Domů
Obnovitelné zdroje
BNEF: Do roku 2030 by ve světě mohlo být provozováno přes 240 GW elektrolyzérů
Zdroj: ITM

BNEF: Do roku 2030 by ve světě mohlo být provozováno přes 240 GW elektrolyzérů

Globální instalovaný příkon elektrolyzérů by mohl do roku 2030 vzrůst ze současných 2 GW na 242 GW. Významně má růst také kapacita výrobních závodů na elektrolyzéry, která by se do konce příštího roku měla zdvojnásobit a přesáhnout 31 GW/rok. Vyplývá to z výhledu výzkumníků z BloombergNEF (BNEF).

Podle výzkumníků z BNEF již vodíkový průmysl vstoupil do období, kdy je očekáván prudký růst jak na straně nabídky, tak poptávky. Díky tomu by do roku 2030 mohlo být ve světě provozováno přes 240 GW elektrolyzérů.

Největší poptávka po vodíku je očekávána v Evropě a Číně. Prudký rozvoj je nicméně očekáván také ve Spojených státech amerických, a to díky nedávno schválené provozní podpoře na výrobu vodíku ve výši až 3 USD/kg.

"To činí nízkouhlíkový vodík ihned konkurenceschopným v mnoha částech USA. Do konce desetiletí by se díky této provozní podpoře mohl nízkouhlíkový vodík z USA stát nejlevnějším ve světě, a to s cenou hluboko pod 1 USD/kg, což je cíl stanovený americkým ministerstvem energetiky," uvedl BNEF.

Očekávaný růst instalovaného příkonu elektrolyzérů a roční výroby zeleného vodíku. Zdroj: BNEF

Potřeba růstu OZE a výrobních kapacit na elektrolyzéry

Aby k očekávanému růstu v oblasti elektrolyzérů vyrábějících takzvaný zelený vodík, tedy vodík vyráběný za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, došlo, musí se naplnit několik předpokladů.

Tím prvním je realizace dostatečného růstu kapacit výrobních závodů na elektrolyzéry. Zde je nicméně podle BNEF vše na dobré cestě. Podle zveřejněného výhledu by totiž do konce roku 2023 měla výrobní kapacita přesáhnout hranici 30 GW/rok. Aktuálně činí zhruba 15 GW/rok.

Očekávaný růst roční výrobní kapacity závodů na elektrolyzéry. Zdroj: BNEF

BNEF dále připomněl, že pro výrobu zeleného vodíku bude zapotřebí obrovské množství elektřiny z obnovitelných zdrojů. Při odhadované globální produkci zeleného vodíku v roce 2030 ve výši 25 milionů tun a předpokládané účinnosti elektrolyzérů 65 % to znamená zhruba 1 270 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Potřebujete být v obraze ohledně obnovitelných zdrojů?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti obnovitelných zdrojů a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Nízká výroba větrných elektráren vyhnala ceny elektřiny na britském trhu nad 1000 liber za MWh
30. listopad 2022, 05:14
V centru Prahy vyrostla největší solární elektrárna města. Velká jako hřiště
29. listopad 2022, 16:37
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(53)
Ivan Švančara
25. listopad 2022, 08:15

Mohlo … by byt sprevadzkovane. Ale nebude. Lebo pre 240 GW potrebujete cca 2 TW prebytkovych OZE.

Prebytkove OZE je take OZE, ktore vyraba energiu za cenu blizku nule, alebo zapornu. Kapacitny faktor som pouzil velmi nadsenych 10%.

hlpb
25. listopad 2022, 09:34

instalovaný výkon 240 GW = výroba až 500 miliard m3 H2/rok

Galipoli
25. listopad 2022, 20:20

Těch 240GW je za rok? A těch 500 miliard m3 H2 taky za rok? Nějak mi ty počty moc nesedí....

Milan Vaněček
25. listopad 2022, 20:40

Pane Galipoli, přece to máte jasně napsáno, cituji z článku:

"Díky tomu by do roku 2030 mohlo být ve světě provozováno přes 240 GW elektrolyzérů."

A tak se neptejte tak, jak se ptáte....

aby jste došel k Vašemu "závěru" : Nějak mi ty počty moc nesedí....

Čtěte pozorně a přemýšlejte.

Galipoli
26. listopad 2022, 10:32

Pokud byste si odpustil ty ironický sprosťárny, tak by se diskutovalo lépe. Ale k mým pochybnostem...

HLP-B píše 500 miliard m3 vodíku/ rok to je 5,3x10na9 x 3,52kWh (spalné teplo vodíku/m3) =18,7 x 10na 9 kWh= 18,7 TWh. To při uváděném ročním výkonu 240 GW.... Proto jsem se na to ptal.

hellokitty
26. listopad 2022, 19:02

preco pouzivate spalne teplo vodiku? to by sa pocitalo pri vyrobe elektriny z vodiku ne? tuto vyraba elektrolyzer vodik pouzitim elektriny, t.j. opacny proces

tuto som nasiel ze na vyrobu 1 kg vodiku je treba 39,4 kWh energie: https://www.nrel.gov/docs/fy10osti/47302.pdf

dalej cez tuto kalkulacku: https://www.aqua-calc.com/calculate/volume-to-weight som si previedol ze 1 kg vodiku ma objem 12,2 m3 a z toho mi vyslo ze na 500mld m3 vodiku potrebuje elektrolyzer ~1615 TWh elektriny

240 GW vyrobi v nasich podmienkach ~240 TWh, na toto mnozstvo by teda bol potrebny vykon zhruba tych 1615 GW

Emil
26. listopad 2022, 23:23

39,4 kWh energie není potřebná energie na výrobu kg vodíku ale spalné teplo kg vodíku. Protože se 100% účinností se vodík vyrábět nedá, je té energie potřeba víc. Pokud bude např. účinnost 70%, bude potřeba 56 kWh na kg.

Pokud není uvedeno skupenství nebo tlak vodíku, je ten údaj "500 miliard m3 H2/rok" úplně bezcenný, může vyjít téměř libovolné číslo, stačí si zvolit správný tlak ke kterému je vztažený.

Petr Hariprasad Hajič
27. listopad 2022, 10:12

Oněch 240 GW je výkon. Nikoli energie. Tedy závisí na tom, po jakou dobu budou elektrolyzéry provozované. Maximálně to může být něco kolem 8 700h. Článek je zřejmě nějaký výcuc a cestou se nějaké podstatné údaje poztrácely. Nemá cenu to víc rozvádět, pokud nejsou relevantní údaje.

Zbyněk Poisl
25. listopad 2022, 13:59

Takže budeme do atmosféry uvolňovat 150GW zbytečného tepla. Bravo! Bravo! Určitě se začne ochlazovat!

Milan Vaněček
25. listopad 2022, 20:43

Mnoho zbytečného tepla (cca dvojnásobek instalovaného výkonu) vypouští do ovzduší JE, není to jen 150 GW, ale je to cca 1000 GW. To jen tak k Vašemu "Bravo!"

Emil
25. listopad 2022, 20:54

To "zbytečné" teplo vypouští obecně všechny tepelné elektrárny, Vaněčku, a není vůbec zbytečné, jinak byste např. nemohl psát podobné zbytečné hejty.

Martin P
25. listopad 2022, 22:27

Při ploše Česka 78000km2 a průměrném úhrnu sluneční energie 1000kWh/m2 dopadne na naše území ročně 78000Twh. Roční výroba JE je cca 30TWh el.energie, t.j. asi 70TWh tepelných emisí českých jaderných elektráren. Ty proporce přírodní a člověkem vypuštěné energie jsou celkem jasné...

Zbyněk Poisl
27. listopad 2022, 10:11

To je ovšem pouze čirá teorie pane Martine. Realita je zcela jiná a pro klima mnohem příznivější, narozdíl od příznivců FVE. Zářivý tok slunečního světla na zemském povrchu je za ideálních podmínek opravdu cca 1000W/m2. Jenže.... Jenže do toho musíte započítat zemské albedo!!!, úhel dopadu záření a zcela opomíjenou vodu, která se dopadem slunečního záření odpařuje a tak aktivně ochlazuje zemský povrch! To jsou všechno věci, na které zapomínají nejen ekologičtí fanatici ale také hlavně politici, kteří si myslí, že snížení obsahu skleníkových plynů sníží teplotu zemského povrchu. Jenže to je obrovský omyl! Snížit teplotu zemské atmosféry a zemského povrchu může jedině zvýšení albeda, které je jako oteplovací faktor zcela neprávem přehlížené a které se už dlouhá desetiletí, vlivem lidské činnosti, razantně snižuje! Snížení albeda o jeden procentní bod zvyšuje zářivý tok slunečního světla na zemském povrchu o cca 14W/m2, což je mnohem podstatnější, než vliv skleníkových plynů, který je velmi silně maskovaný vlivem vodní páry! Stačí se podívat na absorpční spektra CO2 a metanu ve vztahu k absorpčnímu spektru vodní páry a člověk má hned jasno! Jenže naprosto hysterické rozšiřování FVE na zelených plochách albedo planety výrazně snižuje a tím pádem urychluje její ohřev stejně, jako jakákoli produkce suchého tepla, které vlivem teplotních inverzí zůstává při zemském povrchu a planetu dál ohřívá! Chce to jen znát fyziku ze ZŠ, aby měl člověk jasno!

Martin P
27. listopad 2022, 14:31

Jde jen o hrubý propočet, nicméně nejsme ve sporu, ne? To albedo určuje, kolik se z té dopadající energie v místě "natáhne do země" a kolik se odrazí od povrchu. Můj příspěvek měl jen připomenout debatu tady na webu pár let nazpět, že tepelné emise jaderné elektrárny jsou o tři řády menší než kolik sem dopadne vlivem slunečního záření. To je vše.

Milan Vaněček
27. listopad 2022, 15:02

Pane Poisl, albedo zemského povrchu je důležitý parametr, ale Vy ve vašem "spravedlivém rozhořčení" píšete občas nesmysly. Přečtěte si to po sobě, ty některé věty. To opravdu není fyzika základní školy.

O současné klimatické hysterii nejvíce vypovídá to, že se různé skupiny upnou na některý z MNOHA parametrů, které ovlivňují průměrnou teplotu na Zemi

a nenechají si vysvětlit celý komplex problémů, který rozhoduje a který zatím neumíme modelovat.

Petr Hariprasad Hajič
30. listopad 2022, 03:45

Píšete dezinformační nesmysly. Jeden příklad. Plochy panelů sice albedo snižují, ale teplotu lokálně nezvyšují. Podstatná část energie je totiž přeměněná na energii elektrickou. Stačí si vzít thermometr a změřit si to. V létě za slunečného počasí jsou panely většinou chladnější než okolní terén. V zimě za slunečného počasí, tomu tak samozřejmě není, ale vaše zpráva je poplašná úplně zbytečně. Nic zásadního by se nedělo, i kdyby se vzduch ohříval. jsou to velmi malé plochy.

Přidám ještě jeden omyl. Ohledně vodní páry. Vodní pára samozřejmě je silně slkeníkový plyn, ale problém je jinde. Vodní pára má krátkou životnost. V průměru v řádu dnů. CO2 v atmosféře má naopak životnost v průměru 170 let. ZŠ na to opravdu nestačí. Děje probíhající v amosféře jsou komplexní a je potřeba se na ně dívat jako na celistvý systém, který má svojí proměnlivou rovnováhu, a kterou lidská činnost buď vychyluje podstatným, nebo nepodstatným způsobem. Rozlišit to vyžaduje dost dobré znalosti na úrovni VŠ.

Zbyněk Poisl
26. listopad 2022, 05:55

Jenže parní elektrárny produkují teplo v podobě vodní páry, což je neškodné. Elektrolyzéry produkují suché teplo, což je obrovský problém pro klima.

Franta
27. listopad 2022, 07:31

Jakékoliv teplo, je pořád teplo. A to je problém zejména v souvislosti s oteplováním. Navíc to "vlhké" teplo spotřebovává lokálně zdroje vody.

Zbyněk Poisl
27. listopad 2022, 16:14

Už několikrát jsem tu upozorňoval na to, že pro pochopení změny klimatu je nutné znát alespoň fyziku ze základní školy, pane Vaněčku. Kdybyste ji znal, pak byste věděl, že vodní pára z chladících věží tepelných elektráren je pro klima když ne přínosem, pak jistě neutrální!

Milan Vaněček
27. listopad 2022, 16:53

Pane Poisl, fyzika základní školy bohužel nestačí. Účinek vodní páry a oblačnosti je velmi komplexní, nízká a vysoká oblačnost má opačný vliv na globální teplotu, dle mého názoru je voda v oceánech a atmosféře hlavní stabilizační (zpětnovazební) prvek, který způsobuje (mnoha zpětnými vazbami), že v našem "lidském" období tu máme velmi stabilní (plus minus několik stupňů) průměrnou teplotu.

Zbyněk Poisl
29. listopad 2022, 05:05

Tady máte v mnohém pravdu! Voda je zcela zásadní stabilizační prvek a jelikož jí na pevnině kvapem ubývá, dochází k oteplování pevniny! Planeta se chladí stejně jako lidský organismus - pocením! Adiabatický proces odvádí přebytečné teplo do horních vrstev atmosféry, kde vodní pára vytváří vysokou oblačnost a zvyšuje albedo a současně předává teplo do okolního vesmíru. Ztráta vody na pevnině (důkazem jsou vyschlá koryta řek a mrtvé lesy), tento proces blokuje a tím způsobuje nárůst globálních teplot. Je to prosté jako facka. Fór je v tom, že tento proces bezproblémů umí ubejít skleníkové plyny v atmosféře a navíc je při návratu vody na zem z atmosféry vymývá a v podobě solí váže do hornin. Takže odpařování vody je pro stabilitu atmosféry a její teploty zcela zásadní. To ovšem politici naprosto ignorují a hystericky bazírují na snižování obsahu skleníkových plynů, což se jim nedaří a nikdy nepodaří, protože s narůstající teplotou příroda produkuje CO2 mnohem rychleji a ve větším množství! Dokud tohle politici nepochopí, klima se bude dál měnit tím nesprávným směrem.....

Petr Hariprasad Hajič
30. listopad 2022, 04:22

Pane Poisle, je dobře, že o tom přemýšlíte, ale podle mě jste udělal stejnou chybu, jako jeden emeritní profesor při vysvětlování cyklu CO2. Nebudu rozvádět, ale podstata je v tom, že vy nevysvětlujete, proč najednou k dochází v vysychání pevnin. Když přeskočíte tenhle důležitý bod, vychází vám nesmysl.

hellokitty
26. listopad 2022, 19:02

kogenerace nic?

Petr Hariprasad Hajič
27. listopad 2022, 10:22

Teplo problém není z toho důvodu, že energie je vyráběná v OZE. Celková energetická bilance je tedy pasívní. Jestli se světlo přemění v teplo (nebo ve infračervené fotony) přímo, nebo přes nějakou další energetickou proměnu je úplně irelevantní.

Emil
27. listopad 2022, 12:03

Pokud by se ovšem v jiném případě neodrazily zpět do vesmíru...

Zbyněk Poisl
25. listopad 2022, 17:14

Jen pro úplnost. Na elektrolytickou výrobu vodíku je potřeba demineralizovanou vodu. Takže nelze použít slanou mořskou vodu. Ptám se tedy, kde se vezme levná demi voda v tak obrovském nožství? To zase někdo vidí růžovými brýlemi.....

Petr Hariprasad Hajič
27. listopad 2022, 10:25

Prosím spočítejte si, kolik té vody bude potřeba. Pak si to porovnejte třeba s tím, jaké množství pitné vody spotřebuje třeba větší město.

Galipoli
27. listopad 2022, 17:18

Na 500 milard m3? Když z 9 kg vody vznikne 11,2 m3 H2? Takže roční spotřeba De-mi vody jako 82 Prah.

Karásek
25. listopad 2022, 19:10

Konečně dobrá zpráva. Je vidět, že padá další argument proti OZE.

Pravoslav Motyčka
25. listopad 2022, 22:03

Krom toho ,že výroba vodíku je blbost z energetického hlediska , pak je také třeba se zamyslet nad tím kolik toho H2 uteče polovina ? Je to skleníkový plyn jen tak pro zajímavost....

Xoor
26. listopad 2022, 09:05

Přesně... mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky.... tak to je pokaždé s tím eko komunizmem.

Martin P
26. listopad 2022, 18:24

Vodík ve volném ovzduší jako samostatný prvek moc dlouho nevydrží, takže jako problém jménem skleníkový efekt bych ho nepočítal.

Emil
26. listopad 2022, 18:40

Vodík vydrží v atmosféře několik let: "Compared with a central estimate of hydrogen's atmospheric lifetime of 1.9 years (Warwick et al., 2022), we use a lower-end estimate of 1.4 years (Warwick et al., 2022) and a higher-end estimate of 2.5 years", jeho vliv na skleníkový efekt je ale hlavně nepřímý, váže totiž v atmosféře volné radikály, které pak nemohou vázat metan, ten pak vydrží v atmosféře déle a skleníkový efekt zhoršuje. Metan má přitom mnohonásobně vyšší vliv než oxid uhličitý. Takže vliv vodík na skleníkový efekt nepochybně má.

Petr Hariprasad Hajič
27. listopad 2022, 10:33

I tak je to velmi krátká doba. Ani vodík a ani metan nepředstavují takový problém, jakým je CO2 se svým cyklem dlouhým něco kolem 170(průměr) let. Proto se CO2 kumuluje a proto se řeší hlavně CO2.

Emil
27. listopad 2022, 12:32

Že nepředstavují takový problém není argumentem ani omluvou pro to tento problém ignorovat. Je prostě potřeba u všech činností porovnat jejich dopad nejen z hlediska emisí CO2, ale i CH4 nebo H2 podle ekvivalentu CO2.

Martin P
27. listopad 2022, 14:55

Emilovi:

1) O jaké volné radikály jde? Volné radikály má spíš člověk v krevním oběhu z Kosteleckých párků než Země v atmosféře ;-)

Nicméně zmíněný nepřímý efekt je zajímavý, zvlášť

2) metan má cca 20x vyšší účinnost v tvorbě skleníkového efektu, nicméně se jeho molekuly neudrží stabilní déle než 10 let. Proto efekt H2 uvádím jako marginální, proti CO2 a CH4.

Emil
27. listopad 2022, 15:45

Martinovi P.: např. nedávno tu o tom byl článek: oenergetice. cz/vodik/edf-dopady-emisi-vodiku-globalni-zmeny-klimatu-jsou-prehlizeny-podcenovany

Efekt H2 není marginální právě proto, že pokud se zvyšuje koncentrace H2 v ovzduší, déle se udrží v atmosféře metan, který má daleko větší skleníkový efekt než CO2.

Galipoli
27. listopad 2022, 10:57

Ztráty vodíku do meziplanetárního prostoru mohou být jistě významné (při tom obrovském objemu předpokláddané výroby H2). Mě děsí spíš co udělá vodík s ozónem.

Petr Turek
26. listopad 2022, 09:14

Výroba H2 z obnovitelných zdrojů je ekonomický nesmysl s jedinou výhradou, pokud to má soužit obdobně jako PVE. Tedy ukládat elektrickou energii v době občasného přebytku. Účinnost PVE je okolo 85 %, H2 systém 0,65 * 0,45 = 29,3 %....

Další komentář je asi nadbytečný

Využití H2 v dopravě je sice možné, ale zlatá dobrá nafta či benzin to nikdy nebude (o CNG či LNG už ani nehovořím...)

Petr Hariprasad Hajič
27. listopad 2022, 10:36

Celková účinnost výroby paliv a jejich využítí v tepelných strojích ve velmi malá. Od těžby až po využití k pohybu to činí něco mezi 7-15% energie v původní surovině uložené. Účinnost je z tohoto pohledu katastrofální.

Milan Vaněček
27. listopad 2022, 15:17

Pane Hajič, dík za fundamentální příspěvek. Toto je opravdu důležité.

Místo toho zde většina diskutujících jen diskutuje o detailech, které mají nepatrnou váhu, ale podstata problému jim uniká.

Mohl by jste dát nějaký vědecký článek který ilustruje Vaše sdělení (s kterým intuitivně souhlasím, ano, je to katastrofální).

Pro mě je důležitý parametr energetická návratnost včetně celého životního cyklu. Zde mohu jen konstatovat, že fotovoltaika již dosáhla obrovského úspěchu:

v optimálních lokacích na zeměkouli mají některé fotovoltaické panely již VÍCE NEŽ STONÁSOBNÝ poměr elektřiny získané z panelu za doby jeho života ku energie vložené do jeho výroby, provozu a likvidace. Úžasné.

Oldřich Vašíček
28. listopad 2022, 10:24

I likvidace? On se někde panel už průmyslově a ekologicky likviduje? Nebo je likvidací myšleno, že se odveze do Afriky a zahrabe do země? :)

Milan Vaněček
28. listopad 2022, 13:25

Pane Vašíčku, samozřejmě, už je řada továren, které panely ekologicky ve velkém likvidují. A ve fázi výzkumu je již na několika pracovištích rozpracováno, jak z těchto recyklovaných materiálů (především z té nejdražší části- křemíku) udělat opět velmi kvalitní články a panely. Pokrok nezastavíte....

Bez recyklace NIC v budoucnu nepůjde.

To, že pár panelů někde v Africe zakopali, či zase z druhého konce, že pár jaderných reaktorů z ponorek zas pohřbili do oceánů, to je jen malá, kriminální minorita.

Emil
28. listopad 2022, 13:53

"Pár jaderných reaktorů z ponorek zas pohřbili do oceánů", kdy se to "zas" stalo naposledy, Vaněčku? Za studené války, že?

Martin P
28. listopad 2022, 15:30

Pane Vaněčku, pěkná narážka. Ale "snad" mi dáte za pravdu, že je rozdíl záměrně zasypat FVT panel nebo kus větrníku zeminou a oblast "rekultivovat " a je rozdíl mít nehodu nebo válečný střet s jadernou ponorkou (která asi nebyla určena k výrobě el. en. do sítě, že ne? ) a skončit s ní a posádkou na dně Atlantiku - o to asi nikdo nestál.

richie
29. listopad 2022, 13:45

ad Milan Vaněček 28. listopad 2022, 13:25

..Pane Vašíčku, samozřejmě, už je řada továren, které panely ekologicky ve velkém likvidují. A ve fázi výzkumu je již na několika pracovištích rozpracováno, jak z těchto recyklovaných materiálů (především z té nejdražší části- křemíku) udělat opět velmi kvalitní články a panely. Pokrok nezastavíte....

ano znova uz opocuvane rozpravky, alemusim uznat, ze tu sa aspon trochu snazite, ze to neprezentujete ako recyklaciu, ci dokonca ako cirkulacnu ekonomiku ako v minulosti

trochu vidim problem v tomto "...ekologicky ve velkém likvidují "

coprelozene do normalnej reci znamena - separaciu tej trochy pouzitelneho kovu z ramov na recyklaciu, separaciu plastov (prevazne na spalenie), separaciu skla (ktore ako druhotnu surovinu velmi nikde nechcu, lebo bez podpory je to drahe) tak to obcas niekto vezme na menej narocne vyrobky a zvysok skla sa skladkuje..

co sa tyka ostatnych casti, tak su tam nejake stopoveprvky a vela kremiku, ktory ale nie je rozumne (ekonomicky) pozitelny nikde, takze sa znova len skladkuje, podobne ako stavebna sut

:..A ve fázi výzkumu je již na několika pracovištích rozpracováno, jak z těchto recyklovaných materiálů (především z té nejdražší části- křemíku) udělat opět velmi kvalitní články a panely. Pokrok nezastavíte....."

ano viem o jednom uspesnom pokuse, kde sa im podarilo znovu ziskat z panelov kremik vo forme a kvalite vhodnej pre opatovne pouzitie na vyrobu clankov - zial bolo to len v malom mnozstve a cenu pre istotu vobec nekomentovali ..

vzhladom na dostupnost kremiku ako suroviny a poziadaviek na jeho parametre je jeho recyklacia v najblizsich desatrociach ekonomicky nezmysel (bez vyraznej dotacie)

Galipoli
27. listopad 2022, 17:22

Dotaz Co je to za čísla u vodíku (0,65 a 0,45)? Děkuji

Galipoli
27. listopad 2022, 10:55

Pro hellokitty: Se spalným teplem počítám proto, že jde o maximální možnou energii, kterou z toho vodíku mohu získat. A eketrolýzu potřebuji víc (cca > 50 kWh/kg H2).

Pro Emila: Pokud není uvedeno jinak, u plynů se berou normální podmínky: p= 101 kPa, T=298 K.

richie
28. listopad 2022, 00:23

.. mohl ..

.. měla ..

.. očekáván ..

a pekne cisla, ktore ktore su len polopravdy (alebo skoro loz?) a absolutne nekoresponduju z realitou

je zvlastne ze vyskumnici BNEF pri prezentovani cisel ignoruju vseobecne zname fakty:

- "ucinnost" celeho cyklu EE-H-EE je aktualne pod 25% (a to este hovorim o relativne kratkodobej akumulacii .. o co dlhsia akumulacia ci transport na vacsie vzdialenosti o to mensia celkova ucinnost)

- energeticka a "surovinova" narocnost pre elektrolyzu - zabezpecenie dostatocneho mnozstva demi vody, co este viac znizuje celkovu efektivitu

- narabanie s idealnymi cislami vyroby elektrolyzerov igorujuc fakt, ze tieto cisla platia pri stabilnej prevadzke, teda napajanim stabilnym zdrojom pri optimalnych podmienkach elektrolyzy - co vylucuje produkciu zalozenu len na zaklade nahodnych zdrojov ako takych, nie to este nejakych prebytkov - teda znova nerealne cisla

- a v neposlednom rade potreba (pre prezentovane cisla) zabezpecit radovo vacsie (a dramaticky) predimenzovane kapacity nahodnych zdrojov, co znamena vyrazne vacsiu (tak zdoraznovanu) uhlikovu stopu pri vyrobe (a to neriesim ekologicke dopady tazby a spracovania potrebnych surovin, alebo ako nerealisticka je recyklacia - teda dalsie ekologicke dopady)

Martin P
28. listopad 2022, 15:34

Richie, tak mě napadá, dost slušné množství vody bez příměsí je z terciálního okruhu každé jaderné tlakovodní a nebo varné elektrárny, ne? Stabilní provoz je asi také lépe predikovatelný než u občasníků... ;-)

richie
29. listopad 2022, 13:32

presne tak, z pohladu vyroby CO2free vodiku hlavne pre technologicke potreby (chemicke procesy a podobne, pre akumulaciu to je nezmysel) je najvhodnejsia a najekonomickejsia vyroba v JE - jednak je to stabilny zdroj EE a ma aj dostatocny zdroj tepla, ktory zvysuje ucinnost elektroylyzy

Oldřich Vašíček
28. listopad 2022, 10:37

Mě by zajímala ekonomika provozu. Pro výrobu zeleného H2 se počítá s přebytky z OZE. Kdy jsou tyto přebytky? Kolik jich je v celoročním provozu? Zatím jsme narazily na nějaké přebytky v létě, když svítilo slunce a foukal vítr. Tzn. cca 4 měs. je schopno OZE generovat nějaké % přebytků.

Tzn., že v tomto období budou tato zařízení vyrábět nějaký vodík a v ostatních obdobích budou stát? Jak se počítá jejich návratnost? Nebo jsou ta zařízení tak levná a nezničitelná, že návratnost 20 let není problém?

Kolik stojí elektrolyzér o příkonu 1GW? Bude umístěn v blízkosti OZE zdrojů nebo bude napojen obecně na síť? Kdo bude rozhodovat, že nyní jsou přebytky a má se zapnout? A když přeletí někde na FVE mrak, tak se má vypnout. Regulátor soustavy? Nebo se to bude řešit cenou? Když je 0 nebo záporná, tak jedeme, pokud se zvedne tak nejedeme?

Ono totiž když to nebude vyrábět jen z OZE, tak se nejedná o zelený vodík. Tzn. pokud budu mít celoroční provoz z důvodu návratnosti investic, tak bude, nemalou měrou, výroba kryta energií z uhlí a plynu. A pokud takového žrouta zapojím do sítě, tak jen zvýší poptávku po energiích a zvýší cenu. Ale to by pak i cena vodíku byla závratná.

Ta uváděná čísla o vyrobeném vodíku 500 mld. m3 (mimo jiné nic neříkající) jsou při optimálním provozu 24h, 365 dní v roce nebo je v tom započítána ta nestabilita přebytků v OZE?

Článek dává více otázek než je zdrávo. Tak nevím, jestli mám mávat nebo hrozit. :)

Oldřich Vašíček
28. listopad 2022, 12:08

Zajímala by mě ekonomika celého řešení. Ta zařízení něco stojí (předpokládám). Tzn. že je to investice, která očekává nějakou návratnost (a třeba i zisk). Aby byl vodík "zelený", tak musí být vyráběn jen z přebytků OZE. Tzn. občas.

Jak je to s návratností této investice, když energii bude mít jen několik dnů v roce? Kdo bude rozhodovat, že jsou aktuálně přebytky a že zařízení může jet? Nebo to bude napojeno na síť a pojede nonstop (aby se vrátila investice), ale mimo přebytky se nebude vyrábět "zelený" vodík, ale jiné barvy za jinou cenu? DO ceny vyrobeného vodíku se započítá i cena investice. Jaká pak bude konečná cena vyrobeného vodíku, když ani nevím, jaké jsou vstupy (u zeleného vodíku je cena energie nulová, když se jedná o přebytek) a kolik toho ročně vyrobím?

Těch 500 mld. m3 H2 (pěkně uhozený údaj) je při kontinuálním provozu nebo se již počítá s dobou přebytků?

Jaká by byla cena OZE, když se počítá s využíváním přebytků s cenou produkované energie blížící se 0? Cena investic se do ceny OZE nezapočítává? Pokud ano, tak cena vyrobené energie nemůže být nikdy 0! Např.:, pokud mě 1MWp stojí 10000000 a má životnost 20 let, tak cena 1hod (ať vyrábí nebo ne je cca 57 Kč. Pokud bude průměrně ročně vyrábět 3h/d (dejme tomu se 100% účinností), tak do těch 3MWh musím započítat min. cenu celého dne. Tj. 57*24=1368,-. a to je 456Kč/MWh. A to je jen hrubý odhad z podhodnocené ceny solární elektrárny. Na výrobu 1kg H2 je potřeba 60kWh energie. Tzn. pokud celou uvedenou FVE použiji na výrobu vodíku, tak průměrně vyrobím 50kg vodíku za den s cenou energie cca 1368,- Kč. A to je cena bez elektrolyzéru, jen cena "holé" energie. Stejně tak by se měla započítat i cena elektrolyzéru a počítat návratnost z předem neznámé doby produkce H2. Teoreticky taky jen ty 3h denně. Ale s tím, že většinu bude vyrábět v létě a v zimě bude většinou stát.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se