Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Silný vítr a nízká víkendová poptávka poslaly ceny elektřiny do záporných hodnot

Mimořádně vysoká výroba německých větrných elektráren a nízká víkendová poptávka poslaly ceny elektřiny na českém denním trhu v neděli do záporných hodnot. Záporné ceny bylo dosaženo pro 15 obchodních hodin.

Větrné počasí, které panuje s mírnými výkyvy od začátku března, přináší vysokou výrobu německých větrných elektráren. Zejména díky vysoké produkci větrných elektráren si připsaly obnovitelné zdroje v Německu v týdnu  od 3. do 10. března nový rekord, když měly 65% podíl na výrobě elektřiny.

2. Kandidát na předsedu Evropské komise: Uhlíková daň je nezbytností

Frans Timmermans, současný první místopředseda Junckerovy Evropské komise a kandidát socialistického bloku na nového předsedu, na jednání v Bruselu minulý týden upozornil na nutnost zavedení „spravedlivé uhlíkové daně“. Evropská unie by dle něj měla k tomuto opatření urychleně přistoupit, aby posílila svůj boj proti klimatickým změnám.

Uhlíková daň by zatížila suroviny, při jejichž zužitkování jsou do ovzduší vypouštěny skleníkové plyny. Jde o poměrně kontroverzní téma, oponenti zdanění například uvádějí, že by daň mohla mít neblahý dopad na sociálně slabší skupiny obyvatel. Zastánci naopak argumentují akcelerací klimatických politik a v ČR například záchranou systému CZT.

3. EU usiluje o zdvojnásobení dovozu amerického zkapalněného plynu

Evropská unie cílí na snížení závislosti na ruském zemním plynu zvýšením dodávek LNG ze Spojených států amerických. Evropská unie proto zvyšuje investice do nových LNG terminálů. Zároveň po americké straně požaduje zmírnění pravidel pro export LNG do evropským zemí.

Evropská unie v příštích 4 letech chce usilovat o zdvojnásobení dovozu LNG ze Spojených států amerických na nejméně 8 miliard metrů krychlových (bcm) za rok. Usiluje o to, aby se Spojené státy americké staly v dlouhodobém horizontu jedním z hlavních dodavatelů plynu do Evropy.

4. Obnovitelné zdroje v Německu pokořily další rekord – pomohl mimořádně silný vítr

Ve Spolkové republice Německo bylo v minulém týdnu vyrobeno z obnovitelných zdrojů energie celkem 65 % veškeré elektřiny. K rekordní výrobě obnovitelných zdrojů přispěly především větrné elektrárny. Vysoká výroba měla vliv i na ceny elektřiny na denním trhu, které se propadaly do záporných hodnot.

Mimořádně povedený týden mají za sebou obnovitelné zdroje v Německu. V minulém týdnu, především díky větrnému počasí, země vyráběla 65 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak vyplývá z údajů zveřejňovaných na webu Energy-Charts.de.

5. Nový finský jaderný blok Olkiluoto 3 získal očekávanou provozní licenci

Blok 3 finské jaderné elektrárny Olkiluoto získal od vlády provozní licenci s platností do konce roku 2038, jeho provoz se pak očekává zhruba do roku 2080. Provozovatel elektrárny, společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO), plánuje komerční spuštění bloku, který se začal stavět v roce 2005, začátkem příštího roku. S instalovaným výkonem 1 600 MW by měl blok pokrýt zhruba 15 % finské spotřeby.

Finská vláda minulý čtvrtek udělila společnosti TVO provozní licenci k bloku 3 jaderné elektrárny Olkiluoto. Licence s platností do 31. prosince 2038 byla vydána zejména na základě doporučení, které na konci února vydal finský úřad pro jadernou bezpečnost.

6. USA nadále vsází na plynové elektrárny, loni tvořily většinu nového výkonu

Více než polovinu nového výkonu ve velkých zdrojích v USA tvořily v loňském roce elektrárny spalující zemní plyn, zbytek poté obnovitelné zdroje a bateriová úložiště. Naopak uzavírání starých zdrojů se týkalo především uhlí.

Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) byly v loňském roce připojeny do tamní soustavy nové zdroje o celkovém výkonu 31,3 GW. Naopak elektrárny, z většiny uhelné, o celkovém výkonu 18,7 GW provoz ukončily. Podle agentury se tak z pohledu výkonu v nově zprovozněných zdrojích jedná o nejsilnější rok od roku 2003, kdy byly do sítě připojeny elektrárny o výkonu 48,8 GW.

7. ČEZ začal stavět teplovod z Temelína do Českých Budějovic

ČEZ začal dnes stavět 26 kilometrů dlouhý horkovod mezi jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovice. Náklady jsou 1,445 miliardy korun. ČTK to dnes řekl Michal Hrubý, generální ředitel firmy Tenza, která teplovod staví. Práce plánují energetici na necelé dva roky, první dodávky v topné sezoně 2020/2021. Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 procent výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních zdrojů.

Temelín městu ročně dodá 750 terajoulů tepla, hlavně pro sídliště Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí. Smlouvu podepsalo město se společností ČEZ v prosinci 2018, teplo by měl Temelín Budějovicím dodávat nejméně 20 let.

8. Leden ve znamení prudkého meziročního růstu prodeje elektromobilů, globální trh stále táhne Čína

Leden byl úspěšným měsícem pro prodejce elektromobilů. Například v EU se jich prodalo meziročně o 40 % více. V lednu byl dále zaznamenám meziroční pokles ceny o 3 %. V celosvětovém prodeji elektromobilů jasně dominuje Čína.

Zpravodajský portál Platts informoval o nárůstu prodeje elektromobilů. Dle měsíčního reportu Platts Analytics se prodej elektromobilů v letošním lednu oproti loňskému roku razantně zvýšil. Celkem se za leden po celém světě prodalo 155 000 elektromobilů.

9. Japonsko marně hledá úložiště pro radioaktivní zeminu z Fukušimy

Zdá se, že ani ledový vítr vanoucí od pobřeží nebrání mužům v ochranných maskách, přilbách a rukavicích, aby pokračovali v největší světové úklidové akci po jaderné havárii. Stranou veřejnosti odvážejí dalších 1000 černých pytlů naplněných radioaktivní půdou a vykládají je na gigantická síta. Krytý dopravní pás veze půdu na okraj obrovské jámy, kde je udusána a připravena na další převoz, po němž by měla zůstat netknutá dalších téměř 30 let, píše britský deník The Guardian v článku k osmému výročí havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima.

V letech po katastrofě odstranilo asi 70.000 dělníků vrchní vrstvu půdy, větve stromů, trávu a další kontaminovaný materiál z oblastí poblíž domů, škol a veřejných budov při historicky nejdražším programu za 2,9 bilionů jenů (630 miliard korun). Chtějí tak snížit radiaci na úroveň umožňující desítkám tisíc evakuovaných obyvatel vrátit se domů. Dekontaminační operace vyprodukovala miliony metrů krychlových radioaktivní půdy nacpané do pytlů, které teď pokrývají rozsáhlé území prefektury Fukušima.

10. Budou se stavět ještě větší větrné turbíny?

Společnost DNV GL zveřejnila svou studii, která identifikuje výzvy spojené s výrobou a instalací další generace neustále větších a větších pevninských větrných turbín. Studii zadala americká Národní laboratoř Lawrence Berkeley, která spadá pod americké Ministerstvo energetiky.

Podle společnosti dosáhl průmysl s větrnými turbínami během posledního desetiletí zásadního nárůstu výroby elektrické energie a zlepšení ekonomické efektivnosti. Tato zdokonalení byla z velká části zapříčiněna právě růstem velikostí věží i lopatek. Průmysl se podle DNV GL rychle blíží k logistickému a schopnostnímu stropu. Důvodem je fakt, že stávající infrastruktura v USA a doprava velkých součástí začíná být limitujícím faktorem.

Téma

Vystaví německá vláda stopku jedné z nejmodernějších uhelných elektráren světa těsně před spuštěním?

Černouhelná elektrárna Datteln 4, která je aktuálně jedinou uhelnou elektrárnou ve výstavbě v západní Evropě, by nakonec nemusela vyrobit jedinou kilowatthodinu. Jedné z nejmodernějších uhelných elektráren na světě, která Uniper stála 1,5 miliardy euro, možná vystaví stopku německá vláda.

Uniper ve své výroční zprávě vydané v úterý uvedl, že plánuje uvést elektrárnu Datteln 4 do provozu v létě 2020 a provozovat tento blok až do roku 2038. To však nemusí dovolit německá vláda, která je před rozhodnutím investici Uniperu ve výši 1,5 miliardy euro (38,5 miliardy korun) znehodnotit.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu