Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Dodávky plynu z Ruska do Evropy společností Rosněfť jsou opět na stole

Dodávky zemního plynu do Evropy jsou stále na relativně nízkých hodnotách, což se spolu s aktuálně chladným počasím podepisuje na cenách této komodity. K navýšení dodávek by mohla přispět ruská společnost Rosněfť, která o práva na vývoz plynu usiluje již delší dobu. Návrh potřebné legislativy by měl být na základě pokynů ruského prezidenta hotov během prvního čtvrtletí příštího roku.

Ceny zemního plynu na evropských trzích opět atakují nová historická maxima. Kromě sílící poptávky a očekávaného chladnějšího a méně větrného počasí během druhé poloviny prosince má zásadní podíl nízký objem dodávek plynu z Ruska. Ty se během listopadu propadly na vůbec nejnižší úroveň v letošním roce.

2. Dvoumiliardová iniciativa Evropské komise signalizuje změnu priority ve využívání vodíku

Vodíková vize EU se změnila. Kdysi opěvované plány zelené mobility založené na osobních a nákladních vozidlech na palivové články jsou nyní pryč ve světle úspěchů elektromobilů. Evropská komise proto signalizuje změnu v prioritě vodíku a to na výrobu levného zeleného vodíku z elektrolýzy.

Spíše než na dopravu se vodíková strategie Evropské unie nyní soustředí na těžký průmysl, jako je například ocelářství či chemický průmysl, informoval zpravodajský portál EURACTIV. Tato odvětví, na rozdíl od dopravy, nelze zcela elektrifikovat a potřeba tekutých a plynových paliv jako zdroj pro vysokoteplotní procesy zde bude i nadále přetrvávat.

3. Švédsko pomohlo Polsku v pokrytí poptávky po elektřině spuštěním rezervní elektrárny na topné oleje

Švédsko v průběhu včerejšího dne spustilo elektrárnu Karlshamn na topné oleje, aby pomohlo pokrýt poptávku po elektřině v Polsku. Včera to uvedl švédský provozovatel přenosové soustavy Svenska Kraftnät (SvK).

Elektrárna Karlshamn o výkonu 662 MW provozovaná společností Uniper na jihovýchodě Švédska slouží k zajištění 562 MW výkonu zimní rezervy. Elektrárna byla spuštěna poté, co Polsko nebylo v některých hodinách schopné pokrýt vlastní poptávku a požádalo Švédsko o podporu. SvK odhadovala, že polský deficit dosáhne maximálně 1,7 GW.

4. Platts: Nejvíce tankerů s plynem z USA směřovalo v listopadu do Číny

Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA se vzhledem k silné globální poptávce drží na vysokých hodnotách, přičemž nejvíce nákladů během minulého měsíce putovalo na čínský trh. Čína tak po několika měsících vystřídala Brazílii, která v letošním roce dováží větší objemy plynu vzhledem k nepříznivé hydrologické situaci.

Poptávka po zemním plynu začíná s příchodem chladného počasí v hlavních regionech spotřeby dále růst, což se v posledních dnech a týdnech projevuje růstem cen této komodity. Již ke konci minulého týdne dosahovaly ceny LNG s dodávkou v lednu na klíčovém asijském trhu (JKM) 34,2 USD/MMBtu, tedy bezmála 100 EUR/MWh, zatímco v Evropě byly o více než desetinu nižší.

5. Dánský Energinet vyzývá účastníky trhu, aby pokračovali ve vtláčení plynu do zásobníků

Dánský provozovatel přenosové a přepravní soustavy Energinet ve svém prohlášení oznámil, že plynárenský systém Dánska je v současnosti zranitelnější než obvykle. Vyzval proto účastníky trhu, aby před zimou a očekávaným vrcholem poptávky uskladnili více plynu. Informovala o tom agentura Platts.

Pokud srovnáme maximální procentuální úroveň naplnění zásobníků zemního plynu v Evropě před zimní sezónou s úrovní naplnění v předchozích letech, tak zjistíme, že nebyly a nejsou naplněny do takové míry jako bývá obvyklé. Důvodem je nižší míra vtláčení během letního období.

6. V Austrálii testují zapojení domácích fotovoltaik a baterií do virtuální elektrárny

S růstem výkonu instalovaného v decentralizovaných obnovitelných zdrojích provozovatelé energetických soustav spolu s dodavateli hledají nové cesty, jak efektivně optimalizovat provoz těchto aktiv. Jedním z příkladů je i projekt Symphony, v jehož rámci testují ve státě Západní Austrálie zapojení menších výrobců, včetně domácností se solárními elektrárnami a bateriemi, do virtuální elektrárny.

Projekt Symphony byl zahájen v letošním roce za pomoci financování ze strany vlády Západní Austrálie a australského operátora trhu (AEMO) ve výši 26,9 milionů australských dolarů. Další financování ve výši 8,6 milionů dolarů zajistila Australská agentura pro obnovitelnou energii (ARENA). Projekt, který vede státem vlastněný distributor Western Power, si klade za cíl zapojit zhruba 500 zákazníků s více 900 decentralizovanými zdroji do testování jejich řízení v rámci vytvoření virtuální elektrárny. Do projektu je zapojen mimo jiné i jeden z tamních dodavatelů, společnost Synergy.

7. Argentinský reaktor Atucha 2 je součástí neutrinového experimentu

Do kontejnmentu argentinského reaktoru Atucha 2 byla nainstalována souprava pro detekci neutrin, která slouží americko-argentinskému experimentu, jehož cílem je získat více informací o tajemných částicích. Jaderné elektrárny byly již dříve využívány pro studium neutrin, ale toto je první takový experiment prováděný uvnitř kontejnmentu.

Atucha 2 je tlakovodní reaktor chlazený a moderovaný těžkou vodou s výkonem 693 MWe, který od roku 2014 vlastní a provozuje společnost Nucleoelectrica Argentina SA (NA-SA).

8. Amprion: Německý odklon od uhlí do roku 2030 je možný, musíme ale zrychlit výstavbu soustavy

Plány nové německé vlády na odklon od výroby elektřiny z uhlí do roku 2030 jsou reálné, tvrdí jeden ze čtyř provozovatelů německé přenosové soustavy, společnost Amprion. Bude ovšem nutné podstatně zrychlit výstavbu přenosových vedení a zajistit dostatečný záložní výkon. 

Vznikající německá vláda představila v energetice velice odvážné plány, které se dají označit přinejmenším za ambiciózní. Kromě emocí u odborníků navíc nastartovaly i růst ceny emisní povolenky, která se nově vyšplhala až na cenu přesahující 85 EUR/t.

9. Dotace na kotle budou dostupnější, dosáhnou na ně i lidé s nižšími příjmy

Dotace na výměnu kotlů za ekologičtější budou dostupnější, nově na ně dosáhnou i domácnosti s nižšími příjmy nebo senioři. Získat budou moci až 95 procent potřebné částky. Liberecký kraj teď zjišťuje, jaký bude o dotace zájem, podle toho peníze na dotace z Operačního programu Životní prostředí získá. Na dotaz ČTK to dnes řekl krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Zájemci o dotaci se mohou hlásit do konce roku na e-mail kotliky@kraj-lbc.cz nebo na telefonním čísle 485 226 579.

Finanční podpora se bude týkat výměny starých kotlů na pevná paliva za nový ekologický zdroj v rodinných domech. O dotaci může podle Ulvra žádat pouze vlastník nebo spoluvlastník rodinného nebo bytového domu, bytové jednotky nebo trvale obývaného rekreačního objektu, který v něm bydlí. Čistý příjem žadatele nesmí být v letošním roce vyšší než 170.900 korun na jednoho člena domácnosti, domácnosti důchodců nebo invalidních důchodců příjmy dokládat nemusí. Dotace jsou určené na výměnu starých kotlů na pevná paliva, na plynový kotel může domácnost získat až 100.000 korun, na kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo až 130.000 korun.

10. BNEF: Cena bateriových modulů klesla od roku 2010 o 89 %. Začínají se však projevovat rostoucí ceny komodit

Průměrná cena bateriových modulů klesla od roku 2010 z 1 200 USD/kWh na 132 USD/kWh, tedy o 89 %. Meziročně se poté snížila o 6 %. V příštím roce by nicméně mohla mírně vzrůst vzhledem k současnému růstu cen komodit potřebných pro jejich výrobu. Vyplývá to z analýzy výzkumníků z BloombergNEF (BNEF).

Uvedené ceny vyjadřují průměrně dosahované ceny pro různé způsoby využití bateriových modulů včetně elektromobility a stacionárních bateriových úložišť. V případě samotných elektromobilů činila vážená průměrná cena v roce 2021 zhruba 118 USD/kWh.

Názor

Ceny elektřiny: co je ovlivní do budoucna a proč nám mohou obnovitelné zdroje pomoct

Vysoké ceny elektřiny dominují titulkům. Jejich hlavními tahouny jsou plyn a emisní povolenka. Větší vliv na ni nyní mají vysoké ceny plynu. Po klimatické konferenci COP26 v Glasgow a po oznámení cílů nové německé vlády však vyskočila i povolenka. Rozhodně ale za vysoké ceny elektřiny na burzách nemohou obnovitelné zdroje. Právě ty budou v budoucnu ceny elektřiny tlačit dolů.

Z podstaty fungování velkoobchodních trhů je vyloučeno, aby burzovní cena elektřiny rostla kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů. Cenu elektřiny stanovuje pro každou hodinu jedna elektrárna: jednotlivé zdroje se seřadí podle nabídkové ceny a ten poslední, který je ještě zapotřebí pro uspokojení poptávky, určí cenu pro všechny. Jednotlivé zdroje přitom nabízejí elektřinu za své provozní náklady. Ty jsou pro obnovitelné zdroje (OZE) blízké nule a dostávají se tak před všechny ostatní zdroje. Růst obnovitelných zdrojů tak vede k poklesu velkoobchodní ceny elektřiny. Ve středoevropském regionu klesá cena kvůli růstu OZE v Německu o jedno až dvě eura za megawatthodinu ročně (při zachování stejných ostatních podmínek).

Zlom v cestě k inerciální fúzi a budoucím mezihvězdným pohonům

První informace o tom, že se podařilo pomocí inerciální fúze dosáhnout větší produkce energie, než byla dodána pro její ohřev, se objevila již v létě. Ovšem v té době to bylo bez podrobností. Nyní zaslali vědci pracující na zařízení NIF (National Ignition Facility) v americké laboratoři LLNL (Lawrence Livermore National Laboratory) publikaci do vědeckého časopisu a zveřejnili podrobnosti okolo tohoto svého úspěchu. Jedná se opravdu o zlomový úspěch v oblasti inerciální fúze. A je třeba zdůraznit, že nečekaný. Zvláště poté, co předchozí vrcholná fáze experimentování na tomto zařízení nepřinesla úspěch a její závěry vedly v roce 2018 k tomu, že se nevědělo, jestli je dosažení takového cíle na tomto zařízení vůbec technicky možné.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu