Studie: Evropa by do roku 2050 mohla mít 100 GW ve zdrojích využívajících energii oceánu
Evropská energetika má obrovský potenciál ve využití využití mořské energie. Podle reportu ETIP Ocean by do roku 2050 mohl instalovaný výkon těchto zdrojů činit až 100 GW.
Evropské společnosti jsou světovými lídry v oblasti technologií určených k výrobě elektřiny z mořské energie. Vlastní 66 % všech patentů na technologie využívající přílivovou energii a 44 % patentů na technologie zachycující energii z mořských vln.
Velkou výhodou těchto obnovitelných zdrojů je jejich předvídatelnost, díky pravidelnému pohybu Měsíce, Slunce a Země, které působí na mořské cykly. Především z tohoto důvodu by mohly hrát výraznou roli v udržování stability v evropské elektrizační soustavě založené na proměnlivých solárních a větrných zdrojích. Nevýhodou jsou pak vysoké pořizovací náklady, zejména kvůli náročnosti mořského prostředí.
Dominance přílivových elektráren
Jedním z podporovaných způsobů zachytávání mořské energie je využití přílivu a odlivu. V současnosné době pokrývají přílivové elektrárny 98 % instalovaného výkonu mořské energie, což činí 522 MW.
Největší dva zdroje ve Francii s instalovaným výkonem 240 MW a v Jižní Koreji 254 MW využívají přehradní přílivové technologie. Pracují na podobném principu jako vodní elektrárny. Voda je zachycována pomocí vodních přehrad neboli bariér a po otevření hráze pohání turbínu výškový rozdíl mezi hladinou přílivu a odlivu.
Tento způsob výroby však čelí omezenému prostoru na výstavbu a nejasnosti okolo jejich vlivu na životní prostředí podrobují nové projekty přísným environmentálním opatřením. Proto se vývoj těchto technologií již zastavil. Místo toho se zájem přesunul k technologiím přílivových proudových turbín různých typů.
Využití této technologie má zatím ke komercializaci nejblíže. Teoretický potenciál 1 200 TWh ročně je však značně nižší než odhadovaný potenciál mořských vln, který je odhadován na 29 500 TWh za rok.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den, jsou to krásné hračky avšak za nehorázné peníze...
Návratnost takovýchto projektů je daleko horší než FTVE a to je co říci...
Jinak výborný nápad jak zase někde podojit dotace... to bude asi terno!
Proc je to drahe?
Najit zaliv s ostrym terenem = nevhodny na plaz a postavit tam prehradu.
Nainstalovat ty odvalovaci turbiny pro maly spad (at vyuzijeme co nejvice z rozdilu hladiny priliv/odliv) a hotovo.
No ne?
Přesně tak, jak to říkám stále čím více OZE, tím vyšší cena el. energie pro obyvatelstvo...
Zdrojů OZE je nadbytek. Nesmysl stavet další na zelenych loukach. Chybi zdroje, které vykryji dobu nefunkcnosti OZE, tj. Kdyz nesviti, nefouká, je zima.
Dale po odstavení E na uhlí bude chybet nahrada za dodavky tepla.
Není, problém je v nedostatku přenosových kapacit a propojení mezi státy, pokud by tato byla silnější, tak se o to postará teoreticky menší počet parních elektráren. To je trochu jiná úloha než asi chcete řešit.
Stejně jako existuje nepoměr mezi jednotlivými oblastmi Evropy kdy na Jihu může být situace kdy pořád síť pojme dost výkonu z OZE, zatímco na severu a v našem regionu už to bez nových propojek jen tak nepůjde.
Celkem by mne zajímalo jestli/kdy budou v Německu převádět vedení 220kV na 400kV. V Rakousku na to jasný plán je, u nás se na tom už také pomalu pracuje.
Díky že to zmiňujete. I když mám k OZE určité výhrady, tak vývoj jde dál a ekonomické i ekologické cradle to cradle náklady můžou klidně klesnout pod hranici kontroverznosti. Jestli se ale fluktuace jednotlivých zdrojů mají vyrovnat, tak je nezbytná lehce předimenzovaná rozvodná síť na co největší ploše! Toto téma je ale často ignorováno, přestože jedno z největších zpoždění Energiewende je právě výstavba dálkových vedení. Rád bych viděl víc analýz, projekcí nákladů, i alternativních řešení, třeba to zvýšení napětí co navrhujete zní chytře.
Akumulace je velice zajímavá, ale ve VELKÝCH objemech velice ekomomicky diskutabilní. Naddimenzovaná PS taky něco stojí, ale přináší výhody skoro všem ostatním prvkům sítě včetně akumulace: víc OZE může být na místech s lepšíma podmínkama, nemusí jet tolik záloh, větší baterky můžou být centralnější takže úspory z rozsahu, menší delokalizované baterky které normálně poskytují primární/sekundární regulaci můžou společně poskytnout 15minutovou zálohu i pro větší a vzdálenější oblast.
Němečtí sítaří se kromě HVDC usilovně snaží i o přechod z 220 na 400kV, hodně už udělali, ale zbytek drhne kvůli střetům s jinými zájmy, např. od Baltu na jih. Ale libovolně kapacitní evropská síť se zdroji "čistě OZE" se, řekl bych, neobejde buď bez projektů typu Desertec a velké denní akumulace, nebo bez obrovské sezónní akumulace. Frauenhoferův institut ukazuje výstup samostatného německého hodinového modelu pro dubnový a říjnový týden v r. 2050, dnešním pohledem těžko uvěřitelná čísla.
Já myslím, že tady je problém hlavně "kulturní". Silnoproudaři jsou zvyklí uvažovat pouze ve stylu "jak to nemá 100 MW, tak to nic není a je to k ničemu". Pro slaboproudaře je přemýšlení na úrovni modulárních celků, které vzájemně komunikují a interagují již dávno standardní věcí. Už dávno nekonstruují superpočítače na základě jednoho superprocesoru a jednoho OBROVSKÉHO harddisku. Místo toho sestavují paralelní clustery, datová úložiště složená klidně i ze stovek tisíců nebo i milionů standardizovaných, komoditizovaných součástek. Jsou zaměnitelné a porucha jedné nebo několika z nich nevadí vůbec ničemu, údržbář jen dostane anonc, že tu součástku má jít, za běhu, vyměnit.
Tohle by snad ještě pochroustali, ale celý princip virtualizace jde úplně mimo ně. To, že server nemusí vůbec fyzicky existovat nebo že nejvýkonnější počítač v ČR je zároveň v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích a Jihlavě, jsou věci už dnes až tolik nepřekvapí. Ale to, že by se něco mohlo navenek chovat jako elektrárna, i když to elektrárna není , to bude opravdový oříšek jim vysvětlit.
FV el. má zhruba 6x nižší výrobu v chladném období roku proti teplém a a spotřeba energie je ale 2,7x vyšší . To znamená že z národohospodářského hlediska by bylo třeba mít 16x více FV el. pro vykrytí zimní spotřeby než pro letních 5 měsíců + cca 2 týdenní akumulaci. Což není možné. Naše celková čistá spotřeba všech energii je asi 333 TWh za rok přitom velká většina je právě v 7 chladných měsících roku protože vytápění budov tvoří ročně 133TWh, můžete si spočítat kolik bychom těch FV el. potřebovali, kdybychom chtěli přejít. Dojdete velmi rychle k závěru ,že přechod na FV panely není u nás prakticky možný. Pro ty co nevládnou matematikou , pak v teplých 5 měsících stačí cca 16TWh měsíčně kdežto v chladné části roku je to cca 43TWh, i když vezmete všechnu energii pro vytápění a použijete tepelná čerpadla na což systém není připraven tak vám zimní spotřeba spadne jen na 23,6TWh měsíčně = 20x výkon jaderné el. Temelín kdo si myslí že je to možná vyrobit pomocí FV panelů v zimě , pak se hrubě mýlí není to možné a proto rozvoj OZE u nás vede jen k závislosti na zemním plynu není to odklon od fosilních paliv, ale vytvoření silné závislosti na nich...
Zrovna ten nejvýkonnější počítač v ČR je docela problematický případ. Na spoustu typů úloh potřebujete rychlé propojení mezi uzly. Papírový výkon superpočítače, který se fyzicky nachází ve více městech, možná bude úžasný, ale reálně nepoužitelný.
Nehledě na to, že samotné tvrzení není úplně přesné. Nejvýkonnější počítač v ČR je v Ostravě. Je sice součástí sítě výpočetních uzlů v rámci ČR, ale v rámci této sítě to rozhodně běžně nefunguje tak, že by jeden velký výpočet běžel zároveň v Praze, Brně a Ostravě. To by se dalo využít leda tak na distribuované výpočty, a na ty zase není příliš potřeba superpočítač...
Josef správně ukazuje že v ČR je v současnosti největší spotřeba energie v zimě a to především na vytápění. To ovšem není případ těch zemí na jih od nás kde žije více obyvatel EU než v zemích na sever od nás.
Ale Josef se mýlí v řadě věcí:
1) nelze vše přepočítávat na stejnou energii, ta elektrická je v mnoha případech využívána 3x účinněji
2) fotovoltaika je vždy v zemích středního a severního pásu (když mluvíme o EU) používana SPOLU s větrnou a vodní energetikou, to je současná realita i budoucí stav (to vše je energie ze Slunce)
3) potřebu energie na vytápění budov lze v současnosti a budoucnu v našem podnebí drasticky snižovat. Je to ale proces velmi dlouhodobý
4) naopak potřeba chlazení v EU neustále poroste
5) přechod JEN na fotovoltaiku či vybudování 20 Temelínů či podobné věci zmíněné Josefem nikdo nechce....., to jsou jen chiméry, s takovými fantasmagoriemi, asi ani nemíněnými vážně, netřeba polemizovat ....
ad Josef) Na základě chybných předpokladů lze dokázat cokoliv. Vy jste názorná ukázka.
ad Tomáš Krátký) Ten nejvýkonnější počítač v ČR funguje skvěle. A protože je poskládaný z mnoha různých typů výpočetních jednotek, můžete si tam zvolit jaké vlastnosti má pro VÁŠ výpočet mít.
Honzo,
je vůbec IT vybavení možné počítat ještě za slaboproud? Připadá mi že ten končí u motorků větráčků a diskových jednotek, dál už je to o všem možném a možná to má blíž k radiotechnice.
Když jsem se díval naposledy do výkazů ČEPS tak tam jakousi virtuální elektrárnu měli Ale nevím nevím, proč byla jenom jedna.
Jan Veselý: Předpokládám, že máte na mysli e-INFRA CZ. To opravdu není "nejvýkonnější počítač v ČR".
Každopádně paralela s přenosovou soustavou v mnoha směrech docela sedí. Například problémy s omezující kapacitou propojení jednotlivých uzlů existují i ve světě superpočítačů.
E-infra je jen nástavba. Myslím tím Metacentrum od Cesnetu. Jakožto uživatel si ho nemůžu vynachválit.
P.S.: Právě mi běží výpočet na serveru, který fyzicky neexistuje. Myslíte, že by to byli čeští "atomoví strejcové" schopni pochopit?
Pokud Vím, tak IT4Innovations nespadá pod MetaCentrum (to právě zastřešuje až e-INFRA CZ). Takže tvrzení, že se jedná o nejvýkonnější počítač v ČR, podle mě není přesné.
Navíc bych váhal, označit MetaCentrum za počítač. (Oni sami se označují za infrastrukturu.) To by pak, chápáno hodně volně, tvořily všechny počítače světa propojené internetem jeden velký počítač. Sice se to tak v jistém smyslu dá chápat, nicméně pro výpočty to fungovat nebude kvůli nedostatečné kapacitě propojení. Jedině pro distribuované typu SETI@home.
P.s. S tím tvrzením "na serveru, který fyzicky neexistuje", bych byl taky opatrný. Podle stejné logiky napříkald můžete tvrdit, že v "v zásuvce je elektřina z elektrárny, která fyzicky neexistuje". Elektřinu, stejně jako výpočetní výkon, totiž nemusíte mít nutně z jedné fyzické elektrárny / z jednoho výpočetního stroje. To je pravda. Nicméně to nic nemění na skutečnosti, že k výrobě ty fyzicky existující stroje potřebujete, a jejich vlastnosti mají podstatný vliv na vlastnosti a možnosti celé sítě (struktury)...
Kolik je podle Vás ta hranice kontroverznosti?
O tom že budou třeba nové vedení a rekonstrukce stávajících se ví odpočátku Energiewende a ještě před ní o tom mluvili u projektu DESERTEC a u jeho ekvivalentu v Asii (ten ale taky neklapne protože ČLR se urvala ze řetězu po nástupu Xiho)
Celé se to musí navíc chápat v čase, během dalších pár let je třeba se prvně zaměřit právě na rozvod EE do vzdálenějších oblastí kontinentu.
Akumulace se asi první chytí u domácích FVE a pak možná dojde na projekty nových PVE, respektive se možná zlepší ekonomika některých současných.
Hranice kontroverznosti? ERoEI minimálně 10, ideálně aspoň 20. Výpočet ERoEI samotného je sám o sobě kontroverzní, ale prachy jsou blbá metrika, energie je to co opravdu pohání společnost.
Já to chápu v čase, dlouhodobě mám vizi jak by šlo postupně přejít na OZE a nikdy jsem s tím neměl problém. Mně vadí moc idealistický přístup když se opájíme projekcema v ideálních podmínkách(Desertec), a taky silná politizace celého tématu...
Je fyzikálně jasné že bude potřeba pořádné vedení, je jasné že to bude stát nějaké peníze, ale málokdy se o tom píše. Naddimenzovaná rozvodná infrastruktura má spoustu výhod, ty peníze navíc podle mně stojí za získanou robustnost a flexibilitu. Ale přesto jsem byl několikrát osočen když jsem chtěl tyto vedení započítat do celkových nákladů...
Podobné to je s tou akumulací. Je to docela čerstvé a lidi do toho projektují někdy moc divoké naděje. Já vidím ty obrovské výhody: i krátkodobá záloha je nepoměrně lepší než vůbec žádná, spousta synergií s ostatními zdroji i regulacemi kdy každý může jet ve svojí optimální zóně.. Spojením akumulace a naddimenzované sítě se otevírají uplně nejlepší synergie, to přináší výhody snad uplně všem účastníkům.
Chci ale zůstat nohama na zemi. Stavba vedení se prakticky ukazuje jako jeden z větších problémů Energiewende. Baterky jsou super primární/sekundární regulace i 15-minutová záloha, ale aby vyrovnaly "kachní křivku" celého dne na větším území je zatím totálně mimo realitu. Jsu upřímně zvědavý jestli bude časem levnější tahat dráty přes kontinenty nebo stavět baterky... Mně ty nedořešené problémy zajímají objektivně, ale někteří to vnímají jako útok na svou ideologii. A taky zde je tendence občas strkat hlavu do písku, třeba dost vysoký podíl bio-masových elektráren na celosvětové produkci OZE, ani se nedivím že se o tom radši nepíše protože bio-masa je podle většiny parametrů hodně velká prasečina.
Bizone,
ERoEI je otázka jak kdo to počítá, já sám jsem jedněm jaderným fanatikům (to nechcete vidět, takoví blázni že když jsem jim předhodil parní mašinu s jaderný reaktorem, tak se i málem udělali a bylo jim jedno že by z toho lítal bor-l ve městě, nehledě na to že Američani nemají vkus po této stránce, postavte si jejich mašiny, třeba UP 844 a Škodováckého Štokra(556)), jejich ERoEI co používali jako argument proti FVE přepočítal, vyletěl i s velmi konzervativním nastavením výpočtu na nějakou 6-8, pokud se pak začnou staré panely používat jako vstup, tak jsme někde jinde, protože tam nebude primární produkce křemíku, jenom rafinování, čímž se dostaneme někam na 10-15, ale to jenom hádám, počítal jsem to dva roky dozadu a tento krok jsem tehdy nedával pryč.
Ano, idealistický přístup, respektive příliš idealistický přístup může být problém. Na druhou stranu bez ideálů se nepohneme to máte jednoho takového co si napsal na konci 80. hru o vesmíru a dnes do vesmíru střílí obilná sila, který se nudil v dopravní zácpě a tak si založil TBC používající TBM a možná díky tomu můžeme čekat revoluci i u VVE/PVE :D
DESERTEC prostě selhat musel už jenom z důvodu nestability regionu a v dané době nevhodných technologií. Kdy to přišlo? 2005-2008? Co bylo tehdy za technologie? Drahé CSP a ještě dražší FVE? Navíc aby se to mohlo rozjet potřebujete hype a nějak přijatelné technologie. Tady byla trochu hype a nedostupné technologie co se musely vyvinout. A navíc politika.
K síti budeme potřebovat ale i aktivní prvky, jako PST, protože jinak se to může celé škaredě položit. Navíc potřebujeme alespoň nějakou schopnost řídit toky mimo pouhé spínání vedení, navíc se nám bude produkce tak nějak pohybovat kolem Evropy, na to by měla síť aktivně reagovat.
Podle mne je třeba se zaměřit na dvě oblasti akumulace, první je ta na malých FVE, ta umí oseknout kačení křivku, prostě pokud dojdete domů a začnete vařit, prát, nevím co ještě tak ten první impuls pojme baterie domácí FVE. A navíc tu může být vyšší cena celého systému akceptovatelná. Pak by měly nastoupit tu často diskutované PVE a pak je tu akumulace na velmi dlouhá období a bůh ví co se stane ještě.
Biomasa tam dělá v současnosti poměrně velký podíl mimo jiné z prostého jednoho důvodu, předělat uhelnou elektrárnu na štěpku je řádově rychlejší než budovat FVE+VtE+PVE a k tomu předělávat infrastrukturu. Myslím že jakmile bude dostatečně posíleno vedení v rámci kontinentu a budou snadněji dostupné vodní elektrárny v Alpách, nebo začnou vznikat nové PVE jinde, tak biomasa bude, nebo by přinejmenším měla, ustupovat.
Jo, já si jsu vědomý že výpočet ERoEI je problematický, i že dost OZE se pořád zlepšuje. Obecně prej naše civilizace potřebuje zdroje s ERoEI minimálně 5. Když to dá kolem 15 tak už přestávám frflat. A na hype Desertecu jsem nasedl taky, lehký idealismus mi není cizí, teď je jasné že nebyla dost rozvinutá technologie ani stabilita regionu:D
Ta delokalizace malých baterek i zdrojů má výhodu že se to dá stavět postupně, ale stavba vedení a dlouhodobé akumulace jako PVE podle mně musí být centrálněji řízená a představuje podobný poblém jako stavba JE, moc velký projekt, moc velké prachy, moc velká zodpovědnost --> zpoždění a zdražení =/ S řízením soustavy rozhodně souhlasím: PST, HVDC spojky, mám pocit že i kompenzace účiníku nějak ovlivňuje tok v delších vedeních.
S tou bio-masou doufám že bude ustupovat když o tom tak džentlmensky mlčíme! Třeba Drax je fakt pekelný stroj. To že se palivo vozí přes půl světa už mně neuráží, vím že lodě mají na přepravené kilo menší emise přes oceán než kamion pár set km, jde mi spíš o ty tuny živin které se nevrátí do půdy(předpokládám že nevozí popel zpátky do Kanady odkud myslím je to dřevo, jestli jo tak redukuji svoje připomínky o 50%.)
to bude zajímavé sledovat kdy někoho napadne kritizovat, že to už není v Česku :(
Dekujo Josefovi za osvetlujici komentář. Zastanci OZE zdrojů to stejně nepochopí. Jsou zaslepeni dotacema a celým pseudobyznysem.
Vyroba EE, prenos,spotreba je jeden systém, ve kterém nespolehlivé male zdroje OZE dělají víc skody než uzitku.
Řeším tyto problémy s nimi.
Tezko jim vysvětlovat, že když se jim se sítí rozjede účiník, tak je musí na dalku distribuce odpojit a OZE jim nevydělává. Naopak mohou i doplácet. Vsechny zdroje musí jet dle stanovenych podminek pro pripojeni k siti. U spotřebitelů je to obdobné.
Vysvetlete to ale majiteli FVE,VE, BPE. Ten vidí jen mesec dukatu.
Pseudobyznys je spíš současný a minulý stav monopolů a oligopolů. Stejně jako problém je spíš přístup distributorů kdterý je "bude po našem a budete poslouchat jak to chceme my", přitom to musí být buď opačně, nebo musí být uvolněna pravidla pro odběratelské zdroje a jejich provoz, zejména pokud by se tento měl provozovat odděleně od sítě, nebo je za účinnou bariérou, například měničem.
Další věc je že distributoři nemají co šaškovat se čtvrthodinovými maximy, nebo mají, ale pak ať nechtějí platbu za rezervovaný příkon, oboje nelze. Navíc je dneska síť velikostně někde jinde a jsou jiné mechanismy, například burza. Dále mají model odběru za posledních X desítek let aby si to odsimulovali, na druhou stranu ano, je možné že se to po zrušení maxim začne posunovat. Nicméně pořád je o simulacích celá věda, která jim to odsimuluje docela přesně. Zajímavé by bylo pokud by se provalilo že to ta síť v takové situaci nedá protože je na ni napojeno násobně více rezervovaného příkonu než kolik je reálně s to dodat.
Další věc je že jestli danému zdroji opravdu ujíždí účiník, nebo ujíždí účiník celému objektu, jenom se na to před tím nevidělo.
Kolega měl možná na mysli některé kogenerátory, generátory BPE nebo MVE.
Dokud nevznikne problém, je pro mnoho zákazníků nejpohodlnější zůstávat u obchodníka, jenž je z historických důvodů v koncernu s distributorem. Regulovat takto ekonomicky i hlasově silnou entitu je obtížné, takže na to hřeší. Nedávno jsem udělal s jedním takovým zákaznickým centrem nedobrou zkušenost, s výsledkem, že mám jiného obchodníka. Na druhou stranu, máme spolehlivou tvrdou síť, pámbu zaplať za lidi, kteří jsou ochotní nést za její provoz odpovědnost a přitom do ní pokud možno absorbovat vývoj všeho (nejen techniky).
Carlosi: pletete si pojmy a vůbec nevíte, jak to funguje. Čtvrthodinové maximum je nerozlučně spojeno s rezervovanou kapacitou.
Rezervovaná kapacita existuje jen u připojení na vysoké napětí. (Při připojení na nízké napětí platíte za hodnotu hlavního jističe, to je ale něco jiného).
Tak tedy u VN si dopředu objednáte roční rezervovanou kapacitu a každý měsíc měsíční rezervovanou kapacitu (mají rozdílnou cenu). Ty sečtete dohromady. Tuto hodnotu pak nesmí překročit 1/4 hodinové maximum. Pokud překročíte, platíte "mastnou" pokutu.
Tedy koncem měsíce se snažíte odhadnout 1/4 hodinové maximum na příští měsíc a podle toho objednat měsíční rezervovanou kapacitu (respektive MRK+RRK).
A já zase řeším problémy s distribučními šmejdy a ERÚ které si říká nezávislé a přitom ty šmejdy kryje.
Dne 05.06.2020 jsem podle informací technika distributora pomohl zadat zákazníkovy do distribučního portálu reklamaci na překročené napětí v síti.
Dne 21.06.2020 distributor odpověděl že reklamace je vyřešena, což byla ale lež, v síti bylo stále i přes 255V.
Dne 24.07.2020 byla tedy zadána nová reklamace napětí s tím že předchozí reklamace nebyla vyřešena.
Distributor to ignoroval do 4.9.2020 kdy to bylo předáno ERÚ a technik distribuce mi volal že je přepětí za měřením nezajímá - předobrém elektroinstalace. Když jsem mu odpověděl že přepětí jsme naměřil i na pojistkách před elektroměr, tak se do mě pustil co jsem si to dovolil měřit napětí před měřením a ještě si stěžovat.
Obsah telefonátu jsem předal ERÚ s žádostí ať projeví svou nezávislost a zahájí správní řízení na odebrání licence na distribuci a dá nám se nějakého lepšího a slušnějšího distributora. ERÚ dosud na toto neodpovědělo.
Dnes 21.9.2020 v 9 hodin proběhla neohlášená 15 minutová vypínačka elektřiny a technici na trafu snížili napětí.
Distributor z distribučního portálu vymazal reklamaci na přepětí v síti a teď se všichni i ERÚ tváří že se nic nestalo a žádná reklamace a přepětí v síti neexistovala.
Vyhláška č. 540/2005 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice:
§ 9 odstavec (3) Za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace kvality napětí poskytuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši 1 200 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 30 000 Kč.“
Způsobená škoda byla daleko větší než 30 000 Kč přesto to vypadá že nikdo zase nic nedostane, reklamace už neexistuje. Dle distributora vše bylo a je v nejlepším pořádku.
Já chci být v ČEZku také distributorem a takto "podnikat" mít vše jisté a za prdelí "nezávislé" ERÚ.
Záleží jak je to realizované. Některé měniče ve FVE umí vyrovnávat účiník, ale netuším jak je to rozšířené a jaké to má možnosti/limity. Některé generátory VE také mají kompenzaci účiníku.
V síti se účiník/jalový výkon dekády normálně kompenzuje kondenzátory, které sice mají pár drobných nedostatků, ale jsou nejlevnější. Poslední dobou se však vrací druhá možnost kompenzace účiníku, synchronní kondenzory, od 60. let se nestavěly protože jsou složitější a dražší. Právě díky nástupu OZE (a HVDC) se synchronní kondenzory vrací. Mají lepší průběh kompenzace, plynulou regulaci, filtrují škodlivé vyšší harmonické, a na pár sekund podrží síť i činným výkonem (udrží napětí a proud i do zkratu!).
Takže problémy OZE kompenzovat lze, jen to stojí prachy. Podíl OZE jaký máme my není až tak kontroverzní. Ale opravdu mně zajímá jaké budou všechny tyto náklady navíc pro podíl OZE jako má a plánuje Německo. Dokud mají staré zdroje jako zálohy a sousedy s přebytkem tak to jde, až se odstaví starší zdroje doma i u sousedů tak se teprve uvidí... Vůbec bych se nedivil kdyby se pak narychlo stavěly plynové elektrárny, ekologicky pokrytecké, ale jsu rád že tato záložní možnost existuje:D
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se