Ekonomický poradce premiéra Křeček: Vládní návrh windfall tax je paskvil

Jak jsme informovali v druhé polovině minulého týdne,  ministerstvo financí představilo parametry několik měsíců avizované windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků (dále WFT). Spolu s parametry pro výpočet daně představilo ministerstvo také očekáváný výběr daně – 85 miliard Kč za rok 2023. Z toho má 33 miliard odvést bankovní sektor, zbylou část pak především sektor energetiky. K prezentovanému výběru daně u bankovního sektoru se však ekonomové nemohou dopočítat. Ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček pak návrh označil dokonce za paskvil.

"Paskvil" ministerstva financí

Ekonom Štěpán Křeček označil návrh za paskvil na CNN Prima News s vícerým odůvodněním. Například s tím, že daň je příliš vysoká. Dle něj se může stát tento paskvil ještě větším paskvilem během legislativního procesu. Stejně tak jako mnozí další ekonomové se nedokázal dopočítat k prezentovanému výběru u bankovního sektoru.

„Obávám se, že se vybere podstatně méně“, uvedl Křeček s tím, že se dle něj vybere z bankovního sektoru zhruba polovina.

Křeček kritizoval zvláště daňovou přirážku k DPPO – 60 %. Dle něj je neadekvátně vysoká a odkazoval se na Lafferovu křivku, která hypoteticky znázorňuje závislost výběru daně při daném nastavení daňové sazby. Z křivky plyne, jak vysvětluje ekonom, že když se to se zdaněním přežene, tak se i přes vyšší sazbu daně vybere méně prostředků.

Zdůvodnění WFT pokulhává

Pokud se navíc vrátíme k samotnému zdůvodnění WFT, ministr financí Zbyněk Stanjura zavedení daně u bank obhajuje z důvodu, že mají neočekávaně vysoké zisky. To však nepotvrzují data. Na to poukazuje jeden z předních českých ekonomů, Jakub Seidler, odkazující se na statistiku bankovního sektoru od České národní banky (ČNB). Jak podotýká, absolutní zisky jsou sice vyšší, ale z pohledu aktiv sektor rovněž výrazně narostl. Zisky proto nemusí být mimořádné.

Na stejný fakt poukazuje také předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. V debatě na ČT24 nebyl na jeho slova jeho oponent Libor Dušek, člen Národní ekonomické rady vlády, schopen zareagovat.

Co se týče energetiky, tak v původním návrhu Komise nebylo zavedení cenového stropu pro výrobce slučitelné s dalším zdaněním zisků výrobců elektrické energie. Důvod? Komise se domnívala, že samotné nastavení cenového stropu je dostačující a přitom neohrozí investice do nových zdrojů elektrické energie.  To však bylo v odsouhlaseném návrhu vypuštěno.

Přesto i další nastavení WFT budí rozpaky. Proč je základna, ze které se daň počítá, nastavena fixně na průměr let 2018-2021 pro následující 3 roky a neposouvá se v čase?  Ministerstvo bohužel zdůvodnění neposkytlo.