Domů
Legislativa ČR
Ekonomický poradce premiéra Křeček: Vládní návrh windfall tax je paskvil
Elektrické vedení v Kalifornii
Zdroj: Mayr / Creative Commons / CC-BY-2.0 (licence)

Ekonomický poradce premiéra Křeček: Vládní návrh windfall tax je paskvil

Jak jsme informovali v druhé polovině minulého týdne,  ministerstvo financí představilo parametry několik měsíců avizované windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků (dále WFT). Spolu s parametry pro výpočet daně představilo ministerstvo také očekáváný výběr daně – 85 miliard Kč za rok 2023. Z toho má 33 miliard odvést bankovní sektor, zbylou část pak především sektor energetiky. K prezentovanému výběru daně u bankovního sektoru se však ekonomové nemohou dopočítat. Ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček pak návrh označil dokonce za paskvil.

"Paskvil" ministerstva financí

Ekonom Štěpán Křeček označil návrh za paskvil na CNN Prima News s vícerým odůvodněním. Například s tím, že daň je příliš vysoká. Dle něj se může stát tento paskvil ještě větším paskvilem během legislativního procesu. Stejně tak jako mnozí další ekonomové se nedokázal dopočítat k prezentovanému výběru u bankovního sektoru.

„Obávám se, že se vybere podstatně méně“, uvedl Křeček s tím, že se dle něj vybere z bankovního sektoru zhruba polovina.

Křeček kritizoval zvláště daňovou přirážku k DPPO – 60 %. Dle něj je neadekvátně vysoká a odkazoval se na Lafferovu křivku, která hypoteticky znázorňuje závislost výběru daně při daném nastavení daňové sazby. Z křivky plyne, jak vysvětluje ekonom, že když se to se zdaněním přežene, tak se i přes vyšší sazbu daně vybere méně prostředků.

Zdůvodnění WFT pokulhává

Pokud se navíc vrátíme k samotnému zdůvodnění WFT, ministr financí Zbyněk Stanjura zavedení daně u bank obhajuje z důvodu, že mají neočekávaně vysoké zisky. To však nepotvrzují data. Na to poukazuje jeden z předních českých ekonomů, Jakub Seidler, odkazující se na statistiku bankovního sektoru od České národní banky (ČNB). Jak podotýká, absolutní zisky jsou sice vyšší, ale z pohledu aktiv sektor rovněž výrazně narostl. Zisky proto nemusí být mimořádné.

Na stejný fakt poukazuje také předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. V debatě na ČT24 nebyl na jeho slova jeho oponent Libor Dušek, člen Národní ekonomické rady vlády, schopen zareagovat.

Co se týče energetiky, tak v původním návrhu Komise nebylo zavedení cenového stropu pro výrobce slučitelné s dalším zdaněním zisků výrobců elektrické energie. Důvod? Komise se domnívala, že samotné nastavení cenového stropu je dostačující a přitom neohrozí investice do nových zdrojů elektrické energie.  To však bylo v odsouhlaseném návrhu vypuštěno.

Přesto i další nastavení WFT budí rozpaky. Proč je základna, ze které se daň počítá, nastavena fixně na průměr let 2018-2021 pro následující 3 roky a neposouvá se v čase?  Ministerstvo bohužel zdůvodnění neposkytlo.

Potřebujete být v obraze ohledně legislativy?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti legislativy a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
22. leden 2023, 23:00
367/0 Vl.n.z. o řízeních souv. s hlub. úložištěm radioaktiv.odpadu
19. leden 2023, 11:06
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Jan Stehlik
13. říjen 2022, 09:21

Celého to je nesmyslny paskvil. Ziskem se dá značně manipulovat. Proto u digitálních firem byla navrhovaná daň z obratu. To by mělo už tak optimalizovat nešlo.

Jirka94535
13. říjen 2022, 10:09

Budu se vyjadřovat pouze k EE. Jedná se o vícenásobné zdanění, v právním státě by nemělo být přípustné. Může vyvolat, a pravděpodobně vyvolá, arbitráž(e), jejich vítězem ČR s největší pravděpodobností nebude. Na místě je i otázka, kde byl stát minulé roky, když ceny byly pod výrobními náklady a ČEZ zachraňoval dlouhodobý předprodej. Právě část těchto roků je zvolena jako základ pro výpočet mimořádné daně. Jako miniakcionář ČEZu jsem ochoten akceptovat limit 180€, ceny na burze se odtrhly od reality, +-200€ asi odpovídá novým podmínkám, levněji pravděpodobně dlouhou dobu nebude a jestli se zisky místo investic prožerou, nejenže nebude levněji, ale nemuselo by být vůbec. Pokud by vláda/MF jako správce 70% ČEZu rozhodly, že částka, která vychází jako mimořádná daň, bude ponechána ve firmě na investice do zdrojů, nikdo nemůže nic namítat, nemusí se nic schvalovat, atd. Souhlasím s článkem, že uvedená čísla (mírně řečeno) nesouhlasí s ostatními údaji. Ještě není nic schváleno, ani není znám finální návrh, snad procitnou.

Omega
13. říjen 2022, 14:09

Šel bych jinou cestou zdanění - a to tak, že bych zdanil vyvezenou elektřinu o částku odpovídající ceně povolenky - ale cenu bych počítal jako by se jednalo o "nejšpinavější" zdroj běžící v dané době.

Jako zdůvodnění bych uvedl, že jsou to emisní povolenky, které by se vůbec v Čechách nemuseli použít, že nám toto jen zvyšuje emise CO2.

Vzhledem k tomu, že povolenky mají cenu 68EUR (i 90 EUR) a nejšpinavější zdroje mají 900kg CO2/MWh a naše bilance ročního vývozu je mezi 13-18TWh tak i při nejpesimističtějším scénáři je to 68 * 13 000 000 *.9 = 800milionu Eur

Navíc by nám ani slavné EU nemohlo nic říct, protože tohle je jasně pro green deal zdanění.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516