Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Polská vláda představila maximální ceny elektřiny pro domácnosti a menší firmy

Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh. Informovaly o tom agentury Reuters a PAP.

Vláda již dříve uvedla, že v příštím roce zmrazí ceny elektřiny pro domácnosti na letošních úrovních. Toto zmrazení se bude v základní podobě vztahovat na roční spotřebu do dvou megawatthodin. U rodin s nejméně třemi dětmi a u zemědělců bude roční limit činit tři megawatthodiny. Dnes ohlášený cenový strop 693 zlotých za MWh se bude vztahovat na elektřinu nad stanoveným limitem spotřeby.

2. Dostupný výkon francouzských jaderných elektráren se přibližuje k 30 GW. Do ledna by měl narůst na 50 GW

Dostupný výkon francouzských jaderných elektráren se tento týden přiblížil k hranici 30 GW, což odpovídá zhruba polovině instalovaného výkonu provozovaných jaderných elektráren ve Francii. Podle požadavku francouzského ministra hospodářství Bruna Le Maira by EDF měla začátkem ledna navýšit hodnotu dostupného výkonu na 50 GW. 

Výkon dodávaný do sítě z francouzských jaderných elektráren přesáhl tento týden 29 GW a dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku června. Další navyšování bylo ovšem zpomaleno prodloužením odstávky tří rektorů – Paluel 2 a Cruas 3 a 4.

3. Největší evropský jaderný blok Olkiluoto 3 poprvé dosáhl plného výkonu

Nový finský jaderný blok Olkiluoto 3 s výkonem 1600 MW v rámci uvádění do komerčního provozu poprvé dosáhl plného výkonu. Blok typu EPR nyní čeká ještě desítka testů, než začne vyrábět elektřinu v běžném režimu. Olkiluoto 3 během jeho výstavby postihla řada zdržení, která jeho výstavbu protáhla na 17 let.

Finská energetická společnost TVO oznámila, že její nový blok Olkiluoto 3 na konci září poprvé dosáhl plného výkonu. Jaderný blok typu EPR disponuje instalovaným výkonem 1600 MW a jedná se tak o nejvýkonnější evropský blok. Stejně výkonný je pak francouzský blok Flamanville 3, který je stále ve výstavbě a dokončen by měl být v příštím roce.

4. Ekonomický poradce premiéra Křeček: Vládní návrh windfall tax je paskvil

Jak jsme informovali v druhé polovině minulého týdne,  ministerstvo financí představilo parametry několik měsíců avizované windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků (dále WFT). Spolu s parametry pro výpočet daně představilo ministerstvo také očekáváný výběr daně – 85 miliard Kč za rok 2023. Z toho má 33 miliard odvést bankovní sektor, zbylou část pak především sektor energetiky. K prezentovanému výběru daně u bankovního sektoru se však ekonomové nemohou dopočítat. Ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček pak návrh označil dokonce za paskvil.

„Paskvil“ ministerstva financí

Ekonom Štěpán Křeček označil návrh za paskvil na CNN Prima News s vícerým odůvodněním. Například s tím, že daň je příliš vysoká. Dle něj se může stát tento paskvil ještě větším paskvilem během legislativního procesu. Stejně tak jako mnozí další ekonomové se nedokázal dopočítat k prezentovanému výběru u bankovního sektoru.

5. Španělské omezení cen plynu pro elektrárny způsobilo nárůst spotřeby plynu a exportu elektřiny

Španělské opatření na snížení velkoobchodních cen elektřiny jejich oddělením od cen plynu svůj účel splnilo. Přineslo s sebou však i několik negativních dopadů. O podobném řešení se teď hovoří v rámci celé EU a pro jeho zavedení se vyslovuje stále více členských zemí.

Dopad rostoucích cen energetických komodit na firmy a občany se v mnoha zemích projevuje se zpožděním, protože spotřebitelé mají často ceny elektřiny a plynu zafixovány a dodavatelé mají nakoupeno dopředu.

6. Analytik: Cenový strop na plyn by mohl srazit cenu elektřiny až o 72 %

Jak informuje zahraniční portál Montel s odkazem na prohlášení analytika Ryana Alexandera z konzultantské společnosti Aurora Energy Research, německé velkoobchodní ceny elektřiny by mohly podstatně poklesnout. A to až o 72 % ze současných astronomických hodnot. Nutnou podmínkou je nicméně zavedení cenového stropu na plyn sloužící pro výrobu elektrické energie.

Jak udává Alexander, ceny elektřiny na německé burze by mohly pro letošní zimu poklesnout ze 430 EUR/MWh až na 120 EUR/MWh při zavedení cenového stropu na plyn. Cenový strop pro plyn by však musel být na úrovni 30 EUR/MWh. Tedy velmi hluboko pod současnou úrovní – cca 150 EUR/MWh.

7. Gazprom slibuje pokračovat v dodávkách plynu do Maďarska přes potrubí TurkStream

Ruský plynárenský gigant Gazprom potvrdil závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Po setkání s ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem to uvedl maďarský ministr zahraničích věcí a obchodu Péter Szijjártó. Maďarsko tak podle něj nebude muset omezovat spotřebu plynu.

„Gazprom potvrdil závazek dlouhodobě provozovat TurkStream. Tento závazek potvrdil s ohledem na dlouhodobou předvídatelnost dodávek do Maďarska,“ uvedl Szijjártó ve videozáznamu zveřejněném na facebooku.

8. Stabilizace přenosové soustavy Německo vloni stála 2,3 miliardy eur, nejvíce v historii

Náklady Německa na opatření na stabilizaci přenosové soustavy v loňském roce vzrostly na 2,3 miliardy eur, a dosáhly tak nejvyšší hodnoty v historii. Oproti roku 2020 vzrostly o 60 %, zejména vlivem nárůstu nákladů na aktivaci konvenčních elektráren pro redispečink. Uvádí to data německého síťového regulátora (BNetzA).

Zatímco náklady na opatření pro stabilizaci soustavy v roce 2021 oproti předchozímu roku vzrostly o 60 % na 2,29 mld. EUR, objem těchto opatření vzrostl o 19 %. Opatření na stabilizaci soustavy zahrnují omezování výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a konvenčních elektráren a navýšování výroby konvenčních elektráren aktivních na trhu nebo připravených v síťové rezervě.

9. Stávky mohou ohrozit export uhlí z JAR, která je pro Evropu po zákazu dovozu z Ruska klíčovým dodavatelem

S postupným nástupem zimy a sílící poptávkou po energetických komoditách nebude pro Evropu klíčové zajištění pouze dodávek zemního plynu, ale také energetického uhlí. Po zákazu dovozu uhlí z Ruska začal v letošním roce prudce růst dovoz z Jihoafrické republiky. Hrozící stávky by nicméně mohly negativně ovlivnit vývoz nyní jednoho z klíčových dodavatelů Evropy.

Zajištění dostatku energie pro evropské domácnosti, podniky a průmysl pro nadcházející zimu je v posledních měsících klíčovým tématem. Zatímco jako nejvíce problematické se ukazuje nahrazení ruských dodávek plynu vzhledem k chybějící infrastruktuře pro dodávky z jiných zemí, důležitým bude rovněž i zajištění dodávek energetického uhlí pro evropské teplárny a elektrárny.

10. Velká tepelná čerpadla budou v české energetice hrát zásadní roli

Ambice, které dnes EU vkládá do tepelných čerpadel jsou obrovské. Tlak na efektivnější využívání energie, snižování emisí CO₂ a snaha o urychlenou náhradu zemního plynu má jedno synonymum –tepelná čerpadla. V ČR se téměř 30 % z celkové energie spotřebuje pro vytápění objektů, přičemž výroba tepla je dnes dominantně založena na uhlí a zemním plynu.

Strategie Green Deal, Fit for 55 či nově REPowerEU tvarují trh směrem ke zvyšování energetické bezpečnosti EU a udržitelnosti výroby energie. Velká tepelná čerpadla se tak díky svému principu dostávají do centra zájmu a navíc přidávají jednu zásadní funkcionalitu – zajištění flexibility distribuční soustavy vedoucí ke snížení nákladů na regulační energii. Vzniká tak poměrně jednoznačná preference rozvoje tohoto segmentu napříč EU, na což reagují v podstatě všichni výrobci masivními investicemi (v součtu přes 3 mld. EUR) do rozšíření výrobních kapacit a podporu vědy a výzkumu v této oblasti.

Téma

ERÚ osekal podporu pro soláry. Platí to i pro nové elektrárny?

Na konci září proběhly v médiích zprávy o tom, že Energetický regulační úřad snížil podporu pro solární elektrárny. Postihne tato změna také zájemce o nové fotovoltaický elektrárny z řad majitelů rodinných domů,  firem či bytových družstev?

Odpověď na tuto otázku Vám představí experti na dotace- a to Jan Kříž (náměstek pro řízení sekce ekonomiky životní prostředí na MŽP), Petr Valdman (ředitel SFŽP) a Ondřej Tomšej, Vedoucí oddělení PO 3 na MPO), kteří vystoupí ve středu 19. října na workshopu Smart Energy Forum v Praze.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu