Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ceny energetických komodit napříč Evropou přepisují rekordy, z trhů však mizí likvidita

Rekordní ceny plynu a elektrické energie jsou k vidění v České republice, Německu, Francii a dalších státech v Evropské unii. Takřka denně pak přepisují svá dosavadní maxima. Situace okolo dodávek plynu je kritická, svou roli hraje rovněž embargo na dovoz ruského uhlí do EU. Na trzích je panika a omezují se forwardové obchody, jelikož se ceny komodit staly nepredikovatelnými. Z trhů tak mizí likvidita. Subjekty totiž nejsou ochotny uzavírat obchody a skládat za ně zálohy. I relativně malé obchody tak způsobují, že ceny na burze poskočí o desítky nebo i stovky eur.

Nynější situace na energetických trzích se pro EU nevyvíjí vůbec dobře. V podstatě lze říci, že vše, co se mohlo pokazit, se doposud pokazilo. Francouzská EDF v tomto týdnu oznámila, že odstávky jejich jaderných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 5,2 GW se protáhnou na celkových 176 dní, informuje zahraniční portál Montel.

2. Německý ministr hospodářství Habeck vyloučil prodloužení provozu jaderných reaktorů za účelem úspory plynu

Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck vyloučil prodloužení životnosti jaderných elektráren za účelem úspory plynu. Vliv prodlouženého provozu na spotřebu plynu je podle něj příliš nízký. Důvodem pro provoz jaderných elektráren i po konci roku stále může být potřeba stabilizace německé přenosové soustavy. Konečné rozhodnutí přinese probíhající zátěžový test.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyloučil, že by se životnost posledních tří německých jaderných elektráren prodloužila za konec roku, aby se ušetřil plyn. Pokračující provoz jaderných elektráren by mohl snížit spotřebu plynu maximálně o 2 %, uvedl Habeck při dialogu s občany v rámci Dne otevřených dveří německé vlády, který proběhl o víkendu.

3. Norsko bude muset k dosažení emisních cílů těžit ropu a plyn s obnovitelnou elektřinou, nebo těžbu postupně ukončit

Norsko bude muset předčasně uzavřít některá ze svých starších ropných a plynových ložisek, pokud nebude schopné využívat bezemisní elektrickou energií na více těžebních platformách. Podle norského ministra pro klima země pouze tak dosáhne klimatických cílů, které si stanovila pro rok 2030. Informovala o tom zpravodajská agentura Reuters.

Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě. Na začátku roku 2020 Norsko zvýšilo svůj cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň o 50 %, se snahou směřovat k 55 %, ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2021 ovšem Norsko dosáhlo snížení emisí pouze o 4,5 % ve srovnání s rokem 1990. Norský ministr klimatu a životního prostředí Espen Barth Eide v rozhovoru s Reuters řekl, že je nemožné dosáhnout klimatického cíle bez využívání obnovitelné energie při těžbě ropy a plynu na moři.

4. EU vyzývá největší ekonomiky světa, aby navýšily své klimatické ambice

Evropská unie se domnívá, že dosavadní klimatické plány a opatření největších světových ekonomik nejsou dostatečné k tomu, aby byly naplněny cíle Pařížské dohody. Před konferencí COP27 proto apeluje, aby byly ambice navýšeny. Sama se však potýká s energetickou krizí, která její vlastní snahy ohrožuje.

Návrh dokumentu, který měla agentura Reuters k dispozici, vyzývá největší světové znečišťovatele ovzduší k přepracování klimatických plánů, pokud tak dosud neučinili. Současné snahy totiž zůstávají za očekáváním. To znamená, že by nebyly naplněny cíle Pařížské dohody – omezit oteplování planety do roku 2100 o 1,5 C°.

5. Restart LNG terminálu Freeport nabere další zpoždění. Plné obnovení provozu je v plánu na březen

Obnovení provozu amerického terminálu Freeport na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) se opět opozdí. Poté, co provozovatel na začátku měsíce oznámil předpokládaný termín restartu na letošní říjen, byla situace přehodnocena. Po důsledném posouzení variant obnovení provozu stanovil provozovatel terminálu plán, jenž má zajistit částečné obnovení provozu během letošního listopadu, tedy zhruba o měsíc později vůči dřívějšímu předpokladu.

Ačkoliv se Spojené státy dostaly v první polovině letošního roku na první příčku z pohledu vývozu zkapalněného zemního plynu na světě, export již ke konci tohoto období značně omezila odstávka jednoho z největších terminálů v zemi, Freeport LNG.

6. Pro Bulharsko je podle ministra nevyhnutelné obnovit dodávky ruského plynu

Bulharsko si musí vyjednat s ruským plynárenským gigantem Gazprom obnovení dodávek plynu. Uvedl to dnes ministr energetiky úřednické vlády Rosen Christov. Gazprom zastavil dodávky plynu do Bulharska v dubnu, protože Sofia odmítla za plyn platit v rublech. Vláda předtím slíbila, že zajistí dostatečné dodávky na zimu, uvedla agentura Reuters.

Ministr zatím neuvedl, kdy by měla jednání s Gazpromem začít. Pouze prohlásil, že je to nutné, aby si Bulharsko zajistilo levný plyn.

7. Americká vláda podpoří dokončení designu Xe-100. Demonstrační reaktor by měl být spuštěn do 6 let

Americké ministerstvo energetiky (DOE) schválilo podporu ve výši 40 milionů dolarů na šestiletý projekt dokončení základního designu vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru (HTGR). Ten má podle DOE pomoci připravit půdu pro mnohamiliardový demonstrační projekt společnosti X-energy a první komerční zařízení v USA pro výrobu paliva na bázi vysoce obohaceného uranu (HALEU) pro reaktory nové generace.

Společnost X-energy se sídlem v Marylandu získala v roce 2015 grant Advanced Reactor Concepts (ARC) na další vývoj konstrukce svého pokročilého reaktoru Xe-100 a částicového paliva TRISO-X. Výsledkem projektu bylo dokončení základního návrhu reaktoru a výroba jeho prvních TRISO (tristrukturních izotropních) palivových kamenů (oblázků) s použitím přírodního uranu v pilotním palivovém zařízení v Amerických národních laboratoří Oak Ridge, které bylo uvedeno do provozu v rámci tohoto projektu.

8. Cena plynu pro evropský trh uzavřela na rekordních více než 280 eur za MWh

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh uzavřela na dalším rekordu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla o 14,6 procenta a zakončila obchodování na 280,24 eura (přes 6900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem se ještě pohybovala pod 27 eury za MWh.

Na trhu se další nárůst cen plynu vysvětluje opětovným přerušením dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1. Na rekordu cena plynu v TTF uzavřela už minulý týden.

9. TotalEnergies a Eni objevily u pobřeží Kypru významné ložisko plynu

Společnosti TotalEnergies a Eni oznámily objev významných zásob plynu ve vrtu Cronos-1 u pobřeží Kypru. Je to již třetí nález plynu v moři u Kypru, žádný zatím nebyl využit. Objev však nyní přichází v době, kdy Evropská unie hledá alternativu k dodávkám ruského plynu po únorové invazi Moskvy na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Cronos-1 se nachází asi 160 kilometrů jihozápadně od pobřeží Kypru a vrt se uskutečnil v hloubce 2287 metrů. Předběžné odhady naznačují, že v místě je 2,5 bilionu krychlových stop (79 miliard metrů krychlových) plynu s významným dodatečným potenciálem. Další průzkumné vrty budou následovat.

10. Kanada: Spolupráce s Německem bude v oblasti obnovitelných zdrojů, nikoli zemního plynu

Německý kancléř Olaf Scholz při své návštěvě Kanady mimo jiné diskutuje otázky energetiky a energetické bezpečnosti v Evropě. Kanada přivítala berlínskou delegaci a při této příležitosti představila ambice vyrábět a vyvážet do Evropy zelený vodík. Naopak například v oblasti zemního plynu navýšení vývozu neplánuje.

O plánech na vybudování přístavu situovaného v Belledune v provincii Nový Brunšvik se závodem na výrobu ekologického vodíku a čpavku pro mezinárodní export informoval server Recharge News. Zařízení, které by mělo být zásobováno nejméně 200 MW obnovitelné energie, bude vystavěno americkou společností Cross River Infrastructure Partners a do provozu by mělo být uvedeno nejpozději v roce 2027. Projekt je dle kanadské a německé delegace jedním z příkladů spolupráce v oblasti energetiky mezi dvěma státy.

Téma

Rusko přesměrovává toky plynu do Číny, ovšem jen na první pohled. Na dovozu do Evropy je stále závislé

Zatímco ruský státní plynárenský gigant se snaží vyvolat dojem, že přesměrovává podstatnou část toků plynu z Evropy do Číny, čísla ukazují, že do Číny putuje stále minimum jeho produkce. Rusko je tak stále závislé na Evropě, což má své geografické důvody.

Ruská energetická společnost Gazprom oznámila, že za prvních sedm měsíců letošního roku vyvezla do Číny o 61 % více plynu než ve stejném období loňského roku. Současně se vývoz plynu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz, zejména do Evropy, snížil přibližně o 35 %. Přímému srovnání objemu vývozu plynu do Číny a Evropy se Gazprom obvykle vyhýbá. Společnost se tak snaží vytvářet falešný dojem přesměrovávání toků zemního plynu z Evropy do Číny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu