Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Účinnější solární články: Inovace, na níž se podíleli i Češi

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. „Tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa,“ poznamenává zástupce ředitele Fyzikálního ústavu Antonín Fejfar.

Také dnešní obyvatelé areálu o sobě dávají vědět díky úspěchům v mezinárodní spolupráci – především té vědecké. Fyzikální ústav se mimo jiné podílí i na projektech, které mají zvýšit efektivitu fotovoltaických panelů. „Hledáme různé způsoby, jak co nejvíce využít slunečního záření,“ říká mladý vědec Martin Ledinský. Český výzkumný ústav o to usiluje společně s řadou evropských výzkumných institucí. Už třicetiletou tradici má spolupráce tuzemských fyziků se Švýcary.

2. Německo pro záchranu Nord Stream 2 údajně nabídlo miliardu eur na LNG terminály

Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.

Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.

3. Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.

Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.

4. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji

Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.

Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.

5. U Havířova se otevře závod Magna Energy Storage na výrobu baterií

I informační tabule ukazuje, že jsem u staveniště továrny MES (Magna Energy Storage) (zdroj V. Wagner).

Společnost Magna Energy Storage (MES) dnes v průmyslové zóně po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché u Havířova slavnostně otevře továrnu na výrobu vysokoenergetických akumulátorů HE3DA. Firma uvádí, že jde o bezemisní a nejekologičtější výrobní závod tohoto druhu na světě.

Podle dřívějších informací měla výstavba továrny přijít na 5,5 miliardy korun. Závod má mít počáteční roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny, plánovalo se ale její rozšíření.

6. Komise: Zvýšení unijních energeticko-klimatických cílů je nutností

Ursula von der Leyen, zdroj: Europarl.europa.eu

Evropská komise zveřejní v tomto týdnu své argumenty na zvýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů na 55 % do roku 2030, stejně jako navýšení podílu obnovitelné energie. To vše s vizí dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století.

Ursula von der Leyenová údajně vizi Komise představí ve středečním projevu o stavu Unie (State of the Union), který přednese před Evropským parlamentem v Bruselu. V projevu má předsedkyně Evropské komise argumentovat, že bezprecedentní ekonomická reakce na COVID-19 je“ jedinečnou příležitostí k přechodu na klimaticky neutrální Evropu“. Zprávu, která unikla z kuloárů Komise, zveřejnil zpravodajský web EURACTIV.

7. Studie: Evropa by do roku 2050 mohla mít 100 GW ve zdrojích využívajících energii oceánu

Vlnová elektrárna. Zdroj: http://energy-alaska.wikidot.com/

Evropská energetika má obrovský potenciál ve využití využití mořské energie. Podle reportu ETIP Ocean by do roku 2050 mohl instalovaný výkon těchto zdrojů činit až 100 GW.

Evropské společnosti jsou světovými lídry v oblasti technologií určených k výrobě elektřiny z mořské energie. Vlastní 66 % všech patentů na technologie využívající přílivovou energii a 44 % patentů na technologie zachycující energii z mořských vln.

8. Čína očekává expanzi jaderných zdrojů

Budoucnost atomu je v Číně slibná. Takto popsal vyhlídky Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice. Očekává rozmach velkých ale zároveň i modulárních reaktorů.

Zheng vystoupil koncem minulého týdne na světovém fóru mezinárodní jaderné asociace. Ve svém projevu uvedl, že pandemie onemocnění covid-19 vedla k výraznému všeobecnému poklesu spotřeby energie v Číne, nicméně spotřeba v jistých odvětvích naopak spotřeba roste a má růst i nadále – například v odvětví komunikací vzhledem k rozšiřování sítí 5G a datacentrům.

9. Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.

Polské Ministerstvo pro klima prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.

10. Polovinu tepla pro Brno po dobudování třetího kotle dodá ZEVO

Skládkování- jeden z možných způsobů zpracování odpadu.

Svozová společnost SAKO Brno v budoucnu dodá brněnským teplárnám o třetinu více tepla než dosud. Městské firmy podepsaly vzhledem k plánované výstavbě třetího kotle na energetické využívání odpadu memorandum o spolupráci. Má vést ke snížení závislosti na dodávkách zemního plynu i stabilitě cen. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí firmy SAKO Aneta Bublová.

Proti současným 980.000 gigajoule tepla bude SAKO díky novému kotli dodávat do sítě tepláren minimálně 1,33 milionu gigajoule. „Bude tak tvořit téměř polovinu celkové produkce tepla pro Brno. Energie z odpadu je považována za obnovitelný zdroj, očekáváme úsporu oxidu uhličitého o téměř 160.000 tun ročně,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Názor

Co dělat právě nyní v české energetice? – díl první

Blíží se doba odstavení německých jaderných elektráren a uzavření řady uhelných bloků u našich sousedů. Zároveň jedná naše uhelná komise o doporučených termínech a podmínkách zavírání uhelných elektráren u nás. V Evropské unii sílí tlak na přechod k nízkoemisní energetice a rostou ceny emisních povolenek. V české energetice je tak už potřeba konečně začít budovat zdroje, které nahradí zdroje uhelné a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické.

Česká republika má státní energetickou koncepci, jejíž poslední aktualizace proběhla v roce 2015. Tam je nastolen plán, jak postupně nahradit dosluhující zdroje a realizovat přechod k nízkoemisní energetice. Její základní ideou je postupný přechod k nízkoemisnímu mixu založenému na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů s postupně se snižujícím podílem fosilních zdrojů, u kterých bude hlavně důraz na omezení zdrojů uhelných.

Co dělat právě nyní v české energetice? – díl druhý

Energostat: výroba elektřiny v ČR

{"country":"CZE","type":"AREA","to":"2020-09-20","from":"2020-09-13","caption":"Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. ","url":"https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2020-09-13","end_date":"2020-09-20","lang":"CZ"}

Energostat: výroba elektřiny v Německu

{"country":"GER","type":"AREA","to":"2020-09-20","from":"2020-09-13","caption":"Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. ","url":"https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2020-09-13","end_date":"2020-09-20","lang":"CZ"}