IEA: Pokles spotřeby plynu v EU byl vloni rekordní. Přispělo počasí, ale i úspory v průmyslu
Spotřeba zemního plynu v Evropské unii poklesla vloni o rekordních 55 bcm, což představuje 13 % v porovnání s rokem 2021. Největší snižování spotřeby nastalo na severu a severozápadě EU. Mezinárodní energetická agentura (IEA) jmenuje příčiny snížené spotřeby a odhaduje jejich vliv.
Mezi hlavní faktory poklesu spotřeby plynu v EU byly podle IEA především efektivní politická opatření opírající se o podpůrné schéma pro obnovitelné zdroje, půjčky a dotace pro instalaci tepelných čerpadel spolu s tlakem na změnu chování spotřebitelů na celounijní úrovni.
Dalšími významnými faktory byly rychlá odezva na snížení dodávek ruského plynu a nahrazení značné části zdrojové základny jinými dodavateli. Velikou roli v tomto případě sehrála bezpochyby i poměrně dobře rozvinutá síť plynovodů táhnoucí se celým kontinentem, která disponuje vysokou mírou flexibility.
I navzdory tomu je zcela nejasné, který z těchto faktorů hrál nejzásadnější roli v rapidním snižování spotřeby. IEA se proto hlouběji zamířila na tři hlavní sektory energetiky a sice: výroba energie, budovy a průmysl.
Výroba elektřiny
Jediným sektorem, v kterém spotřeba zemního plynu v roce 2022 neklesla, byla výroba elektřiny. IEA je však přesvědčena, že i navzdory tomu nastaly v tomto sektoru významné změny, které vedly ke snížení poptávky po zemním plynu.
Například připojení téměř 50 GW nových obnovitelných zdrojů k síti vedlo k předpokládanému snížení spotřeby zemního plynu přibližně o 11 bcm, čímž se implementace OZE stala největší strukturální hnací silou v rámci snižování poptávky.
Na druhé straně stál prudký pokles ve výrobě elektřiny pomocí vodních a jaderných elektráren, který naopak podpořil zvýšenou poptávku po zemním plynu.
Nižší spotřeba elektřiny, která klesla o přibližně 3 %, se rovněž promítla do snížené poptávky po zemním plynu. IEA odhaduje, že se jednalo o přibližně 14 bcm. V tomto případě hrálo určitou roli také mírné počasí v zimě, naopak v letních měsících byly zaznamenány vyšší teploty a sucho.
Budovy
Domácnosti a veřejné a komerční prostory podle IEA dohromady ušetřily 28 bcm zemního plynu v porovnání s rokem 2021, což představuje pokles o téměř 20 %.
Počasí bylo pro sektor budov jedním s nejvýznamnějších faktorů, protože počet topných dní byl v průměru o 12 % nižší než v roce 2021. To se výrazně promítlo do snížení poptávky po vytápění a v kombinaci s dalšími faktory spjatými s počasím podle IEA ušetřilo kolem 18 bcm zemního plynu.
Vysoká cena zemního plynu spolu se zvyšující se energetickou chudobou a nahrazením tradičních kotlů za alternativní způsoby vytápění vedla k významným změnám chování na straně spotřebitelů a vyústila v úsporu bezmála 7 bcm plynu.
Jedním z příkladů jsou data sesbíraná z chytrých termostatů naznačující, že spotřebitelé nastavovali teplotu v domácnostech v průměru o 0,6 °C níž, než tomu bylo v předešlém roce.
I problematika energetické chudoby sehrála významnou roli, jelikož značné množství spotřebitelů si nemohlo dovolit platit více za zemní plyn, který byl mnohokrát nahrazován levnějšími alternativami jako jsou dřevěné pelety nebo uhlí.
Třetím významným faktorem v sektoru budov byl tlak na vyšší energetickou efektivitu v kombinaci s instalací tepelných čerpadel. Toto opatření vyústilo v omezení spotřeby zemního plynu o přibližně 3,5 bcm. Přičemž jenom instalace 2,8 milionu tepelných čerpadel v roce 2022 představovala snížení spotřeby zemního plynu na úrovni 1,4 bcm.
Průmysl
Podílově nejvyšší úspory byly zaznamenány v průmyslu. Spotřeba zemního plynu klesla až o 25 % což odpovídá přibližně 25 bcm.
Vysoké ceny zemního plynu se přímo promítly do omezení výroby v mnoha energeticky náročných odvětvích. Početné množství továren snížilo svou produkci a naopak navýšilo dovoz hotových produktů z třetích zemí. Rozvedli k úsporám plynu ve výši kolem 13 bcm.
Některá odvětví také snížila svou spotřebu plynu zvýšením dovozu produktů náročných z hlediska potřeby plynu. To umožnilo, aby celková produkce finálních produktů zůstala do značné míry nezměněna. To vysvětluje, proč průmyslová výroba v odvětvích náročných na plyn, jako je výroba hnojiv, oceli a hliníku, klesla v roce 2022 v průměru o 8 %, což je méně než odpovídající snížení spotřeby plynu v těchto odvětvích.
Dalším významným faktorem v odvětví průmyslu bylo nahrazování zemního plynu za ropné produkty, které se přineslo úspory ve výši 7 bcm.
I navzdory rekordnímu poklesu spotřeby zemního plynu v EU byly náklady na jeho dodávky téměř třikrát vyšší, než tomu bylo v předchozím roce. Podíl dovozu ruského plynu se snížil z 40 % na pouhých 10 %.
Mohlo by vás zajímat:
Pokles potřeby byl dán růstem jeho ceny. Stejně jako u elektřiny. Důsledkem je hospodářská krize a prudký pokles životní úrovně občanů. Dlouhodobě vysoké ceny energií povedou k další de-industrializaci a naší závislosti na zahraničí.
V článku je přímo deprimující souhrn. Násobně vyšší platby za plyn, pokles výroby, energetická chudoba.
A netýká se to jenom plynu. I ceny elektřiny máme v EU násobně vyšší než ve zbytku světa. Pro firmy v Německu 3x dražší než v USA, 7x víc než v Číně. Co to udělá s atraktivitou EU pro zahraniční investory je asi jasné.
Musíte udržet mýtus naživu. Naše hrdinná vláda, navzdory pokračujícím sabotážím Putina a fyziky, zabránila velkému výpadku energií a zachránila nás všechny.
zial, mate pravdu. ideme z kopca a naberame rychlost
Zníženie spotreby plynu a elektriny pre vysoké ceny v priemysle nie je možné nazývať úsporou.
Proč ne? Úspora to je a často dokonce trvalá, když podnik odešel jinam popřípadě energeticky náročnou část výroby přesunul jinam - zpět ji už nepřesune, v Evropě budou energie minimálně následujících mnoho let dražší, než ve zbytku světa. Naproti tomu úspory ve vytápění mohou být jen dočasné - nyní lidé topili vším možným, další roky by měly být ceny energií i o trochu nižší, takže zase budou topit více plynem a elektřinou.
Ono se to zase otočí. V každém případě přijde vlna elektrifikace, přitom elektřina bude alespoń přes léto poměrně levná. Za 10 let už nebude cena elektřiny příliš závislá na trhu s fosilními palivy.
pane Motyčka . Teoretická otázka . Jaké náklady budou mít řemeslníci když budou dopravovat stejný materiál jedním autem a nebo dvěma auty ? Myslíte , že se neprojeví cena dalšího auta v nákladech ?
Proč by se to mělo otočit? Takové FVE u nás udělají 1000kWh za rok. Jenže v Číně nebo USA o mnoho více, protože jsou blíže rovníku a více tam svítí. U nás prostě nebude levnější energie než v USA nebo Číně, takže se firmy nevrátí.
No tak cena energie klesla, takže lze očekávat návrat k normálu. Co se týče budoucích cen energií , pak ty jsou v EU vyšší už dlouho na druhou stranu máme taky vyšší energetickou efektivitu než třeba Čína. a co se FVE týče , pak samozřejmě že pokud jí nainstalujete v místě kde je více slunečního svitu tak tam bude energie z ní pravděpodobně levnější ( pokud tu energii nepovedete stovky km daleko přes poušť ) to je prostě fakt , spíše než více energie je důležitější celoroční stabilita to tady FVE nemají. Na druhou stranu pokud je cena energie rozumná pak se s tím nechá žít , prostě více se izolují budovy více se používá rekuperace energie používají se úspornější technologie. Příklad pan X investuje 100 000 do kotle na dřevo + Aku nádrže a ,chodí na dříví do lesa a topení ho stojí celkově 12 000 korun za rok , Pan Y si pořídí tepelné čerpadlo země / voda a podlahové topení investuje 600 000 kč. Topení ho stojí také 12 000 kč. Pan X má 500 000 kč jenže investuje 200 hodin času ročně do topení a musí každých 12 let koupit nový kotel na dřevo. Nejdříve je na tom lépe pan X protože má 500 tis kč , ale za 10 let jsou oba stejně bohatí a pak už pan Y je na tom lépe , protože má ročně 200 hodin času na víc. A to je asi podstata problému , když máte drahou energii jste na tom ze začátku hůře než ten kdo jí má levnou / nemáte to levné dřevo / jenže získávání energie je také proces , který něco stojí , kdežto ty úsporné technologie se jednou aplikují a pak už nestojí více a zbyde ve společnosti časem volná ekonomická kapacita - nemusí mít ty horníky a když jí využijete pak jste na tom lépe než ten kdo tu levnou energii má a může z prominutím kašlat na úspory. Dám extrémní příklad Rusko město Jakutsk , je to středisko Jakutska sibiř dálný východ Ruska. V tomto městě se 20 % práce schopných obyvatel zabývá výrobou energie , mají jí levnou , ale kdyby si ty domy pořádně zateplili tak by jim spotřeba energie pro vytápění klesla nejméně 4x a tím by analogicky minimálně 2/3 obyvatelstva z výroby energie mohlo dělat něco jiného , takže nejdříve by byly chudší kvůli investic do staveb, ale časem by byly bohatší a našli byste i mnoho jiných výhod jako tlak na prostředí , požadavky na prostor limitaci životní úrovně , protože tu nejde zvedat zvyšujícím se tlakem na prostředí atd. Takže z mého pohledu pokud jsou ceny energií o něco vyšší , ale stále přijatelné nic se neděje, loni se ale stal opak.
Například většina výrobců dusíkatých hnojiv jede v EU na technologické minimum nebo ani nezačali vyrábět. Třeba Duslo Šala ani nerozjelo výrobu močoviny, protože se jí dovezlo spoustu ze všech koutů světa s levnější energií a velká část dokonce z Ruska. Říkat tomu úspora plynu je trapné…..
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se