Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. CEO Cheniere Energy: Ceny LNG vzrostly na neudržitelnou úroveň

Ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) vzrostly na neudržitelnou úroveň, uvádí CEO Cheniere Energy, největšího amerického exportéra LNG. Podle něj by současná situace mohla ohrozit schopnost kupujících přenést své náklady na své zákazníky.

Ceny LNG podle Jacka Fusca, generálního ředitel americké společnosti Cheniere Energy, která je největším vývozcem LNG z USA, dosáhly neudržitelné úrovně. S tím souhlasí i generální ředitel malajsijské společnosti PETRONAS Tengku Muhammad Taufik. Podle něj fundamentální faktory již nejsou hnací silou trhu a současnou situaci označil jako „naprostý zmatek“.

2. Reuters: Peking vyzval státní rafinérie, aby v dubnu zvážily zastavení vývozu

Čína vyzvala státní rafinérie, aby v dubnu zvážily zastavení vývozu benzinu a nafty. Důvodem jsou obavy o dodávky kvůli válce na Ukrajině, uvádějí tři zdroje agentury Reuters. Rafinérské marže u několika ropných produktů v Asii dnes dosáhly historických maxim. Čína naftu vyváží do mnoha zemí, mezi jinými i do Japonska nebo Austrálie.

Ceny ropy se kvůli sankcím, které Západ na Rusko uvalil a narušil tak vývoz ropy z této země, vyšplhaly na 14letá maxima. Přerušení vývozu z rafinérií během jejich vrcholné sezony v Asii by mohlo dodávky paliva dále omezit, píše Reuters.

3. V Číně začala stavba jaderného bloku Tianwan 8 s ruským reaktorem VVER-1200

V čínské jaderné elektrárně Tianwan započala litím betonu výstavba osmého bloku. Tianwan 8 typu VVER-1200 je prvním blokem, který se letos v Číně začal stavět, v provozu by pak měl být do 5 let. Celkem čtyři bloky VVER-1200 dodává Číně Rusko na základě vzájemné smlouvy z roku 2018.

Čínská energetická společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že osmý blok jaderné elektrárny Tianwan má za sebou první důležitý milník. V pátek 25. února byla v lokalitě oficiálně zahájena výstavba prvním litím betonu.

4. Austrálie se přidává k USA a Británii a zakazuje dodávky ruské ropy

Austrálie je další zemí, která uvrhla zákaz dovozu ruské ropy. Zákaz bude v platnosti až za 45 dnů, aby se stihly dovézt zaplacené objednávky a nedošlo k výpadku v rafinériích.

Austrálie se po vzoru jiných velkých spojenců, jako jsou USA či Spojené království, rozhodla zakázat dovoz vybraných ruských energetických surovin, jak oznámil zpravodajský deník Guardian. Do tohoto zákazu patří především, ropné produkty, zemní plyna uhlí. Místní vláda také řekla, že zákaz bude uveden v platnost za 45 dní.

5. Německý kancléř: Ruské dodávky jsou aktuálně nezbytné pro energetickou bezpečnost Evropy

Dodávky energetických komodit z Ruska jsou v posledních dnech s ohledem na dění na Ukrajině stále diskutovanějším tématem. Prozatím byly dodávky plynu, uhlí a ropy vyjmuty ze sankcí, které se západní země rozhodly uvalit na Rusko, avšak během tohoto týdne se již toto dřívější tabu nejeví neprolomitelné. Podle německého spolkového kancléře se však Evropa bez dodávek z Ruska neobejde.

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu narušil dlouhodobě budované vztahy mezi ruskými vývozci a jejich nejen evropskými protistranami, což se podepisuje na cenách energetických komodit. Přestože prozatím nedošlo k žádnému omezení dodávek plynu či ropy z Ruska, rostoucí riziko již vyhnalo ceny plynu a uhlí na rekordní hodnoty, v případě ropy se ceny prozatím zastavily pouhých pár dolarů před maximem z doby před vypuknutím globální ekonomické krize z roku 2008.

6. Více než 2/3 německých průmyslových podniků budou tvrdě zasaženy nárůstem cen energetických komodit

Podle průzkumu Německého hospodářského institutu (IW) vede ruská invaze a sankce uvalené v reakci na ni k rostoucí nejistotě a obavám u německých společností. Více než dvě třetiny průmyslových podniků očekávají velmi vysokou zátěž v důsledku rostoucích cen energetických komodit. Významný dopad bude mít i přerušení činnosti ukrajinských dodavatelů.

V průzkumu, který IW provedl v prvním týdnu války mezi 200 podniky, zjistil, že 62 % z nich očekává v důsledku zvýšených cen energií buď velkou, nebo velmi velkou zátěž. Mezi průmyslovými podniky to bylo u 70 % podniků. Eskalace konfliktu vedla také k rostoucím obavám německých firem o dodávky plynu v Německu. Přibližně třetina společností očekává problémy v důsledku nedostatečných dodávek plynu.

7. Vysoká poptávka z Evropy podporuje rekordní ceny australského černého uhlí

Cena černého energetického uhlí z australského přístavu v Newcastlu, která je považována za asijský benchmark, dosáhla ve středu rekordních 295 USD/t a s ohledem na aktuální situaci na trhu obchodníci očekávají, že i nadále poroste. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Analytici z Platts uvedli, že situace na asijském trhu s uhlím byla poměrně napjatá už před ruskou invazí na Ukrajinu, po které následoval zvýšený zájem o australské černé energetické uhlí s tím, jak jednotlivé země hledají zdroje černého energetického uhlí mimo Rusko.

8. Německé uhelné elektrárny by mohly být v provozu déle, než se předpokládalo

Vzhledem k rostoucím pochybnostem o spolehlivosti dodávek ruského plynu zvažuje Německo své následující kroky. Náš západní soused již oznámil snahu urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Nyní se hovoří i o možném přehodnocení plánu odstavování uhelných elektráren. O jejich delší provoz se zasazují zejména ministerští předsedové východoněmeckých spolkových zemí.

Braniborský ministerský předseda řekl veřejnoprávnímu rozhlasu rbb, že v souvislosti s válkou na Ukrajině je třeba se zamyslet nad tím, „zda je časový plán ukončení využívání uhlí v roce 2030 reálný“. Saský ministerský předseda Michael Kretschmer řekl listu Sächsische Zeitung, že rozhodnutí o postupném ukončení využívání uhlí nebo jaderné energie musí být znovu projednáno. Kretschmer řekl, že je třeba „odložit klapky na očích, pokud jde o hnědé uhlí a jadernou energii“.

9. EK: EU nakoupila dost LNG, do konce zimy je nezávislá na dodávkách z Ruska

Evropská unie nakoupila dostatek zkapalněného zemního plynu (LNG), aby byla až do konce zimy nezávislá na dovozu z Ruska. V rozhovoru s německou televizí ARD to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedla rovněž, že sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu byly navrženy tak, aby měly co největší dopad na Moskvu a zároveň co nejméně poškodily západní ekonomiky.

Spojené státy v úterý oznámily zákaz dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Británie informovala, že do konce letošního roku postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů.

10. Soud zrušil emisní výjimku pro elektrárnu Chvaletice. Musí plnit limity, nebo zastavit provoz

Soud zrušil emisní výjimku pro uhelnou elektrárnu Chvaletice. Musí plnit limity, nebo zastavit provoz, uvedly v tiskové zprávě Hnutí Duha a Greenpeace. Vyjádření elektrárny ČTK zjišťuje.

Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě dnes zrušila výjimku z emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, kterou udělilo ministerstvo životního prostředí. Podle ekologických organizací, které ji soudně napadly, by provozovatel elektrárny, společnost Severní energetická, měl začít plnit emisní limity platné od srpna loňského roku, nebo přerušit provoz až do vydání nového pravomocného rozhodnutí o sporné emisní výjimce.

Názor

Možnosti náhrady ruského plynu

Probíhající válka na Ukrajině nás staví před otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Skutečností je, že jeho nákupem pomáháme financovat zločinecký režim Vladimira Putina, který vede Českou republiku na oficiálním seznamu nepřátel. Z etického hlediska je tak jediným správným řešením okamžité přerušení nákupu této komodity z Ruska.

Problémem je, že v tuto chvíli je Česká republika, potažmo celá EU na ruském plynu do značné míry závislá. Podíl Ruska na evropském importu byl ještě v první polovině loňského roku téměř 47 %. Ruský státní podnik Gazprom je tak stále zdaleka největším dovozcem této suroviny do EU.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu