Solární průmysl hlásí rekord: Loni bylo v EU k síti připojeno přes 41 GW nových zdrojů
Rok 2022 byl dalším rekordním rokem pro evropský solární průmysl. Podle předběžných dat asociace Solar Power Europe bylo k síti připojeno 41,4 GW nových fotovoltaických elektráren, což je o 47 % více ve srovnání s předchozím rekordem z roku 2021. Prudký rozvoj solárních elektráren očekává asociace i v následujících letech. Nastiňuje nicméně oblasti, na které se Evropa bude muset zaměřit, aby byla očekávání naplněna.
Asociace Solar Power Europe ve svém výhledu vývoje solární energetiky v EU do roku 2026 uvedla, že tempo rozvoje, které bylo pozorováno v loňském roce, nebylo ještě donedávna představitelné. Situace na energetických trzích způsobená ruskou invazí na Ukrajinu nicméně rozvoji solárních elektráren významně pomohla.
Pokud se podíváme na jednotlivé členské státy EU, tak i v loňském roce přidalo nejvíce výkonu solárních elektráren Německo, a to 7,9 GW. Na pomyslném druhém místě bylo Španělsko se 7,5 GW, které bylo následované Polskem s necelými 5 GW.
Nový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v EU. Zdroj: Solar Power Europe
Díky silnému loňskému roku se podařilo překonat hranici 200 GW instalovaného výkonu solárních elektráren v EU. Pouhé čtyři roky poté, co byla překonána hranice 100 GW.
V kumulativním instalovaném výkonu je jasným evropským lídrem Německo, které mělo ke konci loňského roku v provozu téměř 70 GW solárních elektráren. Druhé Španělsko a třetí Itálie jsou zhruba na třetinové hodnotě.
Kumulativní instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v EU. Zdroj: Solar Power Europe
Zajímavý je pohled na rozdělení nového výkonu fotovoltaických elektráren na zdroje umístěné na střechách a na elektrárny umístěné na zemi. Zatímco loni dominovaly střešní fotovoltaické elektrárny se zhruba 25 GW nového výkonu, do roku 2026 by se situace měla vyrovnat a podle výhledu asociace Solar Power Europe by mělo být k síti připojeno 43 GW nových elektráren jak na střechách, tak na zemi.
Výhled podílu střešních a velkých fotovoltaických elektráren v následujících letech. Zdroj: Solar Power Europe
S ohledem na silný rok 2022 očekává asociace optimistický výhled i pro následující roky. V roce 2023 by mělo být k síti připojeno téměř 54 GW nových solárních elektráren, kdy by jak Německo, tak Španělsko měly překročit 10GW hranici. V roce 2024 očekává asociace 62 GW nového výkonu, v roce 2025 74 GW a v roce 2026 více než 85 GW.
Pokud by se predikce naplnila, dosáhl by celkový instalovaný výkon solárních elektráren v Evropě v roce 2026 hodnoty 484 GW, tedy více než dvojnásobku stávající hodnoty.
5 oblastí, na které se musí Evropa zaměřit
Pro úspěšné zvládnutí očekávaného rozvoje solárních elektráren v Evropě se musí podle asociace jak EU, tak členské státy zaměřit na pět klíčových oblastí.
Tou první a podle asociace zároveň nejdůležitější je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků. Právě nedostatek pracovníků bránil v loňském roce ještě většímu rozvoji solárních elektráren v EU. Sousední Německo se například situaci rozhodlo řešit i lákáním kvalifikovaných pracovníků z Indie.
Důležitým prvkem pro rozvoj solárních elektráren bude také zachování regulatorní stability, kdy zejména nekoordinované zásahy na energetických trzích mohou podle asociace ohrozit dosažení vytyčených cílů.
Asociace Solar Power Europe upozorňuje také na skutečnost, že řada investorů hlásí problémy s připojováním nových zdrojů, kvůli nedostatečnému rozvoji přenosových a distribučních soustav. S rostoucím výkonem solárních elektráren připojených k elektrizační soustavě musí zároveň růst výkon zdrojů poskytujících flexibilitu. V opačném případě budou stále více nastávat situace, kdy budou provozovatelé přenosových a distribučních soustav nuceni kvůli udržení vyrovnané výkonové bilance v síti solární elektrárny od sítě odpojovat.
Posledními, avšak ne méně důležitými dvěma oblastmi, na které je podle asociace třeba se zaměřit, je zjednodušení administrativních procesů a posílení domácího solárního průmyslu.
Mohlo by vás zajímat:
Takze fotovoltaika v Evrope za roky 2022 a 2023 nahradi dohromady 19bcm plynu (ucinnost plynovek 50%, kapacitni faktor FV 13%)
este zasadit tie cisla do casu a priestoru a uz ti to skoro vyjde.
Těžko říct. Majitelé FV elektráren totiž preferují spotřebu v místě namísto toho, aby elektřinu poslali za pár šušňů sousedovi. A tak realizují nesmyslné využití - zbytečně nahřívají akumulační nádrže, ze kterých teplo utíká, vyhřívají si bazény. Já si tak třeba vyrábím destilovanou vodu pro auta. Ze studny je tvrdá a takto ji mám "zadarmo".
Destilace! Konečně mám odpověď na to, co dělat s přebytky enerie. Že mě to nenapadlo. A to jsem z Moravy. Jdu se podívat, jak letos kvetou švestky... Jen nevím, jestli bude dost svítit i v září a říjnu.
budete se muset zaměřit i na ranější produkty, v zájmu efektivního využití fve, třeba třešně
Ono zkušenosti předků praví, že pálit jde vše. Žito, Oves, Pšenice, Brambory, Řepa. Já bych se nedostatku nebál. Ale pozor, je třeba dbát opatrnosti, aby to nedopadlo jako Návštěvnících.
Třešně nemám. V srpnu většinou pálím meruňky, ale letos budou tak sotva na marmeládu.
Bude to celé chtít trochu dopracovat, protože destilace je zatím jediný funkční způsob, jak uchovat energii z léta na zimu. Ale v zimě spotřebuji asi 20 MWh. Tolik lihu by mě zabilo...
Opravdu pobavilo :) a pak že neexistuje ekonomický způsob sezónní akumulace solární energie :)
Pořiďte si tepelné čerpadlo vzduch/ voda budete mít z něho spousta destilované vody do aut a ještě teplo v domě.....
V každém panelu je cca 20 gramů stříbra, k tomu si dáme EV a baterie dále zbrojení a problémy s těžbou.Já teď investují raději do stříbra než do sol. elektrárny. Více důvodů zde: https://www.youtube.com/watch?v=Vh1ABCxrCKo&pp=ygUJc3TFmcOtYnJv
A pořád je to málo a bude to málo vždycky.
úplně málo to není , ale dejme tomu , že ty FVE vyrobí 45TWh el. energie, tím v létě nahradí uhlí a plyn v zimě tato paliva nechají použít na výrobu el. energie pro tepelná čerpadla stačí to na 6,4 milionů tepelných čerpadel. Takže princip není špatný poklesne výrazně spotřeba fosilních paliv , ale rozhodně nelze mluvit o čisté nule. Jinak zákaz jakýkoli nových kotlů od roku 2029 a jejich náhrada hybridními systémy ( kotel + tepelné čerpadlo ) je krok k tomuto konceptu.
Jaký je rozdíl mezi variantou 1 a 2:
1. v elektrárně vyrobím z fosilu elektřinu a tou elektřinou jinde poháním tepelné čerpadlo
2. fosil rovnou spálím v kotli
Účinnost a emise
Dobrý den, pokud je ten fosil zemní plyn, tak (hodnoty z veřejných zdrojů):
účinnost paroplynové elektrárny (až) 58 %,
technická ztráta vedení elektřiny 22,5 %,
účinnost tepelné čerpadlo nejčastěji nyní pořizované = vzduch-voda (až) 187 %,
tedy celkem 0,58 x 0,775 x 1,87 = 0,84, tedy 84 % účinnost toho, že místo abych plyn spálil (jako dosud) v kondenzačním kotli = jednoduché řešení (s účinností přes 100 %, uváděno až 110 %), místo toho je potřeba vybudovat a provozovat = platit za elektrárnu, vedení, a tepelné čerpadlo (= mnohem složitější a dražší řešení, a jak vidím, navíc tím ztratím až 26 % energie nakoupeného plynu).
Zapomněl jste na cenu. V současné době je cena fosilních paliv velmi volatilní položka. V podstatě se dá říci, že dlouhodobě nepředvídatelná. To samé se dá říci i o výrobě intermitentními zdroji. Nevýhody se proto vyrovnávají.
"Sousední Německo se například situaci rozhodlo řešit i lákáním kvalifikovaných pracovníků z Indie."
Ale copak? Inženýři ze Sýrie nestíhají? ;-)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se