Mezinárodní vědecký panel: Oteplení nad 1,5 °C způsobí ničivější následky, než se předpokládalo

Mezinárodní panel pro změny klimatu IPCC v pondělí vydal novou zprávu o stavu klimatu. Ta se zaměřuje na adaptaci na nastalé změny naší atmosféry a uvádí vědecké poznatky týkající se přizpůsobování se těmto změnám.

O vydání další části již šesté hodnotící zprávy informoval mezinárodní vědecký panel na svých stránkách. V první části, kterou loni v srpnu zveřejnila pracovní skupina 1 IPCC a která se týkala fyzikálních vědeckých poznatků o změně klimatu, se uvádí, že klimatická krize je jednoznačně způsobena lidskou činností, což má za následek bezprecedentní změny, přičemž některé z nich se stávají nevratnými.

Druhá část šesté hodnotící zprávy vypracovala pracovní skupina 2 zabývající se klimatickou adaptací. Zpráva se zaměřuje na popis událostí, které nastanou po překročení „bodu zlomu“. Tak vědecký panel nazývá okamžik, kdy emise v atmosféře dosáhnou bodu, který způsobí oteplení do takové úrovně, která spustí nekontrolovatelný řetězec ničivých událostí. Zpráva také specifikuje geografické oblasti, které jsou vzhledem ke změnám klimatu nejvíce zranitelné a podrobně popisuje, jak se společnost může chránit před některými dopady těchto změn.

Třetí část šesté hodnotící zprávy, která má být zveřejněna v dubnu, se bude zabývat způsoby snižování emisí skleníkových plynů a závěrečná část, která má být publikována v říjnu, shrne tyto poznatky pro zástupce států OSN, kteří se sejdou na podzim v Egyptě na klimatickém summitu OSN COP27.

Protipovodňová obrana ano, obava z migrace ne

Povodně Německo

Mezi nejhůře postižené změnami klimatu budou patřit malé ostrovní státy. Pokud nebudou přijata dodatečná opatření směřující na snižování emisí, tyto budou postupně mizet a to již v krátkém časovém horizontu.

Vlády v jiných částech světa by podle Zprávy měly začít budovat protipovodňovou ochranu, podporovat pěstování pro danou oblast nových plodin (jelikož mnohé plodiny nebude možné v dané oblasti kvůli změnám přírodních podmínek pěstovat) a budovat odolnější infrastrukturu. Vědci IPCC ale zároveň upozorňují, že schopnost světa přizpůsobit se dopadům se bude rychle snižovat, čím více bude teplota stoupat.

Zpráva jasně uvádí, že klimatická krize může také zhoršit problémy, jako je hladomor, špatné zdravotní situace obyvatelstva a chudoba. Zpráva zlehčuje obavy z konfliktů, které by mohly vzniknout v důsledku klimatické krize, a konstatuje, že by sice došlo k vysídlení a nedobrovolné migraci lidí, ale že "neklimatické faktory jsou dominantními příčinami stávajících vnitrostranických násilných konfliktů".

Akcelerace dopadů změn klimatu

Zdroj: pxfuel

Zpráva dále uvádí, že varování ohledně dopadů rostoucích teplot a stále extrémnějšího počasí se týká všech oblastí světa. Změna klimatu dopadne na všechny regiony, přičemž přibližně 3,3 až 3,6 miliardy lidí, tedy zhruba polovina světové populace žije v oblastech "velmi zranitelných" vůči změně klimatu.

IPCC upozorňuje, že již nyní dochází k masovému vymírání druhů, od stromů po korály. Hodnota nárůstu teploty o 1,5 °C nad předindustriální úrovní (více ambiciózní cíl, který stanovuje Pařížská dohoda) představuje "kritickou úroveň", po jejímž překročení se dopady klimatické krize výrazně zrychlují a některé z nich se stávají nevratnými.

Pobřežní oblasti po celém světě a malé nízko položené ostrovy přitom při zvýšení teploty o více než 1,5 °C začnou být zaplavovány. Alarmující je i zjištění, že některé ekosystémy ztrácejí postupně schopnost pohlcovat oxid uhličitý, čímž se z „pohlcovačů“ uhlíku stávají jeho zdroji.

Mezivládní panel pro změnu klimatu je složen z předních světových vědců zabývajících se klimatem a jeho úkolem je pravidelně zveřejňovat aktualizace celosvětových poznatků o klimatické krizi, které mají sloužit jako podklad pro tvorbu vládní politiky. Každá "hodnotící zpráva" se připravuje přibližně pět až sedm let a podílejí se na ní stovky vědců, kteří přezkoumávají práci dalších tisíců odborníků.