Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Největší fotovoltaická elektrárna v Evropě začala dodávat elektřinu do sítě

Největší evropská fotovoltaická elektrárna s instalovaným špičkovým výkonem 500 MWp začala vyrábět elektřinu. Elektrárna Núñez de Balboa, skládající se z více než 1,4 milionu kusů solárních panelů, se nachází ve slunném Španělsku. Provozovatel elektrárny, společnost Iberdrola, ji postavila během jediného roku za necelých 300 milionů EUR.

Španělský energetický gigant Iberdrola uvedl v minulém týdnu do provozu zatím největší evropskou fotovoltaickou elektrárnu. Elektrárna Núñez de Balboa na jihu Španělska má instalovaný špičkový výkon 500 MWp, do sítě pak může dodávat až 391 MW. Elektrárnu tvoří celkem 1 430 000 solárních panelů, 115 střídačů a 2 rozvodny a rozprostírá se na území čítajícím téměř 1000 hekatrů.

2. USA: Jedna z nejnovějších uhelných elektráren znovu zbankrotovala

Společnost Longview Power v úterý požádala o ochranu před věřiteli. Hlavním aktivem společnosti je devět let stará uhelná elektrárna Longview, jedná se tak o jednu z nejnovějších a nejmodernějších uhelných elektráren v USA. Společnost a elektrárnu nyní čeká reorganizace a změna majitele.

Uhelná elektrárna Longview, která se nachází v srdci Apalačských hor, má instalovaný výkon 700 MW. Díky implementaci nejmodernějších technologií se jedná o jednu z nejefektivnějších a nejekologičtějších uhelných elektráren v Severní Americe. Zároveň se nachází v blízkosti uhelného dolu, což pomáhá snižovat náklady na přepravu paliva.

3. Téměř třetině německých větrných elektráren vyprší v dalších 5 letech podpora, budou bojovat o přežití

Na konci roku 2020 přijdou o podporu veškeré větrné elektrárny, které zahájily provoz před 31. prosincem 2000 – celkově se jedná o přibližně 4 GW instalovaného výkonu. Do roku 2025 následně podpora vyprší celkem 16 GW instalovaného výkonu, který bude bojovat o výnosy na běžném trhu bez státní podpory. Aktuálně Německo disponuje cca 53 GW výkonu větrných elektráren.

Německo se bude muset vypořádat s poměrně novým fenoménem. Nejenže bude pro dosažení klimatických cílů nutné stavět nové obnovitelné zdroje, ale bude poprvé ve větší míře nutné nahrazovat ty, které již nebudou pobírat podporu a již nemusí být ekonomické je provozovat.

4. V Temelíně prověřili reaktor, provoz je možný desítky let

Tlaková nádoba reaktoru prvního bloku jaderné elektrárny Temelín odpovídá bezpečnostním požadavkům. Vyplynulo to z kontrol, které v těchto dnech dokončili odborníci při plánované odstávce prvního bloku. Stav reaktoru tak umožňuje provoz elektrárny na další desítky let, řekl dnes ČTK temelínský mluvčí Marek Sviták.

Elektrárna má za sebou polovinu plánované odstávky prvního bloku, jež začala 13. března a měla by trvat dva měsíce. Temelín letos na dva měsíce odstaví i druhý blok, podle plánu od 12. června.

5. Bude budoucnost africké energetiky jaderná?

Vzhledem ke zvýšené poptávce po energii a výpadkům v dodávkách, které jsou ve většině elektrifikovaných oblastech na africkém kontinentě stále velmi častým jevem, zvažuje v současnosti mnoho afrických států výstavbu nových elektráren. Požadavky na čistější zdroje energie vedou mnoho zemí k úvahám nad výstavbou zdrojů jaderných.

V současnosti má jedinou komerční jadernou elektrárnu na africkém kontinentě Jihoafrická republika. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se však třetina všech zemí, která v současnosti zvažuje výstavbu jaderných bloků, nachází právě na africkém kontinentě.

6. Větrných elektráren se v Německu postavilo meziročně 2,5krát více, dlouhodobě se ovšem jedná o propad

V Německu se v prvním čtvrtletí letošního roku postavilo celkem 107 nových větrných elektráren o instalovaném výkonu 348 MW. Současně ale bylo 41 větrných elektráren o výkonu 39 MW odstaveno z provozu.

Ve srovnání s loňským rokem zažívá Německo ve výstavbě větrných elektráren výrazně lepší rok. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí byly uvedeny do provozu elektrárny s výkonem pouze 134 MW (41 elektráren), v letošním prvním čtvrtletí se jednalo o více než dvojnásobek. Průměrný výkon jedné turbíny se v obou čtvrtletích pohyboval srovnatelně na úrovni 3,2 MWe.

7. Elektrárna Dukovany plánuje snížit spotřebu chladicí vody

Jaderná elektrárna Dukovany chce snižovat odběr chladicí vody z dalešické přehrady. Ve druhé polovině letošního roku zavede systém úpravy vody za deset milionů korun, díky němuž by měla elektrárna ročně ušetřit dva až osm milionů metrů krychlových vody. Ještě větší úspory chladicí vody by měl přinést nákladnější projekt, který bude ČEZ v Dukovanech testovat, sdělil dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Elektrárna Dukovany teď pro chlazení svých technologií ročně potřebuje asi 55 milionů metrů krychlových vody, čerpá ji z přehrady Dalešice na řece Jihlavě. Zpátky se vrací necelá polovina odebrané vody. K úsporám vody už přispívá postupná modernizace vestaveb 125 metrů vysokých chladicích věží Dukovan.

8. Žádost o povolení zavést palivo do reaktoru Olkiluoto 3 byla podána. Kvůli koronaviru lze očekávat zpozdění

Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) ve středu podala žádost  finskému Úřadu pro radiační a jadernou bezpečnost o povolení zavezení paliva do stavěného reaktoru Olkiluoto 3. TVO očekává, že získání tohoto povolení bude trvat několik měsíců. Žádost obsahuje popis připravenosti na zahájení zavážení paliva do reaktoru, jakož i prací, které je zapotřebí před začátkem zavážení paliva provést.

Před tím, než úřad bude moci udělit povolení pro zavezení jaderného paliva do reaktoru, musí dojít k dokončení a analýze zbývajících potřebných testů pro uvedení do provozu. V momentu udělení tohoto povolení mohou začít práce na spuštění reaktoru – zavezení paliva do reaktoru a uzavření tlakové nádoby.

9. Německé ceny elektřiny jsou vlivem koronaviru více volatilní a více než kdy jindy závislé na výrobě OZE

Se sníženou spotřebou elektřiny v Německu způsobenou opatřeními zavedenými proti šíření onemocnění COVID-19 jsou ceny elektřiny vysoce volatilní a více než kdy jindy závislé na povětrnostních podmínkách. Na Velikonoční pondělí sváteční nízká spotřeba a vysoká výroba větrných i solárních elektráren stlačily spotovou cenu elektřiny na 4měsíční minimum.

Snížená spotřeba elektřiny vlivem opatření zavedených pro boj se šířením onemocnění COVID-19 způsobeném novým koronavirem tlačí ceny elektřiny dolů a zvyšuje jejich volatilitu. Ceny elektřiny v Německu jsou tak více než kdy jindy závislé na výrobě větrných a solárních elektráren.

10. Již polovina zemí EU žádá ambicióznější emisní cíle pro rok 2030, nově i Francie a Německo

Ministři životního prostředí Německa a Francie se přidali k dalším ministrům z 11 zemí EU, kteří žádají zvýšení cílů pro omezení emisí oxidu uhličitého pro rok 2030. Minstři se obávají, že by opatření pro opětovné nastartování evropských ekonomik po koronavirové krizi mohla směřovat k podpoře využívání fosilních paliv.

Spolu s Německem a Francií varují ministři životního prostředí Rakouska, Dánska, Finska, Řecka, Itálie, Lotyšska, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska, Španělska a Švédska, že by krátkodobá opatření pro podporu evropských ekonomik mohla „uvěznit EU ve fosilní ekonomice na několik nadcházejících desetiletí“.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu