Habeck: Německo bude v krizi zprovozněné hnědouhelné elektrárny potřebovat i v následující zimě

Německo bude kvůli energetické krizi znovu zprovozněné hnědouhelné elektrárny potřebovat i pro nadcházející zimu. Německý ministr hospodářství to uvedl na tiskové konferenci v hnědouhelném těžebním regionu Lužice.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck na tiskové konferenci uvedl, že Německo bude pravděpodobně potřebovat několik hnědouhelných bloků, které byly během loňské energetické krize znovu uvedeny do provozu, i pro nadcházející zimu. Důvodem je situace v oblasti dodávek zemního plynu a potížím spojeným s rozvojem nové infrastruktury pro dovoz zkapalněného zemního plynu na ostrově Rujána.

Během energetické krize se Německo rozhodlo dočasně povolit hnědouhelným elektrárnám, které již byly po odstavení přesunuty do rezervy, aby se znovu vrátily na trh. Podle současných pravidel se tyto elektrárny mají na konci června vrátit do rezervy. Lhůta však může být prodloužena ministerskou vyhláškou, uvedl Habeck.

Habeck navštívil hnědouhelnou spolkovou zemi Braniborsko, kde jednal se zemským premiérem Dietmarem Woidkem o odklonu od uhlí v těžebním regionu Lužice. Německá vládní koalice se rozhodla posunout ukončení těžby uhlí v zemi "ideálně" na rok 2030 ze současného cíle v roce 2038. Proti těmto plánům se však postavily zejména východoněmecké spolkové země.

"Otázkou je, zda zůstaneme u roku 2038, zda ho můžeme trochu posunout a zda dosáhneme roku 2030. Jsem trpělivý. … Nemyslím si, že se nakonec tak vzdálíme,"  uvedl Habeck.

Analytici a někteří politici tvrdí, že vzhledem k nárůstu cen v evropském systému obchodování s emisemi CO2 je dřívější odchod od uhlí velmi pravděpodobný, protože většina uhelných elektráren nebude po roce 2030 rentabilní.