo téměř 30 zástupců průmyslu, asociací a dalších zainteresovaných subjektů.

6. Slovenská vláda schválila smlouvu o dodávce levnější elektřiny s jejím výrobcem

Bratislava 12. června (zpravodaj ČTK) – Slovenská vláda dnes schválila smlouvu s největším výrobcem elektrické energie v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), a jeho soukromými akcionáři o dodávce elektřiny pro domácnosti v zemi za nižší než stávající tržní cenu. SE má část své produkce prodat za zhruba 61,2 eura (1450 korun) za megawatthodinu (MWh). Kontrakt ještě posoudí Evropská komise.

Cena slovenské elektřiny s dodávkou na následující rok dnes podle internetových stránek středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE) sídlící v Praze činila 141,3 eura (3360 Kč) za MWh.

7. Suché léto by mohlo omezit výrobu nejen vodních elektráren a vést k růstu cen elektřiny

Pokud červnové deště nezlepší stav vodních zásob, může se výroba vodních elektráren citelně snížit, informuje zástupce italské asociace výrobců vodní energie pro energetický portál Montel. Zásoby vody jsou totiž již podstatně vyčerpány, jelikož stav sněhových zásob je pro toto období v roce neobvykle nízký. Nízký stav vodních zásob, resp. i nízká hladina vodních toků, však trápí i další typy elektráren.

Evropu trápí sucho

Zpráva OSN z počátku letošního roku varuje, že hrozí „vodní krize“ a je nutné přijmout řadu opatření zaměřených na snížení spotřeby vody nebo zlepšování hospodaření s vodou. Nedostatek vody podstatně ovlivňuje také evropskou energetiku.

8. Nizozemsko letos na začátku října uzavře největší evropské plynové pole

Nizozemsko za méně než čtyři měsíce nastálo uzavře největší evropské plynové pole. Tamní vláda urychluje harmonogram uzavření, čímž ale odpadne pojistka pro vytváření plynové rezervy před příští zimou. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Pole Groningen na severovýchodě Nizozemska bude podle nich uzavřeno 1. října. Kabinet přijme oficiální rozhodnutí později tento měsíc, uvedl mluvčí nizozemské vlády.

Nizozemsko dříve usilovalo o to, aby se pole zavřelo v závislosti na geopolitické situaci nejpozději do října příštího roku. Politici ale čelili velkému tlaku kvůli následkům zemětřesení, která těžba vyvolává.

9. Německo spouští státní podporu pro energeticky náročný průmysl

Německo spouští program, který poskytne desítky miliard eur firmám, jež čelí vysokým nákladům na energii. Účelem je poskytnout podporu průmyslovým odvětvím, která se potýkají s problémy při financování přechodu na uhlíkově neutrální výrobní postupy.

Program bude mít v příštích 15 letech objem přibližně 50 miliard eur, jak informovala agentura Reuters. Německo tím reaguje na situaci, kdy evropský průmysl čelí tlaku kvůli vysokým nákladům na suroviny, energii a pracovní sílu. Prostředky pro stanovená odvětví mají pocházet z takzvaného fondu pro klima a transformaci, který bude financován z výnosů z obchodování s emisními povolenkami a dalších zdrojů. Podrobnosti financování však ještě nejsou zcela známy – německé ministerstvo hospodářství čeká na výsledky probíhajících jednání o německém rozpočtu.

10. Čeští inženýři vdechují nový život vodním elektrárnám po celém světě

Prezident Spojených států Theodore Roosevelt podepsal v roce 1907 zákon o výstavbě hydroelektrárny Lay na řece Coosa. Tímto svým prvním vodním dílem zahájila společnost Alabama Power éru využívání energetického potenciálu řek. Inženýři z moravského Blanska se dnes podílejí na modernizaci elektrárny Lay i dalších vodních zdrojů v desítkách zemí po celém světě. Fakticky jim vdechují nový život – role hydroelektráren se v době klimatické krize zásadně mění.

Na tradice někdejšího ČKD navázala v Blansku společnost Litostroj Engineering, která se zaměřuje na vývoj, design a konstrukci moderních vodních strojů. Tamní inženýři mají silnou oporu v oddělení výzkumu a vývoje, které nejen dlouhodobě rozvíjí vlastní know-how, ale spolupracuje na nových řešeních s českými univerzitami, především Vysokým učením technickým v Brně. Vodní turbíny pak vyrábí společnost Litostroj Power ve slovinské Lublani. Litostroj je součástí nadnárodní skupiny Energo-Pro, která sídlí v Praze.

Téma

Bytové domy mohou od letoška snadněji využívat solární elektrárny. Provozovat lze i bez souhlasu všech obyvatel

Bytové a panelové domy si od letoška mohou snadněji pořídit vlastní elektrárnu. Před zájemci stojí čtyři různé modely, jak právně zabezpečit její provoz. Fotovoltaiku je přitom možné provozovat i ve chvíli, kdy některý z členů družstva nebo společenství vlastníků jednotek s projektem nesouhlasí.

Kvůli vysokým cenám energií hledají mnohé bytovky a panelové domy způsoby, jak na elektřině co nejvíce ušetřit. Ve chvíli, kdy je dům zateplený a má vyměněná okna, může na řadu přijít i budování vlastního zdroje energie.

HN: Společnost GasNet, největší distributor plynu v Česku, je na prodej

Společnost GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, je na prodej. Proces prodeje spustil jediný vlastník – konsorcium investorů vedené společností Macquarie Asset Management (MAM). Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny (HN) s odkazem na čtyři zdroje z finančních a poradenských kruhů i energetiky. Ocenění firmy může být ve vyšších desítkách miliard korun.

GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území ČR kromě Prahy a Jihočeského kraje, spravuje 65.000 kilometrů plynovodů, má více než 2,3 milionu zákazníků.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu