1. ICIS: Z Česka se do dvou let stane čistý dovozce elektřiny

Česká republika tradičně vyváží značnou část své výroby elektrické energie do okolních zemí. Tato situace by se však měla podle výhledu portálu ICIS již brzo změnit. Zpřísňující se emisní limity se projeví uzavíráním tuzemských uhelných zdrojů, což má již do dvou let udělat z exportního Česka dovozce elektřiny. Opačná situace by podle analytiků měla nastat na Slovensku.

Podle modelů analytiků ICIS, které od letošního června rovněž pokrývají český či slovenský trh, by v roce 2021 měly být v Česku odstaveny černo a hnědouhelné bloky o celkovém instalovaném výkonu 3,6 GW. V roce 2022 by měly být uzavřeny další zdroje o výkonu 1,5 GW, v letech 2023 a 2024 další 1 GW. Do hry nicméně ještě mohou vstoupit případné výjimky, o které mohou provozovatelé zařízení zažádat.

2. Příliš málo nebo příliš mnoho vody aneb souboj vodních elektráren s proměnlivým počasím

Vodní nádrž Simona Bolívara ve Venezuele (Guri dam), zdroj: net4info.eu

Přehrada Kariba zadržovala během posledních 60 let vodu jedné z největších řek v Africe a spolehlivě vyráběla elektrickou energii pro státy Zambii a Zimbabwe. Vlivem sucha v tomto regionu se však průtok řekou snížil na třetinovou hodnotu z předešlého roku. Společnosti se na druhou stranu potýkají i s nárůstem investic do vodních přehrad za účelem zvýšení odolnosti proti silným dešťům.

Minulý měsíc začala státní společnost ZESCO, která provozuje elektrárnu na řece Zambezi, snižovat výrobu, což způsobuje denní výpadky a zanechává tak více než 17 miliónů lidí bez elektřiny.

3. Emise CO2 z nových aut stoupají, výrobci se bojí pokut

Evropští výrobci automobilů informovali, že je poměrně pravděpodobné, že v příštích dvou letech nebudou moci plnit náročné cíle EU v oblasti snižování emisí z dopravy. Reagovali tak na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která uvádí, že emise CO2 z nových automobilů vzrostly již druhý rok po sobě.

Automobilky by mohly kvůli nesplňování regulí pro emise z nových automobilů čelit vysokým pokutám. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tuto zprávu zveřejnilo v odpovědi na informaci EEA týkající se toho, že v roce 2018 emise CO2 z nových automobilů opět stouply. V porovnání s rokem 2017 EEA zaznamenala 1,6% nárůst, v průměru tak automobil vypustí 120,4 g skleníkového plynu na kilometr. Jak uvedla EEA, výrobci tak budou muset v letošním roce podstatně zapracovat na snižování těchto emisí, aby dostáli cíle stanoveného pro rok 2021 – v průměru 95 g CO2 na kilometr. U dodávek je cíl stanoven na 147 g již v roce 2020.

4. Elia: Belgie musí naléhavě řešit chybějící výkon. Po roce 2025 budou chybět 4 GW výkonu

Jaderná elektrárna Doel

Politickými kroky urychlené uzavírání uhelných elektráren v západní Evropě, zejména v Německu, bude pro Belgii v letech 2020-2025 znamenat požadavek více než 1 GW dodatečného instalovaného výkonu v zimním období. Uzavření belgických jaderných elektráren v zimě 2025-2026 si vyžádá 3,9 GW nového instalovaného výkonu, uvedl v pátek belgický provozovatel přenosové soustavy, Elia.

Belgie odstaví své jaderné zdroje do roku 2025, přičemž v říjnu 2022 bude ukončen provoz 1GW reaktoru Doel 3 a v únoru 2023 1GW reaktoru Tihange 2, celkem třetiny instalovaného výkonu jaderných elektráren v zemi. Kompletní ukončení provozu jaderných elektráren je plánováno na zimu 2025-2026.

5. Betonové základy pro reaktor Hinkley Point C jsou hotovy, spotřebovaly nejvíce betonu v historii Spojeného království

Hinkley Point C

Společnost EDF dokončila betonové základy pro první reaktor jaderné elektrárny Hinkley Point C. Na základy bylo spotřebováno celkem 9000 m³ betonu, což je nejvíce pro jakoukoliv stavbu ve Spojeném království. Konfederace britského průmyslu nicméně dodává, že pro dosažení klimatických cílů je potřeba stavět další jaderné elektrárny.

Jaderná elektrárna Hinkley Point C sice ještě není dostavěna, ale již nyní boří některé rekordy. Na konstrukci betonových základů bylo použito více betonu než při stavbě nejvyššího mrakodrapu ve Spojeném království, kterým je téměř 310 metrů vysoký mrakodrap Shard v Londýně. Betonové základy byly dále vyztuženy celkem 5000 tunami oceli.

6. Ruská plovoucí jaderná elektrárna získala provozní licenci na deset let

Ruský Rosenergoatom získal provozní licenci pro svoji plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov. Světově jediná plovoucí jaderná elektrárna o velikosti 144×30 metrů s výtlakem 22 tisíc tun a instalovaným výkonem 70 MW tak může vyrábět elektřinu do roku 2029. Elektrárna nyní zamíří na sever Ruska, kde bude do konce roku připojena k elektrické a tepelné síti města Pevek.

Ruská společnost Rosenergoatom, provozovatel plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov a dceřiná společnost státního Rosatomu, na konci června uvedla, že od regulátora získala desetiletou provozní licenci pro své zařízení.

7. Druhý čínský jaderný blok s reaktorem typu EPR byl připojen k síti

Druhý jaderný blok s reaktorem typu EPR byl připojen k elektrické síti. Tohoto milníku se povedlo dosáhnout v jaderné elektrárně Taishan v čínské provincii Kuang-tung (Guangdong). První blok s reaktorem EPR byl do komerčního provozu uveden v prosinci 2018. 

Jaderná elektrárna Taishan je vlastněna společností Guandong Taishan Nuclear Power Joint Venture Company Limited (TNPJVC). Jedná se společný podnik, který je vlastněn francouzskou společností EDF (30 %) , China General Nuclear Power Group CGN (51 %) a místním provozovatelem elektrické sitě Yuedian (19 %).

8. Zvyšující se spread mezi Asií a Evropou může vyvolat reexport LNG z Evropy do cenově výhodnějších lokalit

Finsko LNG

Ceny asijského LNG (zkapalněného zemního plynu) během minulého týdne vzrostly. Ceny v Evropě naopak pokračovaly v poklesu. Spread mezi oběma regiony se zvyšuje, což vyvolává zájem jak u přepravců, tak u obchodníků.

Cena LNG v severovýchodní Asii se pro srpen pohybuje okolo 4,8 $/mmBtu (odpovídá 16,4 $/MWh), což je o 20 centů více oproti předminulému týdnu. Několik nákupů pro srpen bylo uzavřeno blízko 5 $/mmBtu (přibližně 17,1 $/MWh).

9. Německo vypíše aukce na uzavírání černouhelných elektráren

Německo plánuje v první vlně odstávek uhelných elektráren dražit kompenzaci za uzavírání černouhelných zdrojů v aukcích, uvedl včera německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier. Nejprve tak dojde k uzavření elektráren, které budou požadovat nejnižší kompenzace. S doporučením tohoto postupu přišla již tzv. uhelná komise ve své lednové závěrečné zprávě. Hnědouhelné elektrárny budou uzavírány na základě dohod s jejich provozovateli.

Německá vláda předložila harmonogram pro zákon o postupném vyřazování uhlí. Jak včera oznámilo Ministerstvo hospodářství a energetiky, na podzim by měl být představen návrh zákona o černém uhlí a paralelně s tím by měla probíhat jednání s provozovateli hnědouhelných elektráren. Ministerstvo očekává, že zákon bude schválen do konce roku.

10. Druhý blok Dukovan stále nevyrábí, technici kontrolují parogenerátor

V Jaderné elektrárně Dukovany technici kontrolují jeden ze šesti parogenerátorů, u něhož testy upozornily na možnou závadu minulé pondělí při zprovozňování bloku po pravidelné odstávce. Přesná příčina problému se pořád zjišťuje. U již provedených diagnostických metod budou výsledky v nejbližších dnech, další testy ještě probíhají, řekl dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Z výsledků těchto kontrol podle Bezděka vyplyne délka odstávky. „Jakmile nalezneme příčinu změny parametrů chemického režimu v parogenerátoru, tak ji odstraníme. Následně zahájíme najíždění bloku,“ řekl. V systému Market Transparency (REMIT) zatím ČEZ předpokládá obnovení výroby elektřiny v druhém bloku od 13. července. Zbývající tři bloky Dukovan fungují. Tato jaderná elektrárna pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR.

Téma

Debata: Energeticky soběstačné komunity nemusí být hudbou vzdálené budoucnosti

Ve středu 26. 6. se v Braunově domě konala debata na téma Samovýrobci a energetické komunity: zahraniční zkušenosti a česká realita. Diskusi pořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung e.V. a EURACTIV.cz a zaměřena byla na problematiku komunitní energetiky ve světle nového zimního balíčku.

Úvodního slova se ujal Jan Vitásek ze serveru EURACTIV, který problematiku a panelisty představil. Debata se zaměřila především na trendy samovýrobců elektřiny, energeticky soběstačné komunity a rozvoj komunitní energetiky, dále obecně na přednosti decentralizované energetiky a na implementaci zimního balíčku.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *