Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Situace na trhu s energiemi se mění: Uhlí v Německu ztrácí na konkurenceschopnosti

Poté, co začal zemní plyn v předcházejících dvou letech spolu s omezováním ruských dodávek do Evropy zdražovat, bylo nutné jeho spotřebu co nejvíce snížit, k čemuž pomohlo i intenzivnější využívání uhelných elektráren, především těch spalujících černé uhlí. Aktuální fundamenty nicméně naznačují, že letos by situace mohla být mírně odlišná a výroba elektřiny z černého uhlí znatelně nižší. K citelnému meziročnímu poklesu by mohlo dojít především v Německu, které stále disponuje značným instalovaným výkonem v uhlí a v loňském roce odložilo vyřazení některých zdrojů, přičemž další zdroje se na trh vrátily z rezervy.

Evropa loni čelila bezprecedentní situaci, kdy se ceny energetických komodit vyšplhaly na několikanásobek hodnot z předchozích let a denně přepisovaly historická maxima. Nejkritičtější byla situace především na trhu se zemním plynem, což se propisovaly i do cen elektrické energie na velkoobchodních trzích napříč Evropou, které se během loňského léta zcela vymkly kontrole. Jedním z hlavních cílů bylo naplnění podzemních zásobníků plynu před nadcházející zimní sezónou, přičemž k uvolnění většího objemu pro vtláčení do zásobníků pomáhaly i staré uhelné elektrárny, které snižovaly spotřebu plynu pro výrobu elektřiny.

2. Ve skotských vodách byly instalovány nejhlubší základy pro offshore větrnou turbínu

Pracovníci na stavbě největší skotské offshore větrné elektrárny Seagreen nainstalovali nejhlubší základy pro jednu z větrných turbín. Základ o hmotnosti 2 tisíce tun umístili 58,6 metru pod hladinu moře. Elektrárna za tři miliardy liber s celkem 114 turbínami a instalovaným výkonem 1,1 GW má do komerčního provozu vstoupit ještě letos.

Energetická společnost SSE Renewables oznámila, že úspěšně instalovala nejhlubší základy pro offshore větrnou turbínu u pobřeží Skotska. Na mořské dno v hloubce 58,6 metru umístili pracovníci 2 tisíce tun vážící základy a překonali tak svůj předchozí rekord o 1,2 metru.

3. Závislost na Číně je nebezpečná, říkají zakladatelé českého výrobce evropských bateriových úložišť AMVOLT

Michal Klečka byl se svou společností i4wifi jedním z prvních distributorů hardware pro mikrovlnné bezdrátové spoje už v raných dobách internetu, kterým neochvějně dominovalo ikonické chrčení modemů od tehdejšího gigantu Český Telecom. i4wifi v roce 2017 úspěšně prodal, ale již od roku 2009 mu pod rukama rostla druhá podnikatelská kapitola, společnost GWL. Ta je v současnosti největším evropským distributorem LiFePO4 bateriových článků s obratem kolem půl miliardy Kč a se stabilní zásobou kolem 15 MWh baterií ve vlastním skladu v Praze. 

Pavel Podruh po vysokoškolských studiích ve Spojených státech pracoval na inovacích ve společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. Po pěti letech korporátní prostředí opustil a založil vlastní úspěšnou butikovou komunikační agenturu. Z naspořeného kapitálu odstartoval projekt Český soběstačný dům. Ten přes velkou studentskou architektonicko-technologickou soutěž doputoval až k realizaci veřejnosti otevřené, unikátní ostrovní (off-grid) stavby sdílící zdarma své know-how. Český soběstačný dům posbíral řadu ocenění u nás i v zahraničí a bylo to právě tam, kde se oba pánové potkali. 

4. MPO: Stát podpoří rozvoj vytápění z obnovitelných zdrojů energie téměř 10 mld. Kč

Stát podpoří rozvoj vytápění z obnovitelných zdrojů energie částkou zhruba 9,5 miliardy Kč. Český program notifikovala Evropská komise. Peníze by měly směřovat hlavně na instalaci nových výroben tepla z obnovitelných zdrojů využívající biomasu, vzniknout by měly kapacity s celkovým výkonem kolem 345 megawattů (MW). ČTk dnes o tom v tiskové právě informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Obnovitelné zdroje energie budou základem dekarbonizace i energetické bezpečnosti v celé Evropě. Díky jejich rozvoji budeme mít nižší výdaje na energie a posílí také naši energetickou nezávislost. Proto jsem rád, že Evropská komise schválila náš program provozní podpory, který podpoří dálkové vytápění založené na zelené energii,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

5. Piráti: Dodavatel solárů Malina vybral zálohy za 1,5 mld, 40 % zakázek nesplnil

Dodavatel solárních elektráren a tepelných čerpadel Energetický holding Malina vybral od klientů zálohy za zhruba 1,5 miliardy korun, ale asi 40 procent zakázek nesplnil. Uvedli to dnes v tiskové zprávě Piráti na základě své analýzy. Podklady strana předala Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Podle dřívějších informací médií už postup Maliny prověřuje policie a Obvodní soud pro Prahu 1 údajně vydal první pověření k provedení exekucí na holding. Energetický holding Malina v minulých týdnech přiznal problémy se zajištěním zakázek, ale tvrdil, že instalace pokračují. K aktuálním informacím o vyšetřování policií a o exekucích se podle médií nevyjádřil.

V médiích se objevily informace, že klienti Energetického holdingu Malina marně čekají i několik měsíců na instalace fotovoltaických panelů nebo na dokončení zakázek. Firma se zákazníky podle médií nekomunikuje. Podle analýzy Pirátů společnost přijala téměř 4200 objednávek na dodávku solárních panelů s průměrnou zálohou 300.000 korun a objednávky na asi 800 tepelných čerpadel se zálohou kolem 200.000 korun na zákazníka. Z 5000 zakázek zhruba 2000 neprovedla.

6. Stavba reaktorů EPR v Británii je v plném proudu, obdoba by mohla být v Dukovanech

Stavba dvou nových reaktorů EPR v jaderné elektrárně Hinkley Point C na jihozápadním pobřeží Anglie běží na plné obrátky. Pro Česko je tento projekt zajímavou referencí, Velká Británie je totiž v podobné situaci jako Česká republika, kdy musí revitalizovat svůj jaderný průmysl po letech nízké aktivity a úbytku odborných kapacit. Pro plánovanou výstavbu nového bloku v Dukovanech nabízí společnost EDF obdobu reaktoru EPR, jeho středně velkou verzi EPR1200.

Mezi poslední významné milníky v Hinkley Point C patří dokončovací práce na systému přivádějícím z moře vodu pro chlazení reaktoru. Na moři byly v akci dva obří lodní jeřáby Neptune a Sea Challenger, které do hloubky 20 metrů pod mořským dnem usazovaly svislé šachty pro přívod chladicí vody do elektrárny. Potrubí spojující šachty s reaktorem bude mít délku přes tři kilometry.

7. Levné solární panely z Asie zřejmě Evropu ihned nezaplaví, prezident USA chce vetovat snahy kongresu zrušit výjimku na dovozní cla

V americkém kongresu se aktuálně diskutuje možnost zrušení výjimek z cel pro dovoz solárních panelů z vybraných asijských zemí, které tvoří drtivou většinu panelů prodávaných na americkém trhu. Cla na dovoz zavedl před několika lety předešlý prezident Trump ve snaze ochránit domácí průmysl před levným čínským dovozem, další velcí dodavatelé z regionu však dostali výjimku. Tu se nyní snaží tamní kongres zrušit, aby ještě více podpořil domácí výrobu. Tyto snahy však naráží u Bílého domu, který vyjádřil svůj postoj skrz oznámení záměru vetovat projednávanou legislativu.

Otázka cel na dovoz levných solárních panelů a komponent na jejich výrobu z Asie, kterým nemohou domácí výrobci nejen v USA cenově konkurovat, již řadu let zaměstnává americké zákonodárce a tamní vládu. Cla zavedl tehdejší prezident Trump od roku 2018 na doporučení Komise pro mezinárodní obchod. Na tu se tehdy s žádostí o zavedení dovozních cel obrátil v dubnu roku 2017 americký výrobce solárních panelů Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. K žádosti se poté přidaly i další američtí dodavatelé solárních článků či panelů.

8. Sankce proti Rusku nutí Bangladéš platit za jaderné elektrárny v čínských jüanech

Za výstavbu jaderné elektrárny Rooppur bude Bangladéš platit Rusku v čínských jüanech. Důvodem jsou válečné sankce, které omezují platby Rusku v amerických dolarech.

Uttam Kumar Karmaker, zvláštní tajemník odboru ekonomických vztahů ministerstva financí, sdělil novinářské společnosti Nikkei Asia, že kvůli sankcím proti ruským bankám nemohli provádět platby v amerických dolarech.

9. Ember: V EU se vyrobilo více elektřiny z obnovitelných než z fosilních zdrojů

V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v České republice. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard Kč).

„Evropa čelila kritické zimě s rekordními náklady na energii a obavami o dodávky vyvolanými ruskou invazí na Ukrajinu. EU obtížné měsíce zvládla, ale v budoucnu se nemůže spoléhat na nouzové snížení poptávky a mírné počasí,“ uvedl analytik společnosti Ember Chris Rosslowe.

10. Fiala: Čísla o cenách plynu jsou mylná, pozvu si lidi, kteří je tvoří

Statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala (ODS) za „matení veřejnosti“. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. Premiér to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády.

O rapidním meziročním zvýšení cen plynu informoval evropský statistický úřad Eurostat. Růst cen plynu ve druhém pololetí 2022 činil podle něj v Česku 231 procent, o téměř 70 procentních bodů více než ve druhém Rumunsku. Jen dvě země se podle Eurostatu vyhnuly zvýšení o více než 20 procent, a to Chorvatsko (14 procent) a Slovensko (18 procent).

Téma

Reforma trhu s elektřinou v EU – jaký může být dopad na spotřebitele?

Dne 14. března 2023 zveřejnila Komise návrh reformy trhu s elektřinou v EU, který se týká maloobchodních i velkoobchodních trhů s elektřinou. Cílem těchto reforem je zajistit, aby se dodavatelé dokázali vyrovnat s prudkými nárůsty cen energie, byli schopni využívat levnější smlouvy na dodávky energie a zároveň byla zaručeny příznivé podmínky pro spotřebitele, kteří momentálně nečerpají výhody liberalizovaného trhu. Článek shrnuje základní body navrhované reformy, jejichž schválení by mělo dopad na zákaznické možnosti.  

Jedním z důležitých témat minulého roku bylo zavádění cenových stropů na energetických trzích. Návrh se proto zabývá kompromisy spojenými s ochranou spotřebitelů během prudkých nárůstů cen energie. Součástí návrhu je možnost členských států, aby během regionální nebo celoevropské krize cen elektřiny stanovily cenové stropy pod úrovní nákladů maloobchodníků s cílem ochránit domácnosti a malé a střední podniky.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu