Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Německá vláda podepsala memorandum, které má zajistit dodávky LNG pro plánované terminály
Německo plánuje v následujících letech zprovoznit řadu terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), které mají zemi pomoci zajistit alternativní možnost k dovozu plynu a snížit závislost na Rusku. Klíčovým však bude kromě samotných terminálů i zajištění dodávek LNG, k čemuž by mělo přispět i memorandum o porozumění, jež německá vláda toto úterý podepsala s několika tamními energetickými společnostmi.
Náhrada dodávek zemního plynu z Ruska si v Evropě, a především Německu, vyžádá v následujících letech zásadní navýšení kapacity pro dovoz plynu z jiných regionů. Zásadní roli mají sehrát zejména plovoucí LNG terminály (FSRU), které mohou být oproti klasickým terminálům na pevnině připojeny k soustavě v mnohem kratší době.
2. ERÚ zahájil konzultaci ke změně distribučních tarifů a dalším změnám v designu trhu
Energetický regulační úřad (ERÚ) na svých stránkách informoval o zahájení veřejného konzultačního procesu k nové koncepci nastavení distribučních sazeb a dalších podmínek v elektroenergetice. Novelu vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou má ERÚ představit v září. Vyhláška mimo jiné zavede možnost sdílení elektřiny v bytových domech.
Česká republika v rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) v uplynulých letech zaostávala za velkou částí EU. Roli v tom hrál neblaze proslulý tuzemský solární boom z let 2009 a 2010 a chybějící politická vůle.
3. Ceny emisních povolenek vystoupaly k rekordním hodnotám z letošního února
Cena emisních povolenek v evropském systému obchodování EU ETS v pondělí poprvé od 1. července překonala hranici 90 EUR/t, v úterý přitom cena rostla dál a včera se přiblížila rekordním hodnotám z počátku letošního roku. Za růstem cen stojí několik faktorů, jako například snížené objemy aukcí a nízká likvidita v období letních měsíců.
Referenční kontrakt EUA na prosinec 2022 v pondělí dosáhl hodnoty 90,19 EUR/t, následně ale poklesl na 89,47 EUR/t, což je o 0,6 EUR/t více než při pátečním vypořádání na burze Ice Endex. O strmém nárůstu ceny uhlíku na evropském trhu a důvodech pro toto navýšení informoval server Montel News.
4. Ruská společnost Gazprom zvýšila dodávky zemního plynu do Maďarska
Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila dodávky plynu do Maďarska nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Zvýšené dodávky byly zahájeny v pátek ráno, uvedla agentura MTI. Odvolává se přitom na sdělení tajemníka ministerstva zahraničních věcí a obchodu Tamáse Menczera.
Tajemník připomněl, že vláda už dříve rozhodla o nákupu dalších 700 milionů metrů krychlových plynu, aby Maďarsku zajistila dostatek suroviny. Tak jako některé další země v Evropě i Maďarsko čelí energetické krizi, kterou zhoršila válka na Ukrajině a dopady západních sankcí zavedených vůči Rusku.
5. Ceny baterií by letos kvůli drahým kovům mohly poprvé od roku 2010 vzrůst
Rostoucí poptávka po kovech potřebných pro výrobu baterií na jedné straně a nedostatečná produkce na straně druhé vedly v posledních měsících k prudkému růstu jejich ceny. V případě lithia došlo za poslední dva roky k nárůstu ceny na čtrnáctinásobek. V důsledku toho pravděpodobně letos poprvé od roku 2010 vzrostou ceny baterií. Vyplývá to z výhledu analytiků z BloombergNEF (BNEF).
Globální poptávka po kovech potřebných pro výrobu baterií by letos měla vzrůst meziročně o 50 % na 4,8 mil. tun a do konce této dekády následně až na více než 17,5 mil. tun. Nejvíce by měla růst poptávka po lithiu, klíčové surovině pro výrobu baterií. Ta by se měla mezi lety 2021 a 2030 zvýšit na sedminásobek.
6. Koalice bude v nadcházejících týdnech rozhodovat o zdanění energetických společností a bank
Zdanění mimořádných zisků, neboli windfall tax, je velmi propíraným tématem poslední doby, a to nejen v České republice. Názory na ni se liší i v rámci jednotlivých politických stran. Podle odborníků samotný průběh debaty okolo zdanění mimořádných zisků poškozuje reputaci České republiky a odrazuje investory od investic v České republice.
V debatě ohledně možného zdanění energetického a bankovního sektoru je již poměrně obtížené se orientovat. Nejprve vládní představitelé mluvili o sektorové dani. Nyní se spíše debatuje o zdanění mimořádných zisků. Ty pak politici obecně definují tak, že daná společnost nezměnila svůj produkt, ale má na něm vzhledem k vnějším okolnostem, válce na Ukrajině, větší zisk než v uplynulých letech. Mimořádné zisky pak politici mnohdy označují rovněž jako „nezasloužené“ a daň jako „válečnou daň“.
7. Finský jaderný blok Olkiluoto 3 po odstávce pokračuje v testovacím provozu
Olkiluoto 3, nový finský jaderný blok typu EPR, po třech měsících začal opět v rámci testovacího provozu vyrábět elektřinu. Do konce srpna bude blok provozován na zhruba 60 % výkonu, v září se pak zvýší na 80 %. Po uvedení do komerčního provozu má Olkiluoto 3 pokrýt okolo 14 % spotřeby elektřiny v zemi.
Finská energetická společnost TVO oznámila, že její jaderný blok Olkiluoto 3 opět začal vyrábět elektřinu. TVO nový blok odstavila poté, co v květnu technici objevili cizí materiál v technologii příhřevu páry turbíny. Nyní blok typu EPR pokračuje v testovacím provozu na 60 % výkonu, což odpovídá zhruba 850 MWe.
8. Spotřeba zemního plynu v Německu klesla v prvním pololetí meziročně o 15 %
Spolu s růstem počtu celkového objemu projektů velkých solárních parků ve Spojených státech roste i objem plánovaných elektráren, které nabírají zpoždění. Trend růst podílů zpožděných projektů je patrný od začátku koronavirové pandemie, která narušila globální dodavatelské řetězce, a to včetně solárního průmyslu.
Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) z letošního června plánují developeři velkých solárních parků uvést do provozu v USA během letošního roku elektrárny o instalovaném výkonu celkem 17,8 GW. Během letošního prvního pololetí přitom byly zprovozněny zdroje o souhrnném výkonu 4,2 GW, tedy méně než polovina toho, co developeři původně zamýšleli.
10. Síkela: Pokud nebude plyn, udržet ekonomiku je v zájmu každého
Udržet ekonomiku v chodu je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení. Upozornil na to, že lidé jsou zaměstnanci firem a zároveň jejich produkci využívají. Síkela to dnes řekl novinářům.
ČR se podle Síkely může dostat do situace, kdy na trhu v Evropě nebude žádný plyn, a to bez ohledu na cenu. „V takovém případě samozřejmě bude nutné přejít k jakémusi restriktivnímu režimu,“ uvedl Síkela. V případě, že by ČR například měla o pomoc s dodávkami plynu požádat okolní státy, je podle něj namístě, aby se solidárně zapojili i takzvaní chránění zákazníci, tedy například domácnosti.
Téma
Vodík je obrovská příležitost, říká Martin Wichterle
Výrobce převodovek Wikov má už dlouhá léta pověst hybatele rozvoje zelené energetiky v Česku. Její majitel Martin Wichterle jako jeden z mála tuzemských podnikatelů využil globálního boomu obnovitelných zdrojů k výrobě a exportu jejich součástí – konkrétně převodovky k větrným turbínám. Vzhledem ke globální konsolidaci výroby větrných elektráren už tyto převodovky nejsou takový hit, jakým bývaly. „Obrovskou příležitostí je teď vodík,“ řekl Martin Wichterle v rozhovoru pro Export.cz
Wikov je mimo jiné předním světovým výrobcem rychloběžných převodovek, které se využívají pro různé turbíny i kompresory a slouží ke stlačování plynů. A právě stlačování se v současnosti jeví jako nejslibnější a komerčně nejvyspělejší forma skladování vodíku.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se