Domů
Obnovitelné zdroje
Největší fotovoltaická elektrárna v Evropě začala dodávat elektřinu do sítě

Největší fotovoltaická elektrárna v Evropě začala dodávat elektřinu do sítě

Největší evropská fotovoltaická elektrárna s instalovaným špičkovým výkonem 500 MWp začala vyrábět elektřinu. Elektrárna Núñez de Balboa, skládající se z více než 1,4 milionu kusů solárních panelů, se nachází ve slunném Španělsku. Provozovatel elektrárny, společnost Iberdrola, ji postavila během jediného roku za necelých 300 milionů EUR.

Španělský energetický gigant Iberdrola uvedl v minulém týdnu do provozu zatím největší evropskou fotovoltaickou elektrárnu. Elektrárna Núñez de Balboa na jihu Španělska má instalovaný špičkový výkon 500 MWp, do sítě pak může dodávat až 391 MW. Elektrárnu tvoří celkem 1 430 000 solárních panelů, 115 střídačů a 2 rozvodny a rozprostírá se na území čítajícím téměř 1000 hekatrů.

Celý projekt byl vybudován během jediného roku a dokončen na konci loňského roku, od té doby probíhal testovací režim. Stavba elektrárny vyšla na  290 milionů EUR (zhruba 7,8 miliardy Kč) a byla financována za přispění Evropské investiční banky. Elektrárna by měla dle společnosti Iberdrola ročně vyrobit 832 GWh a ušetřit tak emise ve výši 215 tisíc tun CO2.

Prvenství dlouho nevydrží, větší elektrárna na obzoru

Společnost Iberdrola, která zaměřuje svoji strategii na obnovitelné zdroje ve Španělsku, plánuje do roku 2022 instalovat více než 2 000 MW ve fotovoltaických elektrárnách. Celkově pak v nových OZE chystá 3 GW v příštích dvou letech a 10 GW do roku 2030.

Po uvedení do provozu elektrárny Núñez de Balboa (500 MW) do provozu má Iberdrola v plánu dalších 1300 MW v šesti projektech: Francisco Pizarro (590 MW), Ceclavín (328 MW), Arenales (150 MW), Campo Arañuelo I, II a III (150 MW), a Majada Alata a San Antonio (každý 50 MW).

První ze jmenovaných, elektrárna Francisco Pizarro, svým výkonem současnou elektrárnu předčí o 90 MW. Práce na stavbě tohoto projektu začaly před dvěma měsíci a v provozu by měla být v příštím roce, současné evropské prvenství Núñez de Balboa tak nebude trvat dlouho.

Předchozí největší evropskou solární elektrárnou byla 300MW elektrárna Cestas na jihu Francie.

Zdroj úvodní fotografie: Iberdrola

Komentáře

(89)

Jan Veselý

14. duben 2020, 09:31

:-) Postavena během jednoho roku za 0.6 EUR/W, tj. za třetinu toho, co ve svých úvahách předpokládá Vladimír Wagner jako minimální cenu FVE.

kkk

14. duben 2020, 12:20

Jaká by byla plocha FEV srovnatelná s roční výrobou Temelína, s ohledem na české sluneční podmínky a její cena také zohledněná na české stavební tempo?

VK

14. duben 2020, 13:48

Pokud Temelin rocne vyrobi 16TWh, aby to same vyrobila FVE v CR, musi mit cca 15GWp.

To je tedy plocha cca 315 km2, tj obdelnik 20x15 km.

Pri te Spanelske cene je to cca 240 miliard Kc.

Plus akumulace. Plus servisni naklady, plus vymena stridacu (mtbf 10-20 let?), plus vymena panelu po 30 letech.

Zacal bych spise strechami skladu a podniku.

Martin Hajek

14. duben 2020, 14:00

Zapomněl jste na cenu půdy. On je přeci jenom rozdíl stavět ve španělské poušti, kde nic neroste a stavět v ČR.

VK

14. duben 2020, 14:12

Ja nemuzu vedet vsechny naklady, pisu jen hrube odhady. To je uplne jina disciplina nez jeden rychly post v internetove diskuzi.

Mirne vyssi cenu pudy vam muze vyvazit nizsi cena prace. To se muze proste vyrazne lisit uz jen mezi ruznymi firmami. Financovani, statni a lokalni pobidky.....

Co se pousti tyce, mimochodem, treba Lom ČSA ma cca 14 km2. Je to draha puda? Nevim. Treba napise nekdo, kdo vi.

NN

14. duben 2020, 16:45

Ad Martin Hájek 14. duben 2020, 14:00

Tady jsem narazil na odstaveček (copy & paste):

The project site will span over ca. 855 ha, currently mostly used for herbaceous crops, but

also arable land. None of the project components is located within a Natura 2000 site.

Je to od EIB (cca 4 strany k projektu). Uplně to jako poušť nevyznívá.

https://www.eib.org/attachments/registers/94273343.pdf

Přemysl Louda

14. duben 2020, 20:45

Nevím.Jsem pro dnešní generaci starý člověk.Jsem ročník 42.Celý život mě živila elektřina.Jsem vyučen elektromechanik.Nevím co bude za 100 let.1000hektarů co zabrala tato elektrárna.Nevím kde jí postavili.Na skále,zde by měla význam a uplatnění.Ale vzhledem k tomu že lidstvo se geometricky rozrůstá,tak každý hektar úrodné půdy v budoucnu bude někoho živit.Doufám že to té doby se energetika posune dál a nebude zabírat takové neskutečné plochy půdy a bude daleko efektněji vyrábět el.energii

Carlos

14. duben 2020, 21:25

Dávno nerosteme geometrickou řadou, dneska je přírůstek lineární s tím že se pomalu dostáváme na celkovou porodnost 2 a méně dítěte na ženu. Navíc během dekády začnou průmyslové země přicházet o silné ročníky a křivka růstu bude klesat až se položí.

hellokitty

15. duben 2020, 16:53

hektarov urodnej pody bude v buducnosti ovela menej, kedze vdaka globalnemu otepleniu sa rozrastu puste aj v europe a prudke zmeny pocasia budu vyzvou pre polnohospodarov, ktori uz teraz nevedia udrzat na poli vodu, lebo pouzivaju vykoristovatelsky sposob obrabania pody

Lukas

14. duben 2020, 11:56

Takéto správy sa mi veľmi dobre čítajú, ešte vymyslieť nejaky efektívny spôsob na ukladanie veľkého množstva el. energie aby takáto elektráreň mohla dodávať elektrinu 24/7

Jan Veselý

14. duben 2020, 13:12

Zatím to asi nepotřebují (mají nasmlouvaný odběr dopředu) a za pár let bych počítal možností, že k tomu mohou přistavět 400 MW/1600-2400 MWh baterii, tj. dostatečně velkou baterii na kasírování ve večerní a ranní špičce.

Lukas

14. duben 2020, 13:17

Myslím si, že to aj spravia a určite počuli už o tom aké úspory, respektíve zisky to prinieslo tej ktorej spoločnosti v Austrálii kde to už nejaký čas funguje i keď záleží aj na miestnom trhu, nie všade to je vhodné

Jan Veselý

14. duben 2020, 13:24

V Jižní Austrálii to zlomilo moc oligopolu, který si za regulaci sítě a za výkon špičkových zdrojů účtoval nehorázné sumy (klidně i 10 000 AUD/MWh).

Lukas

14. duben 2020, 13:43

10 000 za Megawat? Ale to je už čistá zlodejina, to nemá nič spoločné so zdravým rozumom.

Jan Veselý

14. duben 2020, 14:53

V USA je přísloví: Hogs get fat, pigs got slaughtered. A oni byli greedy as a pig. Proto jim teď byznys sežerou jiní dravci.

Jaroslav

14. duben 2020, 17:24

Tesla baterie, nebo srbské superkondenzátory. Navíc to v dnešním tržním prostředí funguje jinak.

Milan Smrž

15. duben 2020, 14:13

Způsobů velkokapacitní akumulace je mnoho, především výroba energ.plynů (H2,CH4), kapacita uložišť zemního plynu je u nás i jinde veliká.

Jinou cestou je sektorové propojení, tj. výroba sysntetických paliv nebo uskladnění tepla z letní produkce.

Baterie jistě pozitivně překvapí.

St

14. duben 2020, 12:25

Docela by mě zajímalo zdali i taková elektrárna má dotace, nebo na sebe si dokáže sama vydělat.

Hendry

14. duben 2020, 12:40

Citace z webu iberdrola.com: „Promoting sustainable consumption: in a pioneering move for Spain, the project will supply clean energy to major clients committed to sustainable consumption in the banking, telecommunications and distribution sectors through long-term Power Purchase Agreements (PPAs).“

Takže financování skrze PPA …

Martin Hajek

14. duben 2020, 14:11

Z těch 300 milionů Euro investice je 285 milionů z veřejných zdrojů formou výhodných půjček. 144 milionů od EIB a 140 milionů od Španělské státní banky. Komerční financování nula. Podíl investora 5 %. Tahle se, holenkové, dělá zelený business.

VK

14. duben 2020, 14:20

A proc ne? Spanele spotrebuji mene plynu a budou spokojeni. Vy byste byl radeji, kdyby tyto konkretni pujcky dostal jiny developer na paroplynovou elektrarnu? Ja ne.

Martin Hajek

14. duben 2020, 19:08

Ne, já bych si jen přál, aby se pravdivě informovalo. Toto není elektrárna postavená bez dotace ani náhodou.

Jan Veselý

14. duben 2020, 15:08

Ano, Španělsko a EU se bezpracně šábnou o pěkný zisk.

Martin Hajek

14. duben 2020, 19:09

Jasně, ty peníze totiž v EIB i Španělské centrální bance rostou na takovém zvláštním stromě, říká se mu eurovník.

Jan Veselý

14. duben 2020, 23:26

Pletete si EIB (I = investiční) s ECB (C = centrální) a ICO se Španělskou centrální bankou. Ale ani ta peníze nevyrábí z ničeho.

St

15. duben 2020, 09:53

Prosím, prosím, prosím. Moc bych chtěl semínka toho zázračného stromu. Přísahám, budu hodný a 5x denně se budu modlit k Bruselu.

Teď vážně. Španělští soudruzi si ve jménu ekologie udělali hezkou malou domů.

Pepik

14. duben 2020, 12:48

A prosím pěkně, bude těch 391 MW dodávat ráno, v poledne, večer, v úterý i v únoru?

Jan Veselý

14. duben 2020, 13:05

Proč by měla? Protože si nějaký český Pepánek myslí, že to je jedině tak správně?

Pepik

14. duben 2020, 13:12

Protože bych předpokládal, že když do toho vrazím tolika peněz a půdy, tak budu mít tu elektriku k dispozici i o půlnoci, jako z některých jiných zdrojů, Honziku.

Jan Veselý

14. duben 2020, 13:21

A proč by, Pepíku, měla jedna konkrétní elektrárna dělat práci určenou pro celou elektrárenskou soustavu? Myslím tím všechny možné druhy elektráren, sítě, akumulaci, přeshraniční obchodování, ovlivňování spotřeby, atd.

NN

14. duben 2020, 13:39

No, je tam uzavřené PPA. Tam se říká, že např. bankovní skupina Kutxabank bere veškerou EE z tohoto zdroje(výhradně!).

Tudíž tam (asi jistě) nastává nesoulad výroby a odběru, protože servery (možná i klimošky + další drobný odběr) v bankovní síti běží i v noci. V noci je výkon FVE jistě 0 a akumulace tam není nikde zmiňována. Jak toto jde dohromady?

Jan Veselý

14. duben 2020, 15:14

ad NN) To, co píšete, není pravda. Ona banka se smluvně zavázala, že vykoupí určitý podíl výroby. Cena je nejspíše velmi výhodná a bude dobře ladit s jejich spotřebou za klimatizaci poboček a kanceláří. Nikdo ovšem netvrdí, že tím pokryjí celou svoji spotřebu. Ani nikdo netvrdí, že tu elektřinu musí nutně všechnu spotřebovat sami. Určitě mají dost šikovných traderů, kteří s přebytky budou schopni obchodovat. Tedy kromě jednoho českého aNNonyma.

Emil

14. duben 2020, 15:53

Většina PPA kontraktů je virtuálních, tzn. nejsou nijak závislé na fyzických tocích elektřiny. Takže klidně mohou "odebírat" elektřinu z fotovoltaiky pouze v noci.

Jan Veselý

14. duben 2020, 16:16

Takže ten šikovný trader nemusí být ani u banky. To zobchodování a balancování udělá za mírný poplatek nějaký burzián nebo jeho softwarová nádhrada.

NN

14. duben 2020, 16:26

Ad Jan Veselý 14. duben 2020, 15:14:

To je nakonec možný, že jsem nenapsal pravdu (božsky to nevím).

Já jen, že to tak stojí v tiskovce (copy & paste):

* The entire supply will be sourced from the newly-constructed Nuñez de Balboa photovoltaic project, which the electricity utility will develop in Extremadura

* All of the electricity consumed by the financial group at all of its premises will be clean energy

a ještě se to pak opakuje v dalším odstavci - copy & paste:

All of the energy supplied will be renewable and come from the Nuñez de Balboa solar facility which Iberdrola is set to build in Usagre (Badajoz-Extremadura). With a capacity of 391 MW, this will be Europe's largest photovoltaic project.

Ale třeba tomu nějak špatně rozumím.

https://www.iberdrola.com/press-room/news/detail/iberdrola-signs-first-power-purchase-agreement-with-bank-long-term-renewable-energy-contract-conjunction-with-kutxabank

Pavel

14. duben 2020, 20:55

logické je když to postavím aby to fungovalo furt né jenom někdy a né naplno to máte jako když si koupíte auto a ono vám bude fungovat občas a né jak chcete vy ale jen tak náhodou sem tam pojede sem tam jenom trochu takže je v koncepci dopravy do práce za výdělkem nepoužitelné a nespolehlivé ale pokud vám někdo zaručí že problémy s autem vám bude plně sanovat a ještě vám dá vydělat na ztrátě a bude vám v podstatě i financovat nákup takového dreku tak si řeknete já do toho jdu zisk jistý já dostat takovou nabídku tak jdu do toho ale ty se dávají pouze těm správným lidem

St

15. duben 2020, 09:57

Ale to jsou všechno náklady, které nesou spotřebitelé, potažmo my všichni, ale ne provozovatelé elektrárny. U některých jiných zdrojů toto odpadá a jsou schopny pracovat v režimu 24/7. Což u fotovolatiky není nožné.

Emil

14. duben 2020, 13:34

Pepiku, stejně jako v jiných zemích, dokud bude podíl fotovoltaiky na výrobě elektřiny malý, pokryjí nerovnoměrnou výrobu ostatní zdroje. Jak podíl fotovoltaiky poroste, porostou i náklady na pokrytí této nerovnoměrné výroby, až začne být lidem divné, že cena silové elektřiny sice klesá, jejich celkové platby za elektřinu naopak rostou. To už známe.

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 14:06

Přesně tak, záleží na schopnostech celé elektrizační soustavy. U starych sítí to je 10% podíl na výrobě bez toho, že by se to projevilo výrazněji v nákladech , u nových sítí až 30%. Pak, už se ty náklady projeví. Víte co je paradox? Že cena el.energie, resp. obchodovatelna složka, se obchoduje na burze v Německu. Cena samozřejmě dost fluktuuje, ale po velkou část roku je dost nízká na to, aby se neoplatilo provozovat drahé zdroje (uhelky, paroplynove, JE) a tyto zdroje pak soutěži o takzvaný base load kde to je cenově jinak. Nicméně výše uvedené vede k tomu, že čeští obchodníci s energiemi nakupující ve velkém, dokáží vykázat rozumnou rentabilitu i při koncové ceně 900-1400kc za MWh pro koncového zákazníka za neregulovanou složku, to znamená, že pokud se člověk snaží, tak dosáhne ceny cca 2 Kč za kWh bez měsíčních stálých plateb (za jistič). V tu chvíli, je cenová návratnost domácích FVE docela dlouhá z hlediska úspor (zabezpečení dostupnosti napájení je věc jiná). Tohle samozřejmě přestane platit v okamžiku, kdy podíl výroby OZE v ČR ze současných jednotek procent stoupne na cca těch 30% a více.

V našich podmínkách stále platí, pro výrobu 14 TWh el. Energie ročně potřebujete buď 2 GW konvenční zdroj nebo 14GW ve FVE (to znamená cca 35 výše zmíněných elektráren).

St

14. duben 2020, 14:08

Tak nějak. A pak někdo chytrý řekne, že se jaderné elektrárny nevyplatí protože teď cena EE je taková a taková. Jenže se zapomíná, že jádro umí dodávat EE 24/7 samozřejmě s výjimkou technologických odstávek. Bohužel u sluneční elektrárny tomu tak není. Každopádně ve Španělsku neco takového má větší smysl než u nás.

Milan Vaněček

14. duben 2020, 14:38

Když si v Energostatu dám výrobu elektřiny ve Španělsku po zdrojích za letošek, tak vidím, že OZE mají 50% podíl na výrobě, jádro čtvrtinový a síť se jim nehroutí.

A samozřejmě, španělé teď budou především investovat do fotovoltaiky, nová výstavba byla u nich dlouho zablokována, kvůli podobným všehoschopným jako jsou v ČR. Španělé též v roce 2008 vypsali nejvyšší ceny pro fotovoltaiku na světě a následný boom (trvající jen 1 rok) jim přinesl 3 GW předražené fotovoltaiky (která ve světě právě od roku 2008 začala silně zlevňovat).

Teprve v roučasnosti konečně mají možnost vidět jak je levná, nedotovaná fotovoltaika výhodná.

Snad to za pár let dojde i vládě České republiky.

Tipuji, že od 2023-4 (to už bude na světě nainstalováno přes 1 TW výkonu slunečních elektráren a cena půjde dolů úměrně obrovskému množství roční výroby slunečních panelů v robotizovaných továrnách a pokroku v účinnosti a životnosti) to půjde i u nás.

Vojtech Kurka

14. duben 2020, 13:52

Nevim, proc by to Spanele ted potrebovali, kdyz maji obrovske kapacity v hydro elektrarnach a take plynove elektrarny.

St

14. duben 2020, 14:10

Protože PPA. Pokud Vám někdo garantuje výkupní ceny na x let dopředu, tak víte, že díky řekněme 300 slunečným dnům v roce máte hezky vyděláno. Pokud máte dotace tak jde všechno stranou. Hlavní je zisk.

Milan Vaněček

14. duben 2020, 14:18

A ještě mají obrovské kapacity v elektrárnách větrných, ty se v noci nevypínají a v zimě fouká nejvíce.

Vidím, že zastánci jádra a uhlí to nemohou vydýchat.

-Velké elektrárny (fotovoltaické, větrné) lze postavit mnohem levněji než ty jaderné

-Ta velká plocha kterou vyčítáte solárům je srovnatelná s ochrannou zónou okolo Temelína či Dukovan.

-ta půda pod soláry neztratí svoji hodnotu, srovnejte to s jádrem...

-Španělé mají všechny OZE které se harmonicky doplňují (slunce, vítr, voda, bio). Nepotřebují tak velkou akumulaci.

-Španělé by byli šílenci, kdyby za současného stavu OZE technologií a současných jejich cen budovali nové jaderné elektrárny

-PPA zajistí spokojené investory i odběratele. To jsme si u nás již odvykli, že je něco takového možné.

Kruny

14. duben 2020, 19:42

Ad pan Vanecek:

Jak je potom prosim mozne,ze na Pyrenejskem poloostrove,ktery je velmi elektricky izolovan od odstatnich casti sveta, ma skvele podminky pro oze a vitr fouka i v noci jak pisete, je cena silove elektriny (futures baseloead) dlouhodobe radove o 20 euro/mwh drazsi nez na lipske burze? A proc spanele tak stojio budovani ruznych propojeni s jadernou Francii?

xo

14. duben 2020, 21:16

JJ kolem JEDU je to hotový brownfield a v pásu 10km nikdo nesmí kopnout do země viz https://mapy.cz/letecka?x=16.1460775&y=49.0854742&z=16&source=muni&id=5359 . Chudácí lidé v obci Dukovany vzdálené od JEDU cca 2000m.

No koukejte a ten Temelín, to je to samé https://mapy.cz/letecka?x=14.3761260&y=49.1818046&z=13&source=muni&id=620 . tvl to jsou zase vaněčkovic keci.. Ochranný perimetr je max 15metrů.

Někdo vám spočítal, že FVE o výkonu temelína potřebuje 320km2 při španělské ceně cca 240mld kč a poloze. To je max na 20let, JE vydrží 50 let, ikdyby stál 1GW blok JE 300mld pořád se to vyplatí, ne? A to nepočítám akumulaci a další pružné zdroje, kdy ta FVE nevyrábí. Doufám, že EU zavede to, aby si každý zdroj musel povinně ukládat peníze stranou na svoji recyklaci, jak to musí dělat JE.

Hobit

15. duben 2020, 21:40

A ty vaše kecy o 20 let dvě je co?

Proč by měla dvě vydržet jen 20 let? To jsou zase jen vaše lži. Naopak udržet dvě v chodu je daleko levnější než JE. Aby ta vydržela 50 let tak do ní po každých 20 letech musíte naštvat dalších 100ky mld, protože nesplňuje bezpečnost.

A další 100ky mld musíte vymyslet co s jaderným odpadem, protože to ještě nikdo na celým světě zatím neví a nikdo netuší co si s ním počít!

A to nemluvím o dalších 100kach mld na jeho odstranění při skončení životnosti.

Proč stavět něco tak neskutečně nebezpečného, kdy vůbec netušíme co s odpadem.

Když už tu máme jiné technologie daleko daleko jednodušší, bezpečnější a levnější.

JE měli svůj smysl a jejich doba byla před 50 let! Dnes je nesmysl je stavět.

Dneska mají smysl stavět takovéhle nebezpečnosti jen pokud by šlo o novou technologii např fúzi, nebo nějaké malé jaderné reaktory modulární extrémně bezpečné a jednoduché, které by spalovali současný odpad z JE. Ale nic z toho zatím neexistuje. Je to jen teorie na papíře.

Naopak realita jednoduchá, bezpečná, levná je FVE,VE.

Ty technologie jsou extrémně levné jsou postavit prakticky všude,

Jejich rozvoj, a vývoj je dnes velký rychlý a současně s tím se vyvíjí i akumulace, která na rozdíl od fúze opět není jen na papíře, ale je to realita. Technický jednoduchá se současnými technologiemi.

Není těžké si představit FVE, nebo VE s baterií na několik dní provozu. Dokazuje to baterie v Austrálii.

Vše to je jen začátek baterii a technologií akumulace bude přibývat.

Nemusím mít křišťálovou kouli abych viděl v budoucnosti v příštích několika letech že se budu stavět FVE včetně stále větší a větší baterií.

xo

16. duben 2020, 22:00

Hobit

FVE není jen samotný panel, ale hlavně střídač a to je šit elektronika. Dohledej si něco o tom.

Každý zdroj po čas své existence potřebuje údržbu. Ty vaše 100ky mld po 20letech živonosti JE jsou keci v kleci.

Řídit obrovské množství malých zdrojů je neskutečný problém, navíc musíte mít schovaný výkon v PE nebo něčem podobném. To už ale vy nepočítate. Sice vyrobíte silovou elektřinu za nula nula prdlačky, ale distribuční složka bude astronomická, protože někdo a něco tu síť bude muset zastabilizovat.

Mně zajíma pouze oblast ČR. OZEci rádi vytrhávají projekty oze z různých zemí, která mají často mnohem lepší podmínky než my (moře/pouště/hory/plochu..) a předhazují je tu bez kontextu. Já řeším čr.

Pokud je tu FVE tak levná a jednoduchá, proč na ní musí být stále dotační programy a neznám nikoho, kdo by si jen tak sám zacáloval. Všichni jedou na dotace nzú.

Austrálii a baterie si strč za klobouk, něco si o tom přečti. Místní regulátoři si účtovali nesmysl. To se pak návratnost projektu počítá jinak. Stačí zlevnit a rázem baterie nebudou mít takový účinnek.

Martin Hajek

14. duben 2020, 14:15

Jedná se o plně samofinancovatelný komerční projekt, který byl, kdoví proč, z 95 % financován z veřejných zdrojů (EIB a Španělská státní banka ICO.

Jan Veselý

14. duben 2020, 15:00

Teď ještě otázka za zlatého bludišťáka. Je to půjčka, která se bude splácet nebo je to půjčka jak pro frakery v USA, která se splácet nemusí?

A ještě jedna doplňující, jaký dostali úrok?

Jan Veselý

14. duben 2020, 15:04

Tak mě napadá, pokud tam nějaký úrok je, je to vlastně záporná dotace, Španělsko, resp. EU, na tom vlastně vydělá :-)

PE

14. duben 2020, 16:05

Kolik strech mame v CR na prestavbu na panelacich sidlist ,telocvicen ,skladu ,vyrobnich objektu.... Hlavne v miste spotreby,bez zbytecnych strat a bez zaberu orne pudy,to jaksi politici v r. 2010 nedomysleli.Tu plochu to urcite prevysuje...

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 20:24

Teoreticky instalovatelny výkon FVE na všech střechach v ČR je cca 15GW.

Milan Smrž

15. duben 2020, 14:31

V Evropě by kapacitně postačovalo 10% zastavěné plochy na pokrytí celkové roční spotřeby elkektřiny pomocí FVE.

Jen ze střech lze jistě získat více než uvedených 15 GW.

„Masterplan Solarcity Berlin“ chce ze současných 106 MW a 0,7% pokrytí celkové elektrické spotřeby zvýšil na 4400 MW v roce 2050, což by odpovídalo 25% celkové energetické spotřeby. Technický potenciál berlínských střech je 9000 MW. Berlín má 3,7 milionu obyvatel a jistě je v menších městech a obcích více plochy střech na hlavu.

Vedle toho se rozvíjí FVE na jezerech a přehradách a jako agrivoltaika, která představuje obrovský potenciál.

Martin Hajek

14. duben 2020, 19:13

Nevydělá. Důvod, proč to nefinancuje komerční banka je prostý, komerční banka by do takového projektu nešla a pokud tak s podstatně vyšší úrokovou sazbou odpovídající míře rizika. Pokud projekt čerpá úvěr od veřejných institucí s nižší než komerční sazbou, tak se samozřejmě jedná o dotaci. EU nebo Španělsko totiž mohlo ty stejné peníze půjčit někomu, kdo by zaplatil normální komerční úrok. Říká se tom opportunity cost.

Jan Veselý

14. duben 2020, 23:21

Jó, to je strašné riziko, když se staví ověřená technologie, kde umíte prokázat, že se při výstavbě dodržují termíny a rozpočty, a máte zajištěný odběr na 20 let dopředu. Vyložený hazard, co?

EIB a ICO jsou státní banky pro financování velkých průmyslových a infrastrukturních projektů, což tohle je. Takže plní svůj účel a budou z toho mít zisk. Sice to nenese jako lichva a spotřebitelské úvěry, ale to není účelem.

PE

14. duben 2020, 16:12

V Kazdem meste milion strech supermarketu to je na zvlastni kapitolu...O Aqaparcich nemluve...Na takove plose psenici nevypestujeme...

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 16:19

To p. Vaněček. Podíval jsem se na ty grafy ohledně Španělska a vyšlo mi následující OZE mají skoro polovinu, ale významná část připadá na hydroelektrarny (takový poměr v ČR je nereálný) a VE (opět je takový poměr v ČR nereálný). FVE jsou v celkovém mixu zastoupeny relativně málo, takže těch nepredikovatelnych nestabilnich zdrojů je tam do cca 30%. Hydroelektrarny počítám mezi zdroje které lze precizně predikovat na delší časové období. Ohledně ceny jsem měl pravdu, cena elektřiny je velmi vysoká ve srovnání s ČR a kdyby měli daň jako Němci, tak cena jejich elektřiny bude suverénně nejvyšší v EU. Což je samozřejmě dáno mimo jiné i obrovskou závislostí na plynu pro jejich energetiku.

Milan V

14. duben 2020, 16:53

Jen pár poznámek: 1)Španělsko je rozlohou velký stát, u nás bychom měli uvažovat i okolní státy s kterými čile obchodujeme. Např. Rakousko a Slovensko mají hodně vodních elektráren, rakouské pak využívají ve svých přečerpávacích elektrárnách i naši elektřinu ve značné míře.

2) to samé platí i pro větrné elektrárny, které jsou nebo velmi brzy budou značně významné i v Rakousku, i v Polsku.

3) Proč mělo Španělsko relativně málo FVE jsem vysvětlil. Španělé jako prví v EU naletěli tunelářům, a my jsme jejich chybu zopakovali (a prodloužili na 2 roky). Ale nyní budování FVE ve Španělsku bude nejrychlejším oborem energetiky. Je to finančně nejvýhodnější a velmi rychlé.

4) Do roku 2030 (viz jejich plány), vítr a slunce překročí ve výrobě elektřiny cca 45%, tedy o mnoho více než těch Vašich 30%. Mimochodem, už Dánsko i Německo jasně ukázalo, že Vašich 10% či 30% je velmi starý, neplatný mýtus.

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 18:05

Pokud vím, tak Slovensko i Rakousko od nás dováží elektřinu, takže z toho mi plyne že sami nemají dost. Takže mi to nesedí a prosím o vysvětlení

Milan Vaněček

14. duben 2020, 19:03

Kdo má přečerpávačky, tak potřebuje dovážet elektřinu aby jí pak vyvážel když je jí v síti nedostatek. Kvůli tomu se přečerpávačky budují.

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 20:27

Teď jsem se díval na Slovensko jak na tom je. Díky dostavbě Mochovcu se stane že současného čistého dovozce elektřiny čistým vyvozcem. U Rakouska to zatím vůbec nehrozí

Carlos

15. duben 2020, 01:19

No ale to Vám plyne možná tak za energetiky doby před padesáti lety. Dneska z toho spíš plyne že tu elektřinu tu někdo vyváží pod cenou. Pokud jste korporace, která jak elektřinu prodává, tak vyrábí, tak pokud budete mít možnost koupit ji pod svými výrobními náklady, tak ji koupíte a nebudete zbytečně vyrábět.

Antonín Mikeš

16. duben 2020, 13:35

Jinými slovy jsou uhlí a jádro levnější než vodní, plynové a OZE zdroje, v opačném případě by Rakušané postavili FVE a VE a kupovali bychom my od nich.

Carlos

16. duben 2020, 15:10

No pokud nebudeme počítat skryté dotace, nebo fakt že se dost proudu pořád vytáčí na strojích padesáte let starých, tak ano. Před deseti lety byly u nás každá MWh skrytě dotována asi 40€ na MWh ve škodách na přírodě, zdraví a majetku.

Slovy feldkuráta Katze: To se nám to hoduje, když nám jiní pučujou.

Nicméně je ještě třeba brát v úvahu kolik elektřiny berou a které zdroje jak provozují a jaké mají v ten moment exporty zase dále. Rakousko je u Balkánu, který má chronicky nedostatek výkonu, takže klidně ten proud mohou kupovat na kšeft.

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 21:22

V čem je mýtus drahé energetiky když překročite nějakou hodnotu nestabilnich zdrojů v energetickém mixu. Když se kouknu na ceny el. Energie pro koncove zákazníky v EU, tak přesně podle ceny lze určit kde je tento podíl velký doplněny o závislost na plynu. V čem je to tedy mýtus? Já jsem nikde neřekl že nemůžete mít těchto zdrojů třeba 80%. Ale energetika je pak draha

Jindra

14. duben 2020, 16:22

A nejsou náhodou v poušti lepší tepelné solární elektrárny? Které dokáží vyrábět elektřinu i na začátku noci?

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 18:02

To p. Vaněček.

Ještě by mě zajímal Váš názor jak při českých reáliích bezemisně vykrýt roční energetickou potřebu 70TWh v elektřině a 80 TWh v zemním plynu plus teplárenské služby které nejsou zahrnuty ve spotřebě plynu, když dle solární asociace lze teoreticky instalovat v ČR na střechach, brownfildech a podobně max 39 GW FVE, a podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky jsem našel u větrné energetiky údaj cca 2-3 GW který lze podle odhadu instalovat s ohledem na vlastnické vztahy kolem pozemků, a nedotknutelnost těch nejvetrnejsich míst které leží v chráněných krajinných oblastech a NP. Vychází mi z toho, že lze pokrýt v OZE v ČR cca 60% v elektřině, s tím, že závislost na plynu ještě více vzroste (paroplynove elektrárny) takže bez JE to v příštích 30 letech zatím nepůjde, je třeba toho pokroku, ale než se ho dosáhne tak to bude neskutečně drahé. Všude v Evropě, kde mají zdroje VE, FVE v kombinaci s paroplynovymi elektrarnami jako velmi významný zdroj energie, velmi drahou elektřinu pro koncové uživatele. Bez ohledu na to, že vlastní výroba elektřiny je z OZE velmi levná.

Milan Vaněček

14. duben 2020, 18:59

S tou větrnou energií to máte špatně, buď jste se přehlédl nebo Vás někdo vodí za nos.

Podle studie AV může vítr pokrýt výrobu elektřiny pro 1/4 naší spotřeby (technicky), kolik z toho bude ale realizováno, to záleží na podmínkách které stát definuje a na investorech, jak budou se ochotni dělit o svůj zisk s obcemi (s občany) na jejichž katastru (resp. v blízkosti jejich obydlí) VtE chtějí postavit.

A nezapomínejte že největší část našich OZE v současnosti tvoří biomasa a bioplyn.

Když necháte dosloužit Temelín a prodloužíte Dukovany o 10 let, tak nevidím technické problémy pro dominanci OZE (tj OZE nad 50%) někdy okolo let 2045.

Ale nynější priorita na pár let je: investovat smysluplně, zarazit zbytečné výdaje, soběstačnost v základních funkcích státu (energetika z domácích zdrojů, více potravin z domácích zdrojů, více domácí výroby základních věcí, modernizace a robotizace, podpora technického, přírodovědeckého a lékařského vzdělávání a výzkumu s aplikačním potenciálem).

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 19:51

Obecně se s tím dá souhlasit, ale byoplinky, budou vždy okrajovou záležitostí. Větrné elektrárny, údaj je normálně dohledatelny, narážejí na absolutní odpor dotčených obyvatel, obcí. Dokonce, se klidně smíří s obří FVE než by přijmuli VE. Vemte si, kolika lidem vadí zhyzdeni české krajiny těmi pár věžemi tepelných elektráren, zejména JETE leží v žaludku. Dále leží v žaludku budování nadzemnich vedení VVN a co teprve UHVDC (to ještě v CZ nemáme) . Lidé to nechtějí za žádné prachy. Proto byl ten odhad. Akademie věd velmi při zemi. (teoreticky můžete nastavet 130GW když by tu zavladl nějaký totalitne environmentální režim ).Když zastavíte brownfieldy FVE tak to vidí jen bezprostřední okolí, ale les stožáru VE je vidět desítky km daleko. Jsme malá zemička,kde každá píď země patří někomu, proto nikdy nebudou VE snadno realizovatelnym řešením, a nemá cenu se k němu upínat jako k dominantnimu zdroji.

Jan Nohyl

14. duben 2020, 20:20

Bylo by načase hovořit o setrvačníkových úložištích ve vakuu. Tam je ta cesta.

Filip Kondapaneni

14. duben 2020, 21:19

Setrvacniky, to se používá v rotary UPS a to mnoho let. Je to drahé, a jen pár výrobců to dokáže udělat alespoň trochu spolehlivé. Množství uskladnitelne energie také není žádný zazrak.

Jaroslav Studnička

14. duben 2020, 20:58

Pánové, vám ta pořizovací cena přijde nízká?

Luděk Šmejkal

14. duben 2020, 22:35

Velmi mne zaráží údaj kolik CO2 se ušetří, číslo je to pěkné ale nic neříkající. Co vše je započítáno? Jen čistá výroba el. energie nebo vše co s tím souvisí? Dobře to spočítali vědci třeba tady( How It’s Made Solar Panels-360p). Těžba křemičitého písku, jeho zpracování až po výrobu jednoho panelu 360Wp. Tento panel by musel dávat jmenovitý výkon nepřetržitě 24.hod denně po dobu 7. let aby jeho "uhlíková" stopa byla 0 k 0 to v praxi v podmínkách slunného Španělska je cca 11.roků.Co udělá s výkonem panelu 11.roků větru a písku? Kde bude výkon? Co životnost panelů v tak vysokých teplotách? Tolik první část.

K té druhé. Kolik ropných produktů (nafta, benzín, oleje, maziva atp.) bylo potřeba k úpravě tak velké plochy pro pracovní stroje, dopravu pracovníků, výrobu všech konstrukcí, betonu, rozvoden, střídačů, kabeláže, elektřiny a topení při projektování, prostě všeho co bylo potřeba k celé stavbě solární elektrárny. Kolik je "uhlíková" stopa toho všeho? Nejsem žádný vědec ale asi nejsem daleko od pravdy, že ty soláry nejsou nic moc ekologického jak se o tom mluví. A řeč je o Španělsku, co taková ČR, kde svítí jen pár dní v roce a to ještě jen několik málo hodin denně. O kusu zničené přírody ani nemluvě.

St

15. duben 2020, 10:08

Tak to hlavně některým tady neříkejte, nebo Vás upálí. Protože jedině OZE jsou správné a spasí nás. A kdo si myslí něco jiného nevěří ve Svatou Grétu je špatný zasloužil by si black out.

Milan Smrž

15. duben 2020, 14:57

Důležitým parametrem pro hodnocení energetických zdrojů je energetická návratnost. Ta je lepším parametrem, než finanční návratnost, která více podléhá neodhadnutelným změnám. Energetická návratnost je podílem energie vyrobené vs.veškeré energie potřebné na výrobu, instalaci, provoz a likvidaci. Pro dnešní FVE je životnost (s poklesem max. 20%) 25-30 let. Potřebnou energii na vlastní výrobu FVE vyrobí za 1-2 roky, podle lokality umístění.

Uvedených 11 roků se asi vztahuje na jinou cenu než výrobní.

Pokud se týče materiálu, tak FVE lze úspěšně recyklovat, beton se používá minimálně, spíše zemní vruty. Jaderná elektrárna se odstraňuje desítky let a silně ozářené části (reaktor) se zakopají do země.

Luděk Šmejkal

16. duben 2020, 12:19

Milan Smrž. Přesně o tom parametru hovořím. Bohužel různé studie se liší a pravdu se dozvíme až tak za 15 - 20 let, kdy budou některé projekty na konci životnosti. Pokud bude ovšem politická vůle pravdivé parametry uvést.

Blakers a Weber (2010) došli metodou modelování k závěru, že doba energetické návratnosti fotovoltaických systémů v podmínkách třeba města Sydney je 8,3 let v případě střešních systémů a 11,5 let v případě pozemních instalací.

Je třeba vzít v úvahu, že podmínky Sydney (1926 kWh/m2/rok) jsou o 30% - 70% lepší než v České republice, kde by doba energetické návratnosti vycházela na 14 respektive 19,3 let. Tato studie pochází z roku 2010, od té doby se doba energetické návratnosti zkrátila, jak to tato studie předpokládá a jak dokazují následující studie.

Bohužel ani tato studie nezahrnuje následnou likvidaci a případnou rekultivaci. Zárověň se neuvádí zda se jedná o pevnou montáž nebo montáž umožňující sledování slunce v optimálních úhlech.

Rostislav Žídek

15. duben 2020, 01:49

Ja se obavám, že ani jaderná elektrárna není bezemisní.

Opět můžete zkusit spočítat výrobu toho betonu a oceli a kdovíčeho...

K těm panelům pak zase bude potřeba i nejaká baterie. Což taky bezemisne nevyrábíme...

U vrtulí zase nikdo nerecykluje ty laminátove vrtule. A půl národa brečí jak to hyzdí krajinu... Jako by na tom záleželo jak to vypadá.

Možná jednou budeme mít prostě jenom pár vedení do austrálie a solár bude vyrábět i v noci...

Jenomže teď je diskuze především o tom, čím nahradit uhlí a dosluhující jaderné zdroje... A udělat pouze jeden blok teď prakticky stejně znamená odklon od jádra. Spíše jde o to, že nám otevírá možnosti... = udržet si schopnost (zkušenosti personálu) provozovat JE (a třeba i dodávat služby jinam) a to teď i v budoucnosti.

Luděk Šmejkal

15. duben 2020, 10:09

Máte naprostou pravdu, přesně tak by se dalo srovnávat a různě oponovat. Ovšem kde je zastavěná plocha a výkon u fotovoltaiky a to samé srovnání u jádra? Kde je životnost jaderného zdroje a fotovoltaiky s akumulací do uložiště? A jádro není protěžováno jako ekologický zdroj i když ze své podstaty k tomu daleko nemá. Proto to poukázání na dvě rozdílná měřítka. Už vidím jak po každém větším větru na té poušti jedou umývat miliony panelů aby prach nesnižoval výkon. A co abrazivost toho prachu udělá s povrchem a tím opět snížení výkonu? Můj předchozí příspěvek měl za cíl poukázat na to zda by právě nebylo lepší zamýšlet se nad trvalejším zdrojem el. energie, který je aspoň 50. let a funguje 24/7. Místo bezhlavého a nepromyšleného stavění něčeho co nefunguje s potřebnou účinností a výkon v horizontu času je velmi diskutabilní o zastavěném území nemluvě, to je omluvitelné u té pouště ale né u bonitní půdy (ČR).

Veškeré úsilí by se nemělo za každou cenu soustředit jen na obnovitelné zdroje ale i na zdroje, které známe a umíme je s velkou účinností provozovat.

Z toho plyne, že ústup od jádra je krok špatným směrem. To mi připadá jako: "Stáli jsme na okraji propasti ale nebáli jsme se udělat výrazný krok vpřed".

St

15. duben 2020, 10:12

Nevím jak Vám, ale mě záleží na to jak krajina vypadá. Nejen z estetického hlediska, ale také s ohledem na životní prostředí, nejen pro lidi, ale i pro ptáky či hmyz. A větrníky opravdu není nic co jim zlepšovalo život.

Ptáte se čím nahradit uhelné elektrárny. Jadernými. Žádné emise, stabilní a relativně levný zdroj EE. Navíc spoustu věcí si umíme udělat samy. Takže se zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Podpoříte vlastní průmysl a získáte levnou, čistou EE na dlouhá léta dopředu.

St

15. duben 2020, 10:12

Nevím jak Vám, ale mě záleží na to jak krajina vypadá. Nejen z estetického hlediska, ale také s ohledem na životní prostředí, nejen pro lidi, ale i pro ptáky či hmyz. A větrníky opravdu není nic co jim zlepšovalo život.

Ptáte se čím nahradit uhelné elektrárny. Jadernými. Žádné emise, stabilní a relativně levný zdroj EE. Navíc spoustu věcí si umíme udělat samy. Takže se zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Podpoříte vlastní průmysl a získáte levnou, čistou EE na dlouhá léta dopředu.

Milan Vaněček

15. duben 2020, 07:13

Je velmi zajímavé jak taková banální zpráva (nové velké FVE budou stále přibývat, v EU i ve světě) a dvouřádkový komentář pana Veselěho vyvolaly úplnou smršť příspěvků jaderné a uhelné komunity.

Asi cítí velké ohrožení. ????????

Jaroslav Studnička

15. duben 2020, 09:30

Pane Vaněčku, že zrovna vy se ozýváte. Když se zde objeví článek o JE nebo jiném zdroji mimo FVE, tak jste mezi prvními, kdo to musí nějak kriticky okomentovat...:-)

Filip Kondapaneni

15. duben 2020, 10:06

Pane Vaněčku, myslím, že nikdo rozumný už spalování uhlí nechce, protože tam to není jen o uhliku ale hlavně o ostatních skodlivinach které neumíme odfiltrovat a které nás pomalu zabíjí. Zároveň je faktem, že pokud se obecně výrobky vyrábí v zemích kde jsou výrazně měkčí předpisy ohledně zacházení s odpady, jedy a podobně, než v EU, USA, Japonsku, J. Koreji, vychází tyto výrobky výrazně levněji než kdyby na celý proces výroby platila jiná (výrazně přísnější) měřítka. Znám spousty lidí co se opájí před FVE s čínskými komponenty jak udělali něco skvělého pro přírodu a když jim náhodou někdo začne tuto naivní představu narušovat, stanou se agresivnimi. Je dávno spocitano, že na komponenty FVE o stejné produkci jako konvenční zdroj v českých podmínkách spotřebujte hmotnostne větší množství materiálu, zejména toho vzácného, drahého, ať už se jedná o vzácné kovy a zeminy (elektronika střídačů), mědi (kabeláž u velkých FVE parků, VN komponenty ), oceli (nosné rámy panelů u velkých FVE), kameniva (zpevněné plochy pro pojezd techniky u velkých FVE). Dělal jsem několik let servis střídačů na velkých FVE parcích, s člověkem který dělal na uhelné elektrárně technika a řešil údržby a tohle měl jako melouch. Říkal, že by ho nikdy nenapadlo, kolik se toho nachodi a najezdi u hloupého 10 MW parku když se vyměňují tu a tam nějaké panely (při tom množství to je docela častá věc, byť v konečném součtu to jsou promile), to vše je propalena nafta a energie. Tak to je a s touto fyzikou nic neuděláme. Ano, emise uhliku se snižují, ale tím, že to chceme co nejlevněji, tak někde máte jako důsledek tohoto postoje, mrtvé řeky, otravenou vodu a vzduch, nemocné lidi. Dokud bude euroantlaticka civilizace hledět u všeho jen na cenu, tak ve jménu eliminace uhliku v atmosféře, ji zamorime spolu s půdou a vodou jinými průmyslovými jedy.

Jaroslav

15. duben 2020, 09:10

Pane Vaněček. Pokud by jste dokázal myslet v souvislostech a domýšlet všechna negativa a pozitiva všech druhů zdrojů v energetice, včetně zde nezmiňovaných domovních kogeneračních jednotek, termálních vrtů a různých pasivních systémů slun.bojlerů , budovy ve sklenících, nemohl by jste napsat to, co jste napsal. 15T nenahradí 150T potřebných, ani s těmi doplňky. Nikdy. A nemám rád uhlí ..

Miroslav

15. duben 2020, 09:27

Malé jaderné zdroje jsou asi také alternativa...

Rostislav Žídek

16. duben 2020, 00:24

No... v tento moment zhruba stejná jako fůzní elektrárna...

Jan Veselý

16. duben 2020, 07:12

Nebo naqadahový generátor :-)

Carlos

16. duben 2020, 09:24

Netroškařil bych, rovnou ZPM.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.