Domů
Životní prostředí
Mezinárodní vědecký panel: Oteplení nad 1,5 °C způsobí ničivější následky, než se předpokládalo
Zdroj: Pixabay

Mezinárodní vědecký panel: Oteplení nad 1,5 °C způsobí ničivější následky, než se předpokládalo

Mezinárodní panel pro změny klimatu IPCC v pondělí vydal novou zprávu o stavu klimatu. Ta se zaměřuje na adaptaci na nastalé změny naší atmosféry a uvádí vědecké poznatky týkající se přizpůsobování se těmto změnám.

O vydání další části již šesté hodnotící zprávy informoval mezinárodní vědecký panel na svých stránkách. V první části, kterou loni v srpnu zveřejnila pracovní skupina 1 IPCC a která se týkala fyzikálních vědeckých poznatků o změně klimatu, se uvádí, že klimatická krize je jednoznačně způsobena lidskou činností, což má za následek bezprecedentní změny, přičemž některé z nich se stávají nevratnými.

Druhá část šesté hodnotící zprávy vypracovala pracovní skupina 2 zabývající se klimatickou adaptací. Zpráva se zaměřuje na popis událostí, které nastanou po překročení „bodu zlomu“. Tak vědecký panel nazývá okamžik, kdy emise v atmosféře dosáhnou bodu, který způsobí oteplení do takové úrovně, která spustí nekontrolovatelný řetězec ničivých událostí. Zpráva také specifikuje geografické oblasti, které jsou vzhledem ke změnám klimatu nejvíce zranitelné a podrobně popisuje, jak se společnost může chránit před některými dopady těchto změn.

Třetí část šesté hodnotící zprávy, která má být zveřejněna v dubnu, se bude zabývat způsoby snižování emisí skleníkových plynů a závěrečná část, která má být publikována v říjnu, shrne tyto poznatky pro zástupce států OSN, kteří se sejdou na podzim v Egyptě na klimatickém summitu OSN COP27.

Protipovodňová obrana ano, obava z migrace ne

Povodně Německo

Mezi nejhůře postižené změnami klimatu budou patřit malé ostrovní státy. Pokud nebudou přijata dodatečná opatření směřující na snižování emisí, tyto budou postupně mizet a to již v krátkém časovém horizontu.

Vlády v jiných částech světa by podle Zprávy měly začít budovat protipovodňovou ochranu, podporovat pěstování pro danou oblast nových plodin (jelikož mnohé plodiny nebude možné v dané oblasti kvůli změnám přírodních podmínek pěstovat) a budovat odolnější infrastrukturu. Vědci IPCC ale zároveň upozorňují, že schopnost světa přizpůsobit se dopadům se bude rychle snižovat, čím více bude teplota stoupat.

Zpráva jasně uvádí, že klimatická krize může také zhoršit problémy, jako je hladomor, špatné zdravotní situace obyvatelstva a chudoba. Zpráva zlehčuje obavy z konfliktů, které by mohly vzniknout v důsledku klimatické krize, a konstatuje, že by sice došlo k vysídlení a nedobrovolné migraci lidí, ale že "neklimatické faktory jsou dominantními příčinami stávajících vnitrostranických násilných konfliktů".

Akcelerace dopadů změn klimatu

Zdroj: pxfuel

Zpráva dále uvádí, že varování ohledně dopadů rostoucích teplot a stále extrémnějšího počasí se týká všech oblastí světa. Změna klimatu dopadne na všechny regiony, přičemž přibližně 3,3 až 3,6 miliardy lidí, tedy zhruba polovina světové populace žije v oblastech "velmi zranitelných" vůči změně klimatu.

IPCC upozorňuje, že již nyní dochází k masovému vymírání druhů, od stromů po korály. Hodnota nárůstu teploty o 1,5 °C nad předindustriální úrovní (více ambiciózní cíl, který stanovuje Pařížská dohoda) představuje "kritickou úroveň", po jejímž překročení se dopady klimatické krize výrazně zrychlují a některé z nich se stávají nevratnými.

Pobřežní oblasti po celém světě a malé nízko položené ostrovy přitom při zvýšení teploty o více než 1,5 °C začnou být zaplavovány. Alarmující je i zjištění, že některé ekosystémy ztrácejí postupně schopnost pohlcovat oxid uhličitý, čímž se z „pohlcovačů“ uhlíku stávají jeho zdroji.

Mezivládní panel pro změnu klimatu je složen z předních světových vědců zabývajících se klimatem a jeho úkolem je pravidelně zveřejňovat aktualizace celosvětových poznatků o klimatické krizi, které mají sloužit jako podklad pro tvorbu vládní politiky. Každá "hodnotící zpráva" se připravuje přibližně pět až sedm let a podílejí se na ní stovky vědců, kteří přezkoumávají práci dalších tisíců odborníků.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Zbyněk Poisl
1. březen 2022, 14:18

Kdybyste to s tím bojem proti klimatické změně mysleli opravdu vážně, už by bylo po problému.

Vojvodik Petr
1. březen 2022, 14:33

Bojovníků jsou plné hřbitovy.

Milan
1. březen 2022, 14:48

Napsal jsem komentář, kde jsem IPCC označil za lháře a zřejmě je to nepovolené slovo, jelikož příspěvek nevidím. Zdá se,že co se týká klimatu a zeleného šílenství, tak cenzura nevadí.

Zbyněk Poisl
1. březen 2022, 14:59

Tomu se nediv. Není to In. Nejhorší je, že ti bezmoci těm vlastním lžím sami věři. Dnes už se začíná otevřeně mluvit o tom, že na změnu klimatu má velký vliv výrazné snížení albeda, což já tvrdím už 15 let.

hellokitty
1. březen 2022, 15:27

mate odkaz na nejaky komentar spred 15 rokov, kde ste to zacali tvrdit?

miro novak
1. březen 2022, 15:56

pisal o tom na blogu apostola apokalypsy Alexandra Aca na sme sk.

hellokitty
2. březen 2022, 09:17

ja som musel kvoli zvlnenemu polarnemu vortexu prehadzovat uletenu trampolinu od susedov naspat a porezat strom co mi silny vietor na zahrade zvalil na kompost

apokalypsa uz je tu, akurat nie je zatial taka viditelna, zatial su to len take male odchylky beznej reality

miro novak
2. březen 2022, 14:18

hellokitty, jazykovedny ustav ludovita stura zaviedol do spisovnej slovenciny slovo smrst minuly rok, pretoze nasi predkovia nic take nepoznali.

hellokitty
2. březen 2022, 16:58

tak presnejsie to bolo kodifikovane niekedy v 60. rokoch, ale ked odhliadnem od toho, ze ide o pokus o ironiu, tak take odchylky pocasia ako zazivame my sa im urcite nediali, povodne, sucha, vichrice a podobne lahodky su uz tak bezne, ze to comu nasi predkovia hovorili smrst my uz ani neregistrujeme

Slovník slovenského jazyka z r. 1959 – 1968*.

smršť, -te ž. silný vzdušný vír: Prihnala sa pustošiaca smršť. (Pláv.)

miro novak
2. březen 2022, 19:00

HK, keby si si pozrel stare kroniky, tak by si nasiel aj starsie zmienky, ked uz dokazes rozoznat tu ironiu.

Jirka94535
1. březen 2022, 17:50

Snížení albeda se skutečně diskutuje už minimálně 20let. Názor pana Poisla na to nemá vliv. Vypouštíme do ovzduší špínu, která se usazuje na ledu celého světa. Byl to též jeden z důvodů zavedení filtrů do nafťáků. Zda je tento vliv rozhodující nikdo neví. Mě spíš děsí betonování, asfaltování a zastřešování republiky, většinou na orné půdě. Obr parkoviště kolem chrámů konzumu, zóny kolem dálnic, jezdím směr Rozvadov, změna za posledních 20roků obrovská a stále se pokračuje.

Vojvodik Petr
1. březen 2022, 22:35

My jsme nic proti světu. Albedo je celosvětové.

Milan Vaněček
1. březen 2022, 18:26

Každý den v přímém přenosu vidíme, jak politická rizika jsou mnohem větší než "přírodní rizika" co se týče "ničivých následků" globálního oteplování, popisovaných v článku.

Kdy už konečně lidé dostanou rozum a zanechají hysterie?

Věda potřebuje pochopit jako "termostat Země" funguje, klíčová je zřejmě voda ve všech skupenstvích, zastoupená v mnoha zpětných vazbách (kladných i záporných) která je dominující. Efekt CO2 je jasný, ale jeho velikost (zda dominantní či marginální) je nejasná.

nikdo
1. březen 2022, 20:02

Řešení jsou vlastně jednoduchá zvýšit albedo země a uskladnit přebytečnou vodu a Co2.

Zákazem používání půdy pro výrobu energetických plodin a paliv pro automobily uvolníme spoustu půdy která bude moci odpočívat a vázat vodu a organický uhlík.

Albedo můžeme také zvýšit zákazem tmavých nátěrů na budovách a celkově udělat naše města světlá což nám pomůže snížit teplotu zejména v létě rozpálených měst čímž se sníží i spotřeba elektrické energie neb budovy nebude třeba tolik klimatizovat.

Dále zákazem nadspotřeby například zákaz reklamních osvětlení jako třeba billboardů a dalšího osvětlení které neosvětluje interiery kromě veřejného osvětlení chodníků a ulic, a to minimálně během nočního klidu (22:00-6:00) kdy většina obyvatel stejně pobývá doma nebo spí.

Vojvodik Petr
1. březen 2022, 20:43

Dříve se octneme v pekle. Zelený úděl...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se