Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo v reakci na válku na Ukrajině přehodnocuje energetickou strategii, plánuje vybudovat dva LNG terminály

Německo v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem oznámilo plán na vybudování dvou terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu. Cílem je snížit závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, který byl nedílnou součástí transformace německé energetiky. Ta nyní bude muset být přehodnocena.

Německý kancléř Olaf Scholz oznámil plán na urychlenou výstavbu dvou terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu jako reakci na válku na Ukrajině a závislost na ruském zemním plynu. Scholz jmenoval Brunsbüttel, Stade a Wilhelmshaven jako možné lokality pro terminály.

2. Čtvrtý jaderný reaktor typu Hualong One dosáhl v Pákistánu první kritikality

Třetí blok jaderné elektrárny Karáčí v Pákistánu dosáhl první kritikality. Stal se čtvrtým reaktorem Hualong One na světě a teprve druhým mimo Čínu, který dosáhl tohoto milníku. V domovské Číně krátce předtím dosáhl blok Fuqing stejné konstrukce plného výkonu a přiblížil se tak komerčnímu provozu.

Čínská energetická společnost CNNC oznámila, že jaderný blok typu Hualong One v pákistánském Karáčí dosáhl 21. února první kritikality. Jedná se o světově čtvrtý Hualong One, který tohoto milníku dosáhl, mimo domovskou Čínu se pak jedná teprve o druhý reaktor.

3. EU a Norsko oznámily plány na založení Zelené Aliance

Norský premiér a předsedkyně Evropské komise oznámili plán vytvoření Zelené Aliance. Ta má zajistit silnější spolupráci v oblastech zelených technologií za účelem dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050. Svůj záměr posílit vzájemnou spolupráci ještě s Islandem oznámily celky již v roce 2019.

Ve středu se setkala norská delegace v čele s premiérem Jonasem Gahrem Størem s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a vice-prezidentem Fransem Timmermansem, jak informovala na svých stránkách Evropská komise. Setkání se týkalo především posílení kooperace mezi Evropskou Unií a Norskem v oblasti ochrany životního prostředí, energetiky a transformace průmyslu. Za tímto účelem plánují Norsko a Evropská Unie vytvořit takzvanou “Zelenou Alianci“.

4. IEA: EU je schopna výrazně omezit dovoz zemního plynu z Ruska

Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal). Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ve své zprávě představila desetibodový plán k omezení závislosti EU na ruském plynu.

Plán zahrnuje například nahrazování ruského plynu dodávkami z alternativních zdrojů, snižování spotřeby plynu, urychlení projektů pro výrobu solární a větrné energie či maximalizaci výroby elektřiny z bioenergie a jádra.

5. Kanada vydala v reakci na ruskou agresi na Ukrajině zákaz importu ropy z Ruska

Kanada, jakožto první stát z G7, uvalila zákaz na import ruské ropy, a to rovnou na veškerý dovoz. Jak ovšem podotýká agentura Bloomberg, jedná se spíše o symbolický krok. Zákaz nicméně přichází poté, co k němu v omezené míře vyzvala britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová.

Trussová vyzvala k tomu, aby země G7 limitovaly množství ropy a plynu, které mohou z Ruska dovézt v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

6. Slovensko navzdory sankcím umožnilo ruské firmě letecky dopravit jaderné palivo

Bratislava 1. března (zpravodaj ČTK) – Slovensko navzdory uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla umožnilo stroji ruské společnosti Volga Dnepr Airlines přistát na Slovensku s nákladem jaderného paliva pro největšího slovenského výrobce elektřiny, firmu Slovenské elektrárne. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo hospodářství, podle kterého byla pro zmíněný let využita v souladu s příslušnými předpisy výjimka.

Atomové elektrárny mají na Slovensku největší podíl na výrobě elektřiny a země využívá jaderné palivo z Ruska. Pozice jádra ve slovenské energetice ještě stoupne po připravovaném spuštění dokončeného třetího bloku jaderné elektrárny v Mochovcích.

7. Slovensko zvažuje, že bude kupovat palivo pro jaderné elektrárny nejen z Ruska

Bratislava 2. března (zpravodaj ČTK) – Slovensko zvažuje, že bude odebírat palivo pro své jaderné elektrárny nejen z Ruska. Ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že Bratislava na této možnosti pracuje už delší dobu a už také jednala se společností Westinghouse. Šéfka Úřadu jaderného dozoru Marta Žiaková ale upozornila, že přechod na palivo od jiného dodavatele není úplně jednoduchý. Podobně se vyjádřil i největší výrobce elektřiny v zemi, společnost Slovenské elektrárne (SE). Evropská unie, Spojené státy a další země uvalily na Rusko tvrdé sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

„Vždy je dobré mít dva možné dodavatele. Musíme hledat i řešení, které je ekonomické,“ řekl Sulík. Podle Žiakové změna dodavatele paliva možná je, takový přechod by ale trval delší dobu. „Ten proces, kdy začínáte používat jiné palivo, než bylo to původní, je zdlouhavý.

8. Maďarsko počítá s ruským plynem i s firmou Rosatom na dostavbu elektrárny

Maďarsko nadále počítá s dovozem ruského zemního plynu a s tím, že jadernou elektrárnu Paks dostaví ruská společnost Rosatom. Kontrakt s ruským dodavatelem má hodnotu 12,5 miliardy eur (přes 321 miliard Kč). Postoj Maďarska k energetice v kontextu ruské invaze na Ukrajinu dnes oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Prudce rostoucí inflace, zmrazení finančních prostředků Evropské unie na obnovu z dopadů pandemie a následky rusko-ukrajinského konfliktu předsedovi vlády Viktoru Orbánovi komplikují cestu ke znovuzvolení v dubnových volbách, poznamenala agentura Reuters. Poprvé od volebního vítězství v roce 2010 bude 58letý Orbán na začátku dubna čelit jednotné frontě opozičních stran. Ty v úterý jeho vládu vyzvaly, aby zrušila smlouvu o rozšíření jaderné elektrárny, kterou v roce 2014 bez výběrového řízení zadala společnosti Rosatom.

9. Unucka: Při přerušení dodávek z Ruska by bylo třeba přehodnotit uzavření dolů

Pokud by Česko přestalo dostávat z Ruska a Ukrajiny plyn a uhlí, bylo by třeba přehodnotit rozhodnutí o uzavření černouhelných dolů na Karvinsku. Novinářům to dnes řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS). Mluvčí těžební společnosti OKD Naďa Chattová řekla, že vedení firmy už začalo připravovat finanční podklady pro případné prodloužení těžby.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Firma ale s těžbou uhlí postupně končí, protože se nevyplácí. Nyní těží už jen v Dole ČSM na Karvinsku, kde má těžba skončit letos.

10. Německo chce v reakci na válku na Ukrajině do roku 2035 pokrývat 100 % elektřiny z OZE

Německo chce do roku 2035 získávat 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Podle deníku Süddeutsche Zeitung s tím počítá připravovaná novela zákona o obnovitelné energii, ve které dosud konkrétní datum pro tento cíl nebylo. Úprava nadále počítá s tím, že do roku 2030 bude Německo vyrábět 80 procent energie z obnovitelných zdrojů, nyní tento podíl činí 42 procent.

Vláda Olafa Scholze v reakci na ruský útok na Ukrajinu zastává názor, že Německo musí urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, aby se stalo co nejrychleji nezávislé na dodávkách energií z Ruska. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dlouhodobě upozorňuje, že slabinou Německa je obecně závislost na fosilních palivech.

Téma

Mezinárodní vědecký panel: Oteplení nad 1,5 °C způsobí ničivější následky, než se předpokládalo

Mezinárodní panel pro změny klimatu IPCC v pondělí vydal novou zprávu o stavu klimatu. Ta se zaměřuje na adaptaci na nastalé změny naší atmosféry a uvádí vědecké poznatky týkající se přizpůsobování se těmto změnám.

O vydání další části již šesté hodnotící zprávy informoval mezinárodní vědecký panel na svých stránkách. V první části, kterou loni v srpnu zveřejnila pracovní skupina 1 IPCC a která se týkala fyzikálních vědeckých poznatků o změně klimatu, se uvádí, že klimatická krize je jednoznačně způsobena lidskou činností, což má za následek bezprecedentní změny, přičemž některé z nich se stávají nevratnými.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu