Přehrada Kariba zadržovala během posledních 60 let vodu jedné z největších řek v Africe a spolehlivě vyráběla elektrickou energii pro státy Zambii a Zimbabwe. Vlivem sucha v tomto regionu se však průtok řekou snížil na třetinovou hodnotu z předešlého roku. Společnosti se na druhou stranu potýkají i s nárůstem investic do vodních přehrad za účelem zvýšení odolnosti proti silným dešťům.

Minulý měsíc začala státní společnost ZESCO, která provozuje elektrárnu na řece Zambezi, snižovat výrobu, což způsobuje denní výpadky a zanechává tak více než 17 miliónů lidí bez elektřiny.

„Vodní elektrárna Kariba je absolutně nezbytná pro tento region,“ uvedl energetický poradce Randall Spalding-Fecher, který se zabývá tím, jak změna klimatu ovlivní výrobu vodních elektráren na řece Zambezi.

Státy Zimbabwe a Zambie plánují další výstavbu elektrárny na řece Zambezi kvůli nedostatku elektrické energie. Tento měsíc uzavřely smlouvu se společnostmi General Electric a Power Construction Corp. of China, aby vybudovaly projekt za 4 miliardy dolarů (zhruba 90 miliard korun).

Řeka Zambezi mezitím dosáhla nejhoršího stavu za posledního půl století. Pokud bude pokles hladiny vody v řece pokračovat, bude výroba elektrické energie v září zcela pozastavena.

Okolo světa způsobuje změna klimatu snižování spolehlivosti vodních elektráren. V Brazílii rekordní sucha zapříčinily v roce 2015 výpadky v dodávkách elektřiny. V Kalifornii se výroba elektrické energie z vodních elektráren rok od roku velice liší. Ve Španělsku měla společnost Iberdrola v roce 2016 rekordní výrobu z vodních elektráren a následující rok zaznamenala pokles o 57 %.

Problém opačného rázu

Sucha jsou pouze polovinou problému. Kalifornie zažila v roce 2017 jednu z nejvlhčích zim a silné deště způsobily zvýšenou hladinu jezera, které zásobuje vodní elektrárnu Oroville. Došlo ke zvýšení tlaku, který poškodil přeliv hráze a situace vedla k evakuaci 200 tisíc lidí. Podobné situace nutí společnosti, aby investovaly vysoké částky do přehradních hrází.

Největší norský výrobce elektřiny Statkraft více než zdvojnásobil výdaje na přehradní hráze během posledního desetiletí, aby byly schopné vydržet silné deště. Plánované výdaje na údržbu a vylepšení hrází do roku 2025 dosahují 176 miliónů dolarů (zhruba 3,9 miliard korun).

Společnost BloombergNEF ve své předpovědi uvádí, že podíl výroby energie z vodních zdrojů klesne v celosvětovém energetickém mixu z 16 % v tomto roce a na 12 % v roce 2050. Bude však hrát důležitou roli pro rostoucí trend výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Výkyvy výroby elektřiny z vodních zdrojů podnítily německou společnost Aquila Capital k vytvoření nejméně dvou nezávislých studií před investováním do dalších vodních zdrojů.

„Jsme si jisti, že i když se obchodní model během následujících 20 let změní, bude to stále výnosné odvětví,“ uvedl vedoucí investic do vodních elektráren Tor Syverud.

V regionech, které velmi závisí na výrobě elektřiny z vodních zdrojů, mají ceny tendenci stoupat během suchých období. Takže i když elektrárny vyrobí méně elektřiny, zvýšená cena vynahradí menší prodaný objem. Tento vztah umožnil společnosti Aquila, aby v minulém roce dosáhla na jedné ze svých norských elektráren největšího zisku během suchého léta.

Zdroj úvodní fotografie: construtionreviewonline.com

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *