Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Poučení pro Evropu: S růstem výkonu OZE bude zřejmě nutné v Texasu častěji omezovat jejich výrobu

Podobně jako v dalších státech USA, či v jiných zemích světa, v posledních letech v Texasu rychle roste instalovaný výkon solárních a větrných elektráren. Vzhledem k intermitentní povaze těchto zdrojů tak dochází k situacím, kdy je elektřiny přebytek a je nutné jejich výrobu cíleně omezovat. Podle predikcí americké vládní agentury tak bude v případě Texasu bez nezbytných úprav tamní elektrizační soustavy potřeba výkon těchto zdrojů nadále růst.

Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration dosahoval instalovaný výkon větrných a solárních parků v Texasu v loňském roce již více než 50 GW. Další výkon poté připadá na menší solární elektrárny do výkonu 1 MW, které agentura v podobných statistikách ve všech případech nesleduje. Podle současných projekcí EIA by se přitom celkový instalovaný výkon v těchto zdrojích měl do roku 2035 v Texasu zdvojnásobit.

2. Britská vláda plánuje bezprecedentní renesanci jaderné energetiky

Vláda Spojeného království v minulém týdnu oznámila zřízení nového vládního orgánu, který má zemi pomoci nastartovat výstavbu nových jaderných bloků. Masivní oživení tamního jaderného sektoru má zemi katapultovat na přední příčky v globálním závodu ve vývoji nových technologií. Kromě posílení energetické bezpečnosti mají nové jaderné zdroje snížit závislost na volatilních cenách fosilních paliv a přispět k růstu tamní ekonomiky.

Nový vládní orgán Great British Nuclear (GBN) má sehrát klíčovou roli v oblasti dosažení cíle pro jadernou energetiku pro rok 2050 v podobě zhruba čtvrtinového podílu na tamní výrobě elektrické energie. Podle britského ministerstva pro energetickou bezpečnost a čisté nulové emise má GBN táhnout rychlý růst výstavby nových jaderných zdrojů v „bezprecedentním měřítku a tempu“.

3. Nový slovenský jaderný blok Mochovce 3 dosáhl v rámci spouštění 75 % výkonu

Třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce v rámci uvádění do komerčního provozu dosáhl 75 % výkonu. Během následujících 2 měsíců čekají blok další testy završené 144hodinovým provozem při plném výkonu. Dva nové bloky VVER 440 v elektrárně Mochovce s životností 60 let pokryjí přes čtvrtinu spotřeby a ze Slovenska udělají exportéra elektrické energie.

Společnost Slovenské elektrárne oznámila, že její nový jaderný blok Mochovce 3 úspěšně absolvoval všechny testy na výkonové hladině 55 %. V rámci uvádění do provozu tak nyní blok zvýší svůj výkon na 75 % z instalovaného výkonu 471 MW (brutto).

4. EUROSTAT: Energetická chudoba v Evropě roste

Energetická krize vyvolaná válkou na Ukrajině si vybírá svou daň na občanech zemí EU. Podle Eurostatu nebylo v roce 2022 9,3 % obyvatel schopno udržet své domovy dostatečně teplé, což je silný nárůst oproti 6,9 % v předchozím roce. Energetická chudoba se týká i České republiky.

Domácnosti s nízkými příjmy, neúplné rodiny, přistěhovalci a osoby se zdravotním postižením nebo senioři, ti všichni čelí statisticky vyššímu riziku, že budou trpět energetickou chudobou. V evropském kontextu mají také větší šanci, že budou fenoménu vystaveni, mladí lidé a ženy.

5. Rusko pracuje na návrhu podmořské jaderné elektrárny. Využití má najít na Arktidě

Rusko pracuje na projektu ponorné jaderné elektrárny. Elektrárna má sloužit k zajištění energie pro naleziště na arktickém šelfu, kde nelze umístit tradiční energetické zdroje. Informaci přinesl portál World Nuclear News.

Ruská námořní inženýrská kancelář Malachit vyvíjí inovativní zdroj energie pro odlehlé arktické  oblastí. Tento podmořský energetický modul disponuje dvěma jadernými reaktory o celkovém výkonu 20 MWe. Celý modul by měl disponovat schopností ponoru až do 400 metrů pod hladinou moře.

6. Horkovod z Temelína do Budějovic je téměř hotový, zkušební provoz potrvá rok

Energetici z jaderné elektrárny Temelín položili všech 26 kilometrů potrubí horkovodu mezi elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi. Potrubí je zasypané. Zkušební provoz potrvá rok, horkovod už při něm bude dodávat teplo pro Budějovice. Zahájit ho chtějí energetici na začátku topné sezony na podzim. Temelín by měl zásobovat přibližně třetinu zákazníků budějovické teplárny. Ročně tak teplárna uspoří přes 80.000 tun emisí oxidu uhličitého z uhlí, které nespálí. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.

Náklady na horkovod jsou podle věstníku veřejných zakázek 1,69 miliardy Kč. K dotazu ČTK, zda nebudou kvůli všeobecnému letošnímu zdražování vyšší, se ČEZ nevyjádřil.

7. Uhelné doly na severu Čech čeká rekultivace. Zatopení však nedává smysl

Čtyři hnědouhelné lomy v Ústeckém kraji se měly po ukončení těžby zatopit vodou. Jenže podle vodohospodářů to nedává smysl. Bez stabilního přítoku se voda z jámy jen odpařuje, takže by se musela draze doplňovat. Pro jámy se proto hledá nové uplatnění. Obnova jako první čeká důl ČSA, následovat budou doly Nástup – Tušimice, Bílina a Vršany.

Někdejší plány na rekultivaci neboli zahlazení stop po těžbě, s nimiž se počítalo od počátku těžby v šedesátých a sedmdesátých letech, se kvůli klimatické změně ukazují jako nevhodné. Vody v tocích, které měly doly plnit, od té doby ubylo, a problém je také odpar, který je kvůli oteplení podnebí rychlejší než dřív.

8. Švédská vláda zamítla plány na výstavbu offshore větrného parku. Hlavním argumentem byla ochrana přírody

Švédské ministerstvo pro klima a podnikání dnes uvedlo, že vláda odmítla žádost společnosti Vattenfall na výstavbu offshore větrného parku u západního pobřeží země. Jako hlavní argument ministerstvo uvedlo riziko nepřijatelného negativního dopadu na přírodu. Pro společnost Vattenfall se tak v krátké době jedná již o druhý projekt offshore větrného parku, který dostal stopku.

Vattenfall podle agentury Reuters plánoval vybudovat v lokalitě Stora Middelgrund offshore větrný park o zhruba 50 turbínách, každé o výšce 290 metrů. Roční výroba parku se měla pohybovat mezi 2,5 a 3 TWh elektřiny. Projekt však nyní dostal ze strany švédské vlády stopku, a to z důvodu rizika jeho možného negativního dopadu.

9. Zájem o dotace na obnovitelné zdroje vzrostl o desítky procent

Zájem o obnovitelné zdroje energie v Česku dál roste, což se projevilo i v počtu žádostí o dotaci. Tuzemské úřady zaznamenaly oproti loňsku více než dvojnásobný nárůst počtu žádostí na fotovoltaiku, o desítky procent stoupl i počet žádostí u fototermiky a tepelných čerpadel. Celkově bylo podáno přes 76.000 žádostí. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí a Komory obnovitelných zdrojů energie.

Největší poptávku po dotaci úřady zaznamenaly u fotovoltaiky. Zájemci v tomto případě podali téměř 61.000 žádostí o dotaci, jejich počet tak v pololetí meziročně stoupl o 109 procent. Podle Cechu akumulace a fotovoltaiky poptávku posílila lednová úprava legislativy, která zjednodušila papírování a umožnila sdílení v bytových domech. Další rozvoj však podle cechu brzdí nejednotnost přístupu stavebních úřadů. „Úředníci na stavebních úřadech nevědí, jak se k novým pravidlům postavit,” uvedl předseda cechu Aleš Hradecký.

10. BNEF: Modrý vodík je díky poklesu cen zemního plynu nejlevnější nízkouhlíkovou alternativou

Plné náklady na výrobu vodíku v roce 2023 mírně vzrostly kvůli inflaci a vyšším nákladům na financování.  Podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) nicméně stále platí, že se zelený vodík z nových výroben stane na pěti trzích konkurenceschopným s šedým vodíkem vyrobeným ve stávajících výrobnách. 

Výzkumníci z BNEF uvedli, že kromě inflace a vyšších nákladů na financování přispělo k růstu plných nákladů na výrobu vodíku také prodlužování doby realizace nových projektů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu