Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Do Německa dorazil první plovoucí LNG terminál

Do Německa ve čtvrtek z Norska dorazil první plovoucí LNG terminál. Terminál, nacházející se v průmyslovém přístavu Lubmin, je z technického hlediska možné zprovoznit již příští týden. Před uvedením od provozu však potřebuje získat potřebná povolení. V tiskové zprávě to uvedla společnost Deutsche ReGas, která terminál buduje.

Do Německa dorazila první loď určená k přeměně zkapalněného zemního plynu (LNG) zpět na plynné skupenství. Tato specializovaná loď označovaná jako plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotka (FSRU) připlula na německý ostrov Rujána v Baltském moři, poté pokračovala do průmyslového přístavu Lubmin.

2. BNEF: Do roku 2030 by ve světě mohlo být provozováno přes 240 GW elektrolyzérů

Globální instalovaný příkon elektrolyzérů by mohl do roku 2030 vzrůst ze současných 2 GW na 242 GW. Významně má růst také kapacita výrobních závodů na elektrolyzéry, která by se do konce příštího roku měla zdvojnásobit a přesáhnout 31 GW/rok. Vyplývá to z výhledu výzkumníků z BloombergNEF (BNEF).

Podle výzkumníků z BNEF již vodíkový průmysl vstoupil do období, kdy je očekáván prudký růst jak na straně nabídky, tak poptávky. Díky tomu by do roku 2030 mohlo být ve světě provozováno přes 240 GW elektrolyzérů.

3. Výhled dodávek francouzské jaderné energie nadále klesá. Francie plánuje snižovat spotřebu a spoléhat na import

Podle provozovatele francouzské přenosové soustavy společnosti RTE hrozí v lednu ve Francii vyšší riziko výpadku dodávek elektřiny. Důvodem je probíhající údržba odstavených jaderných reaktorů. Ve svém výhledu RTE snížila svůj poslední odhad dostupnosti jaderných elektráren na leden o 5 GW na 40 GW. Snížení prognózy výroby ze strany RTE je způsobeno dopadem stávek a zpožděním procesu údržby, které odložily plánovaný restart reaktorů v průměru o dva týdny, uvedl v pátek portálu Montel Thomas Veyrenc, vedoucí strategie provozovatele přenosové soustavy.

Podle jeho slov je „velmi nepravděpodobné“, že by francouzský výrobce elektřiny, společnost EDF mohla dosáhnout svého cíle, kterým je zprovoznění 45 GW výkonu jaderných bloků do začátku ledna. Riziko nedostatku elektřiny ve zbylých podzimních měsících a v zimě se ovšem nyní zdá být menší než minulý měsíc, a to v důsledku poklesu poptávky po elektřině, mírného počasí a omezení průmyslové výroby, doplnil svůj komentář Veyrenc.

4. Plovoucí LNG terminály vyjdou Německo na dvojnásobek původně odhadovaných nákladů

Náklady Německa na plovoucí LNG terminály budou oproti předpokladům více než dvojnásobné. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na německý deník Der Spiegel. V kontextu nákladů na dovoz zemního plynu do Německa je však tento nárůst zanedbatelný.

Připravované nové německé LNG terminály budou v následujících letech klíčové pro náhradu ruského zemního plynu. Dva státem provozované plovoucí terminály by měly být uvedeny do provozu koncem prosince nebo začátkem ledna. Ve stejném období by měl být spuštěn i třetí plovoucí terminál, který je v soukromém vlastnictví. Další tři terminály pak mají být uvedeny do provozu do konce roku 2023.

5. Vůbec první offshore větrný park ve Francii dosáhl plného provozu, deset let po zisku podpory

Na rozdíl od Spojeného království, Německa, Nizozemska, Belgie či Dánska je zatím offshore větrná energetika ve Francii na samém počátku, přičemž vůbec první komerční větrný park ve vodách u pobřeží země zahájil plný komerční provoz v tomto týdnu. Development celého projektu podle společnosti EDF Renewables trval zhruba 10 let, samotná výstavba poté necelé tři roky.

EDF Renewables, dceřiná společnost francouzské skupiny EDF, oznámila dokončení offshore větrného parku Saint-Nazaire, který je se svým instalovaným výkonem 480 MW vůbec první offshore větrnou farmu v komerčním měřítku, jež vyrostla u pobřeží Francie. Podle EDF Renewables by roční výroba měla odpovídat ekvivalentu spotřeby 700 tisíc lidí.

6. Goldman Sachs: Závislost Evropy a USA na čínských bateriích může skončit do konce dekády

Ačkoliv se v posledních měsících dostala do popředí zejména závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, především zemního plynu, z Ruska, řadu otázek rovněž vyvolává závislost západních zemí na dovozu baterií pro elektromobily z Číny. Podle bankovní skupiny Goldman Sachs by se nicméně Evropa a USA mohly této závislosti zbavit do konce tohoto desetiletí, avšak za cenu velmi vysokých investic.

Zajištění dostatečného objemu dodávek baterií je klíčovým předpokladem pro pokračující rozvoj elektromobility, která je jednou z klíčových cest snížení emisí z dopravy. V posledních letech však vyvstává otázka ohledně závislosti západních zemí na dovozu levných baterií z Číny. Ta podle serveru Financial Times po letech silné podpory, která měla rovněž za cíl omezit dovoz ropy do země, vyrábí tři ze čtyř všech na světě produkovaných baterií a stejně tak dominuje ve výrobě komponent a materiálů pro jejich výrobu.

7. Polský soud anuloval pokutu vyměřenou Gazpromu kvůli plynovodu Nord Stream 2

Polský soud anuloval pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 150 miliard Kč), kterou před dvěma lety polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Úřad dnes nicméně oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Informovala o tom agentura PAP.

Soud zrušil i pokutu 234 milionů zlotých, kterou úřad před dvěma lety vyměřil pěti podnikům podílejícím se na financování projektu Nord Stream 2. „Rozhodnutí soudu nás překvapilo,“ uvedl šéf antimonopolního úřadu Tomasz Chróstny.

8. Podle Leyenové se Indonésie stane centrem obnovitelných zdrojů. Pomohou peníze od EU a G20

EU a několik vlád zemí G20 se zavázaly poskytnout Indonésii 20 miliard dolarů na pomoc při postupném odklonu od uhlí, které je jejím hlavním zdrojem energie. Nezávazná dohoda byla uzavřena ve stejné době, kdy se zástupci států účastnili jednání o klimatu na konferenci COP27 v Egyptě, která má skončit v pátek. Dohodnutých 20 miliard dolarů bude rozděleno v průběhu příštích tří až pěti let.

Indonésie společně s EU a Mezinárodní skupinou partnerů (IPG), kterou společně vedou USA a Japonsko a do níž patří Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Norsko a Spojené království, zahájila v úterý v rámci summitu G20 partnerství pro spravedlivou transformaci, jejímž cílem je pomoci Indonésii s postupným odklonem od uhlí.

9. ČEZ převzal výrobce zařízení pro jaderné elektrárny Škoda JS

Energetická skupina ČEZ se ve čtvrtek stala vlastníkem výrobce zařízení pro jaderné elektrárny Škoda JS. V tiskové zprávě to dnes oznámil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Výši transakce skupina zveřejnit nechce, řekl Kříž ČTK. Smlouva byla uzavřena už v červnu letošního roku, ale čekalo se na schválení antimonopolními úřady. Škoda JS se před několika lety stala součástí ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Kvůli tomu byla ohrožena protiruskými sankcemi, což mohlo mít dopad i na klíčové dodávky pro jaderné elektrárny ČEZ.

„Škoda JS je naším klíčovým dodavatelem a získáním kontroly nad touto firmou jsme významně posílili naši energetickou bezpečnost,“ uvedl ředitel divize ČEZ pro jadernou energetiku Bohdan Zronek.

10. Ukrajinské jaderné elektrárny hlásí po ruských úderech odpojení bloků

Po dnešních masivních ruských vzdušných úderech na Ukrajinu hlásí problémy rovněž jaderné elektrárny v zemi. Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla aktivována havarijní ochrana v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně a důsledkem je automatické odpojení všech energetických bloků, uvedla společnost Enerhoatom.

Radiace je v elektrárnách a jejich okolí podle Enerhoatomu v normě. Zařízení v současné době nevyrábějí elektrickou energii do energetické soustavy. „Jakmile bude provoz energetické soustavy normalizován, budou dodávky elektřiny z jaderných elektráren obnoveny,“ sdělila ukrajinská společnost.

Téma

Šance také pro Česko – ukrajinský biometan místo ruského plynu

Ukrajina se může v časovém horizontu dvou až pěti let stát významným dodavatelem biometanu do Česka. V rozhovoru pro Export.cz to uvedl Grigorij Mazur, generální ředitel ukrajinské skupiny MNC Group, která se zabývá rozvojem biometanových projektů v zemi. Dovoz z Ukrajiny by tak mohl i v Česku přispět ke hledání náhrad za ruský zemní plyn. Biometan je očištěný bioplyn, který je možné vtláčet přímo do plynového potrubí. Ve světě bývá označován i za „obnovitelný zemní plyn“.

Potenciál Ukrajiny ve výrobě biometanu je obrovský – jde o velkou agrární zemi, jejíž farmáři mají zájem o energetické využití slámy, zbytků kukuřice po žních a dalšího zemědělského nebo komunálního odpadu. Ruská agrese na jedné straně vývoj tohoto odvětví brzdí, na druhé straně zemědělci podle Grigorije Mazura v době rozbombardované infrastruktury hledají vlastní energetická řešení. „Obilná sila a mlékárenské závody investují do výstavby bioplynových a biometanových stanic, aby získaly elektřinu, teplo a biometan pro potřeby vlastní výroby,“ vysvětluje šéf MNC Group, která sídlí v Charkově.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu