Německé uhelné elektrárny by mohly být v provozu déle, než se předpokládalo

Vzhledem k rostoucím pochybnostem o spolehlivosti dodávek ruského plynu zvažuje Německo své následující kroky. Náš západní soused již oznámil snahu urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Nyní se hovoří i o možném přehodnocení plánu odstavování uhelných elektráren. O jejich delší provoz se zasazují zejména ministerští předsedové východoněmeckých spolkových zemí.

Braniborský ministerský předseda řekl veřejnoprávnímu rozhlasu rbb, že v souvislosti s válkou na Ukrajině je třeba se zamyslet nad tím, "zda je časový plán ukončení využívání uhlí v roce 2030 reálný". Saský ministerský předseda Michael Kretschmer řekl listu Sächsische Zeitung, že rozhodnutí o postupném ukončení využívání uhlí nebo jaderné energie musí být znovu projednáno. Kretschmer řekl, že je třeba "odložit klapky na očích, pokud jde o hnědé uhlí a jadernou energii".

„Pokud odstavíte uhelné elektrárny, musíte je nahradit plynovými elektrárnami na ruský plyn. Spoléhat se na to v této válečné situaci považuji za politicky nezodpovědné. Každý krok, který naše klimatická politika v tomto směru učiní, je v současnosti bodem ve prospěch Putina. Mohu před tím jen varovat,“ uvedl Ministerský předseda Saska-Anhaltska Reiner Haseloff pro deník Die Welt.

Pochybnosti rostou také v Severním Porýní-Vestfálsku, ministr hospodářství Andreas Pinkwart nedávno pro list Handelsblatt uvedl, že ukončení výroby elektřiny jak z uhlí, tak i jádra přineslo Německu riziko, ze kterého se země musí vymanit. Hendrik Wüst, předseda Severního Porýní-Vestfálska, však uvádí, že i přes nejistotu způsobenou válkou na Ukrajině považuje ukončení těžby uhlí v roce 2030 za možné.

Wüst a Pinkwart tak naznačují cestu ke kompromisu, lze se pokusit dodržet termín ukončení výroby elektřiny do roku 2030, ale v příštích třech až pěti letech zpomalit odstavování uhelných elektráren. Poté by jejich odstavování molo opět nabrat rychlost.

Německá čeronuhelná elektrárna Datteln 4 je jednou z nejmodernějších uhelných elektráren na světě. Zdroj: Uniper

Nezávislost na dodávkách ruského plynu vyžaduje čas

Odborníci se domnívají, že může trvat až pět let, než budou diverzifikovány a zajištěny budoucí dodávky plynu. Německá vláda se v koaliční smlouvě dohodla, že "v ideálním případě" ukončí výrobu elektřiny z uhlí již v roce 2030. Podle zákona o odklonu od uhlí by měla být ukončena v roce 2038.

Robert Habeck se vyslovil pro pragmatický přístup k překonání současné situace, kdy je energetická bezpečnost na hranici únosnosti. Nevyloučil, že uhelné elektrárny budou muset běžet déle, aby byla země v energetické politice méně závislá na Rusku.

"Pragmatismus musí zvítězit nad politickým odhodláním, bezpečnost dodávek musí být zaručena," uvedl Habeck minulý týden. A dodal, že v případě pochybností je bezpečnost dodávek důležitější než ochrana klimatu.

Stejně to vidí i průmysl. Vzhledem k situaci je "v centru pozornosti krizové řízení a energetická bezpečnost", uvedla Kerstin Andreaeová, výkonná ředitelka Německého svazu energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW).

"Musíme prozkoumat všechny možnosti, jak se stát nezávislými na dodávkách plynu a uhlí z Ruska. To zahrnuje i možnost případné aktivace uhelných elektráren z bezpečnostní rezervy pro zajištění dodávek," uvedla. Bezpečnostní rezervu tvoří vyřazené hnědouhelné elektrárny, které mohou provozovatelé elektrických sítí za určitých podmínek využívat. Andreaeová dodala, že současná situace by mohla vést k tomu, že Německo bude muset „udělat krok stranou na cestě ke snižování emisí CO₂".

Energetické společnosti jsou na delší životnost uhelných elektráren připraveny

Hnědouhelná elektrárna Weisweiler společnosti RWE.

Například essenská chemická společnost Evonik zvažuje, že by svou uhelnou elektrárnu v chemickém parku Marl nechala v provozu déle, než bylo plánováno. Společnost RWE rovněž vyjádřila ochotu udržet uhelné elektrárny v provozu déle.

Nicméně i ve vládách uhelných států se objevuje kritika plánů na prodloužení provozu uhelných elektráren. Místopředseda saské vlády Martin Dulig kritizoval diskusi a označil ji jako bezpředmětnou. Saský místopředseda Zelených a ministr energetiky Wolfram Günther odmítl prodloužení životnosti hnědouhelných elektráren.

"Řešení spočívá v urychleném rozšíření obnovitelných zdrojů energie," řekl Günther listu Handelsblatt.

Habeckův pragmatismus zdaleka nesdílejí všichni Zelení, proti se postavila braniborská část strany. "Jasně usilujeme o ukončení těžby uhlí do roku 2030 a válku na Ukrajině vnímáme jako posílení významu rozšiřování obnovitelných zdrojů energie," řekl listu Handelsblatt Clemens Rostock, mluvčí zemské parlamentní frakce Zelených pro energetickou politiku.