Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropa čelí riziku drahé zimy kvůli nedostatku dlouhodobých kontraktů na LNG

Chorvatský FSRU

Evropa doposud nedosáhla dostatečných pokroků v zajišťování dlouhodobých kontraktů na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). To by dle analýzy zveřejněné ve spolupráci zpravodajských serverů Reuters a Euractiv mohlo mít negativní dopad na bezpečnost dodávek během příští zimní sezóny. Očekává se obnova poptávky po zemním plynu v Číně, což by mohlo vytvořit napětí na trhu.

Dodávky LNG během zimního období 2022/2023 významně přispěly k vyrovnání nižších dodávek zemního plynu z Ruska. V roce 2022 Evropa importovala 121 milionů tun LNG, to odpovídá 60% navýšení ve srovnání s 2021. Tento plyn byl ovšem do velké míry nakupován na spotovém trhu.

2. Spotřeba elektřiny v ČR se podle ČEPS zdvojnásobí, výroba nebude stačit

přenosové vedení

Spotřeba elektrické energie vzroste během dvou desetiletí podle šéfa provozovatele přenosové soustavy ČEPS Martina Durčáka na zhruba dvojnásobek nejen v Česku, ale i v dalších zemích EU. ČR přestane být do roku 2030 energeticky soběstačná a bude muset elektřinu za draho dovážet, uvedl dnes Durčák na semináři v Senátu o rizicích plánů na dekarbonizaci evropské a české ekonomiky do roku 2050.

Stát se podle Durčáka do budoucna neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů, konkrétně modulárních reaktorů, pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny. Potřeba bude podle ČEPS rovněž zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy.

3. Výzkumníci kritizují německé plány na využití biopaliv a e-paliv v silniční dopravě

Podle studie Fraunhoferova institutu pro výzkum systémů a inovací (Fraunhofer ISI) je používání syntetických paliv, známých také jako e-paliva, ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pro silniční dopravu nevhodné. Autoři studie se kriticky staví k postoji německé vlády, že e-paliva budou v budoucnu hrát důležitou roli při dosahování klimatické neutrality v dopravě. Podle studie existují proti jejich používání v osobních a nákladních automobilech mnohé důvody.

Modernizační balíček na ochranu klimatu německé vlády z konce března přisuzuje klimaticky šetrným palivům neboli tzv. e-palivům důležitou roli v dekarbonizaci dopravy. Pod pojmem e-paliva se obvykle rozumí syntetická paliva vyrobená z biomasy nebo za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

4. ČEPS v pondělí odpojil kvůli nerovnováze v soustavě stovky fotovoltaik od sítě

Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS odpojil během Velikonočního pondělí stovky tuzemských fotovoltaických elektráren na dvě hodiny od sítě. Důvodem byl nevyrovnaný výkon v elektrizační soustavě. Šlo o první případ, kdy ČEPS podobné omezení v reálném provozu využil. ČTK to sdělil mluvčí státní společnosti Lukáš Hrabal. Majitelé odpojených elektráren nejspíš dostanou kompenzace, celkem půjde zřejmě o jednotky milionů korun.

ČEPS během pondělí odpojil zhruba na dvě hodiny od sítě elektrárny do výkonu přibližně 400 megawattů. Konkrétně šlo o území v distribučních sítích ČEZ Distribuce a EG.D.

5. ENTSOG: EU může do října dosáhnout 90% naplnění zásobníků plynu

Rakouský podzemní zásobník plynu Schönkirchen

Podle sdružení evropských provozovatelů přepravních soustav (ENTSO-G) může EU do října naplnit své plynové zásobníky alespoň z 90 % i bez dodávek ruského plynu. Situaci pomáhá rekordní stav zásob před vtláčecí sezónou. Úplné ukončení dodávek plynu z Ruska by si však v následující zimě vyžádalo snížení spotřeby plynu ze strany spotřebitelů.

Úroveň naplnění plynových zásobníků v EU činila 1. dubna 625 TWh, což odpovídá 55 % skladovací kapacity a představuje více než dvojnásobek naplněnosti z dubna minulého roku.

6. IEA: Pokles spotřeby plynu v EU byl vloni rekordní. Přispělo počasí, ale i úspory v průmyslu

Chorvatský FSRU

Spotřeba zemního plynu v Evropské unii poklesla vloni o rekordních 55 bcm, což představuje 13 % v porovnání s rokem 2021. Největší snižování spotřeby nastalo na severu a severozápadě EU. Mezinárodní energetická agentura (IEA) jmenuje příčiny snížené spotřeby a odhaduje jejich vliv.

Mezi hlavní faktory poklesu spotřeby plynu v EU byly podle IEA především efektivní politická opatření opírající se o podpůrné schéma pro obnovitelné zdroje, půjčky a dotace pro instalaci tepelných čerpadel spolu s tlakem na změnu chování spotřebitelů na celounijní úrovni.

7. Rychlost dostavby Dukovan je pro Česko zásadní z hlediska energetické bezpečnosti i ceny

VŠE v Praze vydala v únoru studii, ze které vyplývá, že na výstavbě bloku v Dukovanech se tuzemský průmysl může podílet až z 65 %. Zapojení českých firem je jedním z klíčových témat tendru. Ve střední a východní Evropě se dnes v jaderné energetice odehrává mnoho aktivit, to znamená příležitosti pro české firmy i jinde v regionu. S tím, jak se náš reaktor AP1000® stává preferovanou jadernou technologií, tyto příležitosti porostou. Jaderná energetika je bezpečný a ekologický zdroj, který nám zajistí energetickou stabilitu. Z bezpečnostního i ekonomického hlediska by bylo výhodné zvážit výstavbu dalších jaderných reaktorů v Temelíně a v Dukovanech.

Naše nabídka usiluje o co nejvýhodnější cenu a zároveň o co nejvyšší míru důvěryhodnosti. Na konečnou cenu dostavby bude mít vliv také časový interval mezi podpisem smlouvy s dodavatelem a zahájením stavby. Roli bude hrát i dostupnost volných kapacit. Splnění zmíněných podmínek vyžaduje kvalitní a včasnou přípravu.

8. Polsko kvůli ochraně kritické infrastruktury omezuje přístup k LNG terminálu

Plovoucí LNG terminál Neptune

Polské úřady od čtvrtka omezí přístup do blízkosti terminálu na zkapalněný zemí plyn (LNG) ve Svinoústí (Świnoujście) na pobřeží Baltského moře. Na svých internetových stránkách o tom informuje ministerstvo vnitra. Polsko v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zpřísňuje ochranu své kritické infrastruktury.

Lidé se nebudou smět přiblížit na vzdálenost menší než 200 metrů od terminálu. Ministr vnitra Mariusz Kamiński v prohlášení uvedl, že toto opatření zavádí „po zkušenostech z minulých měsíců“. Zmiňuje v této souvislosti poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři nebo to, že v Polsku byli zadrženi lidé podezřelí z „přípravy diverzních akcí“ na objednávku ruských tajných služeb.

9. Konec německého jádra: Jeden ze tří zbývajících bloků získal povolení k vyřazení z provozu

Jaderná elektrárna Neckarwestheim poběží i v roce 2023

Ministerstvo životního prostředí Bádensko-Württemberska vydalo povolení k vyřazení z provozu a rozebrání jaderného bloku Neckarwestheim 2. Jaderný blok o výkonu 1 400 MW je jedním z posledních tří německých jaderných bloků v provozu. Provozovatel předpokládá, že rozebrání bloku potrvá deset až patnáct let. Odstavení německých reaktorů má zákonem daný termín, a to nejpozději 15. dubna letošního roku.

Německá energetická společnost EnBW oznámila, že obdržela povolení k vyřazení z provozu a rozebrání jaderného bloku Neckarwestheim 2 (GKN II). O povolení k vyřazení bloku z provozu požádala EnBW v červenci 2016. Společnost je zároveň prvním provozovatelem německých jaderných bloků, která toto povolení získala pro všechny své bloky. Konkrétně jsou v různých fázích likvidace bloky Neckarwestheim 1, Obrigheim a Philippsburg 1 a 2.

10. Solární průmysl hlásí rekord: Loni bylo v EU k síti připojeno přes 41 GW nových zdrojů

Solární elektrárna

Rok 2022 byl dalším rekordním rokem pro evropský solární průmysl. Podle předběžných dat asociace Solar Power Europe bylo k síti připojeno 41,4 GW nových fotovoltaických elektráren, což je o 47 % více ve srovnání s předchozím rekordem z roku 2021. Prudký rozvoj solárních elektráren očekává asociace i v následujících letech. Nastiňuje nicméně oblasti, na které se Evropa bude muset zaměřit, aby byla očekávání naplněna.

Asociace Solar Power Europe ve svém výhledu vývoje solární energetiky v EU do roku 2026 uvedla, že tempo rozvoje, které bylo pozorováno v loňském roce, nebylo ještě donedávna představitelné. Situace na energetických trzích způsobená ruskou invazí na Ukrajinu nicméně rozvoji solárních elektráren významně pomohla.

Téma

Spojené království přechází na jádro a OZE, projekty se bez státní podpory neobejdou

Spojené království využívá pro podporu výroby elektřiny dva modely financování. Nejčastějším je model rozdílového kontraktu (Contract for Difference, zkráceně CfD). Ten je využíván pro obnovitelné zdroje a byl udělen také pro výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C – výstavby první britské jaderné elektrárny po dvaceti letech. Podle britského zákona o financování jaderné energetiky (tzv. Nuclear Energy Financing Act) budou budoucí jaderné elektrárny podporovány prostřednictvím modelu tzv. regulační báze aktiv (Regulated asset base, zkráceně RAB). Tento model, jehož hlavní výhodou je snížení ceny financování výstavby, by měl být poprvé využit pro dostavbu jaderné elektrárny Sizewell C. 

Spojené království v posledních letech prošlo významnou změnou své energetiky. Ze země, která byla podstatně závislá na výrobě elektřiny z uhlí, se stala zemí, která disponuje téměř 30 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Ostrovní země snížila podíl elektřiny vyráběné z uhlí ze 40 % na 1,5 %, a to během deseti let.

Evropa bude ukládat uhlík pod zemí: Přehled CCS projektů

Německá uhelná elektrárna Jänschwalde včetně navrhované demonstrační jednotky pro zachytáváníí a ukládání oxidu uhličitého- Zdroj: Vattenfall

Evropa se snaží naplnit své ambiciózní klimatické cíle. V rámci odstraňování emisí oxidu uhličitého z průmyslu plánuje také zachytávat a ukládat uhlík pod zem, a to pomocí technologií CCS a CCU

Počet projektů a společností zaměřených na zachytávání a ukládání uhlíku v Evropě významně roste, jak nedávno informovat server Reuters. Zájem o zachytávání uhlíku přímo v průmyslových areálech a jeho následné uložení nebo zapracování do nových produktů je vyvolán mimo jiné i rostoucími náklady na povolenky na emise oxidu uhličitého v EU ETS, které od začátku letošního roku kolísají okolo 100 eur za tunu.

Názor

Kdy skončí uhelné elektrárny?

Elektrárna Tušimice. Zdroj: ČEZ

V diskusích o konci uhelných elektráren v ČR se objevují různé roky. Vládní prohlášení uvádí rok 2033, někdejší uhelná komise kdysi doporučila rok 2038 a zastánci uhlí věří v jejich provoz ještě dlouho poté.  Politické rozhodnutí přitom určí jen nejzazší možný termín, kdy může být uhelná elektrárna v provozu. Reálná tržní situace však může stanovit mnohem dřívější stopku. Je dokonce velmi pravděpodobné, že mnoho českých uhelných elektráren začne mizet z trhu už dávno před rokem 2030. Důvodem bude ekonomika.

Je to jednoduchá matematika. Aby vyrobila starší hnědouhelná elektrárna 1 MWh elektřiny, potřebuje k tomu přibližně 1 povolenku CO2.  Povolenka na rok 2026 je přitom skoro stejně drahá jako elektřina. Tu elektrárna prodá za cca 106 euro a povolenku musí koupit za 98 euro Elektrárně tak zbude jen pár eur na to, aby zaplatila uhlí, zaměstnance a nezbytnou údržbu. A to nestačí. Potřebné částky se v základním provozu pohybují na úrovni několika desítek eur za megawatthodinu. Navíc, pokud bychom elektrárnu využívali méně (například kvůli drahé povolence), tak tyto náklady na megawatthodinu dál porostou. Jsou totiž převážně fixní: zaměstnance a údržbu je potřeba platit vždy.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se