Domů
Německo
Obnovitelné zdroje v Německu pokořily další rekord - pomohl mimořádně silný vítr
wind energy
Zdroj: Unsplash

Obnovitelné zdroje v Německu pokořily další rekord - pomohl mimořádně silný vítr

Ve Spolkové republice Německo bylo v minulém týdnu vyrobeno z obnovitelných zdrojů energie celkem 65 % veškeré elektřiny. K rekordní výrobě obnovitelných zdrojů přispěly především větrné elektrárny. Vysoká výroba měla vliv i na ceny elektřiny na denním trhu, které se propadaly do záporných hodnot.

Mimořádně povedený týden mají za sebou obnovitelné zdroje v Německu. V minulém týdnu, především díky větrnému počasí, země vyráběla 65 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak vyplývá z údajů zveřejňovaných na webu Energy-Charts.de.

Nejdůležitějším faktorem byl relativně silný a mimořádně stabilní vítr. Díky tomu vyrobily německé větrné elektrárny až 50 % elektřiny, přičemž onshore větrné elektrárny vyrobily přibližně 42 % a offshore zhruba 7 %. Naopak s ohledem na roční období byl relativně nízký podíl výroby z fotovoltaických elektráren  (solární elektrárny se v minulém týdnu podílely na výrobě z necelých 5 %, při ideálních podmínkách v letních měsících se týdenní podíl na výrobě pohybuje okolo 15 %).

Na rekordní výrobu obnovitelných zdrojů reagovaly i ceny elektřiny na denním trhu. V rámci denního obchodování se ceny elektřiny pohybovaly v záporných hodnotách celkem dvacet tři hodin. V České republice se sice ceny elektřiny s minimem 0,01 EUR/MWh pohybovaly i kolem nuly, nicméně v žádné z hodin se do záporných hodnot nedostaly.

Jakkoliv se jedná o významný úspěch, pro opačný rekord není nutné chodit daleko do historie. Ve 42. týdnu loňského roku byla výroba elektřiny z větrných elektráren pouze 7,6 % a celková výroba obnovitelných zdrojů za tento týden dosáhla „pouze“ 26 %.

Německo sice již poněkolikáté za poslední roky zvýšilo svůj rekord v týdenní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale otázkou zůstává, zda tento trend bude pokračovat i v následujících letech.

Již v loňském roce se v zemi výrazně propadla výstavba větrných elektráren. Zatímco v letech 2014-2018 jsme byli zvyklí na roční přírůstek až 6000 MW instalovaného výkonu, v loňském roce se výstavba větrných elektráren propadla o cca 45 % na 3,7 GW.

Kromě jiného bude další výrobu z větrných elektráren ovlivňovat i skutečnost, že prvnímu významnějšímu množství elektráren vyprší provozní podpora v roce 2020. Následně není jisté, zda bude výroba elektráren nadále profitabilní.

Aktuální vysoká výroba elektřiny z větrných elektráren má však i negativní dopady, jen v loňském roce provozovatel přenosové soustavy společnost TenneT vyplatila téměř půl miliardy EUR za náklady na nedodání elektřiny do sítě ze strany provozovatelů větrných elektráren. Tyto náklady jsou následně rozděleny mezi spotřebitele ve formě poplatku, který se hradí v koncové ceně elektřiny pro zákazníka.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(39)
Petr
13. březen 2019, 12:46

To to dopracovali. Potřebují okamžitě přestat dotovat výstavbu nových pozemních větrníků, biomasu předělat na dotace + k tržní ceně, aby se začala postupně konečně zapojovat do regulace výkonu, a hlavní část nově dávaných dotací mují jít do modernizace sítě a její stabilizace vodou nebo bateriemi.

Petr
13. březen 2019, 12:50

Taky je chyba , že plynové elektrárny nedokázaly pořádně vypínat, dokonce ani na takové úrovni jako černouhelné.

Martin Hajek
13. březen 2019, 13:20

Tento významný úspěch pouze dokumentuje, jak OZE požírají samy sebe. Výroba z větrníků byla sice vysoká, ale v tržních podmínkách by si nevydělaly ani na slanou vodu a velká část by byla ve skutečnosti vypnutá, což by bylo ekonomicky výhodnější, než vyrábět za zápornou cenu.

energetik
13. březen 2019, 15:37

Když byla podle vás velká část větrníků vypnutá, tak kdo tu zápornou cenu potom vytvořil?

Martin Hajek
13. březen 2019, 22:31

No vždyť to píšu, v tržních podmínkách by byla velká část těch větrníků vypnutá a cena elektřiny by byla nula. Takže ti, co by vyráběli, by z toho ovšem stejně neměli nic. Tím nic se ovšem úvěr na výstavbu jaksi nesplatí.

Jan Veselý
13. březen 2019, 16:34

Nebojte, ony po cestě nejdříve zničí kšeft všem těm tepelným elektrárnám, které nejdou vypnout.

A mimochodem, jsou pro Vás dlouhodobé smlouvy s odběrateli dostatečně tržní?

Martin Hajek
13. březen 2019, 22:36

To jste právě úplně vedle, pane Veselý. Podívejte se někdy na ten agora meter. Uhlí i plyn větru v diagramu vzorně ubývá. Ovšem protože ten vítr je nespolehlivý, tak potřebujete to uhlí udržet na minimálním výkonu a nahřáté, aby až přestane foukat, se mohl výkon klasické elektrárny zase zvýšit. Když jí odstavíte, tak samozřejmě až přestane foukat, tak bude trvat hodiny, než znovu najedete. Navíc je také potřeba stále regulovat frekvenci atd. Chápu, pro Vás podružné detaily, ale bez nich to jaksi "neseje". Jinak to, co neuhýbá, jsou a) jaderky b) dotovaná biomasa a bioplyn, která nemá proč uhýbat, protože ztráty zaplatí spotřebitel elektřiny. Ovšem až Němci údajně výkon ve větru zdvojnásobí, to bude teprve fičák :-).

NN
14. březen 2019, 09:39

Pozorování:

Plyn neuhýbal, ten měl podle Agory dosti rovnoměrnou výrobu 9,5<P<11,5 (GW), čili jen takovou "zlehýnka onimranou" křivku.

P.S. Ono si to chce každý druh prohlédnout zvlášť, "štosovačka" je dosti nepřehledná.

NN
14. březen 2019, 10:40

Tak ještě jedno pozorování k plynu:

ENTSO-E prezentované v článku a Agorameter se dosti rozchází.

Josef
13. březen 2019, 22:23

Ano , jenže to není jen problém OZE , ale právě nepostavené sítě mezi severem a jihem Německa. Dále pak v netržních přístupech, kdy konečný spotřebitel si nemůže koupit el. energii levně i když je aktuálně levná na burze. Pokud se OZE mají dále rozvíjet bude se muset obojí změnit. A obojí se změní ty sítě se se zpožděním nakonec postaví a elektromobilita zajistí navíc variabilní odběr to umožní, že Němci budou moci postavit další desítky GW větrných el většinou někdy v severním moři. Vývoj půjde směrem k vyšší elektrifikaci tak jak to známe ze Švédska nebo Norska. Bude to samozřejmě pro Německo drahé, ale ne tolik , aby to položilo jejich ekonomiku. Navíc ty obří VTE v ideálních podmínkách severního moře nebudou nakonec vyrábět tak draho jak se původně zdálo a stabilita výroby těch zdrojů je mnohem vyšší než je průměr dnešních provozovaných VTE na souši.

voio
13. březen 2019, 13:51

To je danajský dar ty větrníky. A ví se jak na tom byla německá přenosová síť? Kolik bylo spotřebitelů bez připojení? A Jak na tom byly vlaky? Není jen výroba, ale musí být také spotřeba...

Jan Veselý
13. březen 2019, 16:37

Však to víte, taky měli nějaké potrhané dráty v distribučních sítích, stejně jako tady. Ale přenosová síť byla v cajku.

Carlos
13. březen 2019, 21:03

Deutsche Bahn mají vlastní elektrizační soustavu, "brzy" ji bude mít i SŽDC, to se pak bavíme o zcela jiné situaci.

voio
13. březen 2019, 13:54

A jak na tom byla rozvodná síť pod vlivem Eberharta? A jezdily v Německu vlaky? Ona výroba a spotřeba musí být zhruba vyrovnané.

energetik
13. březen 2019, 15:34

Dobré zprávy, jen tak dál a nepolevovat, takové rekordy je třeba překonávat minimálně každý měsíc.

Proč jsme v ČR neměli také záporné ceny? Stále někdo plácá o tom jak jsou trhy propojené a cena se tvoří na burze někde v Lipsku a přitom to tak ve skutečnosti není. To u nás to zase zreguloval nějaký "nezávislý" regulátor?

Emil
13. březen 2019, 16:07

Na vnitrodenním trhu jsme v neděli 10.3. také měli zápornou cenu elektřiny, nemějte obavy.

Milan Vaněček
13. březen 2019, 15:52

Období mezi 3. a 11. březnem ukázalo, že německá síť již nyní zvládne 2/3 výroby elektřiny z OZE. Přičemž cíl jsou dvě třetiny výroby až v roce 2030. Takže Němci mají ještě 11 let na masový rozvoj bateriové akumulace a P2G dluhodobé akumulace. A že akumulace je už nyní zisková ukázal nedávný pŕiklad z Australie.

A jak jsem zde ukázal, i dosavadní náklady na Energiewende jsou menší než náklady Fukušimské katastrofy. A benefity jsou pro Německo velké, zatímco pro Japonsko žádné.

Karel
13. březen 2019, 17:54

Pane Vaněčku, prosím okomentujte i výrobu v Německu v období 18.1. - 26.1...Můžete připojit i popis nutné akumulace pro toto období - tzn. cca 100 000x větší než je Vámi zmíněná baterka v Austrálii. Děkuji.

Milan Vaněček
13. březen 2019, 19:36

Pane Karle, podívejte se na Agorameter. Když pár dní v lednu nefouká (a i pár dní v únoru nefoukalo) tak těch pár dní jedou naplno tepelné elektrárny (uhlí, plyn a do 2022 i jádro). Ale to snad víte, tak proč se ptáte.

Baterky jsou na likvidaci přebytků, které ve vhodný čas (za větší peníze, žádná negativní cena) zase pustí do sítě, na nejrychlejší stabilizaci sítě (nic není tak rychlé).

Jan Sk
13. březen 2019, 20:46

Jenomže zapomínate, že nikdo do ceny OZE, nekalkuluje cenu elektrárny, která bude mít výkon potřebný pro denní výpadky.... Když budete mít tak velkou elektrárnu o výkonu větrných, tak si napiště k nějakému provozovateli a zeptejte se kolik mu budete asi tak platit... Proč jsou asi systémové zálohy tak velký příplatek k ceně že ??

Mimochodem až odstaví i to uhlí a JE, tak si budou muset postavit i nové zálohy z plynu... což nepovede k žádnému snížení CO2. Jediná cesta by byla držení stáleho nejnižšího výkonu na JE a doplnění zbytku o tu energii z OZE (či plynu když nefouká)... pak budou bezemisní, bohužel tuto cestu zamítli, oproti tomu chytré finsko touto cestou kráčí a bude nyní z 85% CO2 bezemisní.

Baterie sou sice pěkné ale záloha v malém množství... jsou velmi nekologické, a kapacita je slabá, německo a rakousko by mělo spíše stavět PVE, s tou se nic nedá srovnávat z hlediska výkonové zálohy.

Carlos
13. březen 2019, 21:20

Nelze do ceny jednoho zdroje kalkulovat cenu jiného, to by pak musela ta "záloha" vyrábět zcela zdarma.

Plyn má emise CO2 asi poloviční proti uhlí a aby náhrada všeho v síti čistě jen plynem vedla ke zhoršení emisní bilance je asi 45% z JE, zbytek z uhlí. To Německé nemělo. Takže v momentě přechodu všech parních elektráren na plyn a do toho velké množství OZE povede na celkový pokles emisí, ten by mohl být někde kolem 250-350g/kWh.

PVE by měly stavět všechny státy, které k tomu mají podmínky, jen bude rozdíl jestli to bude velká PVE mezi jezery ve Švýcarsku s kapacitou X GWh, nebo malé PVE na Vltavské kaskádě s kapacitou 0.5-1GWh. Což by ale pořád dohromady dalo klidně 480MW a asi 1800MWh. Ano, je to málo, ale pro začátek bych řekl že dobré a umí to řešit odpolední dojezd spotřeby.

energetik
13. březen 2019, 22:08

systémové zálohy a jejich náklady a tedy platby od spotřebitelů za systémové služby s rozvojem OZE stále více klesají stejně tak jako silová energie.

ČR bez DPH

2006: 0,1563Kč/kWh

2007: 0,1472Kč/kWh

2008: 0,1478Kč/kWh

2009: 0,141Kč/kWh

2010: 0,1554Kč/kWh

2011: 0,1554Kč/kWh

2012: 0,144Kč/kWh

2013: 0,1322Kč/kWh

2014: 0,1193Kč/kWh

2015: 0,1053Kč/kWh

2016: 0,0997Kč/kWh

2017: 0,0939Kč/kWh

2018: 0,0936Kč/kWh

2019: 0,0762Kč/kWh

V Německu je pokles ceny ještě nižší díky větší liberalizaci a konkurenci.

Takže to co jste napsal odporuje skutečnosti.

Ondra
13. březen 2019, 22:56

Pan rádoby energetik zas jede bomby. Tak připisovat klesající cenu za systémový služby který tak nějak musej pokrejt náklady na provoz přenosový soustavy (hlavně odpisy vedení který se v posledních letech moc nestaví) rozvoji OZE je totální kravina. Taky nám tak nějak dlouhodobě roste spotřeba takže se celkový náklady rozpadnou do většího objemu a jednotková cena jde dolů (pěkně to jde vidět dva roky po krizi když se spotřeba trochu propadla tak šly platby nahoru). Navíc v ČR je růst výkonu v OZE v posledních letech celkem bezvýznamnej takže asi tak.

A k blábolu "s rozvojem OZE stále více klesají stejně tak jako silová energie" - za poslední 3 roky šla silovka v Německu o víc jak 100% nahoru a to stavěj OZE jak to jenom jde. Kde se asi stala chyba? Když už chcete šířit takový bludy tak to zkuste aspoň tak aby to mělo aspoň minimální šanci na úspěch.

Karel
13. březen 2019, 22:37

Pane Vanecku, dekuji za "neodpoved" na mou otazku. Jsem presvedcen, ze dobře vite, odkud jsem vzal datum 18-26.1. zdaleka to nebylo jedine obdobi, kdy prave podle Agory byly FVE a VTE v "troskach" - vyzval jsem vas aby jste nastinil jak si predstavujete technicke reseni akumulace na toto konkretni obdobi (nutnost cca 10 TWh)...pochopitelne odpoved nula jen PR zpravy o poklesech ceny FVE. I kdyby byly za nula neumi akumulovat zadne, natoz uvedene objemy. Nebo snad ano??? Fakt tezka diskuze...a zbytecna...toz tak. Hezky vecer.

Milan Vaněček
14. březen 2019, 08:24

Pane Karel, pochopte to, už to opakuji naposled: pružná výroba, pružná část spotřeby, to je klíč, akumulace je významný doplněk.

Tož tak, končím.

Martin Hajek
13. březen 2019, 22:43

Tak to je, pane Vaněčku, nejhloupější demagogie, jakou jsem do Vás za dlouhou dobu slyšel: "Období mezi 3. a 11. březnem ukázalo, že německá síť již nyní zvládne 2/3 výroby elektřiny z OZE. Přičemž cíl jsou dvě třetiny výroby až v roce 2030." Přece nejste takový neználek, abyste nevěděl, jaký je rozdíl mezi ročním PRŮMĚREM a krátkodobou hodnotou. Pokud by Německo mělo mít roční průměrnou výrobu z OZE 65 %, tak ty krátkodobé peaky budou klidně přes 150 % spotřeby. To samozřejmě Německo nebude (na rozdíl třeba od malého Dánska) schopné nikam vyvézt. Bude potřeba to odregulovat (nebo uložit do neexistujících batere :-)). A pak tedy provozovatelům sítí pomáhej Pánbu.

Milan Vaněček
14. březen 2019, 00:45

Tak tu podle Vás nejhloupější demagogii jsem přeložil z vyjádření Fraunhoferova institutu v Německu.

Ale každý má právo na svůj názor, Fraunhofer i Vy. Já zde jen "opisoval". Jen podotýkám že Vy nejste ten soudce co rozhoduje co je správné, chytré či hloupé.

Martin Hajek
15. březen 2019, 10:17

Pokud je to pravda, tak by měli "vědci" z Frauenhoferu vrátit tituly a jít se živit rukama, případně se zaměstnat někde v marketingu, kde totální demagogie tolik neškodí. Sorryjako. Tohle opravdu není věc názoru, to jsou prostě fakta.

Milan Vaněček
13. březen 2019, 21:49

Důležitá zpráva z dneška z pv magazine, cituji:

"The price of PV modules fell more than 30% last year, according to the tenth International Technology Roadmap for Photovoltaics (ITRPV) report, published by German engineering body the Verband Deutscher Maschinen und Anlagenbau (VDMA).

The report found the average spot market price for a representative mix of multi and monocrystalline modules stood at $0.354/W in January 2018, and had fallen to $0.244 two months ago."

Myslím, že to nemusím ani překládat, pokles ceny PV modulů za 1 rok o více než 30% mluví za vše. Přesně jak jsem tu dříve říkal v diskusi s panem Hájkem: částečné omezení instalací PV v Číně povede k agresivnímu exportu a poklesu ceny, ale že to bude o více než 30% to i mě překvapilo.

energetik
13. březen 2019, 22:24

Na konci tohoto roku je možný pokles ceny o dalších 30% díky technologii „Direct Wafer”, firma Hanwha Q CELLS chce zahájit výrobu nejpozději na počátku druhého kvartálu letošního roku. Celkově tato technologie může snížit cenu až o 50% oproti současné výrobě.

Martin Hajek
13. březen 2019, 22:46

Ano, ovšem pokud si uvědomíme, že i u utility scale FVE je dnes cena panelů něco kolem 30 % investice, tak zjistíme, že toto zlevnění je už v podstatě nezajímavé. Samozřejmě u střešních instalací je to ještě daleko horší (podíl ceny vlastních panelů je ještě výrazně menší, takže jejich zlevnění se už na celkových nákladech nijak neprojeví).

Jan Veselý
14. březen 2019, 08:17

Mě tady pokles investičních nákladů velkých FVE z 1 USD/W (asi před 1-1.5 rokem) na 0.8 USD/W (dnes) přijde velice zajímavý.

Milan Vaněček
14. březen 2019, 01:04

Ano máte pravdu. Korejci opravdu "jedou", skupují progresivní firmy a jejich technologické patenty.

Milan Vaněček
14. březen 2019, 01:06

to bylo vyjádření k poznámce energetika

Milan Vaněček
14. březen 2019, 00:38

Z Vašich argumentací o fotovoltaice se vytrácí logika. Když je cena C=A+B+C kde A, B a C jsou obdobně velké, tak pokles každé této části je obdobně důležitý.

Okomentujte radéji to jak jste se mýlil s Čínou v roce 2018 a cenou panelů.

Ondra
14. březen 2019, 07:24

Problém je že lidi jako Vy nebo rádoby energetik často klamavě argumentujou že pokles ceny modulů (panelů) = stejnej % pokles ceny FVE. Blbý je že zbylý části ceny moc neklesaj ba naopak rostou (rostoucí ceny pozemků, rostoucí mzdy, ...). Takže asi tak. Tím neřikám že ceny FVE všude rostou (i když třeba v německejch tendrech to tak je).

Milan Vaněček
14. březen 2019, 08:01

Ondro, nechte už těch desinformací o mé osobě. Mluvím jasně: buď o cenách FV panelů (a o learning curve jejich ceny)

anebo o LCOE většinou podle Lazardů či aukcí. A to snad to chápete je zase o ceně elektřiny z FVE.

Nevyrábějte problémy.

Ondra
14. březen 2019, 09:48

Pane Vaněčku největší šířič desinformací a urážek typu "pan nééééjde" ste tady Vy. Diskuzi tady dost sleduju a všiml sem si že v posledních několika dnech Vám tady víc lidí vytýkalo Vaše příspěvky. Nějakýho smysluplnýho vysvětlení rostoucích cen v německejch aukcích při poklesu cen panelů se od Vás asi nedočkám co?

Karel
14. březen 2019, 09:46

Ondro, nesnazte se z p. Vanecka ziskat objektivni technicky udaj - marna snaha. Bud v duchu PR "sekne" jedno cislo z celku (viz cena panelu) nebo se zaštítí vagnimi "zelenymi" argumenty o vsemocnosti pruzne spotreby a pruzne vyroby (viz o neco vyse odpoved jak "odregulovat" deficit OZE 10 TWh behem 8 dni)...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se