Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Sokolovská uhelná nechává za 100 milionů opravit turbínu v Elektrárně Tisová

Sokolovská uhelná nechává opravit 60 let starou parní turbínu v Elektrárně Tisová na Sokolovsku. Vedení elektrárny chce tímto krokem zajistit další bezpečný a bezproblémový provoz zařízení, které mimo jiné zásobuje teplem část Sokolovska. Opravu má na starosti společnost Doosan Škoda Power, která je výrobcem turbíny. Odhadované náklady na opravu jsou přes 100 milionů korun, informovala dnes Sokolovská uhelná v tiskové zprávě.

Poslední rozšířená generální oprava turbíny se uskutečnila roce 2011. Práce na nynější opravě začaly v červnu letošního roku. Turbína je kvůli pracím v odstávce, nejprve je nutné demontovat všechny díly, které čeká oprava či výměna. „Některé bude nutné přepravit do výrobního závodu v Plzni. Důležité je i provedení garančního měření před a po opravě turbíny, které nám prokáže, zda zhotovitel provedl opravu v požadované kvalitě a v souladu s programem zabezpečení jakosti. Nedílnou součástí dodávky jsou také revizní zprávy a technická dokumentace opravy. Přifázování turbogenerátoru a uvedení do provozu by mělo nastat na konci září. Samotné předání díla je v plánu na 15. října,“ uvedl předseda představenstva Elektrárny Tisová a místopředseda představenstva Sokolovské uhelné Marcel Friml. Oprava by měla zajistit prodloužení životnosti turbíny na dalších deset let.

2. Solární elektrárny jsou třetím největším zdrojem v ČR. Letos vyrobily přes 2 TWh elektřiny

Solární elektrárny v České republice vyrobily za letošní rok v souhrnu již více než 2 TWh elektřiny. Výroba elektřiny ke stejnému okamžiku letos podstatně převyšuje loňskou výrobu solárních elektráren. Ta podle veřejně dostupných dat za srovnatelné období loňského roku dosáhla 1,3 TWh. Solární elektrárny se také staly třetím největším zdrojem elektřiny v České republice.

Po mnoha letech stagnace začínají solární elektrárny hrát stále důležitější roli ve výrobě elektřiny v České republice. Po období stagnace tak lze ze sektoru slyšet také pozitivní zprávy. První přišla již na počátku tohoto roku, kdy byly zveřejněny pozitivní statistiky, které ukázaly na podstatný nárůst instalovaného výkonu solárních elektráren za rok 2023.

3. EDF odstupuje ze soutěže o britské malé jaderné reaktory

Zatímco ostatní zúčastněné společnosti předložily své návrhy na výstavbu malého modulárního reaktoru (SMR), EDF se rozhodla svůj model Nuward ze soutěže Great British Nuclear (GBN) stáhnout. V červnu byl termín pro podání nabídek posunut o dva týdny.

Nový termín, 8. července, vycházel čtyři dny po britských volbách, které přinesly změnu vlády z konzervativní na labouristickou. Zpoždění termínu bylo údajně na žádost jednoho z uchazečů, nikoli kvůli volbám.

4. Importy energetických komodit do EU nadále klesají

Evropská unie dovezla za první čtvrtletí letošního roku energetické komodity v hodnotě 95,5 mld. eur a objemu 183,8 mil. tun. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 se jedná o pokles o 26,4 % z pohledu hodnoty a 10,4 % z pohledu objemu. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.

Hodnota i objem importů energetických komodit do zemí Evropské unie nadále klesá. Nejvýznamnější pokles byl v prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenán u zemního plynu, kdy hodnota importovaného plynu prostřednictvím plynovodů klesla meziročně o 56,8 % (objem o 11,7 %) a hodnota importovaného zkapalněného zemního plynu (LNG) klesla o 54,1 % (objem o 11,4 %).

5. DECCI spouští hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Čechách

Skupina Decci uvádí v obci Vraňany na Mělnicku do provozu hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Čechách – Energy nest s celkovým výkonem 30 MW.  Zařízení kombinuje inovativní technologie s na míru vyvinutým řídicím systémem, prostřednictvím kterého dokáže stabilizovat přenosovou soustavu. Moderní zdroj energie dokáže flexibilně reagovat na přebytky či nedostatky v síti, a mimo aktivaci služby je v pohotovostním režimu s nulovou emisní stopou a bez neefektivního využívání paliva. Energy nest je tak nejen flexibilním a inovativním, ale i k životnímu prostředí ohleduplným zdrojem energie.

Změny v energetickém mixu, plánovaný odklon od konvenčních zdrojů energie či rostoucí podíl energie z obnovitelných zdrojů, budou zdrojem nestability a fluktuace v elektrizační síti. Proto se v současnosti hledají nové zdroje služeb výkonové rovnováhy (SVR) zajišťující stabilitu a bezpečnost elektrizační sítě. Hybridní zdroj, Energy nest, o celkovém instalovaném výkonu 52,4 MW takový zdroj představuje a otevírá celou řadu možných řešení poskytování služeb výkonové rovnováhy.

6. Negativní emisní povolenky průmysl nezachrání, říkají odborníci

Evropský průmysl by se neměl spoléhat na negativní emise, které by kompenzovaly konec nových povolenek v systému EU pro obchodování s emisemi ( EU ETS) od roku 2039. Alespoň tak situaci vidí odborníci oslovení serverem Euractiv, podle kterých by naopak průmyslové podniky měly své emise snižovat.

V rámci systému EU ETS je přibližně 10 000 elektráren, tepláren a velkých průmyslových závodů povinno nakupovat emisní povolenky na CO2, které vypouští do ovzduší. Povolenky mohou podniky buď nakoupit v aukci nebo jim jsou přidělovány zdarma.  To se týká odvětví hospodářství, ve kterých by hrozil přesun výroby do zemí, kde nejsou emise skleníkových plynů omezovány.

7. Evropská komise posvětila dostavbu dvou rumunských jaderných bloků

Dva rozestavěné rumunské jaderné bloky v elektrárně Cernavoda dostaly od Evropské komise zelenou k jejich dokončení. Dokončení bloků z první poloviny 80. let minulého století by navýšilo výrobní kapacitu země o zhruba 1300 MW. Provozovatel počítá, že bloky typu CANDU-6 uvede do provozu na přelomu let 2030 a 2031.

Rumunská energetická společnost Nuclearelectrica oznámila, že od Evropské komise získala kladné stanovisko k dostavbě dvou rozestavěných bloků v elektrárně Cernavoda. Dceřiná společnost Nuclearelectrica, Energonuclear, předložila informaci o dokončení 3. a 4. bloku v květnu loňského roku. Podle Komise je kladné stanovisko výsledkem analýzy informací poskytnutých rumunskou stranou, návštěv v elektrárně a 13 měsíců dlouhých technických diskusí.

8. Připojením k horkovodu z Dukovan se městským částem Brna uvolní prostory kotelen

Devět plynových kotelen v brněnských městských částech by do roku 2031 mělo nahradit připojení k horkovodu, který Teplárny Brno plánují do Brna přivést z Jaderné elektrárny Dukovany. Teplárny jednaly se starosty nejen těch městských částí, které se k horkovodu v budoucnu mohou připojit, ale i s dalšími pěti, na jejichž území budou při budování horkovodu nutné výkopové práce. Teplárny o tom informovaly v tiskové zprávě.

„Starosty městských částí jsme průběžně informovali o vývoji a novinkách v tomto projektu. Detailně jsme probírali, jak se výstavba horkovodu dotkne jejich městské části a s jakými přínosy či omezeními musejí počítat. Budeme s nimi spolupracovat i nadále a řešit s nimi všechny klíčové posuny v projektu, a to tak, abychom co nejméně zatížili život obyvatel,“ uvedl generální ředitel městských tepláren Petr Fajmon.

9. Německo uspořádá první aukce na plynové elektrárny připravené na vodík

Německá vláda minulý týden schválila strategii pro elektrárny jako součást balíčku hospodářského růstu. Realizuje se tak dohoda, které bylo dosaženo s koaličními lídry v únoru letošního roku a která byla koordinována s Evropskou komisí. Německo vypíše aukce na celkem 12,5 GW instalovaného výkonu elektráren a 500 MW skladovacích zařízení.

Výběrová řízení proběhnou ve dvou samostatných kolech. První kolo má podle ministerstva hospodářství a ochrany klimatu (BMWK) proběhnout na konci letošního, nebo začátkem příštího roku.

10. Červen 2024: Třináctý rekordně teplý měsíc v řadě

Takhle teplý červen ještě nikdy nebyl. Jednalo se o třináctý rekordně nejteplejší měsíc v řadě, což s velkou pravděpodobností předpovídá opětovnou změnu v prvenství nejteplejšího roku v historii měření. Dosavadní první příčka přitom patří loňskému roku. Informaci přinesla evropská služba pro monitorování změny klimatu Copernicus Climate Change Service (C3S).

Celosvětově předčil letošní červen podle hydrometeorologických dat služby C3S červnový průměr z let 1991–2020 o 0,67 °C. S průměrnou teplotou 16,66 °C přeskočil i loňský první letní měsíc o 0,14 °C. V historickém srovnání s předindustriálním referenčním obdobím, kdy se počítá odhadovaná červnová teplota v letech 1850–1900, je rozdíl ještě markantnější, a to sice o 1,5 °C.

Téma

Intersolar: Nadvláda panelů AIKO, nástup mikrostřídačů a fotovoltaika integrovaná do budov

Zatímco v ČR je fotovoltaickým tématem posledních dní agrivoltaika, v Mnichově rezonovala zcela jiná témata. Ale co všechno se odehrávalo na zcela (pravděpodobně poprvé) zaplněném výstavišti, tedy halách A1 až C6, včetně venkovní plochy?

Haly A1, A2 a A3 patřily výrobcům modulů. Zde se strhl tradiční souboj o nejvýkonnější panel v produkční, či předprodukční verzi. Prakticky všichni výrobci modulů zde prezentovali co největší (velikostně) moduly typu TopCon, případně HJT (heterojunction). Trumfovali se v nejvyšší účinnosti (až 24 %) a snížení předpokládaného poklesu výkonu z důvodu stárnutí panelu.

Německo plánuje radikální změny ve schématu podpory OZE

Německá vláda se shodla na provedení radikálních změn ve schématu podpory tamního rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE). Stejně tak byly odsouhlaseny změny v podpoře konvenčních elektráren, resp. elektráren spalujících zemní plyn. Ty jsou a budou nutné k tomu, aby vyrovnávaly nabídkovou stranu trhu vzhledem k proměnlivému výkonu či výrobě OZE.

Energiewende

Německý zákon o podpoře OZE pochází z konce 90. let minulého století. Provozovatelům solárních (FVE) a větrných (VTE) elektráren zaručuje provozní podporu na období 20 let od uvedení nového zdroje do provozu. Německo se díky němu stalo průkopníkem na trhu s OZE. Schéma podpory se ale nyní má změnit. Představitelé vlády informaci vypustili do veřejného prostoru 5. července.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu