Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Aktuálně: Opravdu solární panely nefungují a na záruky se nelze spolehnout?

V české solární branži nastal minulý týden velký rozruch kvůli „velmi kontroverznímu článku v deníku DNES“. Důvodem jsou „neověřené informace“ o nekvalitě českých fotovoltaikých elektráren a špatné kvalitě panelů. Co na kvalitu panelů říkají přední světoví odborníci, kteří vystoupí v Praze za několik dní na konferenci Smart Energy Forum?

Opravdu záruku na panely nefungují? Jaká je reálná degradace panelů z FVE postavených v Česku v době boomu před 13 lety a v současnosti? Co na kvalitu panelů říkají přední experti z řad nezávislých testovacích institucí a předních světových výrobců?

2. Macron chce do konce roku zkrotit ceny elektřiny pro odběratele, Francie na EU čekat nebude

Francouzský prezident Emanuel Macron na začátku tohoto týdne slíbil, že do konce roku jeho vláda zkrotí ceny elektřiny. Konkrétní podobu opatření by vláda měla představit v průběhu října v návaznosti na extrémní cenovou volatilitu z loňského roku. K nižším cenám pro tamní odběratele má pomoci silná flotila jaderných a vodních elektráren, které ve Francii pokrývají většinu tamní spotřeby.

Macron prozatím neposkytl žádné konkrétní detaily o tom, jak by měla tato opatření vypadat. Francouzská státní společnost EDF a tamní vláda však intenzivně jednají o podobě budoucí regulace prodeje elektřiny z tamních jaderných elektráren. Podle serveru Montel by se mohlo jednat o stanovení cenového stropu na jejich výrobu či dvoustranné rozdílové kontrakty.

3. MPO chce přispět na podporované zdroje jen 9 mld. Kč, koncoví zákazníci by tak měli opět platit desítky miliard

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo v pondělí 25. září návrh znění vládního nařízení o stanovení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2024. Návrh počítá s prostředky ve výši 9,35 mld. Kč. Dle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který každoročně stanovuje výši podpory, se má celková podpora pohybovat okolo 36 mld. Kč. Na faktury by se proto měla koncovým odběratelům v případě schválení vrátit položka „příspěvek na POZE“.

V rámci meziresortního připomínkového řízení MPO nevyhovělo požadavku ERÚ o navýšení prostředků ze státního rozpočtu. ERÚ požadoval, aby ze státního rozpočtu putoval na podporované zdroje větší objem finančních prostředků s odůvodněním zvyšujících se nákladů ostatních regulovaných složek. Požadavek ERÚ byl však odmítnut na základě rozhodnutí koaličních stran z důvodů nezbytné konsolidace veřejných financí.

4. Nový slovenský jaderný blok Mochovce 3 poprvé dosáhl plného výkonu

Třetí jaderný blok elektrárny Mochovce v rámci energetického spouštění poprvé dosáhl plného výkonu. Blok typu VVER-440 je připojen k síti od konce ledna a během testovacího provozu vyrobil již přes 1 TWh elektřiny. Po absolvování všech zkoušek na 100 % výkonu čeká blok před oficiálním uvedením do provozu ještě závěrečný 144hodinový provozní test.

Společnost Slovenské elektrárne oznámila, že její nový jaderný blok Mochovce 3 typu VVER-440 dosáhl dalšího milníku. Po zhruba osmi měsících od připojení bloku k síti a absolvování testů na různých výkonových úrovních zvýšili technici jeho výkon na 100 %.

5. Německé spolkové země volají po přísné regulaci dovozu levných solárních panelů z Číny

Čína disponuje největší kapacitou pro výrobu fotovoltaických panelů na světě, přičemž tamní panely nekončí pouze na domácím trhu. Čína rovněž vyváží velké objemy panelů do USA, Evropy či jiných částí světa. Spolkové vlády dvou německých zemí se nyní obrátily na federální vládu a zástupce EU s požadavkem na regulaci dovozu panelů z Číny. Spolkové země dokonce žádají zákaz dovozu panelů, které nejsou v souladu s klimatickými a pracovními standardy EU.

Fotovoltaické panely evropské výroby tvoří podle agentury Reuters pouze zlomek instalovaných panelů v Německu. Evropští výrobci jsou dlouhodobě znepokojení přílivem levných solárních panelů z Číny, které mohou být nabízeny i pod výrobními náklady. Po setkání se zástupci solárního průmyslu tak regionální vlády spolkových zemí Sasko a Sasko-Anhaltsko představily desetibodový plán na záchranu německého solárního průmyslu.

6. V Kalifornii vznikne další obří 200MW bateriové úložiště s kapacitou 400 MWh

Na jihovýchodě amerického státu Kalifornie vzniká nový obří bateriový park. Celkem 137 kontejnerů AiON-ESS projektu Big Rock bude moci poskytnout výkon 200 MW po dobu až dvou hodin. Spuštění úložiště projektoví partneři očekávají v druhé polovině roku 2024. Instalovaný výkon kalifornských bateriových úložišť se během posledních tří let více než zdesetinásobil na současných 5,6 GW.

Společnost LS Energy Systems oznámila, že společně se svým partnerem Gore Street Energy Storage Fund (GSF) zahájila práce na bateriovém úložišti v Imperial County v Kalifornii. Projekt s názvem Big Rock má disponovat výkonem 200 MW a kapacitou 400 MWh.

7. Čínské loděnice evidují rekordní počet objednávek na LNG tankery, jejich podíl na trhu roste

Se silným růstem poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) na globálním trhu roste i poptávka po nových tankerech. Výrobě LNG tankerů sice tradičně dominují jihokorejské loděnice, avšak prudký růst poptávky otevřel cestu k novým objednávkám i loděnicím v Číně. Čínské loděnice tak aktuálně hlásí rekordní počet objednávek v historii, což jim rovněž pomáhá navyšovat podíl na trhu.

Čínští výrobci lodí v posledních letech začali postupně pronikat na trh výroby lodí, především tankerů na převoz surové ropy či ropných tankerů. Podobně rostl i počet objednávek lodí na převoz sypkých materiálů. Na poli výroby LNG tankerů však Čína doposud nijak zásadně nevynikala.

8. EU zpřísňuje regulaci greenwashingu. Tvrzení o "CO2 neutrálních" produktech bude nutné dokázat

Evropská unie schválila směrnici o environmentálních tvrzeních. Ta cílí na zamezení využívání environmentálních sloganů za účelem tzv. „greenwashingu“. Firmy využívající tvrzení o udržitelnosti pro svůj marketing budou muset slogany náležitě podložit.

Od roku 2026 již nebudou moci evropské společnosti klamat spotřebitele, co se týče environmentálních tvrzení o svých výrobcích. Jak informoval server Euractiv, Evropská unie přijala novou směrnici, kterou reaguje na potřebu zamezit greenwashingu, tedy situaci, kdy firmy využívají tvrzení o udržitelnosti k prodeji svých výrobků. Unie v minulém týdnu postoupila k formálnímu schválení předpisu, který má společnostem takovou praxi zakázat.

9. Na soustavě vodních děl Orlík-Kamýk vznikne nová přečerpávací elektrárna

Na soustavě vodních děl Orlík-Kamýk vznikne nová přečerpávací elektrárna. Projekt za několik miliard korun počítá s využitím energie v době jejího přebytku pro čerpání vody z Kamýku do výše položeného Orlíku. Ve špičce by se pak voda vypustila přes turbíny zpátky do Kamýku. Tendr na dodavatele je již vypsaný a letos by měl být uzavřen, zařízení by mělo zahájit provoz do roku 2030, řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier. O projektu již informovaly Hospodářské noviny a Právo.

Přečerpávací elektrárna má fungovat podobně jako nádrže Dlouhé stráně v Jeseníkách. „Dvě ze čtyř turbosoustrojí na Orlíku by byly přestavěny na reverzní turbíny a mohly by v časech přebytku energie v síti případně při záporných cenách elektřiny na burze využívat část vodní kapacity Kamýku a ukládat vodu na pozdější použití v Orlíku,“ uvedl mluvčí. Dvě reverzní Francisovy turbíny by podle něj umožňovaly zpětný chod, to znamená čerpadlový režim z Kamýku do Orlíka.

10. TotalEnergies: Zakázat ruské LNG před rokem 2025 by bylo neuvážené rozhodnutí

Zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu z Ruska do EU před rokem 2025 nebo 2026 by byl „nerozumný“ vzhledem k tomu, že region by nebyl schopen okamžitě nahradit tyto objemy. Uvedl to generální ředitel společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanne.

Evropa dováží 15-20 milionů tun tedy 20-27 miliard m³ ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) za rok. To představuje 10-15 % celkového dovozu plynu, který v roce 2022 činil 115 milionů tun (156 miliard m³), uvedl Pouyanne.

Téma

Čína se ujala vedení na poli nízkoemisního vodíku. Evropu a USA brzdí rostoucí náklady a klesající ceny plynu

Ačkoliv počet oznámených plánovaných projektů na výrobu nízkoemisního vodíku prudce roste, pouze hrstka projektů je alespoň ve fázi konečného investičního rozhodnutí. Podle Mezinárodní energetické agentury je realizace plánovaných projektů aktuálně ohrožena zejména rostoucími náklady na jejich realizaci a poklesem ceny zemního plynu.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své roční zprávě Global Hydrogen Review 2023 uvedla, že by roční výroba nízkoemisního vodíku mohla v roce 2030 dosáhnout 38 mil. tun, pokud by byly realizovány všechny dosud oznámené projekty. Před rokem byla přitom potenciální výroba v roce 2030 odhadována zhruba na polovinu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu