Ve skotských vodách byly instalovány nejhlubší základy pro offshore větrnou turbínu
Pracovníci na stavbě největší skotské offshore větrné elektrárny Seagreen nainstalovali nejhlubší základy pro jednu z větrných turbín. Základ o hmotnosti 2 tisíce tun umístili 58,6 metru pod hladinu moře. Elektrárna za tři miliardy liber s celkem 114 turbínami a instalovaným výkonem 1,1 GW má do komerčního provozu vstoupit ještě letos.
Energetická společnost SSE Renewables oznámila, že úspěšně instalovala nejhlubší základy pro offshore větrnou turbínu u pobřeží Skotska. Na mořské dno v hloubce 58,6 metru umístili pracovníci 2 tisíce tun vážící základy a překonali tak svůj předchozí rekord o 1,2 metru.
"Toto je další úžasný milník jak pro Skotsko, tak pro offshore větrný průmysl ve Spojeném království. Jakmile bude elektrárna uvedena do provozu, bude hrát neocenitelnou roli při zásobování větší části Británie," uvedl Graham Stuart, ministr pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu.
Samotné základy na místo dopravila loď společnosti hlavního dodavatele Seaway 7. Uložení na místo určení pak zařídila poloponorná jeřábová loď Saipem 7000.
"Díky silnému a stabilnímu politickému rámci se Spojené království etablovalo jako světový lídr v oblasti offshore větrné energetiky. Společnost SSE Renewables staví více offshore větrné energie než kdokoli jiný na této planetě. Chceme však udělat více a ještě zrychlit, pokud chceme dosáhnout britského cíle 50 GW offshore větrné energie do roku 2030," prohlásil Alistair Phillips-Davies, generální ředitel SSE Renewables.
Nejhlubší offshore elektrárna s pevnými základy
Společnost SSE Renewables elektrárnu Seagreen označuje jako nejhlubší offshore větrnou elektrárnu s pevnými základy. Elektrárna se skládá ze 114 větrných turbín typu Vestas V164 s výkonem 10 MW. Projekt za 3 miliardy liber (zhruba 80 miliard Kč) vlastní kromě SSE Renewables (49 %) také společnost TotalEnergies s 51% podílem.
"Naše schopnost instalovat základy v této hloubce a náročné geografické oblasti zvyšuje energetickou bezpečnost Spojeného království. Spotřebitelé zároveň mohou těžit ze silných větrů, které jsou daleko v Severním moři," uvedl John Hill, ředitel projektu Seagreen.
První základy společnost instalovala v říjnu 2021, první elektřinu pak elektrárna dodala v srpnu 2022. Nyní byla dokončena instalace všech základů a vstup do komerčního provozu je naplánován do konce tohoto roku. SSE Renewables uvádí, že elektrárna vyrobí ročně zhruba 5 TWh energie, což je dostatek elektřiny pro více než 1,6 milionu britských domácností.
Instalace nejhlubšího offshore základu pro větrnou turbínu (Zdroj: SSE Renewables)
Mohlo by vás zajímat:
To je 82 miliard korun, bez příslušenství a napojení, bez baterií a když 1,1 GW vyrobí 5TWh je to cca 50 % využití. Tedy cena jako 1/2 bloku Temelína a na 1/2 doby provozu v roce. Tu cenu za baterie na tu druhou část bych rád viděl.
Cenu realizace tohoto větrného projektu známe = 80 miliard Kč, cenu bloku v Dukovanech budeme znát na konci roku. Ale představa, že to bude jen 160 miliard Kč je zcela vyloučeno. Se započítáním úroků a běžným prodražením stavby JE v EU bude konečná cena mezi 350-500 miliardami.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Co je na tom demagogického. Vzhledem k tomu, že státní rozpočet je v rozkladu je jasné, že na stavbu nového bloku si bude muset stát celou částku půjčit, tím pádem je úplně je nepodstatná cena overnight, protože tu stát = občané platit nebudou, budou platit cenu s úroky. Je to stejné jako když si jde člověk koupit dům za deset milionů a má na účtu 10 milionů a uhradí dům ihned, toho stojí dům opravdu 10 milionů. Nebo člověk, který si půjčí na hypotéku a samozřejmě hned podle rozpisu ví, že ho ve finále pořízení stejného domu nebude stát 10 milionů, ale s úroky bude konečnou cena, kterou bude muset uhradit 20 milionů. A stejné to bude s novými jadernými bloky, které se budou v ČR stavět.
Opakuji...
Vy tu srovnáváte na jedné straně overnight cost v rámci uvedeného projektu VtE a na druhé straně celkové finanční náklady u jaderné elektrárny.
Pokud chcete porovnávat celkové finanční náklady, tak musíte i u tohoto projektu ve Skotsku. Ta cena nezůstane na částce 3 mld liber.
Jaroslave, nevím jak bude financovaný tento větrný projekt, ale je zcela jasné, že vzhledem k našemu stavu rozpočtu bude celý nový blok na dluh. Ještě je na 100% jisté, že případný úrok pro větrný projekt bude výrazně nižší než úrok pro stavbu JE v ČR. Aktuálně si náš stát půjčuje na 10 let za úrok 4,6%.
Tak že Bláha na jednu stranu neví jak bude financovaný tento projekt, ale o výsledku srovnání má jasno...:-)))
Např. Lazard počítá s WACC pro OZE ve výši 7,7 %, takže naopak výrazně výše.
Jenom Bláha a jemu podobní dokáží srovnávat overnight cost s kompletní cenou včetně úroků apod.
Tedy srovnávat jablka s hruškami...
Plkáte pane Bláho. Sám víte, že největší náklady na VTE jsou v připojení na síť a zejména v akumulaci jako vodík nebo baterie. To je pak s tím Temelínem nesrovnatelné. Já taky nemluvím jen o nákladech např. na reaktorovou nádobu.
Zapomněl jste na polovinu životnosti 30 vs 60 let.
Stačí se podívat na cenu JE, které jsou dostavovány. Vogtle 2 bloky za 30 mld USD. S připočtením inflace to bude 20 mld USD za blok, tzn. 425 mld Kč. Plus samozřejmě provoz, údržba, zaměstanci, palivo, úložiště, ... Proti tomu je 80 mld Kč ještě v pohodě.
Je k tomu nutno přidat i finančně náročná likvidace vlastní fyzické elektrárny, která se rovná nákladovosti na výstavbu. Na krku máme už stávající provozující. A že se bude stále více problémově uplatňovat se vzrůstající kapacitou celospektrální výroba z OZ to nebude navíc usnadňovat.
Na to jste přišel jak, že "finančně náročná likvidace vlastní fyzické elektrárny" "se rovná nákladovosti na výstavbu"? Nepište nesmysly laskavě.
To se nestačí podívat, srovnáváte hrušky a jablka stejně jako Bláha výše. Overnight-costs vs celkové náklady, provoz, údržbu, zaměstnance, likvidace po skončení (třetinové životnosti), to vše musíte započítat i u větrné elektrárny, nejen u jaderné. Navíc u Vogtle 3 jde o prototypový blok třetí generace. Kolik stála první offshore větrná elektrárna, když budeme srovnávat srovnatelné?
Dobrý den,
Já vím že to už mnohokrát zde zaznělo, ale tady je to pěkně bije do očí.
Pro jednu turbínu 10MW jen v základech je třeba 2 000 tun kvalitního železobetonu. Jen v základech! Pro zdroj s životností kolik, 20 - max. 30 let, s koeficientem využití někde kolem 30-40 procent, možná méně. Nemluvě o všem dalším.
Ať žije ekologie dolování vápence, pálení na cement, výroby železa, těžby písku, dopravy...
Aneb nechci slevu zadarmo.
Heil Gréta!
Brave New World!
Sláva Gaie!
Nechci ti brát nadšení, ale na základ jaderného bloku je potřeba cca 50 000 tun kvalitního železobetonu = tento větrný park tak potřebuje 25x méně betonu ...
2000 × 114 je 25× méně než 50000??? Koukám že vám nedělají problém jen procenta...
Jeden výrobní blok JE Temelín obsahuje přes 100 000 m3 betonu (tedy cca 250 000 tun) a 30 000 tun oceli. Takže při přepočtu na instalovaný výkon spotřebuje větrná elektrárna méně betonu a železa. Pochybuji, že by životnost toho betonu byla jen 20-30 let.
Další srovnávání jablek a hrušek. Na instalovaný výkon žádný spotřebič nefunguje, takže nesrovnávejte spotřebu betonu na instalovaný výkon ale na vyrobenou elektřinu, a dále srovnávate elektrárnu navrženou v 70. letech minulého století se současnými elektrárnami.
Např. reaktor AP1000 potřebuje jen 70 m3 betonu na MWe, tj. naopak méně než tato elektrárna, vyrobí ročně cca 9 TWh, tj. při stejném instalovaném výkonu téměř dvojnásobek než tato elektrárna a životnost je také minimálně dvojnásobná.
Dobrý den,
rozumím tomu správně, že jaderné elektrárny mají na své rozebrání ze zákona naspořeno, když jejich životnost skončí? A povinně se rozeberou do stavu, že výsledkem je, že na místě není nic, jak zde bylo dokumentováno dříve v článcích dr. Wagnera?
Mají nějaké srovnatelné povinnosti elektrárny větrné, např. odstranit ty 2000 tun vážící základy pod větrníkem, nebo v případě větrníků na zemi základy vykopat a odstranit i vozovku, kterou k té věži vybudovali, pokud tam už následně další stát nebude? Je to také "v ceně"?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se