Německá vláda minulý týden schválila strategii pro elektrárny jako součást balíčku hospodářského růstu. Realizuje se tak dohoda, které bylo dosaženo s koaličními lídry v únoru letošního roku a která byla koordinována s Evropskou komisí. Německo vypíše aukce na celkem 12,5 GW instalovaného výkonu elektráren a 500 MW skladovacích zařízení.
Výběrová řízení proběhnou ve dvou samostatných kolech. První kolo má podle ministerstva hospodářství a ochrany klimatu (BMWK) proběhnout na konci letošního, nebo začátkem příštího roku.
Předmětem prvního kola bude dražba podpory pro 5 GW nových plynových elektráren připravených na vodík a 2 GW modernizací stávajících elektráren. Tato zařízení musí přejít na provoz se zeleným nebo modrým vodíkem od osmého roku po uvedení do provozu nebo modernizaci. Kromě toho bude vypsáno výběrové řízení na 500 MW instalovaného výkonu elektráren přímo na čistý vodík a 500 MW pro zařízení na dlouhodobé skladování energie.
Ve druhém kole bude vypsáno výběrové řízení na dalších 5 GW nových plynových elektráren, které mají dle ministerstva přispět k bezpečnosti dodávek, zejména v období, kdy solární a větrné elektrárny nevyrábí elektřinu. Elektrárny mají být postaveny především v jižní části Německa, aby se snížily náklady na redispečink a přispělo se ke stabilitě sítě.
„Tyto elektrárny představují jakýsi "most" ke komplexnímu, technologicky neutrálnímu kapacitnímu mechanismu, který má být v provozu od roku 2028,“ uvedlo německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu (BMWK).
Vláda uvedla, že dohoda o vypsání výběrových řízení byla koordinována s Evropskou komisí, která musí ještě vydat konečný souhlas podle pokynů o státní podpoře. Německý energetický průmysl tuto strategii netrpělivě očekával a varoval, že další zpoždění by mohlo ohrozit cíl postupně se zbavit uhlí do roku 2030. Zákonnem stanovená lhůta pro ukončení výroby elektřiny z uhlí je však stále stanovena na rok 2038.
„Nyní, když jsme dali impuls k rozšíření obnovitelných zdrojů energie a k rozšíření sítě, a to jak elektrické, tak vodíkové, nám zákon o bezpečnosti elektráren dodá trojnásobný impuls v oblasti elektráren. Zaprvé se urychlí dekarbonizace elektrárenského parku, protože jsme pro některé elektrárny schválili specifickou cestu přechodu na vodík, zadruhé se podpoří vývoj nových technologií pro vodíkové elektrárny a zatřetí se díky rozšiřování nových elektráren zajistí postupný odchod od uhlí,“ uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Reakce jsou veskrze pozitivní
Německé sdružení energetického průmyslu (BDEW) uvedlo, že dlouho očekávaná strategie musí být nyní co nejrychleji konzultována a realizována. Rozšíření a provoz nových vodíkových elektráren je dle BDEW klíčovým předpokladem pro postupný odchod od uhlí. Podniky k tomu potřebují jistotu investic.
"Podrobnosti o výběrových řízeních musí být organizovány tak, aby bylo možné co nejrychleji postavit elektrárny schopné využívat vodík," napsala BDEW v tiskové zprávě.
Také ekologická skupina DUH strategii uvítala, ale varovala, že by se neměla stát "ekonomickým stimulačním programem pro elektrárny spalující fosilní plyn" prostřednictvím modrého vodíku, který je vyráběn ze zemního plynu v kombinaci s postupy zachycování a ukládání uhlíku, jako je CCS.
Kapacitní mechanismus
BMWK současně uvedlo, že v nejbližší době předloží dokument s variantami možných řešení kapacitního mechanismu a jejich hlavními výhodami a nevýhodami.
Tento materiál bude následně konzultován a německá vláda na tomto základě přijme rozhodnutí a poté vypracuje odpovídající kapacitní mechanismus a projedná jej s Evropskou komisí. Kapacitní mechanismus by měl být funkční do roku 2028.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.