Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Německá offshore aukce skončila fiaskem, nepřišla jediná nabídka

V Německu se na začátku srpna uskutečnila druhá letošní aukce pro offshore větrné elektrárny. Poslední kolo však přineslo značné zklamání, do aukce totiž developeři nepřihlásili jediný projekt. Systém německých aukcí, kdy developeři místo čerpání podpory soutěží o to, kdo nabídne státu za možnost vystavět a provozovat větrný park na moři více peněz, je dlouhodobě terčem kritiky tamních asociací. Ty dlouhodobě upozorňovaly na riziko klesajícího zájmu investorů, který v poslední aukci klesl až na samotné dno.

Offshore větrné elektrárny mají být v budoucnu jedním z pilířů německé energetiky. V posledních letech nicméně sektor nezažívá zlaté časy, kdy rostoucí náklady na development těchto zdrojů a změna systému podpory nejen v Německu ale i v dalších zemích Evropy vedly k růstu obav ohledně budoucího tempa výstavby nových parků.

Celý článek najdete ZDE.

2. Spojené království opouští vývojář rychlých reaktorů, v Česku zatím obdobný hráč chybí

Vývojář na poli rychlých reaktorů newcleo mění kurz. Nově se zaměří na oblasti s podporou pro technologie pokročilých modulárních reaktorů a uzavřený palivový cyklus. Místo nepříznivého ostrovního prostředí sází na partnerství ve střední Evropě a Pobaltí. V České republice zatím obdobný průmyslový hráč nefiguruje.

Společnost newcleo pozastavuje program vývoje olovem chlazených rychlých reaktorů ve Spojeném království a plánuje výrazně omezit své aktivity v zemi. Vyplývá to z tiskové zprávy zveřejněné koncem července, podle níž se představenstvo firmy rozhodlo soustředit na oblasti podporující uzavřený palivový cyklus a technologie pokročilých modulárních reaktorů.

Celý článek najdete ZDE.

3. Norsko zvažuje nasazení korejských SMR

Společnosti Trondheimsleia Kjernekraft AS a korejský jaderný gigant Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) společně připravují studii proveditelnosti výstavby jaderné elektrárny využívající více malých modulárních reaktorů i-SMR. Projekt je plánován v norských obcích Aure a Heim.

Studie proveditelnosti, která by měla začít ve druhé polovině roku 2025, byla zařazena do mezinárodního programu podpory jihokorejské exportní banky Korea Eximbank. Jejím cílem bude posoudit technické, environmentální a regulační podmínky pro výstavbu několika reaktorů i-SMR navržených a vyvíjených společností KHNP.

Celý článek najdete ZDE.

4. Unikátní systém ukládání tepelné energie má vzniknout na Slovensku do roku 2030

Slovenská společnost Vodohospodárska výstavba a americká Westinghouse Electric Company podepsaly memorandum o porozumění, které má posoudit proveditelnost výstavby unikátního komerčního systému pro ukládání tepelné energie pomocí přečerpávání. Systém, který by byl první svého druhu, má ambici stát se vzorovým řešením pro celou Evropu i svět.

Navrhovaný projekt by měl poskytnout možnost dlouhodobého ukládání energie pro uskladnění přebytečné energie vyrobené vodními elektrárnami provozovanými Vodohospodárskou, a to výkonu až jednoho gigawattu. Toto technologicky inovativní řešení je navrženo tak, aby bylo možné ukládat  energii po dobu od 8 hodin až po několik dní. Systém tak umožní flexibilnější využívání obnovitelných zdrojů energie na Slovensku a zároveň pomůže zvýšit stabilitu a odolnost energetické sítě.

Celý článek najdete ZDE.

5. Vyšetřování zatím přesné příčiny blackoutu nezjistilo, pokračuje na víc úrovních

Přesné příčiny rozsáhlého výpadku elektřiny ze 4. července nejsou ani po měsíci od incidentu jasné. Vyšetřování blackoutu pokračuje podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS na více úrovních. Výsledky budou známé v řádu týdnů až měsíců. Dokončeny byly naopak mimořádné kontroly sítě, větší poruchy při nich zjištěny nebyly. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

Masivní výpadek elektrického proudu ze 4. července, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. V tuzemsku je 6,3 milionu odběrných míst.

Celý článek najdete ZDE.

6. Slovenské elektrárny podepsaly smlouvu s Urenco na dodávky obohaceného uranu

Společnost Slovenské elektrárne uzavřela smlouvu s britskou skupinou Urenco na dodávky obohaceného uranu pro své jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích. Smlouva zajišťuje dodávky na deset let a je výsledkem mezinárodního výběrového řízení z roku 2024, jehož cílem bylo posílit energetickou bezpečnost Slovenska prostřednictvím diverzifikace dodavatelů jaderného paliva.

„Těší nás, že prostřednictvím budoucí spolupráce se skupinou Urenco můžeme diverzifikovat naše obchodní vztahy. Výrazně nám to pomůže udržet stabilní a bezpečný provoz našich jaderných elektráren,“ uvedl vedl předseda představenstva a generální ředitel Slovenských elektráren Branislav Strýček.

Pro slovenské reaktory se jedná o první dodávku jaderného paliva od společnosti Urenco.

Celý článek najdete ZDE.

7. Ceny elektřiny byly letos dle analytiků v červenci výrazně vyšší než před rokem

Cena elektřiny na trhu byla letos v červenci v Česku výrazně vyšší než loni. V pracovní den to bylo téměř o 12 procent více, medián ceny byl 96 eur za jednu megawatthodinu (MWh), tedy 2361 korun. O víkendech byly ceny dokonce o 90 procent vyšší než před rokem. Loni činil medián ceny 72 eur (1771 Kč). Jedním z faktorů bylo podle analytiků horší počasí pro výrobu z fotovoltaiky. Spotřeba však nerostla, v chladnu nebylo potřeba tolik klimatizovat. V tiskové zprávě to dnes uvedl zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák. S růstem výroby z obnovitelných zdrojů se mění zažité zvyky, jak se pohybuje cena elektřiny během dne.

Mezi nejdražší hodiny patřila večerní špička okolo 20:00, o víkendu to bylo o hodinu později. Medián ceny ve večerní špičce činil v pracovní den 161 eur za MWh (3960 Kč) a o víkendu 123 eur (3025 Kč). "Představa energeticky levného víkendu a levného léta ve srovnání se zimou a s pracovními hodinami je definitivně minulostí. V cenové mapě se naplno projevuje nová skladba zdrojů s vyšším podílem obnovitelných zdrojů, na kterou ještě současně česká energetika nedokázala úplně zareagovat. Mimo jiné kvůli zpoždění za nastupujícím trendem akumulace elektřiny, což je způsobeno opožděnou legislativou," uvedl Palaščák.

Celý článek najdete ZDE.

8. Net-Zero Banking Alliance se otřásá, odcházejí i evropští giganti

Po odchodu několika velkých amerických bank z iniciativy Net-Zero Banking Alliance (NZBA) odcházejí i dvě evropské banky. Nejnověji alianci opustila britská banka Barclays. Děje se tak jen pár týdnů poté, co iniciativu opustila HSBC, tedy největší evropská banka.

O odchodu informují Financial Times, kteří o tom, že Barclays takový krok zvažuje, informovali už během července. Podle nich také banka zvyšovala svůj podíl na fosilních projektech už minulý rok, a to až do takové míry, že byla největším finančníkem fosilních projektů v Evropě.

Celý článek najdete ZDE.

9. Agentura Evropské komise vydala nové standardy pro reportování udržitelnosti

Nezávislá unijní agentura EFRAG zveřejnila zjednodušené návrhy evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Podle nich budou větší střední a všechny velké podniky v Evropě povinny reportovat o udržitelnosti.

Výrazné zkrácení

Jak informoval server ESGNews, nový návrh standardů, které budou pro podniky povinné, reaguje na potřebu zjednodušit dosavadní návrh reportování v rámci směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Povinné údaje, které firmy budou muset zveřejňovat, se sníží o 68 %.

Celý článek najdete ZDE.

10. ČEZ dokončil geologické vrty u Temelína kvůli malému modulárnímu reaktoru

Společnost ČEZ v červenci provedla devět geologických vrtů u Jaderné elektrárny Temelín. Výsledky využije v žádosti o povolení k umístění malého modulárního reaktoru (SMR), kterou by chtěli energetici předat Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost příští rok. První SMR v Česku chce ČEZ postavit u Temelína v polovině 30. let. Loni na podzim společnost podala žádost o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Povinnost provést geologický průzkum energetikům ukládá atomový zákon, informoval dnes temelínský mluvčí Marek Sviták.

Devět vrtů bylo do hloubky od 50 do 200 metrů. Cílem geologického průzkumu je zpřesnit údaje o geologickém prostředí. Geologové ze vzorků zjišťují například pevnost, objemovou hmotnost a další fyzikálně-mechanické parametry hornin. První průzkum vázaný na přípravu SMR odborníci provedli u Temelína před třemi lety. Tehdy šlo o čtyři vrty do hloubky 30 metrů.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu