Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

DomůEnergetika v zahraničíPolsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.

Polské Ministerstvo pro klima prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.

„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.

Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.

Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice

Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.

Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. Dle jejich analýzy je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii.

Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org